Už teď vím, že tohle nebude jen tak ledajaká schovávaná. Zvířátka se nechtějí ukrývat, místo toho budou běhat po domě taky a snažit se chytit toho, kdo bude poslední a nejpomalejší. Jen tak tak jsem vyváznul ze sevření žirafina krku jen aby nade mnou zacvakla hladová čelist tygra. Slon kdesi dupe, a i když bych měl raději utíkat, potřebuju ho najít. Tahle hra se mi začíná líbit.
Žádné nebezpečí vám ale nehrozí, protože všechna zvířátka jsou jen kreslená a celé to je jenom jako! Fantazii nám ale povzbudí všem nová hra Jungolino, kterou vydává společnost Piatnik. Autorem této novinky je Reiner Knizia, který ji v roce 2015 představil světu a to i s ilustracemi Carstena Mella.
Krabice vypadá poměrně nenápadně. Sice není úplně malá, ale je dost nízká a vzbuzuje dojem, jak by se toho uvnitř ani nemohlo moc ukrývat. To všechno vynahrazuje víko, kde vidíme nejen žirafu či slona, ale také hrocha a krokodýla. Všichni do jednoho se smějí a je vidět, že se dobře baví. To je dobrá zpráva, protože právě v jejich společnosti se budeme v následujících minutách nacházet.
Balení je tentokrát využité do posledního centimetru, protože je plné šestí pěnových podložek s velkými obrázky zvířátek. K nim patří také sada třiceti karet – karty mají různé barvy a na každé sadě tvořené touto barvou se vždy nachází právě šest zvířat. Z toho nám jasně vyplývá, že sad je celkem pět. A ke kompletnosti nám zbývá zmínit už jen pravidla.
Pravidla nabízí hned dvě varianty, ale my nejdříve představíme tu, která se nám líbí víc. Jedná se o variantu jedna s názvem Pamatovák. K tomu hráči potřebují zamíchaný balíček všech karet dohromady. Pak si jeden z nich vezme všechny podložky a položí je na podlahu do stejné místnosti, ale pokud možno co nejdále od stolu.
Začínající hráč pak otočí z balíčku dvě karty zvířátek a pozorně si je prohlédne. Musí si zapamatovat pořadí. Dojde k destičkám a pořadí zopakuje tak, že se k jednotlivým obrázkům postaví nebo na ně položí ruku. Jestli to vše udělal bez chyby, může se vrátit ke stolu a sledovat, jak si povedou ostatní. Další hráč na tahu totiž k již vyloženým kartám přidá jednu novou. I on se pak musí vydat ke zvířátkům a zopakovat sestavu podle tohoto pořadí.
Tak se hráči postupně střídají, karet přibývá a s nimi je i těžší neudělat chybu. Takový omyl v pořadí, který zahlásí všichni ostatní hráči sedící u stolu, znamená vyřazení hráče z aktuálního kola. Když zůstane ve hře pouze poslední hráč, který neudělal chybu, hra končí jeho vítězstvím. Nebo může pouze získat bod a souboj může pokračovat třeba do nasbírání tří puntíků.
Jungolino je hra ze své podstaty velice jednoduchá. Nemá žádné složitosti, ale pouze chce po hráčích zapamatování série obrázků tak, jak jdou po sobě. To je výtečný trénink nejen pro ty nejmenší, ale i pro starší hráče či dospělé. Více karet už začne být pořádná výzva a také oceňujeme fakt, že soupeři nezůstávají u stolu pouze sedět, ale musí se k řešení každé kolo jednou zvednout ze židle.
Tím se nenápadně dostáváme k druhé variantě, jak je možné Jungolino hrát. To je možnost roznést zvířátka po celém domě. To musí hráči udělat společně, aby si každý měl možnost zapamatovat, kde se která destička ukrývá. Poté všichni zúčastnění dostanou sadu karet v jedné barvě, zamíchají ji a položí obrázkem dolů před sebe na stůl.
Všichni současně pak otočí horní kartu, vezmou si ji do ruky a musí běžet ke zvířátku. Tam pak musí položit svoji kartu na jeho desku (obrázky na kartě a desce se musí shodovat!), a pak si může běžet pro další. Ihned vyráží k druhému, třetímu a nakonec i šestému zvířátku. První, komu se podaří roznést všechny karty po domě a správně je umístit, se stává vítězem.
Tato hra je hodně sportovní a také napínavá. Je to také ideální způsob, jak unavit děti. Opět tu je nenápadný prvek paměti, který tentokrát není tak významný. Na druhou stranu ale trénuje hra také nějaké to vnímání detailů, protože hráči si musí zapamatovat pozici zvířátka a tedy i jeho okolí, aby věděli, kde leží.
Cílová skupina je jasná. Při tom si ale může užít zábavu jak dvojice, tak i maximálních pět hráčů. Pro pobíhání po domě je pak lepší být ve větším počtu, kdy je mnohem zajímavější ten vzniklý chaos. U pamatováku pak je docela jedno, kolik hráčů bude soupeřit. Hra navíc moc pěkně vypadá a pěnové podložky jsou dobrým řešením.
Hra je výborná už pro opravdu mrňavé děti, které ocení krásné velké desky. Pamatování je přesně to, co je baví nejvíc a protože pexeso už mají všichni ohraní, tohle je příjemná změna a novinka. Jungolino se trefilo do místa, kde příliš her není a to přesto, že ve výsledku neobsahuje vlastně vůbec nic nového či převratného. Nabízí příjemný, rychlý a velmi jednoduchý způsob, jak si potrápit paměť. A to je prakticky vždy legrace.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Reiner Knizia |
| Ilustrace | Carsten Mell |
| Vydavatel | Piatnik, SimplyFun |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 5 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 4 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Children's Game, Memory, Real-time |
| Mechanismy | Memory, Pick-up and Deliver |
| Alternativní názvy | Jungolino |
Více o hře.
+ velké desky s obrázky
+ dvě zcela odlišné verze hry
+ už od čtyř let
+ aktivní zábava
+ trénuje paměť
- pro děti nic
