Dům na kopci tam stojí déle, než si pamatuju. Už moje babička mi vyprávěla, že se tam stalo něco strašného. Ale až jako dospělý jsem se dozvěděl celou pravdu. Odehrála se tam vražda, kterou nikdy nikdo nevyřešil. Jediným svědkem byla paní, která už je po smrti. I já jsem se smířil s tím, že tato záhada zůstane bez řešení až do chvíle, kdy jsem potkal Annie. Ta mě přesvědčila, že je třeba jednat. Vyvoláme ducha jediné svědkyně a zjistíme, kdo vraždil.
Na duchy nás naučí věřit nová desková hra Mysterium, kterou vytvořila ukrajinská dvojice Oleksander Nevskiy a Oleg Sidorenko. Hra vyšla původně pod názvem Tajemnicze Domostwo a vydala ji společnost Portal Games. Netrvalo ale dlouho a licence se chopila firma Asmodée, která vydala svoji vlastní edici. A právě tu máme dnes před sebou, protože do češtiny ji přeložila společnost ADC Blackfire.
Tmavě modré krabici dominuje na krabici záběr na vzdálený dům. V šeru a v noci vypadá opravdu tajemně, přesně jak by měl vypadat dům, kde se stala vražda. Uvnitř krabice na hráče čeká v první řadě obrovská zástěna s kapsičkami na karty. Nechybí ale ani řada dalších kartonových komponent, v první řadě to jsou krásné hodiny odtikávající čas pro všechny hráče, a pak také velká půlkruhová stupnice jasnozření.
Do hry také jasně patří karty lokací, postav a předmětů a to ve dvou totožných sadách – jedna pro hráče a druhá pro ducha a navíc i balíček obrázkových karet vizí. Do hry zasáhnou ale také různé žetony, ať už jasnozření s fajfkou/křížkem, tak žetony pachatele nebo vran. Jsou tu ale také návleky v barvách hráčů a figurky jasnozřivých koulí.
Hráči nejdřív mezi sebou vyberou jednoho, kdo na sebe vezme roli ducha. Měl by to být zkušený hráč, který dostane zástěnu, tři balíčky karet, žetony vran a pachatelů a samozřejmě také zástěnu. Před zraky ostatních hráčů ukryje také balíček karet vizí, z něhož otočí sedm karet. Očíslovanými destičkami pak označí sloupce zástěny. Už za chvíli vyplní prázdné kapsy kartami.
K tomu potřebuje, aby hráči odhalili karty postav, další karty lokací a stejný počet předmětů. Jejich počet je určen zvolenou obtížností. Stejnou sadu karet si vytřídí také duch ze svých balíčků a ke každé postavě přiřadí jednu sadu – kdo, kde a čím. Tím je určena usvědčující kombinace pro každého z účastníků, ale pouze jeden z nich bude opravdovým pachatelem. O něm se rozhodne až na úplném konci partie. Barvou pásky a přiřazené destičky je jasné, ke které postavě karty patří. Jednotlivá média dostanou svoji figurku (položena do oblasti postav), návlek a sadu žetonů jasnozření. Hráči pak označí pozici jasnozření a partie začíná.
Všichni hráči se nejdřív budou pokoušet zjistit identitu svého podezřelého mezi několika kartami, kter jsou v nabídce. Každý má na zástěně ducha přiřazenou jednu. Úkolem ducha je dobrat si sedm karet vizí do ruky ze zamíchaného balíčku a poté každému z médií odhalit jeden obrázek. Tím se snaží spoluhráče nasměrovat indiciemi (barvou, tvarem, asociací) ke správné postavě. Všichni mají na prohlédnutí vize a rozmyšlení o jejím významu čas odměřovaný pískem v přesýpacích hodinách. O svých domněnkách mohou navzájem diskutovat. Jediný, kdo zachovává absolutní ticho je duch. Každá pak svůj žeton jasnozřivé koule položí na postavu, o které se domnívá, že je správnou odpovědí.
Duch se svojí nabídkou sedmi karet nemusí být spokojený a může tak několikrát za kolo (nebo hru, podle obtížnosti) odhodit celou sadu a dobrat si náhradní ilustrace. Pokud si jsou hráči jistí svojí volbou nebo odpovědí někoho ze spoluhráčů, pak může svoji volbu podpořit (nebo naopak nesouhlasit) žetonem jasnozření.
Pokud někdo odpověděl správně, zjeví se mu duch a tuto skutečnost bude prezentovat vyložením karty. Ručička na hodinách se posune o políčko kupředu. Pokud některý z hráčů stále ještě nedokázal dokončit identifikaci celé trojice důkazů, partie pokračuje dalším kolem. Ti, kterým se to podařilo, mohou hráči pomáhat ve snaze přečíst správně vizi.
Teprve v případě, že všichni účastníci dokáží odhalit správně (během maximálně sedmi kol) všechny tři svoje indicie, partie postupuje do druhé fáze. Tady je třeba odhalit mezi pachateli toho pravého. Duch se pokusí s pomocí tří karet poukázat na sadu indicií toho pravého pachatele, kterého vylosoval. Hráči se pak každý sám za sebe (nesmí spolu komunikovat) rozhodnou, která ze tří postav vraždila. Ne všichni ale uvidí všechny tři karty, ale pouze tolik, kolik jim jejich úroveň jasnozřivosti (tipování na úspěchy ostatních v průběhu hry) dovolí. Hráči většinovým hlasováním zvolí jednoho pachatele, a pokud byli úspěšní, vyhrávají všichni jako tým. Pokud neuspějí teď nebo již dříve nestihli v časovém limitu odhalit indicie, pak jsou v řešení vraždy neúspěšní.
Hra Mysterium je v první řadě naprosto jedinečným zážitkem. Odkazuje se na duchařské seance, ve kterých médium dostává jen nejasné náznaky a vize. Právě z nich musí vydedukovat tu správnou odpověď.
Jedná se o ultimátní dedukční zábavu, která nabízí ohromné možnosti. Je to hra, která se stává novým Dixitem. Překonává jej ve všech směrech, protože kde v Dixitu pouze tipujete obrázky, tady máte celkové poslání. Při tom ale zůstává hlavním motivem právě správná asociace karet. Hráči samotní ale nemusí vymýšlet žádné výrazy na kartu.
Obě strany hry mají svoje plusy, ale není asi příliš nutné zdůrazňovat, že VŠICHNI budou chtít být duchem. Jeho pozice je ale těžká nejen v tom, aby správně napověděl s pomocí obrázků. Musí ale současně udržet také kamennou tvář, když se hráči radí. A to je někdy obtížnější, než si dokážete představit.
Hra umí ukázat, co je to opravdová zábava. Čas u partie opravdu letí, takže si ani nevšimnete, že uběhla rozumná hodinka, kterou na dokončení jedné seance budete potřebovat především ve vyšších počtech. A ty jsou naprosto zásadní, protože ve dvou nebo třech hra postrádá tu opravdovou náplň a dohadování. Ideální počet je hráčů pět, ačkoliv se do domu může naráz nastěhovat až sedm (šest médií a jeden duch) vyšetřovatelů.
Tahle novinka je opravdu výborně variabilní. Znovuhratelnost tu je prakticky absolutní, protože i stejné kombinace karet (které jsou při 82 vizích prakticky nemožné) nemohou vyprodukovat stejný zážitek. Sestavky kdo-kde-čím budou totiž úplně jiné.
Ve své podstatě se jedná o kooperativní hru. Skládá se ale ze dvou různých typů spolupráce, zatímco duch se snaží napovídat, všichni ostatní komunikují a debatují o možnostech. Dohromady tak utváří hra výborný zážitek.
Hra funguje vlastně s každým, koho k seanci posadíte. Pravidla jsou sice na první pohled mírně komplikovanější, ale všichni hráči jsou v tom společně a mohou si tedy radit. Zaučení nového média tak je velmi jednoduchým úkolem. Mysterium pak dokáže pobavit děti, rodinu i zkušené hráče a je vynikající volbou na párty.
Nová verze herní mechanismy dost upravila, ale všechno je stále hodně podobné a co do hratelnosti prakticky stejné. Hra ovšem náhodným výběrem kombinací kdo-kde-čím eliminuje možnost pro ducha dělat stejné kombinace a tím si usnadňovat řešení s případnou stejnou skupinou hráčů. Navíc tu je také jiné určování pachatele nebo navíc jasnozřivost a tipování na výsledky ostatních. Hra se také významně odlišuje ve zpracování a vše vypadá opravdu luxusně a všechny komponenty jsou do detailů promyšlené.
Mysterium si zaslouží velkou pochvalu. Nový vydavatel vzal už tak výbornou hru, odstranil některé výtky a udělal z ní opravdu perfektní zábavu, které lze těžko něco vytknout. Pro nás je tohle zatím jasný vítěz nejzajímavější české hry pro všechna publika pro rok 2016 a to ve velmi těžké konkurenci. Mysterium si prostě umí hráče získat a nedá jim na výběr.
Více o hře.
+ úctyhodná variabilita
+ krásné zpracování
+ zábava pro všechny
+ atmosféra a zážitek
+ nastavitelná obtížnost
+ hráči spolupracují
+ vychytané chybky a obohacená hratelnost
+ náročné na dedukci
- nízké počty hráčů
