Jednorožec, zapomenutá hollywoodská hvězda, puberťačka, tajná agentka, ale především spousta podivných žlutých stvoření. Stačí, abyste v labyrintu zatočili špatně a potkáte někoho z nich. Ale to vlastně může být dobrá zpráva, protože vaším tajným posláním je najít a kontaktovat ty správné obyvatele bludiště. Jen tak může protipadoušská liga získat dostatek informací a odvrátit zmenšení světa na velikost pětníku.
Co že? Že to máme pomotané? To se ale pletete, protože všechny zmíněné postavy, ale také Boba a další mimoně potkáme v deskové hře Labyrint s tématem Já padouch. Na zařazení hry do nového vesmíru dohlížel auto originálu, tedy Max J. Kobbert. Jedná se o novou variantu, kterou na trh přináší firma Ravensburger a to i v češtině. Samozřejmě s licencí filmové společnosti Illumination.
Víko podlouhlé krabice ukazuje všechny důležité hrdiny filmu a tedy i hry. Žádná zásadní postava z třetího padoucha nechybí. Z krabice vyloví v první řadě herní plán se šestnácti vystouplými políčky. Ty mezi sebou vytváří tři sloupce a řádky, do kterých ihned hráči rozmístí dílky s uličkami. Ty dohromady vytvoří zajímavý labyrint z trubic potrubní pošty. Čtvercových políček je o jedno víc, než se na plán vejde a zůstane ležet hned vedle něj. Hráči si pak mezi sebe rozdělí poměrnou část z 24 karet s obrázky, které každému z účastníků zadávají jeho aktuální cíl. Poté už si účastníci vyberou každý jednu dřevěnou figurku a postaví ji do rohu plánu na startovní políčko.
Hráč se může na začátku partie podívat na horní kartu svého balíčku, ale nikomu jinému ji neukazuje. Jeho úkolem je dorazit s figurkou z rohu po trase až na pozici s odpovídajícím obrázkem. K vytvoření správné cesty mohou hráči měnit chodby v labyrintu. Nesmí zasahovat do nitra, ale smí k tomu použít přebývající destičku. Tu mohou nastrčit do labyrintu libovolnou stranou, posunout všechny ostatní dílky, změnit zcela propojení chodeb a na druhé straně vystrčit ven jiný dílek.
Teprve poté smí hráči vzít svoji figurku a posunout kam mu dovolí modré chodbičky. Pohyb ale není povinný a hráč se může zastavit, kdekoliv se to jeho plánům do budoucích kol hodí. Jakmile figurka dorazí na cílovou pozici s obrázkem odpovídajícím kartě, pak svůj úspěch ukáže hráč všem protivníkům a položí kartu jako dokončenou před sebe. Nyní se teprve může podívat na nový obrázek – v dalším kole bude právě tato postava jeho cíl. Ten, kdo jako první splní všechny svoje zadání a vrátí se na startovní pozici svojí barvy, se stává vítězem.
Labyrint v kabátku Já padouch nenabízí nic nového z hlediska hratelnosti. Protože ale téma současně ke hře naláká spoustu malých dětí, najdeme v pravidlech nově jednu zjednodušující variantu. S takovou úpravou se hráči mohou podívat na dvě horní karty balíčku a vybrat si tu, která se jim hodí. Její zásluhou se žlutá krabice přiblíží i těm nejmladším zájemcům. Na víku sice vidíme doporučení od sedmi let, ale zvládnou ji i ti nejmladší šestiletí školáci.
Samotná náplň hry neztratila nic na svém kouzlu. Hra je stále ohromně zábavná a to především pro rodiny a děti, pro které je a vždy byla určená v první řadě. Platí tedy veškeré klady i zápory klasického labyrintu. Náhoda rozhodne o úkolu hráče i o jeho aktuální vzdálenosti od cíle. Ale pouze správnou volbou sloupce nebo řady může hráč rozhodnout o svém úspěchu či neúspěchu.
Kompletní zpracování je moc pěkné a soustředí se na malé fanoušky filmové série. U tohoto publika má Labyrint úspěch zajištěný. A nejde jen o téma a obrázky, ale také hratelnost.
Labyrint Já padouch bere ověřené mechanismy a obléká je do žlutého kabátku. Populární téma je jistotou, která nemůže zklamat. Všechno ale funguje stejně, jako dřív, takže nečekejte žádné novinky. Jen drobnou úpravu pro ty nejmenší, ale nic specifického pro tuto padoušskou krabici. Pokud ale žádný Labyrint ještě nevlastníte a Já padouch je u vás hitem, pak už šestileté děti potěšíte opravdu dost touto krabicí. Labyrint Já padouch je žlutá záplava dětské zábavy.
+ téma
+ dělá radost dětem
+ už pro předškoláky
+ mimoni jsou všude
+ prověřená hratelnost
- nic nového
