Je to legenda. Bájný padouch, kterého jsem nikdy neviděl na vlastní oči. Ale Roger mi o něm tolikrát vyprávěl, jako bych jej znal osobně. Právě jeho neblaze proslulá nemilosrdnost mi byla vždy tím nejzářnějším příkladem na mé cestě ke zločinu. Vždycky jsem si představoval, že přesně jako Keyser vždy vyváznu zatčení. Jako třeba dnes.
Ve světle extrémně přehnaných posledních událostí Hollywoodu je jméno Kevina Spaceyho téměř zapomenuto. Naštěstí nám jej připomene desková hra Neobvyklí podezřelí, kterou si pro všechny milovníky party her připravil Paolo Mori. A na detektivní stopu nás přivání společnost Albi, která vydává hru Neobvyklí podezřelí. Její originál vyšel v roce 2017 pod štítem firmy Cranio Creations. O ilustrace se pak postaral Alessandro Costa.
Modrá krabice nám rovnou ukazuje několik podezřelých, které byste mohli obvinit. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta, která začíná u velké hromádky karet s otázkami. Těch je 110 a hráči je zamíchají do středu stolu. Z balíčku sedmdesáti podezřelých pak hráči vyberou tucet a rozloží je do stolu do mřížky tři krát čtyři karty. Hráči tak mají v cele předběžného zadržení rovnou dvanáct podezřelých, mezi kterými musí najít opravdového pachatele.
Jeden z účastníků na sebe vezme roli svědka, který vylosuje jednu ze dvanácti karet hledaného zločince. Každá z nich ukazuje kroužkem na jednu z dvanácti pozic pachatelů a tím určuje, kdo je ten opravdový viník. Svědek si vezme také dvojici karet odpovědi (ano a ne) a bloček vyšetřovacích protokolů, do kterého zanese jména hráčů.
Každé z maximálních jedenácti kol (hra může být i kratší) začíná fází výslechu, ve které otočí horní kartu z balíčku otázek. Svědek může odpovědět pouze s pomocí karet, tedy kladně nebo záporně a to bez jakýchkoliv dalších informací. Jakmile se ostatní hráči dozví odpověď (která je založena většinou pouze na vnímání a představivosti), mohou začít diskutovat a tím se dostanou do druhé části každého kola.
Na základě domluvy totiž mají vždy povinnost vyřadit alespoň jednoho z podezřelých a pustit jej z cely předběžného zadržení zpět na svobodu. Musí při tom doufat, že všechny indicie je vedou k vyřazení správného podezřelého a věřit své intuici na základě nápovědy od svědka. Pokud by ale došlo k propuštění vinné postavy, pak detektivové jako tým prohrávají.
Poté si hráči poznamenají v rámci fáze rozsudku čas, který vyšetřováním strávili. Ten odpovídá množství vyřazených podezřelých vynásobený pořadovým číslem kola. Čím pozdější kolo, tím více času hráče všechno jejich snažení stojí. Stopa chladne a není vůbec jednoduché hledat na pachatele nové informace.
Následuje další kolo s novou otázkou a odpovědí od svědka. V pozdějších fázích mají pro vyřazování podezřelých k dispozici více informací o jednotlivých pachatelích, které mohou kombinovat a tím se dopátrat pravdy. Jen pokud se hráčům podaří vyřadit všechny nesprávně obviněné a objevit opravdového viníka, mohou jako tým slavit vítězství.
Neobvyklí podezřelí jsou opravdu zvláštní party hrou. Nabízí totiž opravdu zajímavou sociální interakci, ve které si musí skupina hráčů správně číst myšlenky a odhadovat rozhodnutí dalšího z party. Ten totiž bude jedno kolo za druhým dávat indicie a jen, pokud bude se spoluhráči naladěn na stejnou vlnu, mohou jako kompletní tým uspět.
Hra má nádherně jednoduchá pravidla, na kterých vůbec nic není. Jednoduše jde o odpovídání ano či ne. Nic víc v tom není třeba hledat. Neexistuje žádná správná odpověď, pouze názor hráčů. A to jak si rozumí, rozhodne, jak budou úspěšní. Čím rychleji podezřelé vyřadí, tím méně času budou potřebovat celkem k vyšetřování a tím úspěšnější bude celé jejich představení. Právě součet minut je způsob, jak si mohou mezi partiemi týmy porovnávat své výkony.
K jednoduchosti se ale přidává ještě další pozitivum – rychlost. Délka jednotlivých kol závisí čistě na tom, jak dlouho potřebuje tým hráčů na to, aby se domluvil na vyřazených podezřelých. A to je obvykle několik minuty, což dohromady odpovídá třiceti minutám herní doby.
Pochválit musíme také znovuhratelnost. Dvanáct portrétů bude mít vždy jiné složení a hráči si nikdy nemohou být jistí, na kterou z tuctu pozic karta důkazu ukazuje. Jediné, co se tedy začne po čase opakovat, jsou otázky. Ale to není až tak podstatné, protože ty souvisí vždy jen s jedním portrétem a navíc na ně odpovídá často jiný hráč. Partie tak je opravdu pokaždé úplně jiná.
Jenže ve výsledku vůbec nezáleží na schopnostech hráčů, ale pouze na jejich štěstí. Těžko můžete odhadnout správně, která z dvanácti postav má pracuje jako dobrovolník nebo je ženatý. Samozřejmě to vybízí ke stereotypizaci podle vzhledu, s čímž může řada hráčů mít problém z hlediska náplně a tématu. A tím se vracíme asi trochu k obviněním našeho oblíbeného Keysera Sozeho aka Kevina Spaceyho.
Počet hráčů pak je jasný – čím více, tím lépe. Tedy alespoň v rámci rozumných mezí, protože na krabici najdete číslici šestnáct. Ta je ovšem hlavně pro variantu dvou týmů, protože v tomto počtu by bylo domlouvání složité. Nám se osvědčil maximální počet vyšetřovatelů kolem šesti, kdy je ještě komunikace udržitelná na uzdě. Ale i tak je dohoda náročná, aby celý tým byl zajedno. Partie ve třech (tedy jen se dvěma vyšetřovateli) nejsou vůbec ideální.
Kromě kooperativní možnosti je tu i varianta soupeřivá. V této úpravě se rozdělí hráči do dvou týmů a každý má svého vlastního svědka. Vyřazení podezřelí fungují jako vítězné body. Kdo jako první dosáhne dostatečný počet bodů, se stává vítězem. Přímé srovnání je fajn, pokud máte dva týmy.
Neobvyklí podezřelí je jedna z těch her, které se těžko hodnotí. Na jednu stranu je v rukou správných hráčů opravdu zábavná, ale současně nenabízí hráčům vlastně žádnou kontrolu. Ale to je vlastně podstata většiny party her (Moutains of Madness, koukáme se na tebe!). Díky tomu se Neobvyklí podezřelí i přes svoje specifika staly populární mezi dostatkem našich testerů, abychom ji hodnotili opravdu kladně!
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Paolo Mori |
| Ilustrace | Alessandro Costa, Peter Wocken |
| Vydavatel | Cranio Creations, 999 Games, Albi, Asmodee, Cool Mini Or Not, Edge Entertainment, Galápagos Jogos, Heidelberger Spieleverlag, Lucrum Games, Lúdilo, Planplay, Zhiyanjia |
| Rok vydání | 2015 |
| Počet hráčů | 3 - 16 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 14 and up |
| Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (16 voters) |
| Kategorie | Card Game, Deduction, Murder / Mystery, Party Game |
| Mechanismy | Communication Limits, Cooperative Game, Team-Based Game, Voting |
| Rozšíření | Unusual Suspects: Burn After Playing, Unusual Suspects: You Promo |
| Alternativní názvy | Insoliti Sospetti, Neobvyklí podezřelí, Podejrzani, Sospechosos Inhabituales, Sospechosos inusuales, Die unüblichen Verdächtigen, The Unusual Suspects |
Více o hře.
+ podle nápovědy hráči vyřazují karty
+ rychlá herní doba
+ hlavně pro vyšší počty hráčů
+ variabilita ve všech směrech
+ porovnatelné výkony
- sklon k rasismu a stereotypům
- vítězství závisí na štěstí a nelze jej příliš ovlivnit
