Recenze: Lovci a sběrači – trhejte mamuty a lovte bobule

Dva rody, Montové a Kapové mezi sebou vedou boj o moc nad pravěkým ostrovem. Píše se doba kamenná. Ve světě mamutů a pralesů není život vůbec jednoduchý a jejich největšími zbraněmi jsou špičatá kopí. Před bouřkou se schovávají v bezpečí jeskyní, krčí se nad zlobou z nebes. Ale jakmile vyjde slunce, radostně vycházejí tančit do mokré trávy a zpívají hrdelní písně.

Zatímco Montové jsou rodilí lovci a hon na mamuty je jejich dospívacím rituálem, Kapové mají mnohem skromnější způsob obživy. Sbírají po lese bobule a kořínky, což je mnohem náročnější a musí se toho účastnit celá vesnice. Přesto nejlepšími lovci jsou muži a nejlepšími sběračkami jsou ženy.

Montové však ovládali většinu ostrova, protože svými zbraněmi dokázali vždy Kapy zahánět dál a dál k pobřeží. V době, kdy jsme je navštívili, jim zbývá už jen poslední proužek lesa a za kouskem pustiny asi hodinu chůze je již strmý mořský sráz. Ostrov se nejspíš v dávných dobách oddělil od pevniny, kterou bylo vidět za úzkým průsmykem sužovaným silným větrem a vysokými vlnami.

Tak se jednoho dne stalo, že Reo Mont se ve své honbě za dospíváním a mamutem dostal až do blízkosti vesnice Kapů. V lese v tu chvíli byli téměř všichni ze sběračské vesnice, a tak bylo jen otázkou času, kdy na někoho z nich narazí. Jenže rozzuřený mamut, který vycítil lidskou přítomnost, se splašil, rozběhl se přímo proti Reovi a odhodil jej mohutným klem na nejbližší strom. Reo zůstal bezvládně ležet na místě, kde jej o několik minut později našli členové vesnice Kapů. Poznali, že je Mont a přesto jej vzali do své vesnice, ošetřili a uzdravili. Reo je teď za oplátku bude vést proti svému vlastnímu rodu a pomůže jim přežít a získat zpět ztracená území.

Když k těmto dvěma rodům přidáme další dva, pak získáme stejné prostředí i v nové hře od známého a oblíbeného autora Reinera Knizii. V původním německém jazyce hra vyšla v roce 2010 a distribuuje ji Amigo Spiele. Ilustrace, které vás budou provázet na herním plánu a na žetonech vytvořil oblíbený autor Claus Stephan (Blue Moon, Dobyvatelé vesmíru, Keltis, Walhalla).

V češtině dostala hra do vínku doslovný překlad názvu, jmenuje se tedy Lovci a sběrači. Už v červnu ji zařadila do svého sortimentu společnost Piatnik. Jedná se tak o jmenovce jednoho z menších rozšíření hry Carcassonne, na což si musíte dávat v obchodech pozor.

Naštěstí mýlku snadno vyřeší velká krabice, která je klasického čtvercového rozměru, ve stejném rozměru najdete třeba Dominion. Na jejím obalu je kresba mamuta na zdi jeskyně z doby kamenné, která vám jasně naznačí, do jakého období lidské historie se ve své fantazii vydáte.

Po odklopení víka na vás čeká hned pětice archů s kulatými žetony na vycvakání. Ačkoliv jsou vyrobeny ze silného kartonu, jejich vyjmutí jde lehce a na žetonech nezůstávají nepříjemné papírové otřepy.

Co je však mnohem důležitější, tak autoři vymysleli skvělou fintu. Krabice musí být totiž při distribuci o vycvakávací archy vyšší, což je v tomto případě téměř centimetr místa. A když je odstraníte, pak zůstane nad plastovou vložkou spousta místa a komponenty se vám při přenášení krabice rozeběhnou po celém balení. Ne však u Lovců a sběračů, protože archy stačí vzít a vložit dolů pod umělohmotnou vložku. Ta se tímto zásahem zvedne o potřebný prostor a vycvakané žetony v přihrádkách budou držet, i když krabici otočíte vzhůru nohama. Brilantní!

A co vlastně v těch kartonových aršících najdete? Všechno to jsou hrací žetony, kterými oživíte jinak klidnou hrací plochu. Plán samotný je složený načtyřikrát a zapadne do připravených prohlubní v plastové vložce. Pod něj a skládací brožurku s pravidly se pak ukryjí do úhledných hromádek právě řady žetonů se dvěma zadními stranami – letní se spirálou a zimní s vločkou.

Kromě těchto drobností budete potřebovat už jen dřevěné komponenty v pytlíku. Těmi je šestnáct kostiček ve čtyřech barvách, které reprezentující zásoby a samozřejmě také postavičky neandrtálců, které jsou stejné jako ve hře Atlantis. I ty jsou čtyři pro každého ze čtyř hráčů. Pro dřevěné komponenty jsou samozřejmě připravené na dně krabice přihrádky, ve kterých se jim bude dobře odpočívat mezi jednotlivými partiemi.

Samotná příprava hry je poměrně náročná. Jakmile rozložíte na stůl hrací plán, zjistíte, že na něm je 118 šestihranů, které vytváří prostor ostrova. Právě po něm se můžete se svými svěřenci procházet a snažit se nalovit co nejvíce zvěře a nasbírat co nejvíce plodin. Jenže pláň je na hracím plánu holá kromě čtyř letních a čtyř zimních osad, které si jednotlivé kmeny vybudovaly v minulosti.

A vaším úkolem před zahájením hry je osadit ji celou kulatými žetony. V první fázi se hra odehrává v létě, takže vyberete z krabice pouze ty žetony se žlutou spirálou na zadní straně, zamícháte je a obrázkem dolů náhodně rozmístíte do prostoru na jednotlivé šestiúhelníky.

Jakmile jsou všechna políčka kromě letních a zimních osad zaplněná, otočíte žetony obrázkem vzhůru. Tím se před vámi objeví mapa ostrova, na které nejsou jen životně důležité potraviny, ale také poházené materiály na bojové nástroje. Nejdůležitější pro pohyb však jsou kamenné stezky a jeskyně, které se rozkládají pod celým ostrovem. Ty budou ve hře sloužit jako zkratky.

Na závěr celé přípravy už stačí jen, aby si každý hráč k sobě vzal všech osm dřevěných kousků ve své barvě (čtyři postavičky a čtyři bedny zásob). Zatímco postavy rozmístí na hrací plán po jedné do každého letního sídla, takže mají všichni soupeři stejnou výchozí pozici, bedny zásob si zatím nechá u sebe vedle hracího plánu. Budou totiž potřeba až v průběhu partie.

Každý ze soupeřů má v rámci svého tahu dva pohybové body, které může utratit za přesunutí kterékoliv figurky své barvy po hracím plánu ostrova o dvě pole nebo dvou svých postaviček o jedno pole. Po provedení pohybu si může hráč vzít k sobě jako kořist všechny žetony, přes které jeho postava v daném kole prošla. Výjimkou je samozřejmě žeton, na kterém skončí. Ten si může zvednout až v příštím tahu.

Jídla je na ostrově omezené množství dané předem žetony. Jak z hrací plochy ubíhají, utíká čas a blíží se zima. Jejich zvedáním však neubývá pouze počet kořistí, ale také pohybové možnosti všech lovců a sběračů ve hře. Figurky se totiž mohou pohybovat pouze po polích, kde se ještě nacházejí žetony.

Výjimku tvoří kamenné cesty a jeskyně, kterými se za jeden pohybový body lze přesunout kamkoliv do jiné jeskyně na mapě. Na žádném políčku pak nesmí stát dvě přátelské ani nepřátelské figurky, takže lze snadno soupeři blokovat cestu ke kořistem.

Hráči většinu žetonů po sebrání ukrývají, pokládají je tedy obrázkem dolů, kromě loveckých nástrojů. Ty si pokládají před sebe, protože je potřebují na lov mamutů. Jen vyzbrojená figurka (= hráč má u sebe alespoň jeden žeton zbraně) může vstoupit na žeton s mamutem, zabít jej a získat z něj maso. Mamuti jsou ve hře také nejcennější, ale většina z nich vstoupí do hry až v druhé fázi – zimě.

Sníh napadne ve chvíli, kdy se žádná z postav už nemůže pohybovat, nebo jsou vysbírány všechny žetony, které umožňují právě pevné kamenné cesty. Léto končí bez ohledu na to, jestli si hráči stačili vytvořit zásoby na zimu nebo ne. Jaké zásoby, ptáte se? V průběhu vyhřátých měsíců musí hráči navštívit všechny zimní tábory a položit tam jednu ze svých barevných beden. Tím si je osídlí a mohou v nich začínat v zimě.

Cesty a jeskyně jako jediné zůstanou na hracím plánu zachovány i přes změnu období. Hráči nahradí své barevné bedýnky zásob figurkami. Pokud se někomu nepodařilo navštívit libovolný z táborů, nemůže do něj nasadit figurku a bude tedy mít méně členů loveckého a sbíracího týmu.

Na žetonech bobulí, mamutů a kořínků jsou uvedené body, které za ně hráč získá na konci partie. Kromě nich na hracím plánu naleznete také sběratelské předměty, jako vázu, paroží nebo náhrdelník. Jejich hodnocení pak je podle počtu, který se vám podaří v průběhu partie posbírat – za jednu 1 bod, za tři už 6, za 6 pak 20 bodů.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskárecenzerodinná

Recenze: Lexeso – lenivé pexeso?

Zima probíhá zcela stejně jako léto, jen zásoby ukládáte do letních táborů a dostanete za ně na konci partie přesně pět bodů za každou umístěnou kostičku. Jakmile sníh roztaje a hráči vysbírají poslední zbytky mamutího masa, mohou si všechny týmy sečíst body. Nejhodnotnější jsou pochopitelně mamutí skalpy, které mohou mít až hodnotu osmi bodů za jeden žeton. Hráč s nejvyšším součtem se stal nejúspěšnějším rodem.

Lovci a sběrači jsou příjemným překvapením, které se hraje velice plynule a elegantně. Hráči mají v každém svém tahu na výběr z mnoha variant tahu, ale většinou nepřemýšlí dlouho a partie ubíhá rychle. Zajímavá je myšlenka se dvěma obdobími, které se navíc shodují rozmístěním cest. Navozuje to tak dojem, že celou partii odehráváte opravdu na jednom stejném ostrově.

V průběhu hry je potřeba myslet dopředu na zimu. V té totiž nenajdete zdaleka tolik materiálu na výrobu zbraní, jako v rostoucím a rašícím létě. Proto je třeba si připravit zásoby zbraní na mamuty, kteří se po sněhových pláních v zimě prohánějí.

Ve hře je velký podíl konfliktu a interakce, protože hráči se (zvlášť ve větším počtu) na malé hrací ploše nemohou vyhýbat. Tím, že si často zkříží cestu, si zároveň blokují pohyb a odřezávají si cesty. Někdy si například hráč může důmyslným tahem ukořistit část ostrova jen pro sebe, pokud odřízne všechny ostatní figurky na zbytku. Samozřejmě na této části nesmí být jeskyně, jinak ho mohou soupeři přijít navštívit i tak.

Právě cesty a jeskyně pomáhají hře, protože lze často utéct i ze zdánlivě bezvýchodných situací a s jejich šikovným využitím lze v některých soubojích opravdu vysbírat všechny žetony z hracího plánu.

Hra je svým základním principem hodně podobná hře od společnosti Granna s názvem Hej! To je moje ryba!, kde vystupují figurky tučňáků. Ti mají však na ledových krách větší volnost pohybu a mohou se sklouznout o libovolný počet políček v jednom směru. Zvedají však vždy pouze ten dílek, ze kterého vyrazili na začátku tahu. Velkým plusem a inovací Lovců a sběračů jsou právě zmiňované cesty.

Každá partie bude zcela jiná, protože na ostrov pokládáte všechny suroviny náhodně. Někdy budou tak mamuti rozmístění pouze v jednom rohu, zatímco jindy po celém ostrově. Záleží na náhodě. Pak jsou o to větší bitvy díky tomu, že hráči začínají všichni na stejných pozicích.

Bohužel se zde pak projeví výrazně výhoda začínajícího hráče, který si může zvolit ideální cestu k nejcennějším zásobám. Naštěstí bodové hodnoty v prvním kole nejsou tak výrazné a vše se dá ještě snadno zvrátit v zimě. V létě je totiž nejdůležitější vysbírat několik osamělých mamutů, co nejvíc zbraní a některé sběratelské předměty. Jenže pozor, hráč, který se soustředí na sběr méně bodovaných žetonů, vás může porazit jejich kvantitou.

Počet hráčů výrazně ovlivňuje dojem z celé partie. V nejmenším počtu dvou soupeřů se po ostrově prohání pouze osm figurek, takže je klid a spousta času si všechno promyslet a posbírat. S každým dalším hráčem ale přibývá na ostrově chaos a hráči musí mnohem pečlivěji vážit své kroky. Jedno chybné rozhodnutí může znamenat, že se kolem něj proženou jiní hladoví supi a on zůstane uvězněný na opuštěném ostrůvku žetonů úplně bez jídla. Ale právě v tom je zároveň největší kouzlo hry.

Zvláštní odstavec si zaslouží také hrací plán, který je opravdu povedený. Celý ostrov šestiúhelníků totiž rámují pěkné kresby. Na jedné polovině plánu jsou zimní a na druhé letní, takže se pěkně doplňují.

Lovci a sběrači jsou pěknou a jednoduchou rodinnou hrou, jejíž vadou na kráse je snad jen výhoda začínajícího hráče a nutnost před každou partií (a ještě jednou v průběhu) rozmisťovat 110 žetonů. Pokud vám nevadí trocha těch konfliktů, při nichž si hráči navzájem zavírají cesty, pak nabízí Lovci a sběrači příjemné lehké pobavení.

Recenze: Lovci a sběrači – trhejte mamuty a lovte bobule

Klady:

+ krásný hrací plán
+ variabilita díky náhodnému rozmístění dílků
+ možnost odříznout soupeře
+ dvě roční období
+ více způsobů jak získat body
+ elegantně vyřešené balení
+ cesty a jeskyně

Zápory:

- výhoda prvního hráče
- nutnost rovnat žetony na začátku partie

3.5