Recenze: Mushroom Eaters – pod vlivem houbiček

Když mě zavedli poprvé k šamanovi ještě jako dítě, hrozně jsem se bál. To jsem ještě netušil, že si právě mne jako jednoho z adeptů starý muž vybere jako svého nástupce. Už druhým rokem spolu trénujeme dechová cvičení a rituály, které musí každý šaman umět. Pouze tak pomohu svému lidu a budu tím, koho ve mně chtějí mít.

Desková hra Mushroom Eaters vypráví opravdu netradiční a zajímavý příběh. Jejím autorem je Nate Hayden a ručně vyrobenou hru (každý kus!) představil jako dílko svojí firmy Blast City Games v roce 2013 na veletrhu Spiel. Psychedelickými ilustracemi do celku přispěla řada autorů, mezi nimi například Gary Beauvais, Kate Awake nebo Nocholas Toll. U nás je autor znám především zásluhou jiné hry – Cave Evil, od níž se připravuje limitovaná česká edice!

Hráče zaujme už samotné víko krabice od Josepha Lunderse, ve kterém lidé sedící u ohně mohou na chvíli nahlédnout do šamanovy mysli. Obrázek je velmi uhrančivý a i po nějakém čase v něm budete objevovat nové věci. Uvnitř se pak ukrývá herní plán složený z deseti částí (rozkládatelných), obsahující zážitky s trasou pro jednu jedinou figurku.

Větších desek tu je ale víc. Další z nich bude ležet stranou a ukazuje mapu nervového systému šamana a k ní náleží také dvojice desek soustředění, jedna z nich slouží jako hodiny a druhá jako šamanský buben. Tři balíčky karet představují prostředí, komunikaci (sdílení pocitů) a osobní cesty. V krabici jsou ale také karty nálady pro hráče, různé žetony (mantra, moudrost, paradox, probuzení a tváře) a také hromádka dřevěných kostiček soustředění a osmihranů pro osobní cesty. Úplně na dně ale najdeme něco, co by nikdo z nás nečekal – 3D brýle!

Na začátku partie každý z hráčů dostane osm karet, jeden žeton dechu, kostičky soustředění, jednu nápovědní kartu a také dvojici dřevěných osmihranů. To vše ve své zvolené barvě. K tomu ještě navíc položí dvě malé kostičky na mapu nervové soustavy – jejich startovní pozice je označena červeně jak na stupnici intenzity, tak na stupnici posunu vpřed.

Právě tato deska nervové soustavy by měla ležet úplně nalevo a hned vedle ní hráči položí startovní plán tak, že pouze jeho první pětina je viditelná. Nad a pod desku nervové soustavy položí podle instrukcí desky soustředění a také balíčky karet. Vedle nich pak vytvoří zásobu většiny žetonů, z nichž pouze odpovědi mantry jsou seřazeny podle písmen na pět hromádek. Na startovní místo plánu položí hráči akční žeton a cesta za duševní rovnováhou může začít.

A hra samotná probíhá opravdu jednoduše. Hráči se střídají ve vykládání jedné karty nálady z ruky. Podle její hodnoty se posune akční žeton vpřed na trase společného plánu. Ve velké většině případů musí jeho pohyb odpovídat přesně zahranému číslu a sám šaman o jeho zkrácení nemůže rozhodnout. Dřívější zastavení může nastat pouze v případě, že ukazatel narazí na své cestě na povinnou sekci označenou rámečkem. Naopak lze k pohybu ještě něco přidat utracením energie z desky nervové soustavy.

Políčko, na kterém žeton skončí pohyb, představuje zkušenost, která na hráče v tomto kole čeká. Někdy se jedná o kolektivní zážitek, jindy o akci pouze pro jednoho hráče. To lze poznat podle toho, jestli políčko obsahuje číslici nebo ne. V důsledku akce hráči mohou přijít také o nějaký z dříve nabytých předmětů.

Na své cestě pozměněným stavem vědomí hráči narazí na intenzivní momenty. Součtem hodu kostkou a určené přibližné hodnoty hráči určí opravdovou sílu zážitku. Poté se každý podívá na svoji připravenost vůči intenzitě na desce nervové soustavy. Hráči s dostatečnou silou získají jeden žeton paradoxu, zatímco ti nepřipravení ztratí předmět. Poté si všichni svoji úroveň připravenosti o jeden krok sníží. Na intenzivní momenty je možné se připravit a zvyšovat ji prostřednictvím akcí. Hráči ale mají vždy na výběr, kterou část nervového systému navýší (odolnost vůči intenzitě nebo posun vpřed).

Samotné předměty, které zatím před našima očima hráči pouze ztrácí, lze získat z políček s písmeny, která představují mantru. Pokud hráč v té chvíli už má ve svém držení odpovídající písmeno, získá předměty, které jsou u políčka vyobrazené. Další akce představují prostředí nebo sdílení zážitku. Obě mohou hráčům přinést předměty a to v závislosti na odhalené kartě z balíčku. V případě sdílení se musí o jeden ze tří předmětů podělit s ostatními. Když nastane událost prostředí, hráči zahrají jednu z karet nálady a tím určí, co získají nebo ztratí.

Podobně, ale přece trochu odlišně, funguje také akce mluvení. Zde si hráči vždy doberou kartu z balíčku a vyberou si protivníka, který ještě v daném kole žádnou nedostal. Ten si ji vezme, provede požadovaný efekt (ztráta nebo zisk předmětu), vezme novou kartu a vybere další cíl. Akce pokračuje, dokud všichni neobdrží jednu kartu mluvení.

V průběhu celého sdíleného zážitku na hráče čekají ale i jejich osobní cesty. Na tu lze sejít na speciálních místech plánu. Když se tak stane a hráč má ještě k dispozici pohybové body, může si dobrat jednu kartu cesty a položit ji před sebe. Po ní bude putovat samostatně s pomocí svých vlastních osmihranů.

Partie pokračuje tak dlouho, dokud společný akční žeton nedorazí na konec svojí trasy. Nyní si všichni zúčastnění sečtou nasbírané zkušenosti. Dostanou je za různé nastřádané žetony (paradoxy, moudrost, tváře a procitnutí). Hráč s nejvyšším bodovým ziskem se stává nejlepším cestovatelem plání změněných stavů vědomí.

Mushroom Eaters jsou těžko popsatelnou hrou i zážitkem. Z popisu pravidel asi vypadají zvláštně a nepříliš zajímavě. Jenže to se všechno změní ve chvíli, kdy si ke hře sednete, pochopíte ji a začnete si ji užívat. Z každého jejího centimetru dýchá skvělá atmosféra, která vás pohltí na celé ty dvě hodiny, které partie obvykle trvá.

Hra je plná naprosto originálních a unikátních konceptů. Od začátku do konce je postavena tak, aby vám připravila zážitek, na který se nezapomíná. Při tom hráči mají vliv na všechno, co se ve hře děje. A to začíná u společného akčního žetonu, který posunují po plánu. Někdy ale narazí hráči na nucené bloky, které pak musí odehrát krok za krokem jeden, než předá slovo dalšímu. Navíc hra obsahuje i možnosti odbočit z hlavní trasy, zaostat za zbytkem hráčů a prožívat si svoje vlastní dobrodružství.

Mohlo by Vás zajímat

4

recenzestrategická

Recenze: Quadropolis – hranaté město

Jednotlivé prvky hratelnosti se doplňují a vytváří jednolitý celek. Kompletně všechno je do nejmenšího detailu promyšlené a vyladěné. Díky svojí hloubce určitě nebude pro každého, protože se jedná o náročnou zábavu. Ovšem pokud vás zaujal náš popis, pak z ní budete nadšeni.

Všechno se samozřejmě ve výsledku točí kolem zisku bodů. Ale cest, jak je nastřádat, je zde opravdu pořádná hromada. A všechny dávají smysl. Navíc většinu činností hráči zažívají společně a mohou tak získat body všichni. Záleží to pouze na tom, jak dobře jsou na aktuální zážitek připraveni. A třeba taková akce mluvení je naprosto skvělá, protože hráči si navzájem podávají karty tak dlouho, dokud je nedostane každý. Vynikající věc, pro kterou navíc můžete na BoardGameGeek stáhnout dodatečnou desku.

Hra je o ziscích a ztrátách. O předměty ve vlastnictví není vůbec těžké zase přijít. Ale především je třeba neustále vyvažovat svoji pozici na obou trasách nervového systému. S nimi souvisí i přilehlé desky soustředění plné vašich žetonů. Není nějak extrémně náročná strategicky, pouze tak akorát, ale přesto si každou cestu krajinou fantazie užijete a budete bojovat o vítězství jasně danými prostředky.

Jediným nedostatkem tak je fakt, že hra a karty v ní se začnou opakovat. Ani to ale nekazí dojem, protože celkově hra působí vždy trochu jiným a svěžím dojmem. Navíc se jedná o opravdu intenzivní zážitky, které si budete schovávat jen na ty správné dny. Tohle není hra, kterou byste vytáhli každý víkend, protože si ji budete vychutnávat.

Není jednoduché se to celé naučit hrát. Různá akční políčka, jejich následky i názvosloví. Všechno vám musí přejít do krve, abyste si hru mohli opravdu užít. Pravidla jsou náročná i na čtení a jsou plná různých neznámých pojmů. Naštěstí hned na začátku partie je slovníček, který vám je vysvětlí a objasní jejich význam pro celou hru. Je to jen další krok k perfektnímu zážitku.

Hra má naprosto unikátní grafické zpracování, které se stává více surrealistické, jak se hráči propadají hlouběji a hlouběji do zážitku. Je na ní vidět ruční výroba i fakt, že se jedná o ručně vyráběný a tedy jedinečný kus. Všechno pak dotváří 3D brýle, které umožňují vidět herní plán jinak z každého místa, kde sedíte!

Mushroom Eaters je velice odvážným počinem, který vytváří neopakovatelnou hru. Zážitky, které vám poskytne, budou jedinečné a budete na ně rádi vzpomínat. Hra opravdu vyzařuje to kouzlo a pocit, že jste si předtím nějakou houbičku oblízli. Slogan na začátku pravidel to vystihuje všechno: „Rostliny k nám teď mluví.“

Recenze: Mushroom Eaters – pod vlivem houbiček

Ve hře Mushroom Eaters vám rostliny ukazují svět v jejich očích. Musíte se s tím poprat a získat z toho co největší hloubku porozumění. Cesta má jasně daná pravidla, ale nikdy nevíte, co přesně na ní potkáte a kdy. Téma této hry je naprosto jedinečné, stejně jako zážitek. Partie trvá delší dobu, ale to pouze prohlubuje váš zážitek. Není třeba se o tom příliš dál rozepisovat, protože kromě drobných problémů se znovuhratelností jsou Mushroom Eaters peckou v pravém slova smyslu. Tohle je umění v podobě deskové hry. A jako takové se může někomu líbit a jinému ne, ale pro nás je tím opravdovým pokladem.

Klady:

+ možnosti různého zisku bodů
+ ohromný zážitek
+ pokaždé jiné
+ společná cesta
+ možnost odbočit
+ parádní koncept mluvení
+ naprosto jedinečná hra
+ neskutečná atmosféra

Zápory:

- složitější pravidla
- karty se začnou opakovat
- není pro každého

5