Může to být váš kamarád, váš soused, učitel nebo kolega. Nikdy nevíte, co se honí lidem v hlavě, když se koukají na televizi, když jedou autem nebo dokonce, když si s vámi povídají o včerejším fotbalovém utkání. Každý z nich může být terorista. A pak, jednoho dne, když mu jeho domovská buňka dá pokyn, přiběhne někam do supermarketu a položí tam bombu. Proč to dělají?
Důvod nezjistíme, ale můžeme proti nim bojovat. Být pozorní a zabránit jim v dalším šíření zla. Boj za dobro a za záchranu lidských životů vás čeká v deskové hře Labyrinth: The War on Terror, 2001-? vydanou v roce 2010 společností GMT Games, která se zaměřuje převážně na válečné hry. Přesto vydala takové pecky z jiných oblastí, jako jsou Dominant Species (recenze) nebo Urban Sprawl (recenze).
Labyrinth: The War on Terror od autora Volko Ruhnkeho však má svým stylem mnohem blíže k další hře z jejich stáje – Twilight Struggle aneb Studené válce (recenze), kterou před několika týdny vydala v kompletní české lokalizaci společnost MindOK. Tematicky podobná je i 1989: Dawn of Freedom (recenze), ve které jsme si povídali o vydavatelství GMT Games zatím naposledy.
Teď se tedy vracíme znovu do světa her poháněných kartami (card-driven games, zkratka CDG), ale v trochu jiném tématu. Od studené války a pádu komunismu se teď dostáváme do současnosti, do dění, které se začalo psát 11. září roku 2001 a jehož historie neskončila dodnes.
Autor Volko Ruhnke už dříve předvedl svůj skvělý tvůrčí instinkt ve hře Wilderness War a letos vydal pokračovatele Labyrinthu, hru zabývající se kolumbijskou krizí – Andean Abyss. I tu testujeme, ale přijde na řadu až příště, takže teď se vraťme zpět k hlavnímu dnešnímu tématu.
Na krabici najdete amerického vojáka, kráčejícího po šachovnici. Skrytý význam tu je zcela jasný, ale nás zajímá momentálně mnohem víc váha krabice. Pod její hmotností se totiž docela prohnete. A jak už tušíte z dřívějších počinů tohoto vydavatelství, za všechno může mohutný herní plán, který se rozloží po celém vašem stole s tichým a táhlým ááách, jako by si protahoval dlouho ztuhlé svaly.
Co se tedy ukrývá pod mapou, k jejímuž popisu se vrátíme za chvilku? Nejdůležitější je zde 120 karet pro obě znepřátelené strany, které se souboje o střední východ účastní a další země, kde mohou teroristé operovat. Dvě strany konfliktu tvoří na jedné straně Spojené státy Americké s cílem zničit teroristické buňky a rozprášit nebezpečí pro civilizovaný svět a na druhé jihádisté, kteří mají za úkol vyhnat spojenecké narušitele klidu ze své země.
Každému z hráčů bude sloužit jako pomocník a nápověda při hře také jeden list tvrdého papíru. Dále v krabici najdete čtyři kostky a patnáct dřevěných kostiček pro sledování počtu vojáků a patnáct černých cylindrů jako teroristických buněk. Samozřejmě nemůže chybět řada nejrůznějších žetonů nejrůznějších typů, sloužící k označení stavu jednotlivých zúčastněných zemí a mnoha dalších věcí, které budete potřebovat v partii sledovat. Sestavu doplňují dvě brožury – jedna pravidla a jedna herní kniha obsahující historické pozadí a popis ukázkové hry.
A teď se vrátíme zpět k mapě, která je spolu s kartami tím nejdůležitějším na hře a především tím nejsložitějším, v čem se musíte zorientovat k samotnému hraní. Najdete zde spoustu států, které na sobě mají několik pozic pro žetony. Největší čtvereček je v dolní části každé země a bude v průběhu partie obsahovat teroristické buňky a americké vojáky, ale i některé dodatkové žetony. Buňky pak mohou být spící, nebo aktivní, což poznáte podle otočení cylindru. U jednotlivých států najdete ještě doplňkové ikonky, symbol označující převládající náboženství (muslimské nebo nemuslimské) a také počet zdrojů, které země produkuje.
Každá ze zemí ovládaných muslimským náboženstvím má pod názvem také stupnici, která označuje náklonnost země k USA. Současně drží, ale také udaj o kvalitě vlády země. Ta se v průběhu partie mění a má dopad na průběh hry i na možnosti, které mohou hráči v dané zemi provádět. Žetony jsou čtyř druhů – začínají nejlepším modrým Good a přes červené Poor se dostane až k islamistické vládě. Právě jeden z nich pak používáte ke sledování postoje země k aktivitám USA, která může být spojenecká, neutrální nebo nepřátelská.
Oproti tomu země, ve kterých nepřevládá muslimské náboženství, mají kromě dvouúrovňové kvality vlády postoj k tvrdému nebo měkkému řešení otázek extremismu. Každý z dostupných scénářů ukazuje, jak máte tyto žetony na začátku partie rozestavit. Podle těchto postojů se vypočítává celosvětové mínění, které označíte na stupnici US Global War on Terror (GWOT). Je důležité, aby Spojené státy měly stejný postoj jako celosvětové mínění, jinak je čeká postih v operačních možnostech.
Země jsou spolu na mapě pospojované, aby byly jasné jejich sousedské vztahy (všechny země schengenského prostoru spolu sousedí a jsou označeny tmavě modrou ikonkou této dohody). Ty budou v průběhu partie také důležité. Kromě samotných zemí najdete v rozích mapy několik různých stupnic, které slouží ke sledování financování terorismu, vítězných bodů nebo prestiže Spojených států. Na mapě najdete ale také několik buněk s nápovědou, které vám rychle pomohou se zorientovat v mnoha různých ikonkách.
Oba hráči mají svých patnáct jednotek rozmístěných do tří buněk po pěti. Každá z nich označuje intenzitu války (počet zapojených vojáků) a síly extremismu na straně Džihádu. Za pomoci žetonu financování, který označuje finanční sílu zemí podporující terorismus, rozmisťuje svoje buňky do zemí. Ty začínají jako spící a teprve časem je může aktivovat.
Oproti jiným hrám najdete na stupnici vítězných bodů hned několik žetonů, které sledují vývoj různých položek ve hře. Ve hře se setkáte i s dalšími žetony, k některým z nich se dostaneme i ve zjednodušeném popisu pravidel.
Ještě než se posuneme dál, musíme se podívat na jednu akční kartu, a co všechno na ní najdeme. V levém horním rohu se nachází číslo operačních bodů, které už známe z předchozích CDG her. Pokud zahrajete kartu ne pro její událost, ale jako operační, získáte právě tolik bodů k provádění různých nekalostí na herním plánu.
Kromě toho se zcela nahoře nachází symbol, který zařazuje kartu do některých scénářů. Každá karta je svázaná buď se stranou spojených států, se stranou džihádu, nebo je nezařazená a neobsahuje ani modrý proužek, ani hvězdu se srpkem měsíce. Všechny bez rozdílu ale mají text popisující událost, kterou karta reprezentuje a také, co se stane, když ji zahrajete.
V dnešní recenzi se však hranice mezi popisem komponent a herního principu trochu stírá, protože už samotný popis herního plánu a jeho stupnic vám trochu napověděl, jak vlastně bude celá hra probíhat. Proto zmíníme pouze několik základních principů, kterými se řídí a přeskočíme k hodnocení a dojmům, které máme z celého Labyrinthu.
Příprava hry je závislá na konkrétním scénáři. Obecně ale platí, že hráči připraví země podle pokynů u scénáře, především co se týká jejich náklonnosti k USA, postoje k boji s terorismem a kvalitě vlády, ale můžete rozmisťovat i vojáky a teroristické buňky. Do zásoby umístíte zbylé buňky a vojáky a zamícháte balíček karet, které patří do tohoto scénáře. Každý hráč dostane tolik karet, kolik specifikuje jeho ukazatel na stupnici financování nebo vojenské intenzity.
Zajímavý je pokyn, který asi neznáte: hráči by v Labyrinthu měli sedět vedle sebe a mapu by měli mít před sebou. Hráč v roli Spojených států by měl být nalevo. Tak mají nejlepší přehled a současně mají ideálně na dosah všechny důležitá místa pro svoji stranu.
Průběh partie je jednoduchý. Hráči se střídají v hraní karet, které dostali na začátku partie a to vždy dvě za tah. Ve chvíli, kdy jim karty v ruce dojdou, končí kolo. S tím je svázáno několik specifických akcí, jako je snížení financování džihádu a prestiže. Spojenecký hráč si může poslední kartu nechat do příštího kola, zahrát ji nebo zahodit.
Každou kartu můžete zahrát jako událost nebo pro její operační body. Pokud ale zahrajete v roli Spojených států za operační body kartu náležící Džihadistům, událost se přesto stane. Vyhnout se tak můžete pouze svým vlastním kartám, které třeba ze strategických důvodů nepotřebujete. Některé události a jejich efekty přetrvávají do konce kola nebo i déle, což snadno označíte dostupným žetonem v dané zemi. Operační body nižších hodnot je možné si střádat k velkému útoku a označovat je na stupnici zásoby (reserve track).
Za operační body mohou hráči vylepšovat mínění v zemi, posílat tam nové vojáky, rušit teroristické buňky a varovat před extremistickými plány. Naopak muslimský hráč může přidávat a přesouvat svoje buňky, snažit se zhoršit vládní situaci v zemi za pomoci partyzánských taktik nebo připravovat záludné útoky.
Každá z těchto činností má svoje pevně daná pravidla, která často zahrnují házení kostkami. Právě toto je také nejvíce kontroverzní místo v celém Labyrinthu. O úspěchu a neúspěchu vašeho snažení rozhoduje náhoda. Ale je tomu v reálném životě jinak? Těžko..
Partie může skončit třemi různými způsoby pro každou ze zemí. Základní vítězství Spojených států je v případě, že se jim podaří převést dostatek muslimských zemí na vládu s označením dobrá. Potlačili tak největší nebezpečí extremismu nebo se jim podařilo vyhladit zcela všechny džihádské buňky na mapě. Hráč džihádu vítězí ve chvíli, kdy je v dostatku zemí stav vlády islámu (islamist rule), pokud se jim podaří snížit prestiž Spojených států, nebo dokonce vyhodnotit útok zbraní hromadného ničení na území USA.
Délku hry si navíc můžete nastavit počtem protočení balíčku karet událostí. V případě, že do té doby nedošlo k žádné z výše uvedených událostí, musí Spojené státy mít dostatek dobrých vlád v muslimských zemích v porovnání s těmi, které jsou pod islamistickou nadvládou.
Labyrinth: The War on Terror je hra, která nabízí neuvěřitelně promyšlený boj dvou hráčů. V celé hře se promítá tolik nejrůznějších aspektů, událostí a změn, že si budete v prvních několika partiích připadat zavalení.
Pokud se ptáte na složitost. Ano, Labyrinth je rozhodně složitější a mnohem komplexnější než Studená válka. Je zde spousta různých akcí, které mohou hráči provádět za operační body. Na druhé straně každá ze stran je má přehledně vypsané na pomocné kartě, kterou nebudete v úvodních partiích vůbec odkládat.
Ovšem odměnou za poctivé naučení vám bude úžasný a ohromující zážitek. Přetahování o každou zemi vám bude připadat neuvěřitelně propracované a realistické. Užijete si každou chvilku, kterou se hrou strávíte.
K tomu všemu navíc je skvělá zpráva, že v krabici najdete hned několik scénářů, podle kterých můžete rozvíjet souboj zcela odlišně. Jsou zde hlavní tři – odpověď na útok Al-Káidy v roce 2001 s názvem Let’s Roll, operace Anakonda navazující na svržení talibanského režimu v Afghanistánu po roce 2002 a poslední Mission Accomplished? se odehrává po roce 2003 a zaměřuje se na situaci i Iráku.
Každá partie bude jiná, USA začínají vždy se zcela jinou prestiží, protože pohled na jejich vojenské akce ve světě se neustále měnil. A stejně tak samozřejmě také postoje zemí k jejich útokům jsou zcela jiné, takže mapa vždy vypadá naprosto odlišně. Tři úžasné zážitky, které navíc pokaždé budou jiné, v jedné krabici? Neuvěřitelné.
Labyrinth je hrou speciálně určenou pro dva hráče. Díky tomu je výtečně vyvážený a každá ze stran má stejné šance na vítězství, ačkoliv musí používat jinou strategii. Každý z hráčů má jiné vítězné podmínky, ačkoliv některé se točí kolem stejných věcí. Vítězný pocit tu je ovšem opravdu silný.
Možná jste si stejně jako my říkali na začátku recenze – kdo by chtěl hrát za teroristy? Ale když ono to je tak zábavné i v jejich roli! Alespoň takto v deskové hře, přestože samotné téma není nijak veselé. A právě to by některých citlivějším jedincům mohlo vadit asi nejvíce.
Hra lze hrát i v jednom hráči, který se chopí role USA. Proti němu stojí nepřítel, který má vývojový diagram. Podle něho se řídí reakce. Jenže jakmile se jej naučíte, můžete jeho díry využívat k situacím, které by ve skutečné partii nemohly nastat. Takže solitérní hra je spíš takový trénink, který si zahrajete párkrát, ale určitě to není plnohodnotný zážitek srovnatelný s duelem dvou lidských bytostí.
Mnoha hráčům ale zážitek z Labyrinthu pokazí kostky. Většina akcí Džihadistů je spojená s úspěchem v hodu kostkou. To sice dává pocit úspěchu a nezdaru, ale často vás může neposlušnost kostek frustrovat. A bohužel náhoda má pak velký vliv na průběh celé hry. Pokud vám tedy v těžkých strategických hrách kostky vadí, pak vás asi Labyrinth nepotěší.
A pak jsou tu opravdu hodně hutná pravidla. Zapomeňte na 1989, tohle je úplně jiná liga. Spousta drobných nuancí, na které nesmíte zapomenout, vám úvodní partie protáhne na dvojnásobek. Přitom i tak se herní doba Labyrinthu pohybuje kolem dvou hodin, což je tak akorát na takto propracovanou hru.
Labyrinth je bez jakýchkoliv diskuzí vynikající deskovou hrou, která vám poskytne nespočet úžasných nezapomenutelných zážitků. Zpracovává velmi atraktivní téma, ve kterém se jeden z hráčů musí dát na stranu muslimů. Nelítostný souboj zuří až do posledního kola, ale přitom je zde spousta způsobů, jak partie může skončit. Pokud vám tedy nevadí hodně házení kostkou a pravidla, u kterých strávíte několik hodin, pak nesmíte tuto hru minout.
Více o hře.
+ ohromná atmosféra
+ skvěle propracovaná hra
+ přetahování o každou zemi
+ skvěle vyvážené pro dva
+ možnost trénovat v jednom
+ tři zcela odlišné scénáře
+ více možností vítězství, odlišné pro každou stranu
+ zážitek jiný za každou stranu
+ kvalitní zpracování
- opravdu složitá pravidla plná drobných detailů
- velký vliv hodů kostkou
- sólo hra nevydrží dlouho
