Zní to jako citoslovce. Možná něco, co by mohl udělat kohout. Ale slyším to z velké dálky a nemůžu si být jistý, jaké zvíře to je. V džungli si nikdy nemůžete být ničím jistí. Možná začínám jen bláznit, sám mezi těmi stromy a nebezpečnými rostlinami. Vzpomínám na všechny ty obyčejné věci, které jsme měli doma. Možná mi to pomůže udržet rozum na uzdě.
Kockatoo. Přesně to slyšíme z dálky. Ozývá se to zas a znova. Jedná se totiž o název nové hry, kterou na český trh přináší společnost Stragoo Games. Jejím autorem je Jeppe S. Christensen a vyšla poprvé už v roce 2014 pod záštitou společnosti Martines. Ale teprve v roce 2017 se dostává v nové verzi a plechové krabičce do místních obchodů. Uvnitř pod víkem najdeme tříposchoďovou plastovou vložku, ve které jsou jeden na druhém naskládané tři balíčky karet od nejmenšího dole po největší nahoře.
Na začátku partie hráči vezmou tucet velkých karet s číslicemi a rozloží je po plánu. Budou sloužit jako ukazatele. Nyní si všichni účastníci vyberou barvu středních karet (a tím i jejich stranu), se kterou by chtěli soutěžit. Jedna strana karet je modrá a druhá červená. Tou platnou a zvolenou barvou pak zaplní všechny velké karty a vyloží tak ke každé číslici nějaký předmět nebo zvíře. Tím vytvoří pár. Zbývá už pouze hromádka nejmenších karet, kterou je třeba zamíchat a připravit na dosah všech.
Hráči se střídají v roli napodobovače. Ten si vezme horní kartu ze zamíchané hromádky těm nejmenších kruhových karet a tajně se na ni podívá. Najde zde pouze číslici, která ukazuje k jedné kartě ležící na stole a především k obrázku, který na ni byl umístěn.
Úkolem hráče je za pomoci zvuku (beze slov či gest) napodobit co nejlépe danou kartu. Ostatní musí tento předmět na základě zvuku uhodnout. Jakmile si myslí, že mají správný tip, položí rychle ruku na kartu, o které si myslí, že je správnou odpovědí. Pokud se spletli, kolo pokračuje pouze s jejich soupeři. Teprve když někdo najde mezi tuctem obrázků ten, který posloužil jako předloha zvuku, kolo končí. Správně hádající hráč si vezme kartu s obrázkem k sobě a vyloží na uvolněné místo novou z balíčku.
Tak partie pokračuje vytvářením zvuků až do momentu, kdy jeden z účastníků nasbírá předem daný počet karet. Jejich množství se liší podle počtu hráčů a může to být pět až osm správně uhodnutých obrázků. Tento hráč se stává bez prodlení vítězem.
Kockatoo je postřehovou hrou, která nechá hráče dělat zvuky. V nabídce je celkem šedesát témat na třiceti oboustranných kartách. To v první partii vypadá jako dost, ale pokud si uvědomíte potřebných šest správných odpovědí ve čtyřech, pak projdete celou hromádku v rámci jedné partie a druhou barvu podruhé. Pak už se obrázky začnou opakovat, což když hrajete se stejnými soupeři, už není ono. Nemá to ten vtip, jako napoprvé.
Bohužel současně napodobovatel nemá žádnou motivaci se snažit. Neodstane totiž žádnou odměnu ani o nic nepřijde, pokud se celá snaha nepodaří. Díky tomu často nemá důvod pomáhat protivníkům v zisku dalších bodů. A to je zásadní problém, který může zastavit postup celé hry. To už samozřejmě závisí pouze na konkrétních hráčích, jestli takovéto možnosti budou využívat nebo ne.
Rozmezí hráčů je od tří do pěti, což je docela široké a na párty hru tak akorát. Souboje o karty jsou napínavější ve více soupeřích, ale v menším počtu se zase častěji dostanete k předvádění. No a to je asi ta nejzábavnější role v celé této hře. I když se vám ostatní smějí, jak se hloupě snažíte napodobit tenisovou raketu, ohňostroj nebo křídu na tabuli, budete se smát s nimi.
Ve hře samozřejmě není žádná taktika, pouze postřeh. Hráč potřebuje mít štěstí na téma, když není zrovna v roli vysvětlovatele. Pokud hráči nekupí jeden omyl za druhým tak jednotlivá kola velmi rychle odsýpají a vše je u konce během patnácti minut.
Hra je doporučena především pro menší děti už od pěti let. Jenže některé napovídací úkoly jsou pro ně až příliš obtížné. Zrcadlovka, páv nebo elektrická kytara mohou být nad jejich síly a to velmi snadno. Pokud ale ve hře udržíte pouze zvířátka nebo je obohatíte o nějaké svoje herní možnosti, pak určitě nápad této novinky má solidní potenciál zabavit děti. Právě v této kategorii také jako v jediné hra uspěje. Pro děti je to zábava dobrá, ačkoliv ne nějak výjimečná.
Kockatoo má nakonec v roli party hry jako největší zbraň smích. Ten je v prvních hrách hodně častý, jenže jak hraje ta samá skupina, tak se postupně vytrácí. Problém se znovuhratelností zde je opravdu vážný. Pokud ji ale vezmete mezi jiné hráče, okamžitě zase sklidí úspěch. Nebo je třeba ji vytahovat jen občas, třeba na Silvestra. Kockatoo je přesně ten typ zábavy, který se hodí do hospody na bláznivé souboje.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Jeppe S. Christensen |
| Vydavatel | Martinex, Peliko Oy |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 3 - 8 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 5 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Children's Game, Party Game |
| Mechanismy | Acting |
Více o hře.
+ zabaví děti
+ předvádění skýtá smích
+ je s ní legrace
+ plechová krabička
- karty se ohrají
- pro děti některé těžké obrázky
- závislost na štěstí
- vysvětlovač nemá důvod se snažit
