Jsem z toho nervózní. Řada mých hostů mne ještě neviděla, a přesto se mi všude říká Zvíře. Je to správně, přesně to totiž jsem. Jenže když někdo jako já pořádá maškarní bál, znamená to velké přípravy. Všechny místnosti jsem nechal několikrát pečlivě vytřít, v kuchyni už jsem nebyl dva týdny, ale pořád mám obavy. Mám hrůzu z toho, že třeba vybíravá Růženka najde v polévce chlup z mého kožichu a bude po bále.
Za chlupatým pořadatelem vyrazí i všichni hráči, kteří si pořídí deskovou hru Maškarní bál (The Grimm Masquerade). Hru vytvořila rovnou trojice designérů Tim Eisner, Ben Eisner a James Hudson. O ilustrace se postaral Mr. Cuddington. Hra vyšla nejdříve anglicky s logy společností Druid City Games a Skybound, LLC a nyní se dostává k nám v češtině zásluhou firmy MindOK.
Krabice se zvířetem i jeho pohádkovými návštěvnicemi je o krapet menší než klasický velký formát, ale stále je dost velká, aby se dovnitř vešel přeložený plán s portréty osmi hlavních hrdinek a hrdinů celé hry. Tuto desku si hráči položí mezi sebe na stůl. Vedle něj vyloží žetony růží a větší destičky kytic uspořádají podle hodnot. Pod plán umístí desku Vím, kdo jste a kolem ní vyloží dvě karty standardních akcí a také hromádku ostatních karet akcí obrázkem dolů. Ještě pod ni pak rozloží o dvě karty předmětů více, než je účastníků partie.
Jednotliví hráči dostanou náhodně jednu kartu postavy, kterou se stanou pro první kolo. Ale na maškarním bále budou v převleku, takže nikdo jiný jejich identitu nesmí znát. Postupně si každý z nabídky předmětů zvolí jeden a vyloží jej před sebe. Zbývající karty nezůstanou k dispozici, ale vytvoří odhazovací hromádku.
Partie má celkem tři kola a pokaždé se hráči stanou někým jiným. Hráči se střídají na tahu a vždy si nejdříve doberou jednu kartu předmětu z balíčku. Mohou se ihned rozhodnout, jestli si objekt zájmu ponechají nebo jej předají jinému hráči. Pak seberou druhou kartu a musí s ní naložit opačně než s tou první. Oba hráči si přidají předmět otevřeně do své sbírky.
Každá postava má svůj oblíbený a obávaný předmět, a to je přesně cestou k odhalení některé z identit. Jakmile totiž hráč dostane do vlastnictví druhý stejný předmět, musí ostatní ujistit, jestli se pod škraboškou neukrývá právě ten, kdo má tyto předměty jako své obávané (jejich ikona je na kartě v pravém dolním rohu). Pokud hráč představuje jinou postavu, musí na znamení toho položit svůj žeton důkazu na společný plán na obrázek postavy, které se tyto předměty týkají. Od té chvíle je tato informace veřejná. Jestliže jsou ale tyto předměty opravdu ty, které nemá rád, musí okamžitě svoji identitu odhalit.
Totéž platí i pro situaci, kdy hráč dostane třetí kartu. To proto, že se všichni snaží nasbírat právě tolik oblíbených předmětů a vyhrát tak kolo. Pokud ale tyto karty neodpovídají oblíbeným předmětům hráčovy identity, musí opět položit žeton důkazu na společný plán na postavu, o jejíž oblíbené předměty se jedná.
To celé se odehraje velmi rychle, ale pak má hráč ještě šanci provést akci. Ta není povinná, ale na výběr je vždy z těch činností, které jsou viditelné na kartách. Je za to ale třeba zaplatit dvojicí shodných předmětů ze svého inventáře. Jediná neustále dostupná je akce Vím, kdo jste. Hráči se tedy v každém tahu mohou pokusit tipnout opravdové jméno jednoho soupeře. V případě správného odhadu získají dva žetony růže, v opačné situaci jednu darují právě tomu neprávem obviněnému protivníkovi. Další akce přinutí jednoho rivala položit další žeton důkazu na postavu, kterou nepředstavuje, umožní manipulaci s předměty, nebo nakukovat do hromádky nepřítomných postav.
V důsledku se postupně plní společná deska a informací o identitě jednotlivých hráčů přibývá. Dřív nebo později tak dojde k odmaskování některého z hráčů, ať už tak, že jeho jméno někdo uhodne nebo jako důsledek dvou obávaných předmětů postavy. Takový hráč odhalí svoji kartu a vezme si své předměty do ruky. V následujících kolech se bude dál účastnit partie, ale může pouze lízat a rozdávat předměty ostatním.
Hráčům jde po celý souboj o zisk růží. Ty jsou udělované za správné tipnutí identity, zisk tří milovaných předmětů nebo vyhnutí se odhalení (takový hráč zůstane v každém kole pouze jeden). Partie pokračuje buď tři kola, nebo může skončit dříve, jestliže se někomu podaří nasbírat více než deset růží.
Maškarní bál je hrou skrytých identit, které se postupně odhalují a hráči se na základě kusých informací mohou snažit uvidět pod škrabošky soupeřů a odhalit je dřív než protivníci. Podle chování a manipulace s kartami se dá poznat ještě po fous víc, než odhalí evidentní žetony důkazů.
Základem všeho je pěkně zvolené pohádkové téma. A od toho se odvíjí také cílová skupina, která není žádným překvapením. Jedná se o děti a jejich rodiče, kteří budou hrát na schovávanou s Popelkou, Růženkou, Jeníčkem i zlým vlkem.
Všechno to má opravdu jasný průběh a popsaná pravidla jsou ty základní. U nich ale naštěstí autoři neskončili, takže se všechno rozvíjí pro zkušenější účastníky. Tady se do hry o růže přidávají ještě sázky, které mohou hráči provádět dříve, než se pokusí o odmaskování. I ty mohou přinést cennou odměnu v podobě květin. V krabici jsou ale také karty dovedností pro jednotlivé postavy nebo šperkovnice, která umožní platit za akci pouze jednou kartou místo dvou.
Obecně ale hráčům často nezbývá nic jiného, než doufat ve štěstí a v dobrání správné karty z balíčku. Náhoda tu má velký podíl na úspěchu, ačkoliv jde samozřejmě i o schopnost identifikovat ostatní. K tomu ale hráči mohou právě velmi dobře používat líznuté karty a tím se pokusit hráče donutit k sdělení informace nebo dokonce k odmaskování.
Jednoduchost je také důvodem, proč je partie rozumně dlouhá. Můžete s klidem počítat s časem kolem jedné půlhodiny. Zajímavostí je varianta pro dva, ve které na sebe hráči vezmou podobu rovnou dvou postav. To sice není příliš atmosférické, ale z hlediska herního průběhu to funguje dobře a solidně nahrazuje pocit z více účastníků. Přesto vyšší počet je z hlediska akcí a možnosti přehazování předmětů ještě lepší.
Maškarní bál je takovou opravdu jednoduchou dedukční hrou, ve které je ale navzdory velké náhodě nakonec docela dost dobře možné ovlivňovat soupeře a vložit do partie alespoň kousek sebe. Pohádková atmosféra funguje hlavně na ty mladší zájemce o partii, protože ji zvládnou i mladší než doporučené osmileté děti. Maškarní bál je fajn dedukční pohádkou, která v rodinách uspěje.
Více o hře.
+ varianty
+ kvalitní hra ve dvou
+ předměty lze ovlivňovat ostatní
+ pohádkové téma
+ i pro mladší děti
- náhodné dobírání karet rozhoduje o vašich možnostech
