Na dovolenou jste dorazili do zátoky, které vládnou pelikáni. Kdybyste ale jen věděli, jak jsou náročné jejich požadavky na návštěvníky, možná byste si to rozmysleli. Jenže první den jste měli oči jen pro vyhřáté prázdné pláže. A chatky stojící ve stínu palem vypadaly tak útulně a krásně. Ale první problém nastal už ve chvíli, kdy jste se pokusili usnout.
Za neustálého klapání všudypřítomných pelikánů je nemožné zamhouřit oka. Pokud to nevíte, pelikáni se klapáním dorozumívají a jako na správném tropickém ostrově, i na tom vašem byl čilý noční život. Byla tu pelikání diskotéka, bar U Pelikána, pelikání hora a mnoho dalších míst, která jste si ani neprohlédli. Když jste se druhý den probudili po hodinovém odpočinku nad ránem, poprvé jste se setkali s jinou lidskou rodinou. Kruhy pod očima naznačovaly, že ani oni neměli dobrou noc. Teď už víte, že pelikáni jsou sice skvělí hostitelé, ale také milují párty..
A o této zátoce vypráví zbrusu nová hra od společnosti Drei Hasen in der Abendsonne. Poměrně nedávno jsme se s vámi podělili o nadšení z jejich další hry nazvané Ciao Ciao (recenze) a o to víc jsme se těšili na partii Pelican Bay. Právě tak se hra jmenuje a jejím autorem je u nás velice dobře známý Jacques Zeimet, autor her Duch! (recenze) nebo třeba Tarantule Tango (recenze). Jeho práci převedl do reality svými překrásnými ilustracemi Rolf Vogt.
Pelikáni na zádech přinesou pěknou modrou krabičku, která vám hned připomene moře. Její modrá hladina obsahuje ale i pelikána sedícího na plážovém domku. Právě taková scenerie se skvěle hodí, aby vás připravila na obsah krabice. Hned na začátku vás okouzlí osm desek pro vycvakání, které obsahují dohromady 72 kartiček.
Z nich celých 67 je herních. Právě na nich najdete džungli, písečné pláže, ale také otevřenou mořskou hladinu, pod kterou se třeba sem tam prohání i nějaká ta želva. Tyto tři povrchy jsou základním stavebním prvkem, který budete ve hře používat. Ovšem důležité je všimnout si, že na některých dílcích se nachází také mosty. Někdy přes vodu, jindy přes poušť. Čtyři další dílky slouží jako žolíky a poznáte je podle oranžového podbarvení. Posledním šestiúhelníkem ve hře je kartička se zámkem.
Pod všemi těmi archy lapají po dechu figurky pelikánů. Podařené modré postavičky titulních zvířátek, která vám nikam neuletí. Z komponent tak zbývá zmínit už jen bodovací bloček, který obsahuje dostatek oboustranných listů na hodně partií dopředu. Skóre se postupně sčítá. K tomu slouží na archu dva druhy řádků – jeden pro hodnotu získanou v kole, druhý pro výslednou sumu.
Na začátku partie právě do tohoto bločku zvěčníte svoje jména. Každý hráč dostane jeden sloupeček ze čtyř, takže při partii ve dvou můžete teoreticky na jeden list zaznamenat i výsledky dvou soubojů, pokud byste chtěli opravdu šetřit místem. To by mohlo být potřeba v případě, že Pelican Bay bude opravdu dobrá hra, ale to se dozvíme až za chvilku.
Teď nejdříve vytvoříme zásobu dílků, ze kterých si budete dobírat. Odpočítáte z hromádky šestnáct dílků, které vytvoří rezervu. Ze zbývajících 51 pak vytvoříte hromádky vedle herního plánu. Tu šestnáctku na čekačce označíte žetonem se zámkem, který je posouvá mimo váš dosah.
Každý soupeř také dostane nějakou figurku pelikána. Jejich počet závisí na množství hráčů, protože se rozdělují stejným dílem a přebytek bude čekat na osídlení plánu mimo vlastnictví kteréhokoliv z účastníků. Hráči si nyní musí vybrat náhodně pořadí . První dva dostanou jako kompenzaci za pomalý rozjezd a nízké body na začátku jednoho žolíka, kterého mohou v průběhu partie použít.
Jenže než první z hráčů začne uvažovat o svém tahu, uvědomí si, že ještě nedrží žádné dílky a navíc je nemá k čemu přikládat. Nejdříve tedy položíte do středu stolu tři kartičky a spojíte je tak, aby vytvořily trojúhelník. Každý hráč pak dostane konečně dva dílky do ruky a partie může začít.
Ve svém tahu máte vlastně jednu možnost – přiložit dílek k ostrovu. Zůstává pouze na vašem rozhodnutí kam jej položíte. Dokonce můžete položit současně i obě kartičky z ruky, ale pak musí rozšiřovat stejnou plochu (ale nemusí sousedit). Pokud byste neměli žádnou možnost, jak zahrát dílky v ruce, umístíte je dospod dobírací hromádky a vezmete si dva nové. Ovšem o jeden svůj tah tak či tak přijdete.
Jakmile rozšíříte svojí kartičkou nějaký region, dostanete za něj okamžitě body. Vždy vám náleží ta největší možná odměna, počítá se tedy největší z oblastí, ke kterým jste kartičku přiložili. Region má hodnotu odpovídající počtu dílků v něm a nezáleží na tom, jestli je mořský, písečný nebo stromový. Dávejte si ale dobrý pozor na mosty, které mohou ze dvou zdánlivě oddělených oblastí udělat jednu velkou!
Pokládáním nových kartiček ale brzy vznikne i druhá herní situace – někdo uzavře oblast. A za to samozřejmě dostanete pořádnou dávku bodů. Nejdříve ale vezmete figurku pelikána a položíte ji na dokončený region. Tuto modrou figurku neberete ze svojí zásoby, místo toho ji ukradnete soupeři (na začátku hry nejdříve ze společného banku).
Body za uzavřený region dostanete až za chvilku a rovnají se znovu počtu dílků. Nejdříve si ale musíte vybrat svoji odměnu ze dvou možností. Buď odehrajete nový tah (dobrání dílků, jejich položení a obodování rozšířeného teritoria) nebo si přičtete body za sousedící nedokončenou oblast. Po dokončení tahu si figurku pelikána vezmete do svého vlastnictví a tím ji definitivně čmajznete protivníkovi.
Jakmile dojdou kartičky v obyčejné zásobě, blíží se konec partie. Poslední kolo odehrajete za pomoci zásoby ukryté dosud pod zámkem. Hráči si získané skóre zapisují a sčítají průběžně. Nyní zbývá pouze přičíst tři body za každého pelikána ve vašem vlastnictví. Hráč s nejvyšším bodovým součtem se pak stává vítězem.
Pelican Bay nabízí zábavu s propojováním dílků. A ačkoliv to tu už mnohokrát bylo, nakonec to zase tak nevadí. Jsou zde některé prvky, které vám tohle srovnání alespoň trochu oddálí. V tahu máte přecejen trochu na výběr a to přesto, že obvykle pro váš dílek existuje to jedno PRAVÉ místo.
Zážitky z testovacích partií se hodně různily podle složení, ve kterém se hráči utkali. Pokud byli ve skupině přemýšliví lidé, většina z účastníků si stěžovala na pomalá kola a příliš dlouhé čekání mezi tahy. Právě k tomuto zpomalení je totiž hra velice hodně náchylná a její vliv vám může pokazit celý dojem. V případě, že hrajete se správnými lidmi, může být i souboj ve čtyřech bezproblémový a mít svoje tempo.
Velkou potíží je fakt, že zatímco jeden přemýšlí, ostatní nemohou vlastně dělat nic. Plánování je mimo váš tah nemožné, protože než se na vás dostane řada, celá situace se změní. Můžete hledat možnosti přiložení dílku, ale většinou se snažíte zbytečně, protože místo vám obsadí soupeř.
Vliv na hru má samozřejmě i losování dílků. Protože máte v ruce pouze dva a chcete ideálně umístit oba na stejné místo, potřebujete kromě dobré představivosti a všímavosti také trochu štěstí. To sice není nakonec až tak rozhodující jako schopnost najít ideální pozici, ale může vám ve správný okamžik napomoci.
Ale přes to všechno není Pelican Bay hra pro menší děti a trochu klame tělem (respektive ilustracemi). Přikládání dílků je samo o sobě těžké, ale jakmile se herní plán nafoukne na čtyřicet až padesát dílků, jsou vaše možnosti ohromné a najít mezi nimi rychle tu nejlepší není jednoduché. Nebylo by špatné do hry zařadit nějaký limit pro jeden tah, který by ještě hráčům vliv trochu adrenalinu do žil.
Herní doba se pohybuje kolem 45 minut, což je o trochu více, než říká krabice. Ale nevadí, protože i tak si hru užijete a to nejlépe ve dvou. To právě kvůli tomu zdržování mezi tahy. S rychlejšími hráči je ale partie zábavná ve všech počtech.
Tu nejhorší zprávu jsme si ale nechali na závěr. V případě, že se chcete Pelican Bay učit podle anglických pravidel, dávejte si dobrý pozor! Jsou opravdu špatně napsaná a je opravdu těžké z nich pochopit, jak přesně se to celé hraje. Jedinou záchranou zůstávají bohaté ilustrace a příklady, které vás nakonec navedou správnou cestou. Tedy alespoň doufáme, že jsme nakonec hráli všechno správně. Ovšem taková věc by se neměla stávat a ačkoliv už by touto dobou měla být napravená (na veletrhu Spiel měla být nová verze k dispozici), opravená pravidla nikde ke stažení zatím nenajdete.
Čím ale hra rozhodně nezklame je opravdu krásná kreslená grafika na dílcích. Jak se před vámi začne rozrůstat ostrov, skoro zatoužíte se na něj podívat. Všechny ty propojené ilustrace na vás opravdu působí, jako byste byli někde v tropech a užívali si léto. To v téhle strašné zimě určitě oceníte, stejně jako fakt, že ilustrace na dílcích jsou jedinečné. Jeden obsahuje houpačku, druhý domek u vody, někdy vodou pluje žralok a jindy si pelikání vylezli na střechu, aby lépe viděli. Atmosféra hře rozhodně nechybí.
Pelican Bay je pěkným pokusem trochu znovu zviditelnit žánr her, ve kterých utváříte velké oblasti a skórujete je. Největším a příjemným přírůstkem jsou figurky pelikánů, které můžete vyfouknout ostatním a protože v závěru mají velkou bodovou hodnotu, mohou klidně rozhodnout o vítězi. Hře ale vládnou především krásné ilustrace, které jsou tím hlavním důvodem, proč si tuto veskrze zábavnou hru pořídit.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Jacques Zeimet |
| Ilustrace | Rolf Vogt |
| Vydavatel | Drei Hasen in der Abendsonne, Trefl |
| Rok vydání | 2013 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 50 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (5 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy, Animals, Territory Building |
| Mechanismy | Modular Board, Pattern Building, Tile Placement |
| Rodina | Admin: Better Description Needed!, Theme: Beaches, Theme: Tropical |
| Alternativní názvy | Zatoka pelikanów |
Více o hře.
+ krásná grafika
+ jednoduché přikládání dílků
+ kradení pelikánů
+ bodování zavíráním oblastí
+ dostatečná variabilita
+ výběr ze dvou dílků
- nedokonalá pravidla
- trochu delší herní doba
- pro děti příliš voleb a věcí ke sledování
- přemýšliví hráči mohou průběh hry zdržovat
