Recenze: Moštárna – ovoce plné sladkých chutí

Nikdy jsem neměl rád zeleninu. Proto jsem byl rád, když se naše rodina přestěhovala na jiný kontinent. Po vylodění jsme dlouho putovali a usídlili se na prahu hustého pralesa. Teprve později jsme se dozvěděli, že naše nové bydliště je tou největší divočinou. My oslíci jsme tak byli překvapeni, když se mezi našimi kamarády během několika dnů objevily žirafy, hroši, papoušci i hadi. Všichni tady musí spolupracovat při sklizni sladkého ovoce, dokonce i pavouci. Jediné opice se práci vyhýbají, a pak kradou plody naší práce! Ale nevadí. Moštu je dost pro všechny!

Vyrábět mošt budou i hráči v deskové hře Moštárna, kterou si pro všechny fanoušky zajímavých karetních her připravil Friedemann Friese. Svoji hru vydal pod názvem Fabled Fruit (zase ty F!) pod logem svého vydavatelství 2F-Spiele. A je dobře, že se hra zařadila po Vysokém napětí nebo Továrníkovi do stáje společnosti Albi. Ta ji přinesla v roce 2017 na český trh.

Zelená krabice je překvapivě velká na karetní hru. Na víku vidíme spoustu zvířátek, jako by se chystala nastoupit na palubu archy. Jenže místo toho se všechny sešly kolem sudu, ze kterého teče na konci lahodný nápoj. Pod víkem se ukrývá celkem 240 karet setkání a dalších čtyřicet karet různého ovoce (celkem pět druhů plus mixované dvoudruhovky).

Z této obrovské sady budou hráči potřebovat do začátku pouze některé z nich. Konkrétně pak první balíček ze čtyř hromádek karet setkání. Ty je třeba nemíchat, ale pouze položit na sebe podle čísel. Tím se do hromádky dostane celkem 59 typů karet vždy ve více exemplářích. Prvních šest číslic po několika exemplářích hráči nyní sejmou z balíčku a rozloží po čtyřech kartách do samostatných hromádek. Poblíž položí také sady žetonů, které zatím nebudou potřeba. Každý z účastníků si vybere svoji figurku (a s ní i stejný žeton) zvířátka a dostane dvě karty ovoce ze zamíchaných šedesáti. Zbytek vytvoří dobírací hromádku.

Hráči se střídají na tahu, který vždy zahájí přesunem svojí dřevěné figurky na novou kartu setkání. Nikdy zvířátko nesmí zůstat na stejné kartě, kterou navštívilo v minulém kole. Lze tak chodit i na místa, kde se nachází jiné zvířátko. Jeho majiteli ale musí hráč dát jako poplatek jednu kartu ovoce z ruky.

Jakmile zvířátko na novou kartu dorazí, může využít okamžitě její schopnost. Většina základních startovních karet setkání umožňuje dobírání nebo kšeftování s kartami mezi hráči. Často tak nabízí šanci směnit nějaké ovoce s ostatními, ať už otevřeným nabídnutím některých karet nebo jednoduše výměnou kus za kus. Při návštěvě želvičky hráči dokonce mohou riskovat, otáčet více karet a vzít si je všechny. Nesmí ale mít smůlu, protože pokud jsou nenasytní a otočí nějakou kartu podruhé, nezískají vůbec nic.

Hráči tedy těmito šesti možnostmi postupně mění svoje ovoce a snaží se nasbírat kombinace pro některý z dostupných receptů. I ty jsou součástí karet setkání, kde ve spodní části najdou hráči čtyři nebo pět kousků ovoce. Pokud je všechny z ruky odevzdá, může si kartu setkání ze stolu vzít k sobě jako výsledný uvařený supermošt.

Hráči tedy sbírají karty, přičemž jejich počet v ruce není nijak omezen. Zpočátku tak budou všichni putovat sem a tam po kartách. Při vaření moštu slouží sklenice koktejlu jako žolík a může nahradit libovolné jiné ovoce.

Zisk moštu současně znamená, že je třeba vzít horní kartu z balíčku setkání a přiložit ji do herní oblasti. Pokud se jedná o nový typ, vytvoří tak hráči sedmou hromádku. Jakmile se některému z hráčů podaří vyrobit předepsaný počet supermoštů (tři až pět podle počtu hráčů), pak zbývá pouze dohrát kolo a partie končí. Vítězí hráč, který má nejvíce uvařených nápojů a případnou shodu rozsekne množství surovin (karet) v ruce.

Moštárna je ale hrou, která se v průběhu jednotlivých partií vyvíjí. Hráči sice neničí žádné komponenty ani po nich nepíšou, ale všechny vyrobené supermošty z minulých her nebudou znovu dlouho použity. Hráči je odloží stranou. Především by si ale měli dobře do samostatného sáčku zavřít karty setkání, které na konci jejich partie ležely na stole. Se stejným výběrem totiž budou začínat partii příště.

Tím se postupně hráči budou propracovávat kartami setkání od těch nižších čísel k vyšším. Postupně je tak hra naučí nová pravidla a začnou využívat i zmiňované žetony. Hned na začátku dalších partií je představeno tržiště, které představují okryté karty ovoce. Tam se postupně začíná snižovat vliv náhody v partii. Na hráče ale čeká možnost mít některé karty schované, aby se k nim ostatní nedostali, nebo se do hry přidá zloděj s figurkou opice. Tady už si hráči opravdu kradou karty.

Celkově je hra už od prvních partií poměrně dost konfliktní. To proto, že figurky jednotlivých účastníků se potkávají na kartách setkání. A to není jen tak, ale pokud chce někdo využít obsazenou lokaci, musí za to soupeři zaplatit. Proto je poziční hra někdy velmi důležitá. Při pohybech ostatních je možné tak nějak tušit, o jaké recepty se zrovna snaží. Karet v každém balíčku je ale více, takže ani pokud sbírá stejné ovoce více soupeřů, nic špatného se nestane.

Pravidly je hra opravdu velmi jednoduchá a teprve s dalšími partiemi přidává záludnější a složitější principy. Na stole ale leží vždy pouze šest či sedm karet, takže je snadné udržet přehled o všem. Jednotlivé karty na sobě mají dost textu, ale ke všem jsou součástí krabice také upřesňující vysvětlivky. Nikdy tak nedojde k nejasnostem a vždy je vše jasné.

Mohlo by Vás zajímat

dětskárecenze

Recenze: Můj první nedobytný hrad

Aby ale všechno to soupeření vyniklo, je třeba vyšší počet účastníků. Jako minimum se nám vyplatili tři hráči, ale ideální je čtveřice. Tolik zvířátek na kartách ale současně znamená, že karty daleko více mizí a hráči se propracují celým balíčkem setkání mnohem rychleji. To ale není vůbec na škodu, protože lze jednoduše začít znovu od začátku nebo odkudkoliv mezi (pokud by hráčům připadaly úvodní karty jednoduché).

Hra je nejvhodnější především jako rodinná zábava. Právě tato cílová skupina lehkou a nenáročnou zábavu nejvíce ocení. Díky textům a počítání je lepší zapojovat hráče kolem sedmého roku, zatímco partie trvají nějakých dvacet minut. Velký podíl na výsledku má samozřejmě náhoda, což k takto odlehčenému soupeření patří. Přesto na její přítomnost a vliv je třeba upozornit.

Neustále měnící se karty navíc zaručují, že zážitky z každé partie jsou jiné. Jejich zásluhou je hra opravdu vynikající a jen tak nezačne nudit. Nesmíte od ní ale čekat nějaká hluboká strategická rozhodnutí. Tohle je prostý worker placement na kartách.

Kompletní sada karet obsahuje krásné ilustrace. Je jich spousta a navíc krabice obsahuje i krásné dřevěné figurky. To všechno dodává hře opravdu pohádkový nádech se všemi těmi zvířátky a tvorbou sladkých dobrot.

Moštárna je radost z karetních her. Jedná se o kouzelnou rodinnou hru, která všechny rodiče a děti uchvátí svými neustávajícími změnami. Všechno se točí kolem zvířátek, a jak je hráči navštěvují, sbírají karty, mění, kradou a vytváří mošty. Moštárna je tak ve výsledku vynikající zábavou pro méně náročné hráče.

Recenze: Moštárna – ovoce plné sladkých chutí

Moštárna je hra, kde kromě její jednoduchosti a náhody není příliš co kritizovat. Naopak elegantní legacy efekt, díky kterému se hra v každé partii vyvíjí a mění se vám pod rukama, zajišťuje neustálý příliv zábavy. Všechno je čistě o sbírání karet, ale protože možností je spousta, působí hra stále čerstvě. Největším problémem tak zůstává hra ve dvou, která nemá tolik co nabídnout, jako souboje s vyššími počty. Moštárna nás velmi příjemně překvapila a hrajeme ji stále rádi, protože se její nabídka karet jen tak neomrzí.

Klady:

+ lehká rodinná povaha
+ měnící se hra (legacy) bez ničení komponent
+ variabilita
+ krásné zpracování
+ konflikty
+ krátká herní doba

Zápory:

- slabší ve dvou
- náhoda

4.5