Když lidstvu začnou být planety malé, začnou budovat města přímo v kosmu. Stane se z toho závod o ty nejlepší obyvatele. A právě v takové situaci do světa hry Kosmopolis vstupujeme my, hráči. Autorem hry je dvojice Eilif Svensson a Kristian A. Ostby, kteří ji pod záštitou společnosti Aporta Games připravili v roce 2016. O dva roky později ji pod svoje křídla převzala polská Granna a ihned na to se dostává hra také do češtiny pod logem firmy Pygmalino.
Zárodky měst se všechny směstnaly do malé bílé krabičky, na jejímž víku vidíme hned dvě z hlavních postav jejich vzniku. Uvnitř pak najdeme velký balíček karet, ze kterých hráči musí roztřídit čtyři karty hlavních hrdinů s natištěnou ikonou akce. Právě ty rozloží do středu stolu. Poté zamíchají hlavní hromádku dvaasedmdesáti karet profesí, které tvoří čtyři barvy po osmnácti kusech karet s různými číselnými hodnotami. Z ní hráči odhalí horní kartu a přiloží ji na jednu ze čtyř karet v nabídce podle shody titulního obrázku. Zbytek položí vedle jako dobírací balíček, stejně jako zamíchané čtyři karty modifikací a hromádku osmi dřevěných žetonů.
Partie má celkem tři kola a každé z nich začne samostatně rozdělením šesti startovních karet. Hráči dostanou do ruky počáteční náhodnou sadu, ze které si vyberou dvě, zatímco zbývající čtyři pošlou soupeři po levé ruce. Ze zbývajících čtyř si vyberou další dvě a poté si ponechají ty poslední dvě, které dostanou od souseda po pravé ruce.
Tak každý z účastníků získá svých šest karet, se kterými půjde do boje o vítězství. Hráči se pak střídají v hraní karet z ruky. Pro každou si mohou vybrat jednu ze dvou pozic – buď ji vyloží před sebe a tím rozšíří svoji metropoli nebo vyšlou bojovníka do společného města. To je ale jediná volba, protože sloupec je určený barvou karty. Hráč jej tedy otevřeně vyloží (přiloží) do patřičné sady a tím navýší její součet.
Vysláním do společného města ve středu ale tah hráče ještě nekončí. Každá ze čtyř rozdílných postav (a obrázků) umožňuje v tuto chvíli provedení nějaké speciální akce. S její pomocí tak může hráč získat jeden z dřevěných žetonů, dolízne si novou kartu z balíčku profesí, přiloží horní kartu modifikace tajně k jedné pozici ve městě nebo si ukradne jednoho z obyvatelů města pro sebe.
To všechno jsou ale machinace, které probíhají jen proto, aby se hráč se součty svých městských čtvrtí udržel pod hodnotou sumy ve společném vzoru uprostřed. Jakmile jeden z hráčů odehraje i poslední kartu z ruky, jedená se o poslední fázi hraní. Poté hráči jeden po druhém porovnají součty svých barevných sloupců s těmi v hlavním městě Kosmopolis.
Ten, kdo se nejvíce přiblížil nastavené sumě, si může vzít nejhodnotnější kartu z města zpět k sobě a položit si ji obrázkem dolů do skórovací hromádky. V případě, že ale součet karet hráče je vyšší než součet stejné barvy uprostřed, může se ještě pokusit hodnotu změnit s pomocí žetonů. Každý utracený žeton dokáže snížit hodnotu sloupce o jeden bod. V případě, že ani poté se hráč nevejde do limitu, ztratí všechny karty dané barvy ve svém městě.
Partie pak pokračuje dalším kolem. Už vyložené karty ale zůstávají ve hře, jak v hlavním městě, tak v městech jednotlivých hráčů. Celé se to opakuje třikrát a při každém vyhodnocení navíc hrají roli ještě tajné modifikace, které zvyšují nebo snižují hodnotu barvy společného města. Po třech odehraných kolech si hráči posčítají své body za nastřádané karty města, bonusové karty získané za vyhrané kolo a případné nevyužité dřevěné žetony. Ten, kdo má v součtu nejvíce bodů, se stává vítězem.
Kosmopolis je zajímavou taktickou hrou s kartami. Hráči musí chytře používat hodnoty na svých kartách a při jejich volbách mohou využívat také znalosti části karet, které mají v rukou jejich soupeři. Při přípravném draftu jim totiž projde rukou zhruba polovina z celkové nabídky.
Chytré rozdělování karet mezi obě města je pouze částí úspěchu. Hráči musí být schopní dobře především vyvážit riziko a jistotu. Při snaze být co nejblíž hodnotě ve středu stolu se jim může snadno stát, že záludný soupeř jednu z karet uprostřed odstraní a tím zcela změní situaci. Není tedy nic výjimečného, že hráč přeskočí určené součty. Jeho šance samozřejmě ovlivňuje také výběr karet, které má v ruce.
Protože se hodnoty přenáší z kola do kola, má partie velmi zajímavý vývoj, ve kterém se všechno vzájemně ovlivňuje. To je výborné, protože u většiny podobně jednoduchých her se v každém kole začíná od začátku.
Na malou karetní hru je zde určitě příjemná úroveň taktiky. Hráči mohou a musí chytře hrát karty a snažit se být lepší. Při tom riskování se s postupujícími koly nevyplatí, protože ztráta karet je mnohem větší z hlediska bodů, než by byl zisk ze společného hlavního města.
Partie jsou opravdu rychlé. Jednotlivá kola trvají obvykle méně než deset minut, což dohromady znamená i se závěrečným vyhodnocením celkovou herní dobu mírně nad dvacet minut. Partie je samozřejmě lepší s více hráči, kde přibývají karty rychleji a hráči mají méně kontroly. Tím je hra ještě napínavější. Pokud ale hledáte spíše více taktiky, pak ji hrajte spíš s nižšími počty.
Kosmopolis je příjemná karetní hra, která sice neokouzlí zpracováním (obsahuje vlastně jen pětici ilustrací), ale má velmi příjemný herní průběh. Umí tedy velmi dobře pobavit, ale při tom nenabízí složitá pravidla ani nepožaduje nějaké větší množství času. Kosmopolis je tedy příjemným přírůstkem na českém herním trhu a určitě se na něm neztratí.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Kristian Amundsen Østby, Eilif Svensson |
| Ilustrace | Kwanchai Moriya |
| Vydavatel | Aporta Games, Game Harbor, Granna, Hobby World, Ludicus, Morapiaf, NeoTroy Games, PaperGames (III), Pixie Games |
| Rok vydání | 2016 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (10 voters) |
| Kategorie | Bluffing, Card Game, Science Fiction |
| Mechanismy | Area Majority / Influence, Closed Drafting, Hand Management |
| Rodina | Misc: LongPack Games |
| Alternativní názvy | Capitala DeLux, Komopolis, Kosmopolis, Otokrat, Космополис, 聖光之城 |
Více o hře.
+ jednoduchá pravidla
+ rychlá herní doba
+ nutnost trochu riskovat
+ příjemná úroveň chaosu
+ akce postav dávají hráčům prostředek útoku
+ tajné karty modifikací
- ve více hráčích chaotičtější
- málo variabilní ilustrace
