Pan fotograf poztrácel obrázky předmětů. Rozutekly se mu po celém ateliéru a začaly si mezi sebou povídat, vyměňovat si zážitky z právě svého snímku a dohadovat se, kdo má lepší expozici, hloubku ostrosti a rozložení histogramu.
Celé to štěbetání bylo ale najednou přerušené výkřikem fotografie želvy, která našla druhou fotku stvoření s krunýřem! Když se všichni dozvěděli, že mezi tou hromadou obrázků mají ještě svého dvojníka, tak se jim zatajil dech. Budou si moci svoji dokonalost potvrdit se svým dvojčetem! A tak začal chaos, ve kterém se všichni překřikovali, hádali a hledali jeden druhého.
A tady vstupuje do svojí role hráč, který všem obrázkům pomůže najít jejich dvojníka. Jmenuje se Quickomino a na nic si nehraje. Už na krabici dává obrázek jasně na vědomí, že v tom všem půjde hlavně o vzájemné propojování dílků. Autorem hry je Ignasi Guila Agut a v češtině ji koupíte zásluhou distribuce firmy Piatnik.
I Quickomino nezklame a ukrývá se v malé čtvercové krabičce, podobně jako Dino Park (recenze), Monkey Business (recenze) nebo Memo Match (recenze). Tentokrát na vás čeká v krabici jen záplava čtvercových kartiček, které musíte poprvé vycvakat z rámečků. Jejich uložení v krabici se dnem zvýšeným papírovou vložkou je hodně natěsno. Takže pokud vám nevadí, že hra bude trochu štěrchat, doporučujeme papírovou vycpávku vyhodit.
Hra se skládá ze 49 destiček. Většina z nich je oboustranná, ale několik vás překvapí rubovou stranou přetřenou pouze na čistě bílou barvu. Jakmile ale jsou na kartičkách nějaké obrázky, jsou vždy čtyři ve čtyřech přihrádkách u stran. Na každou stranu kartičky kouká jedna ilustrace. Lem kartiček se může lišit – najdete tu modrou, zelenou a především červenou.
Barvy okrajů mají hodně společného i s tím, že některé dílky jsou pouze jednostranné. Odlišují totiž obtížnosti hry, kterou si můžete nastavit právě ve třech verzích – modrá je nejjednodušší. V této barvě najdete jen devět destiček (varianta pouze pro dva hráče), zatímco zelenou barvu nosí hrdě už 25 stran. Asi vás nepřekvapí, že červených zástupců pak je rovných 49. A protože 25+9 není rovno 49, zbývajících patnáct destiček musí mít zadní stranu pouze bílou.
S oboustranností se pojí pouze jedna nepříjemnost. Na začátku každé partie s jednodušší obtížností musíte vždy hledat kartičky odpovídající barvy. Pouze v případě červené nejvyšší obtížnosti můžete být v klidu a jen vysypat obsah na stůl, protože použijete všechny destičky.
Když už máte vybrané destičky, se kterými budete hrát, vezmete jednu z nich a položíte ji doprostřed stolu. Všechny ostatní rozdělíte spravedlivě mezi protivníky. Každý vždy dostane stejný počet dílků, proto jsou barev taková podivná čísla (například 25-1 = 24, což je číslo dělitelné 2 i 3).
Dílky hráči dostanou obrázkem dolů a čekají na zahájení hry. Jakmile jsou všichni připravení, jeden z nich vykřikne jméno hry. V tu chvíli všichni otočí kartičky obrázkem nahoru a současně se snaží přikládat je do středu k už vyloženým obrázkům.
Destička musí vždy sousedit alespoň jednou stranou s už vyloženým dílkem. Navíc musí strany, které se dotýkají, vždy ukazovat stejný obrázek. Hráči nejsou přerušovaní vůbec ničím, a jak se hra vyvíjí, postupně se jim otevírají nové možnosti, jak jejich kartičky přiložit. Souboj končí ve chvíli, kdy se některému z hráčů podaří přiložit poslední dílek a zbavil se tak všech svých obrázků.
Quickomino už svým názvem jasně poukazuje na hru, kterou se inspirovalo. Je to domino. Ale ve skutečnosti se spíš principem blíží hře Monstermania (recenze), protože zde nemusíte sledovat směr a tvoříte spíš takové jezero obrázků než nějakého hada.
Protože na kartičkách každé barvy jsou vždy pouze dva obrázky stejné, musíte využívat všech čtyř ilustrací, ale současně dávat pozor, abyste kartičku nepoužili jinde, než budete potřebovat.
Úvodní nejjednodušší obtížnost je opravdu pro ty nejmenší hráče, kteří se na ní dobře hru naučí. Navíc zde není tolik obrázků, které by měly podobné tvary a barvy. Nemusí je tak složitě rozpoznávat. Devět destiček zaručuje rychlou partii, během které nedochází k žádnému čekání.
Čtyři obrázky na každém z dílků dávají dostatek možností. Přesto se čas od času stane, že hráč nemůže přiložit žádnou ze svých zbývajících destiček. Nezbývá mu tak než čekat, dokud mu některý z protivníků nenahraje.
A tady vstupuje do role sledování ostatních a také nedostatek Quickomina. Hráči mají svoje dílky odhalené. Když si všimnete, že někdo z protivníků nemůže přikládat, můžete zpomalit a podívat se, které kartičky hrát, abyste mu zabránili v pokračování. Tahle taktika je nejlépe možná ve dvou hráčích a pro čekajícího hráče je velice nepříjemná. Proto je lepší, když hráči staví za zástěnou a nemohou spekulovat s tím, co má kdo za destičky.
Zpracování je jednoduché a nepotřebovalo žádné extra zacházení. Obrázky jsou jasné a dobře rozeznatelné, takže si děti mohou kromě barev a postřehu trénovat také rozpoznávání předmětů a jejich pojmenovávání. Tomu odpovídá také věkové zařazení od šesti let, dokonce bychom si troufli ji doporučit i pětiletým.
Quickomino je bleskurychlou zábavou pro děti, které mají rády domino. Všichni hrají současně a snaží se o přikládání kartiček tak, aby obrázky sousedily. Způsob s otočenými kartičkami tak, aby je všichni viděli, doporučený v pravidlech může vést k nepříjemným zdržením. Jinak ale je rychlou obrázkovou zábavou vhodnou především pro děti.
+ jednoduchá hra
+ dobrý nápad, aby všichni hráli současně
+ dílky lze přikládat všude
+ přehledná grafika pro děti
- výrazný rozdíl podle stáří a schopností dítěte
- možnost, že někdo bude na delší dobu zablokován bez možnosti přiložit dílek