Recenze: Ivor the Engine – lokomotiva hlídá ovečky

Ne všechny vláčky jezdí jen tak sem a tam a vozí lidi. Někteří jsou mnohem přátelštější a ke svojí jízdě ani nepotřebují člověka. Právě takovou lokomotivou je Ivor. Veselá zelená mašinka, která už několik let bydlí ve stodole na farmě. Naštěstí do ní vedou koleje, takže kdykoliv si usmyslí, může vyrazit na projížďku. A čas od času s sebou vezme některého ze svých zvířecích kamarádů. Stala se kamarádkou všech zvířátek. Takže, když se dozví, že všechny ovečky se z ohrady beze stopy ztratily, neváhá ani na chvilku, nastartuje motor a vydává se na záchrannou výpravu!

Umožnil mu to nápad Tonyho Boydella, který udělal z Ivora hlavní postavu svojí deskové hry Ivor the engine. Tato krabice nese pyšně také loga dvou společností – Surprised Stare Games a distributora Esdevium Games. Hra vznikla na sklonku roku 2014 a byla představena na veletrhu Spiel v Essenu s ilustracemi Petera Firmina.

Příběh odvážné lokomotivy začíná v zelené krabici. Už na jejím víku se poprvé seznámíme s Ivorem i jeho kamarády, ale žádné ovečky opravdu nejsou široko daleko vidět. Tedy do chvíle, než otevřeme krabici a nahlédneme pod plán. Bohužel Ivor sem nevidí, a tak jej opravdu čeká jeho dobrodružství. Už za chvíli.

Ale zpět k rozkládacímu hernímu plánu, který představuje mapu různých měst a vesnic. Všechny do jednoho jsou propojeny železniční tratí. Hru pak doplňuje sada karet s padesáti úkoly pro hráče, jedenácti událostmi a pěti ohradami. Tím nejdůležitějším jsou ale ovečky, kterých je uvnitř krabice celkem 70. Nechybí ani dřevěné kostičky zlata a uhlí a destičky představující stádo ovcí (pěti).

Pro hráče jsou připraveny také různé kartonové komponenty – pětice vagónů (v barvách hráčů), očíslované žetony ztracených ovcí, žeton začínajícího hráče a také dvě dvojice žetonů sloužících jako připomínky. Nechybí samozřejmě ani pravidla.

Na začátku partie mezi sebe hráči rozloží herní plán a ke každému městu přiřadí náhodně jeden z dvacítky žetonů ztracených ovcí. Na základě těchto číslic pak mohou nechat ovečky rozutéct do všech zákoutí mapy. Každý z hráčů podle zvolené barvy dostane vagónek, ohrádku a dvě kostičky – jedno zlato a jedno uhlí. K tomu navíc obdrží také zadání v podobě tří úkolů. Zbývající karty jsou zamíchané a vytvoří dobírací hromádku, respektive nabídku (horní čtyři karty). Každý z účastníků pak umístí svůj vagón na libovolné místo mapy a partie může začít.

Ve svém tahu mají hráči nejdříve možnost získat ovci z místa, kde právě stojí. Navíc hráč, který získá poslední ovci z některé lokace, obdrží také nezanedbatelnou bonusovou odměnu. Teprve poté se mohou přesunout na sousední území. S využitím žetonu uhlí pak mohou Ivora popohnat ještě dál a dorazit do vzdálenějších částí mapy i během jednoho tahu. Předtím nebo potom lze hrát karty z ruky a to buď pro jejich akci (v dolní části) nebo jako splněnou a tedy kvůli vítězným bodům.

Na konci svého tahu pak hráč vždy získá jednu kartu úkolu zpět z nabídky. V případě, že v tomto kole nezahrál (například protože nemohl) žádnou z karet, je potrestán vrácením jedné zachráněné ovečky. Ty si hráči v průběhu partie schraňují ve svojí ohradě a mohou je získat třeba i hraním karet událostí, které jsou zamíchané mezi úkoly. Teprve když některý z účastníků nastřádá dostatečný počet ovcí, partie končí.

Ivor the Engine je zdánlivě velice jednoduchou hrou s lokomotivou prohánějící se po plánu. Hráči mají všichni podobné možnosti, musí jen správně využívat karty, které jim přijdou do ruky. Jejich nabídka je vždy dostatečná a čtyři úkoly v ruce musí každému stačit na přípravu a šanci porazit ostatní. Jenže hra nabízí těžké plánování, které ji posouvá z kategorie dětských her mezi hry pro mírně pokročilé. A to i navzdory grafice.

Správné plánování pohybu lokomotivy navíc není všechno, protože jsou tu bonusové ovce za různé podařené akce. V první řadě tu je nalezení poslední ovce zaběhnuté do daného místa. Pravidla jasně říkají, že jsme nevěděli o všech a že hráč dostane za svoji snahu ještě bonusovou odměnu v podobě dalších ztracených oveček.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

recenzestrategická

Recenze: Star Wars Legion – zákopová válka

Ježdění po plánu je opravdu zábava a hodina herní doby uplyne velmi hladce. Tahle hra je od začátku do konce příjemná zábava a nemohou za to pouze figurky oveček, ale i pokaždé jiné rozložení a výběr karet úkolů. Ty lze hrát nejen po splnění úkolu, ale i jako akci, což výrazně zpříjemňuje hratelnost. Současně ale přidává hráčům další vrásku a požadavek na rozhodování.

Tahle hra je tak nečekaně záludná, až z toho budou všichni hráči překvapení. U takhle roztomilé hry byste to prostě nečekali. Z malých i velkých se stávají pomstychtiví strojvůdci, když jim před očima mizí ovečky, které si vysnili. Hra vyvolává u všech účastníků často pocity vzteku a touhy po odplatě. A právě to z ní dělá překvapivě unikátní zábavu, kterou se odvděčíte skvěle i dospělým hráčům. Pokud se tedy přenesou přes (roztomilou) dětskou grafiku.

Samozřejmě tu je určitá úroveň náhody. Karty, které přijdou do nabídky, vám mohou sednout k aktuální pozici nebo nemusí. Ale to všechno vyvažuje šance použít je pro dodatečnou akci, a tak získat nějakou výhodu (obvykle za nějakou jinou cenu). Jeden z hráčů dobře poznamenal, že tato hra by se dala celkově přirovnat k Čarodějkám ze Zeměplochy (recenze).

Ivor the Engine je ve skutečnosti klasickou britskou pohádkou. A celou hru zdobí originální ilustrace. Začíná to kartami, ale teprve u detailního herního plánu budete opravdu nadšení. Přesto ke zpracování budeme mít drobné výtky – je škoda, že hráči mají pouze žetony a ne figurky lokomotiv. Navíc stáda ovcí představují jen bezejmenné dřevěné čtverečky místo jiných modelů.

Ivor the Engine je kouzelnou malou hrou, která umí vyčarovat úsměv na všech tvářích bez rozdílu. Užijí si ji děti, ale úplně všichni bez rozdílu v ní objeví krvežíznivé soupeření o ovce od začátku do konce. I pro nás to bylo překvapením, ale Ivor the Engine se stal – navzdory všem předpokladům – hitem v naší redakci.

Recenze: Ivor the Engine – lokomotiva hlídá ovečky

Ivor the Engine je desková hra, ve které jezdíte s lokomotivou, sbíráte ovce a plníte své úkoly. Hráči nemají příliš voleb v akcích, ale místo toho musí správně plánovat a využívat karty v ruce. Ty lze buď splnit jako cíl nebo využít jako akci. Jenže ovcí je na plánu jen omezený počet a hráči si je budou navzájem krást a kazit si tak plány. A to přece musí být zábava! Samozřejmě, že je. Tahle hra umí očarovat. Ivor the Engine je klasikou mezi pohádkami a má šanci se stát klasikou i mezi deskovými hrami pro rodiny.

Klady:

+ dvojí použití karet
+ podlá rodinná hra
+ ovečky!
+ ilustrace plánu
+ náhoda nehraje zas tak velkou roli
+ jednoduchá pravidla
+ pro děti i dospělé bez rozdílu
+ téma

Zápory:

- drobné nedostatky ve zpracování

4