Recenze: Onirim – v pasti nočních můr

Odmalička jsem snil o tom, že se podívám do nějakého labyrintu. Zdálo se ale, že mi to nikdy nebude přáno. Když jsem se s problémem svěřil nejlepšímu kamarádovi, tak mi poradil, ať si o takovém bludišti nechám zdát. Nikdy jsem sny neměl, ale ten den jsem usnul s jediným přáním. A ono se mi vyplnilo. Kéž bych mohl své rozhodnutí vrátit zpět. Kéž bych kamaráda neposlechl. Teď jsem zajatcem svých vlastních snů a hledám cestu z bludiště svých vlastních nočních můr.

V karetní hře Onirim si na jednu stranu budete přát, abyste nikdy neusnuli, a na druhou stranu se budete chtít do snové krajiny neustále vracet. Právě takový je svět, který Shadi Torbey vytvořil pod hlavičkou společnosti Z-Man Games. Hra vyšla poprvé už v roce 2010 s jedinečnými ilustracemi Élise Plessis a Philippe Guérin. V roce 2014 vyšla druhá edice hry, kterou držíme v ruce my.

Z modré krabice koukají pouze dvě bílé škvíry. Oči. Noční můra čeká ve stínu na moment, kdy zvedneme víko a vstoupíme do labyrintu. Uvnitř na nás ale čekají hned na začátku velmi originální vrátka. Jsou to ústa noční můry, která musíme otevřít a nechat se spolknout, abychom mohli pokračovat dál. Teprve v jejím chřtánu objevíme dva balíčky karet a také dřevěnou figurku.

Na kartách najdeme obrázky barevných místností vždy s nějakými symboly v levém a pravém horním rohu. Stejné barvy mají také karty dveří, které nabízí hrdinům lapeným ve snech jedinou šanci na únik. Ale jejich cesta bude strastiplná.

Na začátku partie hráči zamíchají všech 76 základních karet (balíček rozšíření nechají ležet stranou stejně jako figurku noční můry) a do ruky si vezmou po třech kartách. Další dvě nechají ležet na stole jako společnou nabídku. Tyto dvě karty mohou využívat, jako by je drželi opravdu v ruce. Nikdo z hráčů ale nesmí v ruce držet kartu dveří nebo nočního běsu. V takovém případě je třeba ji odložit a lízat nové karty tak dlouho, dokud hráč nebude mít pět karet místností. Odložené karty jsou zamíchány zpět do balíčku.

Jednotlivé tahy hráčů se skládají z pouhého zahrání karty (nebo jejího odhození v případě, že hráč nemá možnost ji podle pravidel vyložit) z ruky nebo společné nabídky na stole. Oba účastníci vytváří před sebou z hraných karet řadu, kterou s každým kolem obohacují o nový obrázek. Při tom vždy musí nová karta mít jiný symbol než ta předchozí. Jednotlivé karty představují místnosti, jak je hráči prozkoumávají ve svých snech.

A protože i sny mají nějaká pravidla, je třeba tří místností stejné barvy jdoucích po sobě k tomu, aby hráč našel dveře. V tu chvíli může dokonce vzít dobírací hromádku a najít v ní dveře stejné barvy, jako je trojice prozkoumaných místností. Při tomto hledání veškeré ostatní karty ignoruje. Dveře si položí před sebe, balíček je přemíchán a hráč dobere novou kartu do ruky (nebo ji doloží na stůl).

Všechny nově odhalené dveře hráč odloží stranou a po svém tahu je musí znovu (zamícháním) vrátit do balíčku. Ve chvíli, kdy si doplňuje ruku do původního počtu, je také moment, kdy může narazit ve svých snech na opravdovou noční můru. Postavu, která jej honí napříč všemi sny a místnostmi. Pokud takovou kartu odhalí, musí za trest odhodit jednu již získanou kartu dveří, jednu kartu s klíčem nebo všechny karty z ruky.

Potíž je v tom, že veškeré odhozené karty (výjimkou jsou dveře) se už do partie nevrátí a se ztenčující se dobírací hromádkou se zkracuje také čas pro hráče. Druhou možností, jak získat dveře, je mít v ruce klíč správné barvy ve chvíli, kdy na ně hráč ve snech narazí (tedy ve chvíli, kdy si kartu dveří lízne při doplňování ruky).

Partie pokračuje dál, hráči se střídají ve vykládání karet a snaze nastřádat potřebné dveře. Pouze v případě, že úspěšně oba hráči nasbírají po čtyřech dveřích (od každé barvy jedny), mohou společně utéct z noční můry zpět do našeho světa. Pokud ale dříve dojdou karty v dobírací hromádce, jejich útěk se nezdařil a zůstanou uvězněni v noční můře navždy.

Onirim je jedinečnou hrou a cestou do snů pro jednoho až dva hráče. Právě toto rozmezí počtu samo o sobě přiláká ke krabičce specifické publikum. Samotáři si tuhle hru zamilují ale úplně stejně jako páry, které mohou na útěku ze snové říše spolupracovat, jako by se stali součástí nějakého sdíleného sna.

Téma této hry je naprosto výjimečné. Snová atmosféra a současně pocit beznaděje na vás dolehne, ačkoliv se jedná o pouhou karetní hru. Možná to je způsobeno tím, že hráči se často také ocitají v bezvýchodných situacích, když nedrží v ruce vůbec vhodné karty nebo narazí v nejméně vhodnou chvíli na další noční můru.

Mohlo by Vás zajímat

3

karetnírecenze

Recenze: Ace Detective – detektivní noir výlet

V krabici je se základní hrou také sedm nových rozšíření. Nabízí ohromné obohacení základní hry a především zvýšení obtížnosti pro případ, že by se vám základní varianta zdála příliš jednoduchá. To se ale rozhodně nestane v několika prvních partiích. Ale s tímto množstvím různých variant a vylepšení máte jistotu, že tato hra vám vydrží na ohromně dlouhou dobu. Nám se neohrála po dvaceti partiích ani základní verze. Rozšíření vám zde nebudeme popisovat, zbytečně bychom vám zkazili příjemné překvapení z dalších nápadů, které do světa snů přináší.

Ať už se na výpravu do snů vydáte sami nebo ve dvou, stačí si na celé dobrodružství vyhradit patnáct minut času. Hra v jednom je při tom o kapku těžší než ve dvou, ale hra je výzvou v obou možných počtech. Především ale nabízí pokaždé dost odlišný zážitek, protože ve dvou je pouze na hráčích, jestli chtějí sdílet informace o svých kartách nebo bojovat každý na vlastní triko (vítězí a prohrávají ale oba společně).

Úspěch v této hře ale velmi závisí na náhodě. Pokud vám nebudou chodit správné kombinace místností nebo klíčů, hra vás prostě nenechá vyhrát. Můžete se snažit bojovat, ale prohry jsou důležitou součástí zážitku, který se jmenuje Onirim.

Zpracování je opravdu výborné. Teď nemluvíme pouze o parádní krabičce a skvěle sestavených pravidlech, ale také o ilustracích. Ty jsou opravdu snové a jejich snaha o pohlcení hráče funguje. Příjemným bonusem je také kvalita samotné krabičky, která je vyrobena z opravdu tvrdého kartonu.

Onirim je parádní a jedinečnou (tohle slovo tu již jednou zaznělo, ale ve spojení s touto hrou je opravdu důležité) zábavou. Pokud jste to někdy mysleli vážně s kooperativními hrami, pak tato je jedním ze stavebních kamenů, které by měly vytvářet vaši sbírku. Totéž pak (možná ještě víc) platí pro solitérní hraní. Onirim je prostě skvělá hra, která nabízí ohromnou porci zábavy.

Recenze: Onirim – v pasti nočních můr

Onirim je vynikající hra pro jednoho hráče, která ale současně funguje i ve dvou. Hráč(i) bloudí světem svých snů a snaží se najít dveře. Mohou se k nim dostat různými způsoby, ale průzkum s sebou nese také riziko setkání s noční můrou. A každá taková příšera zvyšuje šanci neúspěchu. Hra je příjemně variabilní, rychlá a zábavná. Navíc sedm rozšíření přímo v krabici zaručuje, že se ve svých snech nikdy nebudete nudit. Obtížnost narůstá a hráči jsou bezradní. A právě hutná atmosféra skvělé téma snů zaručuje, že vás tato karetní jednohubka úplně pohltí. Onirim je vynikající karetní zábavou, kterou můžeme vřele doporučit.

Klady:

+ rychlé partie
+ sedm (!) rozšíření
+ parádní krabička i ilustrace
+ vyvážená obtížnost
+ pro jednoho i dva hráče
+ téma a atmosféra
+ cena

Zápory:

- náhoda má velký vliv na výsledek
- neustálé míchání karet

5