COdA je minulostí a vzpomínkou. Lék zabral, ale zůstala nám po ní modrá kůže. Pevnina je už pouze vzpomínkou. Kde totiž skončila jedna nemoc, začala druhá. Vražedný mor se řítí po pevnině a zastavit jej dokáže pouze voda. Zdecimovanému lidstvu už nezbývala síla bojovat, takže se jediným řešením ukázal útěk do bezpečí oceánu. Postavili jsme Útočiště, vysokánské kovové věže. Ale na lidi na pevnině jsme nezapomněli a pomáháme jim. Většina světa se nám ale odmlčela. Nikdo neví, co se děje za hranicemi pár stovek kilometrů od pobřeží. Jenže teď se na nás ženou události, které nás přinutí hledat odpovědi právě tam.
Pandemic je a vždycky byl fenomén. Ale vnímání této hry se naprosto změnilo v roce 2015, kdy vyšla první sezóna hry Pandemic: Legacy. Famózní jednorázový zážitek si prorazil cestu na vrchol mnoha žebříčků, včetně toho našeho. A právě proto se autoři Matt Leacock a Rob Daviau (autor Legacy konceptu) vrací na místo činu znovu v Pandemic: Legacy Season 2. Hra byla představena na veletrhu Spiel 2017 v Essenu s logem Z-Man Games a do evropské distribuce ji přináší společnost Esdevium Games. Uvidíme, jestli se dočkáme i české lokalizace, jako u první sezóny.
Pandemic: Legacy Season 2 je opět masivní krabice, která je na trhu ve dvou designech víka. Pod krabicí s pustinou a hlavními postavami na hráče čeká velká mapa světa. Většina z něj je ale zakrytá mlhou a hráči mají k dispozici do začátku pouze několik startovních lokací kolem jejich domovských Útočišť. Tato mapa bude od začátku společníkem hráčů a ozdobou středu stolu. Právě na ni položí hráči zamíchané balíčky měst a infekce, jak jsou zvyklí z klasického Pandemicu, stejně jako ukazatele epidemií a incidentů. Nahoře je místo pro úkoly. Většina mapy ale zatím zůstává prázdná.
Pod složenou deskou se pak ukrývá deset zapečetěných přihrádek a spolu s nimi dostanou hráči také řadu archů s chlívečky popsanými číslicemi a písmeny. To všechno budou muset vyloupat v průběhu dvanácti měsíců, po které se odehrává příběh hry a to vždy na pokyn takzvaného legacy balíčku. To je ústřední obsah krabice – vypravěč a řidič vaší cesty v jedné osobě.
Hráči si musí na začátku vytvořit postavy. Tentokrát je pouze na nich nejen jméno, ale také fotografie (z velkého výběru), schopnosti a domov. Tím určí, na kterém místě bude figurka daného hrdiny v každé partii začínat. K tomu ještě každý z hráčů dostane čtyři náhodné karty měst ze zamíchaného hráčského balíčku. Ten je pak třeba rozdělit na několik rovnoměrných hromádek a do každé přimíchat jednu kartu epidemie. Zbývá už umístit jen druhý zamíchaný balíček karet s infikováním měst a pustit se do čtení legacy balíčku.
Tady samozřejmě přerušíme další vysvětlování, abychom vám nezkazili zážitek. Ale i bez jakýchkoliv spoilerů vám můžeme říct, že druhá sezóna je dost jiná. Už od první výukové partie na vás totiž čeká řada změn. Kostičky totiž z měst nebudete odstraňovat, ale místo toho budete všechna města zásobovat surovinami! To tematicky skvěle sedí do postapokalyptického tématu, kdy je všeho na pevnině nedostatek.
Na začátku hráči dostanou nejen nějaké mise, které je třeba splnit k úspěšnému dokončení měsíce, ale především nějaké zásoby kostiček, které dle svých představ rozmístí do měst. A poté proběhne klasická fáze infekce. Protože se ale města v balíčku infekcí opakují velmi často, stačí odhalit devět karet a z nich odstranit kostičky (místo receptu tři-tři-tři, jako v klasickém Pandemicu).
Ve svém tahu pak má hráč na výběr čtyři akce. Ty zahrnují obvyklé známé přesuny či výměny karet. Nově zde ale jsou také možnosti produkovat suroviny (ze zásoby na kartu postavy), tyto kostičky pak položit na město, kde se hrdina nachází nebo je z lokací zvedat. Naprosto zásadní je ale nová akce průzkum (recon), která umožňuje objevit novou oblast mapy (a nalepit ji na plán).
Kromě toho se samozřejmě všemi pozemskými končinami, které máte objevené, šíří mor. A tak, kdykoliv je nějaké město nezásobené a je vytažena jeho karta infekce (dvě na konci tahu hráče), umístíte sem zelenou kostku s nemocí. To současně také okamžitě znamená incident. Pokud jich nasbírají hráči osm, pak je to konec a prohra pro celý tým v daném měsíci. Pokud je ale město zásobené, stačí pouze jednu kostku odebrat, čímž je fáze infekce vyřešená. Mor nelze odebírat, a jakmile by do některé lokace na mapě měla přijít čtvrtá kostička, nastane šíření a mor se rozšíří do všech sousedních měst.
Všechny tyto novinky hráčům představí přípravná partie, která nevyužívá žádné legacy efekty. Startovní hru si můžete zahrát, kolikrát chcete, aniž byste cokoliv popisovali nebo ničili. Ale pak začne klasický průběh, se vším tím seškrabáváním, lepením a trháním (to samozřejmě není povinné, stačí kartu odložit do krabice). Postavy budou umírat, města budou mizet a všechno to je pouze a jen ve vaší režii. Legacy koncept tu znovu funguje skvěle a dodává vám nezaměnitelný pocit jedinečnosti vašeho dobrodružství.
Hratelnost je tu znovu na výši. Pro zkušené hráče Pandemicu tu není nic neintuitivního a všechno zvládnou bez problémů. Dynamiku tak narušuje pouze velké množství administrativy, která na vás čeká i v průběhu partie, když třeba provedete akci průzkumu. V tu chvíli prostě nějakou dobu nehrajete, ale zase se posouváte příběhem a dovídáte se další a další informace k doplnění skládačky. Ta do sebe zapadne až na konci, ačkoliv je trochu průhledná.
V celkovém dojmu nám hra ve dvou připadala o kapku jednodušší. Možná za to mohou i některé silné schopnosti postav, které vám řadu akcí usnadní. A protože si hrdinu sestavíte od A do Z sami, můžete leccos ovlivnit. Ale přesto i zde nastupuje pocit bezmoci, když nestíháte a vám se svět hroutí. Ačkoliv tu není šíření do sousedních měst zdaleka tak časté, i samotné doplňování kostiček je velmi náročné. Z hlediska konzistence zážitku jsme nezkoušeli jiné počty, ale podle obecných reakcí je hra zábavná ve všech dostupných počtech až do čtyř účastníků.
Překvapilo nás, že jednotlivé partie jsou velmi rychlé. Samotný měsíc včetně přípravy, možných vylepšení na konci a sbalení hry stihnete během nějakých pětačtyřiceti minut. To je na jednu stranu skvělé, ale současně se tato rychlost podepisuje také na celkové době, již strávíte v tomto zničeném světě. I tak je ale cena u této hry zcela opodstatněná vzhledem k množství komponent a náročnosti vývoje.
Ve výsledku je dojem z druhé sezóny hodně podobný. Odezněl ten wow efekt, díky kterému asi zůstane první díl ve vašich pamětích zakořeněný lépe. Ale finále druhé řady je tak intenzivní, že vás poslední partie zcela vyčerpají. Všechno to je opravdu napínavé a jedné se o parádní zakončení vaší mnohahodinové pouti.
A přesto tu odpovíme na jednu otázku, kterou se jinak dozvíte až na konci příběhu. Je možné plán oficiálně používat k dalším partiím po dohrání příběhu? Ne. I tentokrát je dvanáct (až čtyřiadvacet) partií vše, čeho se dočkáte. Přesný počet závisí pouze na úspěšnosti hráčů a na tom, kolik měsíců budou muset opakovat. My to ve dvou zvládli dohromady na patnáct partií.
Největší problém tak je pouze se zpracováním karet. Rozšiřující karty z přihrádek mají totiž jiný odstín zadní strany než karty základní! Pokud se na to příliš nezaměřujete a neporovnáváte karty v balíčccíh v průběhu partie, není to zase tak zásadní. Na první pohled totiž ten rozdíl poznat není, obzvlášť pod umělým osvětlením. Přesto je to chyba, která je zbytečná a může někomu zkazit zážitek.
Celé Vánoce jsme bojovali o osud lidstva ve hře Pandemic Legacy: Season 2. Takže je druhý díl lepší než jednička? Asi ne. Ale je dozajista rovnocenným nástupcem, který poskytne milovníkům původního příběhu další nezapomenutelné zážitky. Sice mění koncepci uvažování, ale principy zůstávají stejné. Proto pokud nemáte rádi Pandemic obecně, nečeká vás tu nic, proč byste měli názor změnit. Pro všechny ostatní je ale Pandemic Legacy: Season 2 jasnou koupí! A teď už zbývá odpovědět pouze na otázku, kterou asi znají pouze autoři – bude sezóna 3? My doufáme, že ano.
Více o hře.
+ fantastický zážitek
+ ohromné finále
+ změněný základní mechanismus
+ vše ale přesto zůstává velmi podobné
+ stojí za každou korunu
+ zajímavé nápady
+ prozkoumávání světa
+ dostatečně jiná od ostatních Pandemiců
- zadní strana rozšiřujících karet nesouhlasí
- trochu jednodušší
- kratší partie (= kratší celková doba hry a tedy i horší poměr ceny a zábavy)
