Recenze: Legie – středověká šachová bitva

Středověké bitvy byly krvavé a neúprosné. Vojsko se skládalo z pěšáků, rytířů, zvědů i generálů, kterým pomáhali z dálky lučištníci nebo katapulty. Nyní byl váš národ povolán také do boje, protože na hraniciích se objevil nepřítel. Síly obou armád jsou velmi vyrovnané a tak bude záležet na schopnosti velitelů využít svých strategických dovedností a připravit správnou taktiku pro bojiště, na kterém se rozhodující bitva odehraje. Myslíte, že dokážete velet celé armádě?

Legie je strategická desková hra speciálně určená pro dva soupeře a je tak z hájeného hnízda, které je v naší republice často prázdné. Dnes do něj již přispěla firma MindOk příjemnou a jednoduchou hrou Dračí srdce, ale jinak budete muset pro čistě dvouhráčskou deskovku sáhnout více do historie.

Ona ani Legie není zrovna nejmladším ptáčátkem v tomto hnízdě. Autor Zbyněk Vrána, který vytvořil také deskovou hru Jantaris, ji s graficky Tomášem Kučerovským a Danielem Pienčákem vydali už v roce 2005. Samotného vydání se pak zhostilo nakladatelství ALTAR, které je proslulé zejména řadou dobrodružných her Proroctví a Dorn, ale i starší zasněnou Říší snů, ve spolupráci s neziskovou organizací Czech Board Games, jejímž posláním je pomáhat začínajícím autorům při vývoji i vydávání her.

Na rozdíl od velkolepých her jako Age of Empires III, Battlelore nebo Axis and Allies zde nebudete velet žádným figurkám a ani vaše armáda nebude tak obrovská. Ze všeho nejvíce totiž partie Legie připomíná šachy. I v nich je herní materiál jen obyčejným prostředkem, který nemá žádné vyšší ambice a veškerá tíha spočívá na samotné hře.

To naznačí už samotná velikost krabičky, která se podobá spíš karetním hrám. Spoustu zájemců naláká zajímavou ilustrací na obalu, která vyobrazuje hrdinného krále bezejmenného království v plné zbroji, se dvěma vojáky a vlající zástavou nad hlavami.

Uvnitř na vás čeká na velikost balení poměrně bohatá výbava s rozdílnou kvalitou provedení. Čtveřice oboustranných destiček rozdělených na devět čtverců je pokreslena jednoduchými, ale na pohled pěknými grafickými prvky – jezery, lesy, horami i loukami.

Druhá polovina krabičky je vyplněna pytlíkem s kartonovými čtverečky. Tyto mají ve většině případů pouze jednoduché jednobarevné pozadí (černá a bílá, jedna barva pro každého hráče) s jednou ikonkou na středu. Tím reprezentují předem daný typ jednotky.

Do tajů hry vás zasvětí jednoduchý černobílý A5 návod, který občas nevysvětluje herní principy postupně tak, jak by měl, ale po pozorném přečtení a krátkém zamyšlení se všechno dá snadno odvodit na základě celku. Popis se rozkládá na pěti stranách a je bohatě ilustrovaný, takže se rychle zorientujete v názvech jednotlivých kartiček. Do celé této recenze by se vešel minimálně dvakrát.

Na začátku každé partie vás čeká nejdříve sestavení hracího plánu ze čtyř základů. Vzhledem k tomu, že všechny plány jsou oboustranné, takže existuje pěkný počet šestnácti různých základních rozestavení a to nepočítáme možnosti různých natočení.

Každý hráč dostane pod své velení deset černých nebo bílých hracích kamenů: dva pěšáky a dva rytíře a po jednom zvědovi, lučištníkovi, generálovi a samozřejmě královi. Zbylé dva čtverečky zastupují mechanický katapult a obranná věž.

Soupeři se střídají v pokládání kamenů na plán tak, aby se stali prvním, komu se podaří vyložit všechny jednotky. Ty kameny, které má ještě před sebou, se nazývají záloha.

Většina kamenů má své speciální vlastnosti, které jsou aktivní ve chvíli jejich vyložení na hrací plán. Nejjednodušší z nich je boj nablízko, který nastává ve chvíli, kdy spolu sousedí více kamenů se symbolem meče (mečů). Pokud dokážete zaútočit na soupeřův kámen silou tří nebo více mečů, je nepřátelský kámen vrácen zpět mimo plochu, tedy do zálohy.

Více obranně jsou zaměřeny kameny, které na sobě mají vyobrazený kromě meče i štít (zvěd a generál). Na jejich vrácení je třeba minimálně čtyř sousedících mečů soupeře. Naopak méně se dokáží bránit lučištníci, takže pokud je napadnete s bojovnými kameny, stačí k jejich zahnání pouze dva meče. Můžete je tedy jako jediné vrátit pomocí pouze jednoho útočného kamene.

Samozřejmě lučištníci mohou po vyložení také útočit a to na libovolný vzdálený kámen, který okamžitě vrátí do zálohy. Ovšem v případě, že je cíl letícího šípu chráněn štítem, dokáže jej odrazit a odvrátit tak nebezpečný útok zdálky.

Některé kameny po jejich vyložení už soupeř nemůže vrátit (konkrétně věž a katapult), takže se vyplatí je hrát spíše zpočátku tahu, abyste si dobře vystavěli obranné řady. Jsou pro tento účel označeny speciálním symbolem, jinak však mají i útočné dovednosti – katapult střílí jako lučištníci, zatímco věž má na sobě jeden meč pro útok.

Mohlo by Vás zajímat

3

pártyrecenze

Recenze: Modrý kód – doktoři jsou taky detektivové

Speciální funkci má poslední kámen s korunou, který symbolizuje krále. Jedná se o nejsilnější kámen ve hře, který může rozhodnout celou partii. Král totiž po svém vyložení svým vůdcovským charismatem zastraší všechny s ním sousedící kameny soupeře a vrátí je okamžitě mimo hrací plán.

Důležitou roli v celé partii zastupuje nestranný kámen se symbolem vlajky, který znemožňuje opakování tahů donekonečna. Na místo, odkud byl naposledy vrácen kámen do ruky soupeře, totiž musí hráči položit právě tento kámen. Díky tomu sem nelze v dalším kole vyložit žádnou jednotku a tak vrátit útočný manévr soupeři stejným způsobem.

Velkým plusem celé hry je její variabilita, protože každý terén a rozestavení plánu si žádá jinou taktiku. Prostředí, ve kterém se bojuje, má výrazný vliv na celou partii. Můžete si sestavit zcela zalesněný plán nebo jej zbrázdit tokem řeky až do již zmiňovaných šestnácti kombinací plus různá natočení plánů.

K příjemné znovuhratelnosti přispívají i připravené scénáře na konci návodu (Návrat krále nebo Karavana), v nichž přichází na řadu jiné podmínky vítězství nebo prohry, které nezahrnují pouhé zdecimování nepřítele. Zde využijete také jiné taktiky a partie vyžaduje jiný přístup.

Určitě je škoda, že Legie se dostala na svět už v roce 2005, kdy sdružení Czech Board Games teprve začínalo a tomu odpovídá i jednoduché zpracování. Žádné propracované žetony, jen prostá grafika, ačkoliv základní hrací plán vypadá i na cenu a nízké očekávání pěkně.

Na hře je příjemná její jednoduchost a prostá logika všech akcí, které se na hracím plánu dějí. Lučištníci nemohou střílet do lesa, bojovník položený na opevnění získá bonus štítu. Snadno a rychle si díky tomu zapamatujete významy jednotlivých symbolů a sžijete se s prostou grafikou celé hry. Jejím účelem je prosté zaobalení abstraktní přemýšlivé hry do nejvhodnějšího tématu a to se v podstatě podařilo.

Bohužel symboly na hracím plánu překryjete položením kamenů, musíte si tedy dávat pozor a pamatovat si, že jste položili svého válečníka na opevnění. To je také jediná vada na jinak jednoduchém a účelném zpracování.

Legie nabízí zajímavou strategickou hloubku a přes svůj vhled a krabici se řadí k abstraktním hrám, u kterých musí hráči neustále přemýšlet a být o tah před soupeřem, podobně jako u šachů. Jenže zatímco u těch figurky padají k zemi v souboji na desce, zde se jedná o krvavý konflikt dvou armád. Jednoduše pochopitelná hra, která skrývá pěkné strategické možnosti a rozhodnutí. Nevzdávejte to a doveďte právě tu svoji armádu k hrdinnému vítězství. Za Legii!

Recenze: Legie – středověká šachová bitva

Klady:

+ strategický princip
+ pro příznivce šachů
+ variabilita hracího plánu
+ varianty a scénáře

Zápory:

- grafika kartiček
- hůř napsaná pravidla
- může být časem stereotypní
- pro užší publikum

3