Původně to měla být expedice jen na několik týdnů. Jenže náš odvoz nedorazil. Vrtulník zůstal sedět bezpečně na zemi, protože vládu nad vzduchem přebrala bouře. V silném a studeném větru lze přežít jen několik minut, takže ani záchrana po pevnině nepřipadá v úvahu. Jsme odkázaní na svoje zásoby a trpělivost. Můžeme v klidu pracovat. Jenže nejsme jediní, kdo má hlad!
Do vědecké observatoře na nehostinnou Sibiř nás zavřeli autoři deskové hry Outpost: Siberia, kteří se jmenují Jon Gilmour a Daryl Andrews. Svůj nápad zrealizovali pod logem společnosti IDW Games a o obrázkovou stránku se postaral Ron Joseph. Hra spatřila světlo světa v roce 2017 a to v evropské distribuci Esdevium Games.
Celá vědecká observatoř se ukrývá v plechové krabičce. To je její poslední ochrana před hladovými zraky a čenichy zvířat a také samozřejmě hráčů, kteří lační po kvalitní zábavě. A uvnitř, pod víkem se zuřivým a pravděpodobně rozdrážděným medvědem, najdeme balíček karet, které lze rozdělit na postavy, hrozby a události (dobré i špatné). Každý hrdina má svoji vlastní speciální dovednost natištěnou na kartě a i tyto schopnosti budou určitě hrát roli ve chvíli, kdy si mezi nimi budou hráči vybírat. Na stupnici životů na kartě položí každý žeton a tím nastaví jejich startovní počet na čtyři.
Všechny ostatní karty jsou rozdělené na dvě části podle toho, jak je hráči drží – buď rovně, nebo vzhůru nohama. A zatímco žlutý lem označuje hodnoty karty, když jsou v ruce, dvě třetiny karty pokrývá ilustrace spolu s číselnými hodnotami. Ať už cena události nebo síla (a body života) nějaké příchozí hrozby.
Společně si hráči určí obtížnost a tím určí poměr karet událostí ve prospěch dobrých nebo špatných. Jejich finální identita je určena náhodně, protože v nabídce je celkem patnáct karet každého druhu a hráči použijí obvykle zhruba polovinu. Ty pak zamíchají do balíčku hrozeb a tím vytvoří balíček expedice. Hromádku položí do středu stolu. Zbytek nepoužitých událostí vytvoří balíček základny.
Všichni členové týmu si v jednotlivých kolech sami určují pořadí, ve kterém budou hrát. A každý z hráčů, když na něj přijde řada, má před sebou pět kroků. A tři z něj jsou povinné. Hned na začátku tahu si musí obvykle dobrat dvě horní karty z balíčku základny. Jednu z nich si mohou ponechat v ruce, zatímco druhou vyloží na stůl do společné zásoby.
Ihned poté využije karty v ruce k nějakému užitku. Ke konci kola totiž do hry budou vstupovat různá nebezpečí, jak si ještě povíme. Hráč na ně může právě v tuto chvíli zaútočit. Ale je pouze jeho volba, jestli se na nepřítele vrhne nebo se tento tah raději zaměří na přípravu a zbrojení. Boj využívá útočného čísla v oranžovém čtverečku. Tyto útoky jednoduše zastrčí pod kartu hrozby a hráč smí využít libovolný počet karet z ruky.
Když už ale zoufalství klesá k bodu mrazu, vždy se najde nějaká naděje. V třetí fázi tahu si může hráč vybrat libovolnou kartu ze společné zásoby uprostřed a využít její efekt – odehnat dočasně útočníka světlicí, vyléčit jeden bod života některému spoluhráči nebo vzít do ruky nějakou dostupnou zbraň. Ta ale slaví úspěch pouze v případě, že některá z hrozeb, které stanici aktuálně ohrožují, má dostatek připravených zásahů – útočných bodů ze zastrčených karet. Tato hodnota musí být vyšší než počet životů dané příšery. Taková hrozba okamžitě opouští stanici a na Sibiři je na chvíli o trochu bezpečněji.
Závěrečné dvě fáze tahu jsou ale opět povinné. Nejdříve hráč odhalí novou kartu expedice, která může přinést událost, která týmu pomůže nebo naopak uškodí. Obvykle ale z balíčku dorazí nové nebezpečí, takže klid obvykle netrvá dlouho. Navíc tato nově objevivší se příšera uštědří jednomu z účastníků krvavý šrám. Tým mezi sebou může zvolit jednoho, kdo musí toto zranění vzít na sebe.
Hráči týmu se střídají jeden za druhým ve snaze poprat se s veškerými nástrahami, které si na ně připravila příroda na nehostinné Sibiři. Všechny obludy, které hráči nestačili odstranit, se na konci kola spojí a zaútočí. Každá karta hrozby tak spustí svoji textovou dovednost. Následuje další kolo až do chvíle, kdy všichni zajatci sněhu přežijí i poslední hrozbu. Nebo padnou při obraně základny. K tomu stačí, aby životy jedné postavy klesly na nulu nebo aby v jednu chvíli bylo kolem stanice pět nebo více nezpacifikovaných hrozeb. Všichni vítězí nebo prohrávají jako tým.
Outpost: Siberia se tváří jako příjemná karetní kooperativka pro začátečníky. Jenže už děsivý medvěd na víku by vás měl trochu varovat. Tahle hra je totiž opravdu extrémně obtížná. Nepodařilo se nám vyhrát ani jednu partii z jedenácti, které jsme vyzkoušeli. Testovali jsme různé počty, taktiky i hrdiny. Ale nikdy jsme se nedostali ani na dosah vítězství, který by nám dodal energii k dalším pokusům. A tak jsme to nakonec vzdali.
Na tým se vrhá jedno nebezpečí za druhým. Není ani chvilka na odpočinek. Pořadí hráčů v jednotlivých kolech je velmi důležité a může mít zásadní vliv na výsledek celého bránění. To proto, že postavy mají speciální dovednosti, které je třeba využívat. Jenže v nabídce jsou postavy, které mají evidentně různě výhodné schopnosti, a některé prostě nemá smysl vybrat.
Hráči mají na výběr ze šesti hrdinů, což je také maximální počet účastníků partie. A s vyšším počtem členů týmu se také mění (mírně snižuje) obtížnost. Ale protože je ústředním tématem spolupráce, zase tak zásadní počty hráčů nejsou. Vše funguje i ve dvou. Jenže zábava se tu kamsi ztratila, ačkoliv téma boje o přežití není špatně zpracovaný. A partie končí rychlou porážkou někde mezi patnáctou a třicátou minutou partie jako důsledek příliš velkého počtu příšer kolem základny.
Jenže pak zjistíte, že tu vlastně není dostatek smysluplných voleb. A když už nějaké jsou, tak obvykle jsou naprosto zřejmé a není se moc o čem rozhodovat. A při tom grafika opravdu odpovídá boji o přežití a nabízí děsivá monstra přesně jako to na titulním obrázku. Jde z nich hrůza (dokonce i z veverky) tak, že se opravdu začnete bát o krk. A právem.
Velmi zajímavé (a také polarizující názory mezi hráči) je použití otočných karet. Tak vždy máte nějakou část karty vzhůru nohama, což je matoucí především ve chvíli, kdy hráči sedí kolem stolu a naproti sobě. V tu chvíli se v celé situaci těžko orientuje. A ačkoliv se nám pokus o karty dvou použití líbí, tady to není zrovna ideální.
Outpost: Siberia je spíš hlavolam než hra. Hlavolam, který (jak se zatím zdá) nemá řešení. Možná je jen tak obtížná a své fanoušky si najde. My ale tou dobou už na Sibiři nebudeme. Outpost: Siberia měla potenciál být zajímavou kooperativní výzvou, ale někde po cestě autoři zatočili špatným směrem.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Daryl Andrews, Jonathan Gilmour-Long |
| Ilustrace | Ron Joseph |
| Vydavatel | IDW Games |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 45 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Kategorie | Card Game, Horror |
| Mechanismy | Cooperative Game, Hand Management |
| Rodina | Region: Siberia (Russia), Theme: Post-Apocalyptic, Theme: Survival |
Více o hře.
+ hra je pořádná výzva
+ zajímavé (téměř horrorové) ilustrace
+ otočené karty
- nepodařilo se nám vyhrát (jde to vůbec?)
- málo smysluplných voleb
- některé postavy nemá smysl volit
