Recenze: Labužníci – boj za plná bříška a mlsné jazýčky

Sotva jsem otevřel svůj stánek, lidé se začali shlukovat kolem a okukovat vystavené porce dnešních specialit. Na dnešek jsem připravil lahodné kapří hranolky. Většina postávala zatím v uctivé vzdálenosti, když z druhé strany zazněl hluboký hlas vyvolávače. Nabízel laciná lákadla jako zmrzlinu s malinami a vepřo knedlo zelo, ale přesně to stačilo, aby z davu zbyla jen dvojice. Tak snad alespoň oni ocení moji kuchyni.

Jíst musíme všichni. Někteří si pokrmy vychutnávají víc než jiní, vyhledávají nové zážitky a hledají něco, co ještě neviděli. Jmenují se labužníci. A stejný název nese také desková hra, kterou si pro hráče připravil autor Ken Gruhl, ale pod hlavičkou vydavatele CMON na vývoj dohlíželi také Marco Portugal, ale především Eric M. Lang. Grafiku vytvořili Hannah Cardoso a Saeed Jalabi. Pro lokalizaci do češtiny si hru vyhlédla společnost ADC Blackfire.

Krabice je docela velká, ale nemá klasický čtvercový tvar. Na jejím víku vidíme pyšného kuchaře, který nabízí lahůdku dle vlastního receptu. Podobně budou obsluhovat hosty i hráči, jakmile box otevřou. Nejdříve ale do středu stolu musí umístit desku tržiště a zaplnit ji náhodnými dvěma kartami šéfkuchařů (z pěti). Ve hře bude vždy účinkovat pět z deseti národů a jejich pokrmů. Hráči vezmou karty stánků těchto národů, zamíchají je do jednoho balíčku a vyloží do nabídky náhodnou sadu pěti stánků do nabídky. Při této příležitosti si všimnou, že všechny karty mají v levé části otvor. Všechny druhy žetonů začínají partii vedle plánu na hromádkách.

Jednotliví účastníci si pak každý vezmou jednu desku svého food courtu, jak se oblast náležící jednomu hráči ve pravidlech nazývá, a položí ji před sebe. Vedle si položí svoji sadu tří barevných žetonů, z nichž jednu značku použije a označí s ní svoji startovní pozici nula na ukazateli popularity. Hráči pak dostanou destičky letáků a mince, některé položí na svoji desku, ale navíc jim zbudou další tři na útratu stranou.

Účastníci se střídají v tazích, na jehož začátku vždy hodí desetistěnnou kostkou a ta určí, které políčko navštíví labužník. Ochutnávač aktivuje stánek, který leží na odpovídající pozici hráčského plánu. Při tom, když je políčko s číslem překryté kartou, přes zmiňované kulaté okénko je stále číslice viditelná. Hráči tedy nikdy neztrácí přehled. A to je důležité, protože výsledná číslice z hodu kostkou se týká všech účastníků, nejen aktivního hráče.

Takový stánek může přinést mince nebo body popularity. Někdy se odkazuje i na viditelné hvězdičky, na kterých se karta podílí. Některé hvězdy jsou totiž nakreslené pouze zčásti na hraně karty a potřebují být dokončené jinou přiloženou kartou.

Hlavně na začátku se bude často stávat, že hráči na hozené pozici žádný stánek nemají. Díky tomu by návštěva labužníka v kole vyšla naprázdno. Naštěstí mají pro tyto účely sadu žetonů letáků, které jej umí nalákat i na sousední políčko do libovolného ze čtyř směrů.

Teprve po vyhodnocení ochutnávače a jeho efektů si může už pouze aktivní hráč pořídit jeden z nabízených stánků. Jednotlivé pozice mají sestupnou cenu podle toho, jak dlouho karty v nabídce leží. Pro oznámení ceny je opět využitý otvor v kartě. Takovou nakoupenou nabídku pochutiny si ihned přesunou na svůj plán a mohou ji přiložit na libovolné z devíti políček.

Úplně na závěr svého tahu může hráč najmout také jednoho z dostupných kuchařů. Stojí to čtyři mince a nepřinese to hráčům o nic víc ani míň než jednu hvězdičku, tedy bod popularity.

Tak se hráči střídají na tahu, ačkoliv se o začátek každého dělí všichni pěkně rovným dílem (kromě hodu kostkou). Čas do cíle odpočítává skóre popularity. Jakmile někdo z hráčů dosáhne předepsanch bodů, všichni dokončí své tahy (a všichni se rychle snaží přetavit další možnosti na další body) a partie končí. Vítězem se stává ten, kdo má úplně na konci nejvíce bodů popularity.

Labužníci jsou zajímavou karetní hrou, jejíž hlavní téma je jídlo. Konkrétně hned deset různých států a jejich národní pokrmy, které hráči nabízí u svých stánků a čekají, až k nim přijde nějaký porotce a rozdá body.

Umístění stánků je jedním z důležitých kroků, protože jeho pozice společně s hodem kostkou určuje důležitý příjem. Hráč ale není zodpovědný pouze za svoje štěstí, protože hod kostkou se v každém tahu týká všech. Titulní labužník totiž nepřijde pouze za aktivním hráčem, ale také pro všechny ostatní. Každý dostane svůj zisk, pokud ale na daném místě vaří nějaké jídlo.

Už každého hodu kostkou si všichni připadají, jako by čekali u stolu s bingem na to, jaké zrovna padne číslo a jestli náhodou nevyhrají. Je to samozřejmě výrazně o štěstí, protože pouze s příjmem si pak mohou hráči dovolit pořídit další stánky.

Mohlo by Vás zajímat

4

koooperativnírecenzestrategická

Recenze: The Captain is Dead – na lodi bez kapitána

Ale ono to štěstí k tomuto stylu hry patří. Je totiž cílená, včetně přístupného tématu, hlavně na začátečníky. Ti určitě ocení nejen jednoduchost pravidel, ale také herní doba. Ta totiž zůstává pod půlhodinovým limitem, který odlišuje fillery od časově náročnějších a komplexnějších her. Ten čas je možná až příliš přísný, protože rychlost není vždy to nejlepší, ale vzhledem k náplni je délka odpovídající.

Ve hře se toho zase tolik neděje. Jde hlavně o volbu dobrých karet a jejich kombinací, protože jejich spojení je přesně tím, co hráčům přináší zisk. Za penízky si zase koupí další karty, ty přiloží, a tak neustále dokola. Ale to neznamená, že by hra byla špatná, jen její téma k vám úplně nepromlouvá.

Počet hráčů není tak zásadní, protože se účastníte i tahu soupeřů. Velká zábava je to hlavně ve více soupeřích, kde vynikne ještě více výhoda krátké herní doby. A současně je to také způsob, jak si rychle dát odvetu.

V každé partii je použita pouze polovina národů, což zpočátku funguje směrem k variabilitě. Později po více partiích se vše začne opakovat, ale rozhodování se pro konkrétní národ a stavění jejich stánků zůstane i nadále zábavné.

Zpracování je zajímavé hlavně díky děravým kartám, které nikde jinde neuvidíte. Otvory jsou použité chytře a zpřehledňují samotný průběh partie. Navíc je třeba zdůraznit, že český distributor zajistil, že součástí balíčku karet je také Česká republika a její jídla.

Labužníci jsou příjemnou a pohodovou karetní hrou, která je extrémně jednoduchá a rychlá. Nenabízí sice nic extra jedinečného nebo originálního, ale přesto je svým tématem velmi lákavá pro všechny. Má ke všem blízko, protože kdo by neměl rád jídlo. A tak jsou Labužníci příjemným předkrmem hlavně pro všechny začátečníky a velmi dobrou volbou pro vstup do světa deskových (resp. karetních) her.

Recenze: Labužníci – boj za plná bříška a mlsné jazýčky

Labužníci jako hra zaujmou na první pohled. Pozornost si udrží hlavně u méně zkušených hráčů, kterým má nejvíce co nabídnout. Hra je totiž velmi jednoduchá a její téma je spíš na ozdobu. Mechanismy jsou jednoduše o vykládání a propojování karet. Vše ovlivňují kostky, díky nimž je v partii výrazná náhoda. Ale celý souboj je tak rychlý a všichni hráči se účastní každého tahu, že si stavění stánků a servírování jídel užijete. Labužníci jsou pokrmem, který funguje spíš jen čas od času a na chuť, ale funguje dobře.

Klady:

+ děravé karty
+ jednoduchost celého průběhu
+ herní doba
+ přístupnost
+ česká jídla
+ komba sousedních karet

Zápory:

- štěstí při aktivaci
- možná až příliš krátké

3.5