Recenze: Krabčáci – i hranatá stvoření mohou létat

Jako malý jsem vždycky obdivoval rodiče. Sledoval jsem je z bezpečí hnízda a nechápal jsem, jak je možné, že pokaždé najdou cestu domů. Nezáleží na tom, jak daleko odletí. Nevadí, když se zamíchají do jiného hejna. Vždy si najdou jeden druhého a svůj strom. Jenže když jsem poprvé odletěl já, stačilo pár chvil a nevím, které hejno je moje.

Když vezmete ptáčky a dáte je do krabice, jak je pojmenujete? Krabčáci! To je přece jasné. Na první pohled to tak bylo nejspíš i ve firmě MindOK, která si vyhlédla hru CuBirds. Jejím autorem je Stefan Alexander a původně vyšla pod logem Blackrock Games a Catch Up Games. Pokaždé ji pak ozdobily ilustrace Kristiaana der Nederlanden.

Malá modrá krabička má na svém víku obrázek hranatého ptáčka. Uvnitř objeví celkem 110 karet, které je třeba pečlivě dohromady zamíchat a vyložit náhodné exempláře. Každá řada tří karet reprezentuje jeden drát a dohromady jich před hráči budou v partii viset čtyři. Při tom v žádné řadě nesmí být žádní stejní ptáčci. Jednotliví účastníci partie pak dostanou do ruky náhodnách osm karet a k tomu si vyloží ještě jednu navíc před sebe obrázkem nahoru.

Hráči jsou sběratelé a zatím mají ve své sbírce pouze jednu fotografii ptáčka. Ve svém tahu si vyberou jednoho nebo více stejných karet ptáčků z ruky a přiloží je k jakékoliv řadě a to z libovolné strany. Vyložit musí v každém tahu alespoň jednu kartu, přičemž pokud má několik totožných pípalů, musí je zahrát všechny současně.

Při tom má jasný cíl. Vytvořit obklíčení na drátě kolem ptáčků jiného druhu. Hráč si totiž může vzít zpět do ruky všechny karty, které tímto vyložením dokáže z obou stran obklopit hejnem stejných ptáků. Uvolněná místa po odebraných kartách zaplní posunutím karet do středu.

Pokud vyložením karet nedojde k obklíčení jiných ptáčků (v řadě nejsou další ptáci stejného druhu), pak hráč dostane kompenzaci v podobě dvou náhodně dobraných karet z hromádky.

Sběrem konkrétních karet ze středu stolu, ale také dobíráním nových karet z balíčku, se hráči snaží střádat dostatečně velké skupiny stejných ptáčků. Tím vytváří takzvaná hejna, které si mohou vyložit a za to dostanou konečně i nějakou kartu, kterou si mohou odložit do své sbírky.

O tu nakonec jde, a jakmile se jeden z hráčů zbaví i poslední karty z ruky, nastává konec kola. Hráči dostanou každý nových osm karet a partie pokračuje. Vítězství a konec souboje nastává až v okamžiku, kdy jeden z účastníků nastřádá předepsaný počet ptáčků ve svojí sbírce.

Na trhu se v těchto dnech objevily hned dvě ptačí hry. Kromě Krabčáků je tu ještě lahůdka v podobě Na křídlech. Místa je ale pro obě hry dostatek, protože jsou každá určená pro úplně jiné publikum. Krabčáci jsou totiž nádherně nenáročnou, ale při tom docela labužnicky promyšlenou a zábavnou karetní hrou.

Ať už v první fázi tahu přikládání karet na stůl nebo ve vykládání hejn, vždy jde nakonec o střádání sad stejných karet. Tento mechanismus je velmi populární a častý, ale přesto právě Krabčáci to dělají natolik jinak, aby vás zaujali a bavili.

Hráči musí dobře manévrovat s kartami v ruce. Ty jsou naprosto zásadní, aby byli ve správnou chvíli schopní reagovat. Cíl je docela vzdálený a zahrnuje sadu buď zcela odlišných ptáků, nebo dvě skupiny po třech.

Jenže na to, aby si hráč mohl ptáčka přidat do sbírky,  musí nejdříve vytvořit hejno. A právě tady se láme chleba. Není totiž jednoduché získat dostatečně velkou skupinku. Na druhou stranu je dobrou zprávou, že vám nikdo nemůže vaše snažení vyfouknout. Až snažení dokončíte, tak to bude. Ale vždy je třeba obětovat z ruky nějakou kartu. A někdy dojde k tomu, že musíte zahodit ptáčka, kterého se budete neradit zbavovat. Právě nedostatek konfliktu je tím hlavním, co by se dalo malým CuBirds vytknout.

Mohlo by Vás zajímat

5

koooperativnírecenze

Recenze: Dungeons & Dragons Waterdeep – Dungeon of the Mad Mage

Právě fakt, že k vítězství vedou hned dvě podmínky, dávají hráčům solidní manévrovací prostor. Často je totiž šance závislá na tom, jaké karty máte v ruce. A někdy je lepší se rozhodnout jinak. Nemusí na to být ale dostatek času, protože taková partie trvá nějakých patnáct minutek nebo o kapku déle.

Tím nejviditelnějším průběhem hry je přikládání karet do řad na stole. Jedná se ale pouze o způsob, jak mohou hráči cíleně získat nové ptáčky do sbírky. Je to tedy vlastně takový způsob draftování nebo výběru z nabídky, jen není úplně samozřejmý ten zisk. To, že si kartu vyberete, ještě neznamená, že ji získáte.

Výjimečná na hře je hlavně grafika. Ta se povedla na výbornou a je jisté, že tuhle hru si zapamatujete, i když ji uvidíte jen na okamžik. Kromě karet v krabici není nic, ale pravidla jsou jasně vysvětlená i pro začátečníky, i s příklady.

Krabčáci je hra veskrze jednoduchá, ale oplývá elegantní a plynulou hratelností. A právě proto ji obecně vnímáme jako vynikající počin, který se přes svoje malé rozměry bude vyjímat na poličce v obchodech. Měla by jej totiž obklopovat aura spokojených hráčů, kteří budou všude kolem. Krabčáci je super lehkou karetní hrou.

Recenze: Krabčáci – i hranatá stvoření mohou létat

Krabčáci je lehká karetní hra, která nedělá nic špatně. Právě naopak má dostatek zajímavých a originálních nápadů, které ji odlišují a dělají z ní skvělého kandidáta do většiny sbírek. Tahle hra si totiž bez problémů najde oblibu a fanoušky v každé skupině, protože nabízí radost z hraní, ale vše v nenáročném balíčku. Krabčáci třepotají křídly a přináší do vzduchu ty správné vibrace.

Klady:

+ dvě vítězné podmínky
+ ilustrace
+ více fází hry
+ výběr karet pro sady je chytré
+ hráči musí manévrovat s kartami v ruce

Zápory:

- absence konfliktů

4