Recenze: Panic Lab – chobotnice z druhého patra laboratoře

Na první pohled to byly jen dva fleky barevné tvárné hmoty. Jenže když se Radek posunul blíž, jedna z nich, ta fialová, najednou ucukla do bezpečné vzdálenosti. Na jejím hřbetě se objevilo oko a po těle vyrazily tmavé puntíky. Laboratoř je podivné místo.

Návštěvní hodiny skončily a třída už se dávno vrátila do autobusu. Jenže bez Radka, který se schoval pod stolem. I vědci, kteří tu děti provázeli, už se odebrali domů a v místnosti bylo šero pouze z jednoho bezpečnostního světla. Radek se pomalu postavil a podíval se na stůl. Jenže hmoty tam nebyly! Nedaleko byla roura od větrací šachty a mřížka byla odstrčená stranou! Radek neváhal ani chvilku a vydal se po stopách. Jenže na kterou stranu? A budou ty příšerky fialové, zelené, nebo puntíkaté? Nevěděl, ale byl odhodlaný to zjistit.

Většina děti je zvědavá a má ráda roztomilá stvoření. Popularita filmu Chobotnice z druhého patra o tom svědčí asi nejlépe. V deskové hře Panic Lab se setkáte s podobnými příšerkami, i když pouze na obrázku. Budete je hledat podle nápověd a rozeznávat mezi sebou.

Hru vydala společnost Gigamic a jejím autorem je oblíbený tvůrce Dominique Ehrhard, autor skvělého Marrakechu (recenze). S tvorbou mu svými nápady pomohl Pierre-Nicolas Lapointe. Panic Lab je novinkou pro rok 2012, takže ani hráči ve světě před těmi českými nemají velký náskok. V naší republice hru nabízí společnost BillardCentrum.

Panic Lab je hra, která pokračuje v nově nastoleném trendu francouzské společnosti Gigamic – kovové krabičky. O tom jsme se mohli přesvědčit už u her Yamy (recenze), Papayoo (recenze) a Fusion (recenze). Tentokrát se jedná o takovou kapesní krabičku, jeden z našich hráčů ji pojmenoval „tabatěrka“ a podle nás to naprosto dokonale sedí.

Krabička má odklopné víko, které vám odhalí vnitřek. Ale ještě než se podíváte dovnitř na obsah semišové vložky, uvidíte na obalu pěknou ilustraci různobarevných potvůrek. To přesně odpovídá duchu celé hry, ve kterých se právě s takovými barevnými příšerkami budete setkávat.

Uvnitř se ukrývá pytlík naplněný třicítkou červených plastových žetonů. Naštěstí nejsou jen tak obyčejné, ale mají vystouplé hrany, takže vypadají trochu luxusněji. Na jejich pouti krabičkou je doprovází také čtveřice kostek s nejrůznějšími obrázky a tvary, které vám zatím asi nebudou příliš dávat smysl.

Až ve chvíli, kdy se začnete probírat tím nejdůležitějším v celé krabičce – čtvercovými malými kartičkami, začnete možná trochu chápat smysl kostek. Ty se totiž shodují s tvarem, barvou nebo texturou příšerek, které jsou na kartičkách nakreslené. Poslední kostka má zvláštní trojúhelníkové šipky.

Kartiček je celkem 25 a na většině z nich jsou nejrůznější obludky. Tři karty pak mají na sobě vstup do ventilace, další barevné zkumavky nebo podivné stroje, které s příšerkami dělají ještě podivnější věci.

Z těchto 25 zamíchaných čtverečků musíte na stole připravit kruhovou trasu, něco jako v plastelínových Laborigines (recenze). Doprostřed kruhu vysypete hromádku červených žetonů a položíte tam také čtveřici kostek. Hráči do začátku nedostanou vůbec nic, mají pouze svoje ruce a oči, které budou k vítězství nutně potřebovat.

Nacházíte se v laboratoři a vaším cílem je vystopovat různobarevné příšerky na útěku. V každém tahu jeden z hráčů hodí čtveřicí kostek a jejich výsledek určí identitu obludky. Od té chvíle mohou všichni hráči začít hledat.

Nejdříve musíte sledovat kostku se šipkami. Ta totiž určuje laboratoř, ze které příšerka utekla a také směr, kterým běžela. Je to jednoduchý systém – tmavé šipky ukazují doprava a světlé doleva. A teď už je na čase, abyste zkombinovali ostatní tři kostky – tvar příšerky, barvu kůže a případné oblečení (proužky nebo flíčky).

Takže teď už by to vypadalo jednoduše – jakmile máte tuto kombinaci, mělo by stačit jen sledovat směr od laboratoře a najít první příšerku, která popisu odpovídá. To je ona! Jenže jsou tu další pravidla, která vám celou hru zesložití a přidají především výrazně víc omylů do partie.

V okruhu jsou dvě kartičky ventilace. Pokud na ni při svém hledání narazíte, příšerka do ní vlezla. Můžete tedy přeskočit všechny kartičky až do druhé karty ventilace, kde obludka vyskočila ven. Na cestě vám mohou ale také znepříjemnit hledání mutační komory.

Mohlo by Vás zajímat

dětskárecenze

Recenze: Rainbow Friends – krystaly na konci duhy

Příšerka, která takovým místem proběhne, může změnit barvu, tvar nebo vzor. Každá komora je na trase pouze jedna, ale musíte na ni dávat pozor. Ten, kdo jako první najde příšerku, si vezme za odměnu žeton a navíc může hodit kostkami. Tímpádem hráči mají hned druhou motivaci k vítězství v kole.

Vítězem celé partie je ten z hráčů, který získá jako první pět žetonů. Délka hry pak záleží na počtu zúčastněných hráčů, protože třeba v maximálních doporučených deseti se může partie v této situaci protáhnout.

Panic Lab je pěkná postřehová hra, kterou lze hrát v libovolném počtu hráčů od dvou do deseti. S přibývajícími hráči stoupá také napětí a složitost hry. Kruhové rozložení kartiček zaručuje, že všichni mají víceméně stejné možnosti vítězství. Každý má některé kartičky vzhůru nohama.

Ve snaze být u cíle co nejrychleji se vám často stane, že přeskočíte ventilaci nebo zapomenete použít efekt mutační komory. V takovém případě snadno najdete měňavku, která ve skutečnosti není tou správnou a čeká vás pochopitelně penalizace.

Drobnou nevýhodou Panic Lab je, že v některých kombinacích rozložení karet může dojít ke složitým situacím. Především v kombinaci s nepravidelně položenou ventilací. Proto doporučujeme, aby dílky ventilace byly od sebe alespoň trochu dál. Ale všechny situace nakonec najdou řešení právě díky mutačním komorám, které hrdinné měňavky na útěku neustále proměňují.

Hra je sice pěkně variabilní díky různému rozložení kartiček, přesto nám po více partiích v jednom dni připadalo, že se pocitově zdá až příliš stejná. Možná za to může malý počet různých příšerek. Ale děti hru budou mít rády. V případě, že hrajete s menšími dětmi, můžete navíc snížit obtížnost vyřazením komor nebo ventilací.

Postřehové hry jsou oblíbenou zábavou nejen v naší redakci. Jsou lehké a rychlé. To všechno platí i pro Panic Lab. Navíc je hra pěkně zpracovaná a nabízí hezké ilustrace na kartičkách. Kostky vám neustále přináší nové výzvy v hledání. Pokud tedy máte rádi postřehové hry a ještě jich nemáte dost, pak je Panic Lab hezkým obohacením sbírky.

Recenze: Panic Lab – chobotnice z druhého patra laboratoře

Panic Lab je jednoduchá hra, ve které potřebujete rychlé uvažování, postřeh a odvahu. Z některé ze tří barevných laboratoří totiž utekla příšerka a vy máte pouze tři indicie k jejímu vzhledu - tvar, barvu a flekatost. Musíte proběhnout místnosti, protáhnout se ventilací a vzít v potaz mutační komory a konečně najít uprchlou příšerku. Kdo bude rychlejší, získá žeton. Na pohled jednoduchý úkol může být občas velice těžký. Navíc hru může hrát současně až deset hráčů, což znamená, že se partie sice protáhne, ale bude opravdu napínavá. Zábava je to ale i v menším rodinném kruhu. Pokud nemáte ještě dost párty her, tahle rozhodně není špatná.

Klady:

+ cena
+ hezké téma
+ až pro deset hráčů
+ nezáleží na pozici u stolu
+ několik úrovní obtížnosti podle typu kartiček

Zápory:

- občas složitější situace
- v deseti delší herní doba

3