Když jsem se poprvé doslechl, že opravdu přijedou, myslel jsem si, že to je vtip. Že si ze mě někdo z odpůrců mé práce na místní radnici chce jednoduše vystřelit. Jenže pak ty zprávy přicházely i z dalších zdrojů a když přinesl kurýr oficiální dekret, najednou jsem začal věřit. Všechna moje práce bude konečně odměněna a zhodnocena těmi nejpovolanějšími. Královská rodina se přijede podívat a ubytovat se na několik dnů v mém novém paláci.
Do rekonstrukce městských velkolepých budov nás zve desková hra Paláce Carrary, kterou vytvořila legendární designérská dvojice Wolfgang Kramer a Michael Kiesling. Vydání hry si vzala do parády společnost Game Brewer a ilustrace zadala Franzi Vohwinkelovi. Jedná se o druhou edici a ta se dostává nyní i na naše stoly v kompletní češtině zásluhou firmy Tlama Games.
Box má klasický čtvercový rozměr, šedivou barvu jako zdivo a také váží, jako by si nějaké ty cihličky autoři uschovali do krabice. Na víku je vidět rozestavený jeden z paláců, ale raději se už pustí zájemci do jeho rekonstrukce vlastníma rukama. Proto vezmou hráči ze dna velký plán, který vybaví dvěma kruhovými plánky s šesti výsečemi a na určenou výseč položí po jednom exempláři od každé barvy stavebního bloku. Zbytek kamenů vloží do pytlíku. V levé části společné herní desky připraví nabídku náhodných devíti budov a další zásobu podle počtu účastníků připraví zamíchané stranou. Dalšími destičkami nad plánem jsou dílky monumentů a vylepšení. Vedle hlavního plánu musí nechat pozici také pro menší desku královského dvora.
Pro jednotlivé hráče je připraveno vybavení, které začíná jejich vlastní deskou se jmény šesti měst a která bude viditelná pro ostatní soupeře. To ale neplatí pro zásobu florénů (do začátku dvacet) a stavebních kamenů, které si ukryje za zástěnu, jejíž volbou určí hráč také svoji barvu. Právě od této barvy dostane také ukazatele, jeden položí na stupnici vedoucí kolem plánu a druhou na ukazatel násobků, pokud zvládne celou desku oběhnout dokola. Na políčka královského dvora si každý postaví také svých šest bodovacích sloupků.
Hráči se budou střídat na tahu a postupně projdou možnými volbami. Tou první je šance nakoupit z nabídky kotouče stavební bloky, a to za cenu, která je zobrazena na hraně výseče. Zvolí si jednu oblast kotouče a z ní si může nakoupit libovolný počet surovin. Hráč může ale své náklady ještě dopředu ovlivnit, protože dostane šanci pootočit kotouč o jednu zarážku po směru hodinových ručiček a tím kameny slevnit. Pokud se ale k tomu rozhodne, musí současně doplnit nabídku kamenů do maximálních jedenácti.
Potom už tyto kostky použijí, aby mohli stavět budovy z nabídky. Její cena je uvedena v pravém horním rohu a je třeba ji rovnou zaplatit. Tím si hráč může přiřadit tuto stavbu do jakéhokoliv svého města, které tento typ budovy povoluje. Místo toho se ale hráč může rozhodnout a postavit monument. Ten navíc znamená sladký bonus v podobě kartičky vylepšení.
Závěrečnou fází každého tahu je bodování, pro kterou si musí zvolit hráč jeden ze svých sloupků na královském dvoře (a rovnou získá body nebo peníze podle oblasti) a položit jej na libovolné volné místo, které ještě nikdo nebodoval. Sečte hodnotu budov, které v daném místě postavil a vynásobí ji hodnotou daného města. O tento počet bodů může posunout svůj ukazatel na stupnici. Je třeba mít na paměti fakt, že každé místo lze obodovat pouze jedenkrát.
Partie pokračuje stavbou budov a jejich bodováním až do momentu, kdy jeden z účastníků využije a umístí i svůj poslední sloupek. Pokud je postaven v tu chvíli dostatečný počet budov (zásoba je prázdná), nastává konec partie a hráči si porovnají své obdržené skóre. Ten, kdo dostal za svoji obnovu měst nejvíce bodů, se stává vítězem partie.
Paláce Carrary jsou hrou, ve které rostou stavby a stromy plné bodů. Hráči si je musí pouze utrhnout a ve správnou chvíli proměnit ve své finální skóre. Ústředním prvkem celého zážitku je volba surovin na rondelu.
Nové kostičky zdrojů jsou vždy nejdražší, a jak se kotouč po plánu otáčí, postupně jejich cena klesá. Mezi hráči to je tedy tak trochu souboj nervů, protože si lze pro nákup surovin vybrat vždy pouze jednu výseč a pořídit si z ní pouze to, na co máte dostatek financí.
Příjem i všechno ostatní řídí vaše města a jejich budovy. To znamená, že i nadále máte všechno pod kontrolou sami a pouze rozhodnutími ovlivníte, kam to všechno nakonec bude pro vás směřovat. Každý z účastníků partie má své suroviny ukryté za zástěnou a potají je tam schraňuje, aby pak soupeře překvapil svým nákupem.
Obsah nabízí pořádnou nálož variability a mohou za to převážně destičky budov, které do hry přichází pokaždé jinak, a tím se mění i podmínky a situace v partii. O možnostech hráčů pak rozhoduje také náhodnost nalosování surovin, které otevírají nebo zavírají šance na stavbu.
Celou dobu jsme ale popisovali pouze základní variantu, která má v pravidlech ještě své výrazné rozšíření. Hra zařadí do partie dřevěné dekorace a zesložití také desku královského dvora. Nově hráči koly točit musí a mohou si vybrat dokonce kterým, protože přídavkem je malý středový kotouč pokrytý symboly soch. Takový bonus dostane v případě, že vykoupí celou nabídku výseče. Jejich přítomnost ve městech samozřejmě přináší nové body.
Velmi originálním je způsob výjezdu královských figurek do jednotlivých měst, která spouští bodování podle toho, jak rodina navštěvuje město a jestli je v tu chvíli zajímavě rozvinuté. Každé město se tak boduje pouze jedenkrát za celou partii a tím je naprosto zásadní se rozhodnout pro správný moment.
Celá hra působí opravdu vyladěným dojmem a je na ní vidět, že se jedná už o druhou edici, takže bylo dostatek prostoru přidat vylepšení a doladění. Změny jsou kosmetické, ale strategie jsou lépe diferenciované a rozhodování je výzva. Jedná se o závod mezi hráči, protože po celou dobu se soupeří na všech frontách o města, suroviny i budovy tak, že se nikdo z účastníků nemá příležitost snad ani nadechnout.
Moc se nám líbí slovní vyjádření času potřebného k dohrání jedné partie a ten je přirovnán k času, který potřebuje kůň k překonání vzdálenosti mezi dvěma městy na plánu. Osobně jsme to nemohli vyzkoušet, ale těch více než šedesát minut času ve světě hry opravdu odpovídá. Souvisí to samozřejmě také s naladěním hry, která je určena pro lehce pokročilé hráče, kteří už dokážou docenit taktická zákoutí dostupných možností.
Partie je výborná ve všech počtech, ale překvapivě moc jí sluší průběh ve dvou. To je třeba ocenit, protože obvyklá situace je ta, že naopak nejnižší počet je nejslabší. Prostoru pro taktizování je ale dostatek ve všech počtech a hra je vždy opravdu podařená a zábavná.
Celá hra je zasazena do překrásného Toskánska. Odpovídá tomu také krásné grafické ladění celého obsahu a k tomu i precizní zpracování. Zástěny fungují skvěle, budovy zapadají na své místo zcela bezchybně, sloupy pro rezervace jednotlivých měst jsou velmi estetické. Paláce Carrary jsou krásně vyladěnou hrou, ve které všechno klape a každý krok, každý posun vpřed hráčům nabízí zajímavé volby. Partie ale současně zůstává jednoduchá, nic není překombinované a vše je na první pohled krásně jasné. Právě proto mají Paláce Carrary potenciál zařadit se do síně slávy středně náročných her.
+ dvě úrovně hry
+ jednoduché od začátku do konce
+ zajímavé bodování
+ tematicky podařené
+ výtečné ve dvou
