Recenze: Pagoda – sloupy a střechy

Dnes je jedinečný den, kdy můžeme proslavit svoji provincii. Čeká nás vzácná návštěva a naše město má všechny pagody zašlé. Nechali jsme tedy všechny strhnout a na jejich místě musí vyrůst nové a zářící krásou. Kdyby se tak nestalo, mohl by mě císař nechat zkrátit o hlavu.

Právě budování těchto krásných staveb si za téma svojí deskové hry vybral Arve D. Fühler a udělal dobře. Jeho volbu mu potvrdilo i vydavatelství Pegasus Spiele, které tuhle hru speciálně pro dva soupeře vydalo v roce 2014 s ilustracemi, které vypracoval autor samotný. Ono ve hře příliš grafiky není a všemu vládnou především barvy, jak už brzy zjistíme.

Všechny ty vysoké a dech beroucí budovy se nachází v poměrně malé krabičce, na které všechny hráče čeká inspirace. Tři pagody se zde tyčí nad střechy všech ostatních v čínské vesnici. A uvnitř na nás čekají pravidla a napůl přeložený hráčský plán. Ten představuje plán pro postavení šestice pagod a kolem něj se vine cesta, jehož padesát kamenů využijeme jako místo pro bodování. K nim dostanou hráči ve svých barvách několik kostiček a jeden žeton pro vyšší bodových zisk.

Hráči ale nebudou zklamaní ani dále, protože na ně čekají archy na vycvakání. A v nich se ukrývají všechny ty vysněn pagody. Tedy vlastně jen jejich patra, které je ještě potřeba podložit vždy přesně čtyřmi sloupy. Těch je ve hře plný pytel a mají dohromady hned pětici barev. Tomu odpovídají i odstíny hromádky 55 karet – pro každou barvu právě 11 kusů. Soupeři ale dostanou také místo, kde si mohou sledovat speciální akce a to je jejich vlastní hráčská deska architekta.

Na začátku partie si soupeři mezi sebe položí herní plán a každý dostane sadu dřevěných kostiček zvolené barvy. Jednu z nich položí na startovní políčko bodovací dráhy, zatímco všechny ostatní mají své místo jasně určené na architektonické desce. Tam budou určovat aktivaci jednotlivých bonusových akcí.

Oba soupeři dostanou také sadu stavebních karet – od každé barvy jednu – a položí si je před sebe do řady. Další dvě karty dostane do ruky a drží je skrytě před ostatními. Nerozdané karty vytvoří dobírací hromádku. Zbývá už jen rozložit stranou nabídku podlaží tak, aby se částečně překrývaly a byla vidět barevná políčka pro sloupy.

V partii se oba soupeři budou střídat, a když na ně přijde řada, může provádět tři akce a to v libovolném pořadí. Počet opakování je omezený jak majetkem hráče, tak částečně i pravidly. Prvním krokem ke stavbě pagody je položení základních sloupů. První z nich může být libovolné barvy, zatímco ostatní jej musí v odstínu následovat. Za každý postavený sloup hráč musí odložit jednu barevnou kartu, ať už z ruky nebo z pěti karet ležících na stole. Na druhou stranu ale dostane okamžitou odměnu v podobě bodů odpovídajících patru, na kterém sloup leží.

Jakmile stojí všechny čtyři sloupy, nastává čas na postavení podlaží. Za něj je třeba zaplatit další jednou kartou, která musí mít stejnou barvu. Na výběr hráč má ale z více destiček, které položí nahoru barevnými pozicemi pro další sloupy. Tady již je barva závazná a všichni ji musí dodržovat. Postavení je opět odměněno bodem, ale především aktivací akce odpovídající barvy.

Pagoda je postavena ve chvíli, kdy je dokončeno čtvrté podlaží sloupů. Na ty už přijde střecha a krytina, kterou tvoří další dva dílky sloupů ze společné zásoby. Destičku stačí otočit vzhůru nohama a hráči mají před sebou okamžitě vizi kompletní budovy. Tím se ale také přiblíží konec partie.

Na konci každého kola si hráči doplní karty a to jak v otevřené nabídce, která je veřejná ostatním, tak i v ruce. Výměnou za celé kolo mohou hráči také vyměnit čtyři karty ve své nabídce a za to postavit jeden sloup libovolné barvy na kterékoliv rozestavené pagodě. Partie končí ve chvíli, kdy jsou dokončeny tři pagody. Hráč s nejvyšším bodovým ziskem se stává vítězem.

Pagoda je hrou určenou čistě pro dva hráče, kteří na malém prostoru staví úžasné stavby. Právě díky jasně danému určení v počtu soupeřů je hra velmi napínavá. Oba hráči si neustále berou možnosti, jak získávat body a snaží nenahrávat tomu druhému. Takovou kontrolu by ve větším počtu soupeřů jednoduše ztratili.

Mohlo by Vás zajímat

3

koooperativnírecenze

Recenze: Desperados – bandité proti šerifovi

Barvy dílků i kamenů zde hrají zásadní roli a je třeba správně plánovat a počítat s návazností. Každé patro ovlivňuje i ty nad sebou volbou destiček pater, ale také možností dobít si speciální akci, pokud úroveň dostavíte. Odměny jsou pak sladké, protože akce přináší výhody nad soupeřem a umožňují získávat více karet nebo lépe stavět.

Jenže není jednoduché něco postavit a současně neposkytnout soupeři šanci na to navázat lépe a získat body. Tato dilemata před sebou mají hráči neustále a v tom je jedno z hlavních kouzel hry. Soupeři přitom neustále znají šance svého protivníka, protože většina karet, se kterými hraje, leží otevřeně před ním. Pouze dvě karty tvoří možnost, jak částečně své úmysly ukrýt.

Ačkoliv je hra s barvami zdánlivě složitá a pravidla si musíte číst pozorně, jakmile je jednou pochopíte, vysvětlení Pagody ostatním je otázkou pěti minut. Hra si zachovává jednoduché mechanismy, které pochopí i naprostý začátečník. Znovuhratelnost je tu trochu diskutabilní, protože vždy budete jednoduše kompletovat barevné stavby. Partie jsou si tedy podobné, ale přitom se každá může vyvíjet jinak.

Možností získání bodů je jen několik a hráči je musí umět správně využít. Jejich nedostatek se pak projevuje na konci partie, které jsou vždy velmi vyrovnané a těsné až do samotného závěru. Partie jsou velice rychlé a s dobrou znalostí všech pravidel končí, než uběhne třicátá minuta.
Zpracování je hodně minimalistické. Přitom ale jednoduchá grafika stačí přesně na to, aby hra v kompletní podobě s rozestavěnými věžemi vypadala velmi podařeně. Ale kartonové dílky jsou pevné a bát se tak můžete jen nechtěných drcnutí do stolu.

Pagoda má krásnou myšlenku skutečného stavění a využívá ji chytře, aby poskytla zábavu právě dvěma protivníkům. A daří se jí to velmi dobře. Hodí se skvěle pro páry a také pro začínající hráče. Na stole se vyjímá velmi dobře a umí pobavit. Svojí vyrovnaností a náročností rozhodování vám dá pořádně zabrat i na tom malém časovém prostoru. Pagoda se povedla a budeme si jí jako hry pro dva protivníky patřičně vážit.

Recenze: Pagoda – sloupy a střechy

Pagoda je hra o stavění věží a přesně to budete také dělat. Fyzicky před vámi ze sloupů a destiček porostou stavby, na které budete patřičně hrdí. Zvlášť v případě, že vám jejich díly vynesou patřičnou bodovou odměnu. Na všem je důležité načasování, protože jinak pouze nahrajete protivníkovi na smeč a on získá v tahu ještě lepší pozici a body. Tahle partie je plná výměn, které narušují zajímavým způsobem speciální akce, které si hráči dobíjí podle barev. Destičky i kameny mají barvy, které plní zásadní funkci a hráči s nimi musí správně plánovat. Hra přitom ale pravidly zůstává velice jednoduchá a pobaví skvěle začátečníky, páry, ale zálibu v ní najdou i mnozí takticky založení pokročilí deskovkáři. Partie je rychlá a velmi dobře funguje jako příjemná zábava, když je málo času. Pagoda se nám jako zábava pro dva líbí, protože nabízí vyrovnaný souboj až do cílové rovinky.

Klady:

+ hra skvělá pro páry
+ moc pěkně vypadá
+ těžká rozhodnutí, jak nenahrát soupeři
+ hra s otevřenými informacemi (většinou)
+ pouze pro dva
+ rychlá partie
+ snadno zvládnou i začátečníci

Zápory:

- jedním špatným pohybem si můžete zkazit celou partii (shodit věže)

4