Pacal Veliký byl před 1400 lety teprve malé dítě, ale už tenkrát snil o něčem, co o pár desítek let později opravdu dokázal. O věci, která není v dnešní době v silách nikoho na planetě Zemi. Postavil si svoji vlastní pyramidu.
Günter Burkhardt v tom má jasno a svoji vizi přináší i hráčům ve svojí deskové hře Pacal’s Rocket. Hru v roce 2016 vydala kompletně v češtině společnost Piatnik. Ilustrace pak vytvořil Massimiliano Longo.
Velkou čtvercovou krabici s pyramidou a vesmírnými loděmi hráči otevřou a najdou v ní plán. Jeho plocha je rozdělená na řadu barevných částí, které se dále dělí na menší čtverečky. Tu rozloží do středu stolu a v případě partie menšího počtu hráčů znepřístupní (speciálními deskami) některá místa. Každý z hráčů dostane do začátku svoje plastové pyramidy (pěti velikostí), jednu kulatou vesmírnou loď, přehledovou tabulku a k tomu ještě tři božské kameny v různých hodnotách. Každý postaví svoji raketu do středové plochy, která se také jmenuje Posvátný okrsek.
Všichni na začátku každého kola dostanou do vínku výsledek hodu kostkou. Tuto roli na sebe vezme vždy začínající hráč. Poté se hráči střídají na tahu a postupně každý projde fázemi, než předá slovo dalšímu v pořadí.
Na začátku snažení každého hráče je čas, aby se pohnula vesmírná loď v jeho barvách. Počet kroků určuje již zmiňovaný počet puntíků na kostce. Na místě svého startu zanechá plavidlo všechny energetické kameny, které do její tuby naházel hráč nebo někdo jiný v minulém kole. Takové kameny lze dovnitř umístit jako druhou část tahu a tyto zůstávají na ploše i pro další průběh.
Ještě předtím ale je třeba dokončit zmiňovaný přelet. Buď poletí v přímé linii a bude moci použít hned dva energetické kameny nebo bude chtít zatáčet. V takovém případě ale do lodě může vhodit pouze jeden ze svých palivových článků. Kostka ale kromě puntíků obsahuje i symbol se šipkami, který hráči umožňuje s lodí přeskakovat překážky. Pohyb lze také nahradit použitím božského kamene, což mu umožní posunout se na jakékoliv místo. Současně ale ztratí bodový bonus pro konec partie.
Zanecháváním kamenů na plánu se snaží hráči vytvořit jednu z určených sestav. Různé kombinace umožňují postavení odlišně vysoké pyramidy právě v průběhu třetí fáze hráčova tahu. Jedno z políček s energetickým kamenem se tedy nakonec stane i pozicí pro figurku pyramidy. Hráči mohou pozice svých kamenů sdílet, ačkoliv nikdo nemůže mít na místě více kamenů své barvy. Do sestavy se ale kromě kamenů počítají také již postavené špičaté budovy.
Na konci každého tahu hráči mohou dostat nějakou bodovou odměnu. Taková situace nastane ve chvíli, kdy hráč obsadí svojí figurkou oblast, kde se ještě žádná stavba nenachází. Druhou možností k získání bodů je většinová převaha na počet pater pyramid. Hráči podle toho posunou svůj bodový ukazatel kupředu. Partie pak pokračuje dalším posouváním lodí a stavěním nových budov až do chvíle, kdy jednomu z hráčů zůstane ve vlastnictví pouze jedna pyramida nebo při dosažení cílového počtu bodů. Vítězem se stává právě hráč, který došel na bodovací stupnici nejdál.
Pacal’s Rocket je hra, ve které se všechno točí kolem vytváření předem daných symbolů. Hráči mají tyto tvary zadané na destičkách a všichni mají stejný výběr. Ostatní hráči je tedy znají a mohou snažení ostatních blokovat.
Hra ovšem obsahuje velmi výrazný prvek náhody. A na tomto místě se určitě nabízí srovnání s českým Tash Kalarem. Ten je určitě o dost zajímavější. Ačkoliv i ten je hodnocen jako závislý na štěstí, není tam takový vliv, jako u pohybu vesmírné lodě řídícího se hodem kostkou. Hráči sice mají všichni stejný počet puntíků, ale každý potřebuje něco jiného a někomu hod vyhovuje, zatímco jinému ne.
Partie bohužel nemá dostatečnou atmosféru. Téma je sice určitě zajímavé, ale průběh hry tomu určitě neodpovídá. Hráči prostě pohybují vesmírnou lodí, zanechávají za sebou bobky a z nich staví pyramidy. Je to taková náhodně-abstrakní zábava, která bohužel nenadchne zdaleka každého – pro rodinné hráče bude svými pravidly matoucí a pro zkušené zase příliš náhodná.
Nezískejte z našich slov ale dojem, že hra je špatná. Funguje v ní všechno přesně tak, jak má. Jen prostě není ničím výjimečná a neobsahuje prvek, kvůli kterému byste si ji zapamatovali nebo se k ní vraceli. Základ je očividně abstraktní a na něj je naroubováno téma i snaha o další prohloubení zábavy.
Partie ovšem bohužel je delší, než by se vám líbilo. Herní doba snadno přesáhne hodinu ve čtyřech nebo pěti hráčích, kdy je současně nejzajímavější. Jakmile se na plánu vyskytuje příliš málo lodí, je také málo konfliktů, blokování a soubojů o převahu. No a to dojmu z partie nesvědčí. A to i ve dvou, kde pravidla přináší úpravu v podobě házení kostkou před každým tahem.
Jako plus určitě můžeme vyzdvihnout zajímavé zpracování. Spousta atypických plastových komponent ve vás určitě zanechá dobrý dojem stejně jako protáhlé vesmírné lodě. Jenže za vzhled si zábavu nekoupíte.
Pacal’s Rocket je hra, která nás trochu zklamala. Není žádný důvod to nějak zastírat. Sice vypadá pěkně a nabízí lákavé téma, ale také ne úplně fungující kombinaci abstraktní a náhodné hry. Hra má svoje světlé stránky, ale převážná většina se jich pohybuje kolem průměru. Pacal’s Rocket nevystupuje z řady a tak trochu zapadá mezi konkurenci.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Günter Burkhardt |
| Ilustrace | Massimiliano Longo |
| Vydavatel | Piatnik |
| Rok vydání | 2015 |
| Počet hráčů | 2 - 5 |
| Herní doba | 90 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Ancient |
| Mechanismy | Area Majority / Influence, Pattern Building, Roll / Spin and Move |
Více o hře.
+ zajímavý mix
+ boj o převahu na plánu
+ pěkné zpracování
- příliš dlouhé
- není až tak zábavné
- téma nefunguje
- náhoda v kostce pohybu
