Jak se dostat z bludiště, které má vysoké zdi, přes které by neviděl ani orel? Dřív než by uzřel jeho vrchol, zradil by ho vztlak. Někdo na hledání může jít sám. Jenže ve změti chodeb, slepých uliček a pastí se dřív nebo později zamotá a ztratí šanci a možná i svůj život. Jedinou opravdovou cestou ven je spolupráce.
Do nitra labyrintu vysadí hráče také hra Labyrinth: Team Edition, která vychází ze slavného a populárního konceptu, který vytvořil Max J. Kobbert. Novinku ale upravila Chiara Bellavite, která ji ale stále vyvinula pod hlavičkou společnosti Ravensburger. Jedná se o novinku pro rok 2022 a to včetně českých pravidel.
Hra se nachází v tradiční podlouhlé a velké krabici, ve které se nachází dvouvrstvý herní plán. Jeho výstupky vytváří řádky a sloupce, ve kterých budou klouzat čtvercové kartičky. Na tom se nic nemění. Jenže pro hru nově kromě figurek ve čtyř rozích na barevných puntících je ještě sada nových komponent. Jedná se o kartonový stojánek na karty, a především jeho náplň, tedy Daidalovy karty. Samotní hráči si pak rozeberou herní plán, ke kterému přiloží dva žetony (jeden posun a jedno otočení) a také náhodnou dvojici karet s pokladem. Obrázky na těchto kartách se shodují s ilustrací na některé destičce na herním plánu.
Hráči v partii spolupracují proti zlomyslnému Daidalovi, který je zosobněním bludiště. A hráči cestu ven mohou najít pouze tak, že se jim podaří poskládat z pokladů mapku a otevřít tak portál z labyrintu ven. Bludiště je živé a neustále se přesouvá tak, aby hráčům co nejvíce ztížilo jakýkoliv pohyb nebo posun vpřed. Právě proto na začátku každého kola nejdříve otočí kartu z Daidalovy knihy, pokud tam ještě nějaká zbývá.
V důsledku zásahů ochránce labyrintu se mohou tunely přesouvat, měnit, a dokonce je může i zasypat. Jednu z těchto možností hráči předepíše odhalená karta ze zásobníku, a to včetně místa, kde se něco takového má na plánu stát.
Poté dostane šanci aktivní hráč odpovědět na tyto nástrahy vlastními zbraněmi. Může nejdříve použít obě kouzla, která má k dispozici. Tím také ovlivní labyrint. Může vzít jednu přebývající destičku a s její pomocí posunout chodby v řadě nebo sloupci a vytlačit tak na protější straně této linie jiný dílek. Tím se zcela přeskládají návaznosti jednotlivých uliček. Poté ještě může libovolnou jednu destičku otočit o libovolný počet kroků.
Po použití obou kouzel nebo pokud je nechce provádět, zbývá hráči to nejdůležitější – posunout figurkou po chodbě. Pokud vše udělal hráč dobře, otevřela se před jeho hrdinou nová část labyrintu a v ideálním případě může dokonce doběhnout na pole s některým z hledaných pokladů (takových, které má na svých kartách). Musí ale na takové místo mít před sebou otevřenou cestu chodbou.
Jakmile hrdina dorazí na pole s pokladem, může hráč tuto svoji kartu otočit zadní stranou vzhůru a přidat jednu čtyřiadvacetinu mapy k východu. Za svůj úspěch je odměněn ale také šancí hrát ještě jednou, ale bez kouzel, pouze se svojí figurkou.
V důsledku záludných zásahů Daidala jsou některé chodby zbořené (dílky otočení zadní stranou vzhůru) a hráči mohou tyto závaly odstranit, destičku otočit zpět a připojit v libovolném natočení. Musí ale za tímto cílem zastavit na takovém místě a obětovat tedy tah pro dobro celého společného poslání.
Hráči poté doberou nové karty pokladů, pokud některý již sebrali a podají Daidalovu knihu spoluhráči po směru hodinových ručiček. Partie pokračuje do momentu, než se podaří týmu společnými silami sestavit dveře ven. Stejně tak dobře ale může dojít k situaci, že ve společném balíčku Daidalovy knihy dojde zásoba karet. V takovém případě všichni členové týmu prohráli.
Labyrint: Team Edition je unikátní kooperativní variantou velmi populární hry. Účastníci poměřují síly s náhodně se chovajícím labyrintem. Na skvělý mechanismus vystrkování destiček z řad a sloupců připojuje poměrně hladce nové náhodné chování zlomyslného bludiště, které samo staví hráčům překážky do cesty.
Labyrint se přestavuje sám v každém kole, jak by to bylo bludiště Harryho Pottera. Někdy změní pozici dvě destičky, jindy se může dokonce propadnout země pod figurkami a hladový písek je vyplivne na úplně jiném místě, v úplně jiné chodbě.
Nikdy tak nemohou vědět, jaká situace bude na plánu v příštím tahu, natož v momentu, kdy se dostanou k akci znovu právě oni. Jelikož se ale jedná o týmovou variantu, mohou si navzájem radit a plánovat další postup společnými silami.
Popsali jsme ale pouze základní variantu hry. Ve skutečnosti se v pravidlech nachází ještě další úpravy. První z nich je asymetrie mezi hráči, kde každý bude mít k dispozici kromě klasického posunu také jedno svoje kouzlo, které nikdo jiný nemá. Tato čtveřice kouzel nabízí nové možnosti, jak měnit dílky (prohazovat sousedy), jak procházet závaly, teleportovat se nebo projít z ulice do jiné ulice, i když nejsou na první pohled přímo propojené.
Hráči mají díky tomu více možností, jak se prát s nepřízní osudu. Náhoda totiž hraje poměrně zásadní roli v tom, jak se hráčů dotkne akce odhalená z Daidalova balíčku. Tohle štěstí je nepříjemným prvkem, se kterým lze ale úspěšně bojovat právě s využitím těchto zmíněných jednorázových (jednou za kolo) kouzel.
A pak je tu ještě verze pro experty, která výrazně navyšuje obtížnost tím, že hráči si nemohou vybrat ze svých dvou pokladů, ale musí vždy sebrat nejdříve ten nalevo. Jakmile jej seberou, pravý se přesune doleva a na pravou pozici přibude nový karetní přírůstek. Tím se přemýšlení hráčů musí zcela změnit, protože nemohou uvažovat ve formě, který poklad mají nejblíž. Musí nacházet optimální cestu a při tom brát v úvahu vždy dvě proměnné – oba poklady v pevně daném pořadí. Sbírání pokladů je tak pomalejší a je mnohem těžší vše stihnout včas na měnícím se plánu.
Na úspěšný únik z labyrintu nemají sice hráči časový limit, ale ve skutečnosti můžete počítat s tím, že pokud se vám to nepodaří do pětačtyřiceti minut, pak se nad nimi už velmi vážně sklání možnost prohry. S podobnou herní dobou můžete docela počítat. Šance hráčů na vítězství je docela stejná bez ohledu na množství účastníků.
Zpracování je skvělé u plánu a jeho prvků, jejich posouvání funguje skvěle. Kartonový zásobník na Daidalovy karty je také výborně navržený. Škoda až příliš tenkých komponent karet s pokladem nebo hráčských plánů, které by určitě zasloužily silnější papír nebo karton. Z hlediska grafiky je vše v pořádku.
Labyrinth: Team Edition je sice od pohledu Labyrinth, ale je úplně jiný, než na co jsme si zvykli. Při tom ale skvěle baví právě tím důrazem na kooperaci a souboj proti společnému nepříteli. Labyrinth: Team Edition trochu klame názvem, protože hráči se nespojí do více týmů proti sobě, ale místo toho do jednoho velkého proti hře.
