Recenze: Pandemic Reign of Cthulhu – obřady pro konec světa

Dostali jsme zprávu o konci světa. Všechno to začíná obřadem vyvolávání. Několik fanatiků v kapucích se sejde u ohně a zaříkává. Starobylá slova, tajemné runy, a když se to celé spojí, z jiné dimenze přijde zlo. Krok za krokem si podmaní naše noci, sny a potom i myšlenky. Lidé se zblázní a ti odolnější podlehnou.

Existuje několik způsobů, jak bojovat s příchodem Prastarých. A zatímco Arkham Horror nám nabídnul ten více konfrontační, tentokrát na to půjdeme vědecky. Všichni budoucí vyšetřovatelé dostanou do ruky hru Pandemic: Reign of Cthulhu. Vytvořil ji Chuck D. Yager, ale nemůže si vzít veškerý kredit. To proto, že všechno postavil na již ověřeném konceptu, který vymyslel Matt Leacock a který tolik milujeme například v nové Pandemic Legacy. Tuhle novou horrorovější verzi z roku 2016 ale vydávají Z-Man Games a distribuuje ji Esdevium Games.

Uvnitř krabice najdeme herní plán s mapou celé oblasti, kde najdeme Arkham, Innsmouth i další. A právě toto vyobrazení okolí bude sloužit jako základ. V horní části se vine vějíř s pozicemi pro sedm karet, do kterých rozmístí hráči přerostlé karty prastarých obrázkem dolů. Jejich identitu neznají až na toho posledního nad políčkem X. To je sám Cthulhu, který má v boxu se schopností uvedenou ještě nepříjemnější zprávu než jeho posluhovači – hra končí porážkou lidstva.

Takový konec je ale ještě daleko. V tuto chvíli si hráči vyberou svoje hrdiny, dostanou k nim kartu, čtyři žetony příčetnosti, figurku postaví do startovního místa a ze zamíchaného balíčku nápověd dostanou čtyři karty měst. Zbytek spolu s kartami relikvií hráči rozdělí na čtyři balíčky a do každé přimíchají jednu kartu „zlo postupuje“ (evil stirs). Z druhého balíčku vyvolání odhalují pak jednu kartu za druhou a na herní plán rozmisťují figurky fanatiků a na závěr i jednu postavičku shoggotha.

Hráči se na tahu střídají a pokaždé mají k dispozici čtyři akce. V první řadě jde samozřejmě o pohyb. Po celou dobu hrdinové létají po mapě a snaží se zastavit všudypřítomnou přívalovou vlnu nepřátel. Za tímto cílem mohou hráči akční body použít k odstranění postaviček fanatiků – za jeden bod jednu figurku. K přesunu patří také možnost využívat rychlejších prostředků, především autobusu. Za tímto cílem je ale už třeba utratit barevnou kartu cílového nebo zdrojového města. Kromě toho si mohou také karty mezi sebou předávat (ve stejné lokaci) a také bojovat se shoggothem (to ale stojí akce tři).

Kdykoliv se ale hráč postaví do cesty tomuto vyslanci temnot nebo použije ke svému cestování třetí z možností – otevřenou bránu do druhého světa – má povinnost hodit jedinou kostkou uvnitř krabice. To je kostka příčetnosti a podle jejího výsledku si musí vyšetřovatel odebrat jeden, dva nebo žádný žeton rozumu. Později ve hře se tak mohou hrdinové v důsledku riskantní hry zbláznit. To s sebou přináší otočení karty, snížení počtu akcí na tři a změnu speciální dovednosti.

Na konci každého tahu přichází další důležitá fáze partie. Nejdříve si hráč ke svým kartám stop dobere nové dvě a při tom musí dodržet limit sedmi karet, stejně jako v průběhu celé partie. Mezi kartami ale hráči mohou narazit také na zamíchané „zlo postupuje“. V jejím důsledku si pak aktivní hráč musí nejdříve hodit kostkou příčetnosti a poté odhalí novou kartu prastarého v horním vějíři. Do hry také vstoupí nový shoggoth (pozici určí spodní karta balíčku vyvolání). Na závěr zamíchají celý odhazovací balíček karet vyvolání a položí výslednou sadu karet nahoru na dobírací balíček.

Právě hromádka vyvolání je tím posledním, co v každém kole vstoupí do hry. Hráči tak odhalí dvě (nebo později ve hře tři) lokace, kde se objeví noví přisluhovači (fanatici). Navíc se na některých z těchto karet nachází obrázek shoggotha. Pokud jej hráči odhalí, znamená to posun této příšery o jedno políčko blíž k nejbližší otevřené bráně. V případě, že by se měl v místě objevit čtvrtý fanatik, dojde místo toho k úspěšnému rituálu vyvolání. Hráči tak musí odhalit novou kartu prastarého a aplikovat jeho efekt. Totéž se stane i v případě, že shoggoth dorazí na bránu a měl by se znovu pohybovat.

V průběhu partie jsme vynechali jednu akci, která se nám bude hodit právě teď. Hráč může za jednu akci použít pět karet odpovídajícího města (jsou čtyři a tedy i stejný počet barev) a zavřít bránu. To ale neznamená, že by sem přestali proudit noví fanatici. Všichni spoluhráči se musí smířit s porážkou v případě, že je vyvolán Cthulhu, dojde zásoba fanatiků nebo shoggothů, zcela vyprázdní balíček nápověd nebo všichni hráči zešílí. To naopak vítězství lze dosáhnout pouze úspěšným zavřením všech čtyř bran dříve, než nastane některá z uvedených podmínek.

Pandemic se ze světa nemocí a léků přesouvá do úplně jiné oblasti. Do místa hrůzy a strachu. Ale na hráče v podstatě čekají hodně podobné zážitky. Tak to vypadá podle pravidel a je to tak i v realitě. Základem hry stále zůstává sbírání sad karet, které pak hráči k něčemu používají. Tentokrát to je zavírání bran na konkrétních lokacích. Při tom ještě musí zvládat odstraňovat figurky fanatiků z mapy, aby jim jejich počet nepřerostl přes hlavu.

Dosud je hra prakticky totožná, stejně jako jsou pohybové možnosti detektivů. Jenže pak do hry vstoupí vyvolávání prastarých a jejich měnící se dovednosti s každou partií. To znamená nárůst napětí, variability, ale také náhody. Hráče tak může porazit i trocha smůly, když jim příchod prastarého vezme tři body příčetnosti a s nimi klidně prohraje celou hru (= všichni hráči se zblázní). Jenže tohle vyvolávání se děje hned z několika důvodů a nelze se mu bránit. Pouze je třeba jej kontrolovat.

Někdy se ale příchody prastarých dokáží dokonce řetězit a v důsledku jednoho přijde monstrum další. Hře ale vládne náhoda ještě z druhého důvodu, který má co do činění s příčetností detektivů a kostkou. To proto, že mnohokrát v partii si musí hráči prověřovat, jestli psychicky zvládli setkání s hrůzami ve městě. Mohou se z toho snadno zbláznit. To naštěstí hráče ale nevyřadí ze hry, ale místo toho jim pouze upraví schopnosti.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenze

Recenze: Zoo Who? – nakrmte všechna zvířátka

Příčetnost je výborný prvek, který dodává hře na napínavosti, ale současně může odradit odpůrce náhody. Ti by ale na druhou stranu příliš neměli projevovat o Pandemic zájem, protože tato hra je už ve své podstatě náhodná. Karty přichází ve zcela nepředvídatelném pořadí a pouze ve správné kombinaci je možné je používat. Hráči tak nemají zdaleka všechno pod svojí kontrolou a tento pocit se s příchodem Reign of Cthulhu ještě zvyšuje.

Ale aby tlaku na hráče nebylo málo, ještě tu je shoggoth promenádující se po plánu. Jeho pohyb řídí opět karty a tedy náhoda, stejně jako nástup do hry. Někdy tak detektivové nemají ani šanci jej zastavit a mohou jen sledovat, jak si nakráčí do brány a spustí další vyvolávání.

Hra má nastavitelnou obtížnost, ale ani ta často nepomůže. Někdy jsou těžké i základní hry s plným počtem karet a jindy s přehledem vyhrajete expertní partie s vyřazenými dvěma kartami od každé barvy stop. Obtížnost tak není úplně odhadnutelná a závisí třeba i na vybraných kartách relikvií a prastarých a jejich pořadí při odhalování. Hra ale stále zůstává velmi příjemně rychlá a většinou se snadno vejdete do půl hodinky, pokud je vás tři nebo méně. Ve čtyřech pak drobný nárůst v čase lze pozorovat, ale ani tak se nejedná o žádné dramatické číslo (kolem pětačtyřiceti minut).

Hru posouvá o pořádný kus dál také zpracování. Detailní mapa města je jen začátek. Tím hlavním prvkem, který všem udělá radost, jsou figurky. Ty jsou ve světě Pandemicu rozhodně novinkou a doplňují je krásné tematické ilustrace, všechno to prostě klape.

Pandemic: Reign of Cthulhu je přesto o kapku těžší, pokud jej porovnáte s klasickým Pandemicem. Sice tu najdete lepší možnosti pohybu a výměny karet, ale před hráči je zase problém s příčetností, který musí řešit navíc a samozřejmě i ty zmíněné schopnosti prastarých. Dohromady se jedná o vynikající hru, která si rozhodně zasluhuje pozici na poličce každého milovníka Pandemicu.

Recenze: Pandemic Reign of Cthulhu – obřady pro konec světa

Pandemic: Reign of Cthulhu je úspěšným novým zpracováním klasické hry. Přináší dostatek změn, aby opodstatnil svoji existenci. Všichni hrdinové bojují s terorem a tedy s úbytkem příčetnosti, který je může dovést až do blázince. Odsud sice vede cesta, ale rozhodně ne jednoduchá. Stejně tak těžké to mají ale hráči i se samotnými příšerami na plánu. Ty tvoří miniatury a všechno díky nim vypadá ještě lépe. Hra je velmi variabilní, ale také více náhodná a mírně obtížnější. Pandemic: Reign of Cthulhu je parádní novinkou pro všechny milovníky spolupráce.

Klady:

+ figurky
+ hromada nových prvků
+ tematická zábava
+ ještě větší napětí
+ speciální schopnosti prastarých
+ druhá strana karet postav
+ příznivá herní doba

Zápory:

- ještě více náhodné
- nevyrovnaná obtížnost

4.5