Lidé udělali další krok v pokusech o navázání kontaktu s mimozemskou civilizací. Namířili na oblohu statisíce reflektorů umístěných v přibližně kilometrových vzdálenostech od sebe po celé planetě. Zvenčí se tak zdá, že planeta září. Jenže nepočítali s tím, že jejich plán tentokrát bude úspěšný. Cizí životní formy opravdu dorazily, ale slavit to určitě obyvatelé Země nebudou.
Nejprve se obloha zatáhla, a pak začaly z nebe padat velké desky. Nikdo nemusel dlouho přemýšlet na to, aby zjistil, že jejich účelem je zakrýt reflektory. Nakonec stačilo jediné tlačítko, ale teď už je pozdě. Vetřelci jsou tady, a co s námi zamýšlí se jen tak nedozvíme..
Na planetu zamořenou cizáky nás zavede hra Maximum Throwdown od společnosti Alderac Entertainment Group (AEG), která se specializuje především na karetní hry, jak se můžete přesvědčit v našich recenzích Nightfall (recenze) či Thunderstone: Advance (recenze). Ovšem novinka patří do zcela jiné kategorie malých karetních her a to přesto, že jejím autorem je Jason Tagmire, autor výborného Pixel Lincolna (recenze).
Důkazem toho je malá červená krabička, ve které všechno najdete. Na jejím víku je zobrazená trojice z šesti znesvářených ras, které budou o planetu bojovat. Po odklopení víka z opravdu poctivého a pevného kartonu na nás čekají karty, karty a zase jen karty. Tedy vlastně ještě úplně nad nimi leží rozkládací pravidla, ale na ty se také příliš textu neurodilo (= jsou jednoduchá).
Ale zpět ke kartičkám, které vás na první pohled zaujmou a překvapí. Na jedné straně obsahují detailně propracovanou ilustraci vytištěnou až do úplných okrajů. Podle nich je roztřídíte do šesti balíčků každý po šestnácti stejných obrázcích. Mnohem důležitější je ale druhá strana, na které najdete šest různých symbolů v kolečku různě rozesetých po ploše karty. To platí pro patnáct kusů z hromádky, zatímco poslední představuje nápovědní kartičku v barvách hráče. Zbývají nám už jen lokality, na kterých se souboj odehraje.
Tím ale výpis veškerých komponent, které budete pro hraní Maximum Throwdown potřebovat, končí a můžeme se vesele pustit do přípravy. Ta ale nebude o moc delší. Každý z hráčů si vybere jednu rasu, vezme si její balíček, před sebe si položí domovskou lokaci a nápovědní kartu. Z dohodnutého počtu lokalit (lze použít méně než šest) pak vytvoříte libovolně (nejlépe symetricky) rozložený svět na stole.
Na začátku hry nemáte žádné karty v ruce. Proto je první kolo zkrácené a jednoduše se skládá z dobrání jedné karty. To můžete vlastně udělat svým způsobem i v průběhu přípravy. Teprve pak začíná konečně opravdový souboj.
Jakmile hráč přijde na řadu, musí vyhodnotit ikony už zahraných karet na stole. Ale platí pouze takové ikony, které jsou celé viditelné a nejsou překryté (třeba i částečně) nějakou další jinou kartou soupeře. Právě tyto symboly vám budou poskytovat výhody a možnosti v průběhu celého tahu.
Na začátku získáte vítězné body, které jsou nejdůležitější cestou k vítězství. Spočítáte počet puntíků na symbolech kostek vlastní barvy a vydělíte toto číslo šesti. Výsledek zaokrouhlený dolů udává počet vašich získaných bodů. Ten si poznamenáte na papír stranou.
Poté můžete využít útočné symboly meče a masky. Za přímý zásah sečnou zbraní můžete protivníkovi odhodit jednu kartu z dobíracího balíčku. A protože ten představuje současně také jeho životy a šanci pokračovat ve hře, určitě ho tím nepotěšíte. Druhou možností je tuto kartu neodhodit, ale vzít si ji k sobě a zahrát ji podle svého uvážení na stůl.
Ještě než se dostanete k titulnímu házení, doberete si karty. V základu bez vylepšujících viditelných symbolů máte vždy šanci získat jednu novou kartu do ruky. S každou zcela viditelnou ikonou plus ale získáte o kartu víc a tedy i lepší kontrolu a výběr nad tím, co posíláte do hry za symboly.
Teprve úplně na konci svého tahu můžete vzít jednu (nebo více v případě, že máte na stole viditelný symbol dlaně) kartu a hodit ji na stůl. Pravidla nespecifikují z jaké vzdálenosti a stylem se karty hází a je tedy pouze na domluvě hráčů, jak tuto část hry vyřeší. Musíte dobře mířit a snažit se zakrýt soupeřům jejich důležité symboly.
Hra končí ve chvíli, kdy všem hráčům dojdou karty. Soupeři postupně odpadají podle toho, jak rychle vyčerpají svůj dobírací balíček. Ale protože bodování je průběžné po celou hru, není tak zásadní být na konci ještě mezi aktivními hráči. Vítězem se stává hráč s nejvyšším bodovým ziskem ze všech.
Maximum Throwdown je černou můrou mnoha hráčů, kteří nemají rádi dovednostní a náhodné hry. Dobírání ze zamíchaného balíčku tu je doplněno házením karet na stůl. Každý hod i sebezkušenějšího hráče nemá předem více než padesátiprocentní šanci na úspěch. Vše záleží třeba i na povrchu stolu – zatímco na ubrusu vám karty nebudou nikam utíkat, po hladké desce se mohou svézt mimo hru nebo do ní naopak doklouzat.
Tato náhoda ale přispívá k velkému napětí po celý průběh hry. Musíte si vybírat dobré pozice, kam chcete kartu hodit, ale to nestačí. Teprve úspěšný a přesný hod vám zajistí, že se budete moci radovat. A to jen dočasně, protože symboly musí vydržet až do vašeho příštího kola, abyste z nich vůbec mohli mít nějaký užitek. Taktiku nakonec trochu podporuje i možnost přehodit zahranou kartu místo házení nové, pokud máte k dispozici symboly dlaně.
Karty jsou velice variabilní, stejně jako rozložení symbolů na nich. To je dobře, protože tak se hra tváří čerstvě i po mnoha zahráních. Svůj velký podíl na tom má také herní doba, která se v menším počtu hráčů blíží dvaceti minutám.
Ve hře se nabízí hned několik taktik. Můžete se snažit rychle zahltit stůl svými kartami nebo čekat až do konce a snažit se být jediným, kdo zůstane ve hře. Čas od času se v partii může stát, že několika dobrými hody hráč díky ikonám dobírání a házení ostatním uteče. Vyčerpá si ale rychleji zásobu karet a ostatní dostanou šanci jej dohnat ke konci hry, kdy už on nebude mít s čím hrát.
Hra je velice konfliktní a napínavá, ale to hlavně ve více hráčích. Ve dvou si protivníci prostě jen vrací údery, ale teprve ve více nemáte nikdy jistotu, jak bude situace vypadat, když se dostanete znovu na tah. Právě tato nejistota dělá ze hry Maximum Throwdown uvolněnou a relaxační zábavu, kterou by ale neměl nikdo brát příliš vážně.
Některé ilustrace jsou převzaté z některých jiných her od AEG. Ať už se jedná o zeleného mimozemšťana, nindžu či ohnivého démona. Někoho to potěší, zatímco jiné hráče hledající originální zpracování zase zklame. Autoři to ale určitě zamýšleli jako souboj mnoha svých dosavadních výtvorů na jednom bojišti a to není zase tak špatný nápad.
Zajímavou variantou, jak hrát Maximum Throwdown, je také bez toho divokého a nepředvídatelného házení. Tuto verzi určitě uvítají hráči, kteří soutěže ve schopnostech nemají rádi nebo v nich nevynikají. Jednoduše se snažíte karty pokládat co nejtaktičtěji na stůl tak, abyste překryli zásadní ikony soupeřů, ale současně nechali vyniknout svoje vlastní. Nikdy ale nesmíte překrýt více než polovinu ikon na jedné kartě. Upozorňujeme čtenáře, že tato varianta není součástí oficiálních pravidel.
Maximum Throwdown je odpočinková akční hra, která se celá točí kolem házení karet na stůl. To nezní zrovna moc zábavně, ale v kombinaci s dobrým nápadem s viditelnými ikonami vytváří zajímavý mix. Díky tomu Maximum Throwdown potěší především jako lehká, dovednostní hra a pro takové je místo v mnoha sbírkách.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Jason Tagmire |
| Ilustrace | John Goodenough |
| Vydavatel | Alderac Entertainment Group |
| Rok vydání | 2013 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | Some necessary text - easily memorized or small crib sheet (5 voters) |
| Kategorie | Action / Dexterity, Card Game |
| Mechanismy | Take That |
| Rodina | Series: Pocket Game (AEG) |
Více o hře.
+ dává důraz na šikovnost
+ různé schopnosti karet
+ vyvážené
+ rychlá zábava, krátký herní čas, žádné čekání na tah
- vyšší cena na pouze karetní hru
- zbytečné první kolo
- kartami nejde házet přesně
- recyklovaná grafika
