Recenze: Quiddler – jak se hraje žolík se slovy?

Asi by vás nikdy nenapadlo vyměnit kompletně všechny číslice za písmenka, pokud jde řeč o nějaké karetní hře. Jenže když to nenapadne jednoho, tak ta myšlenka dorazí do mysli jiného. Tentokrát tou konkrétní osobou byla Marsha J. Falco, která pod touto motivací vytvořila karetní hru Quiddler. Karetní hra vyšla z dílny Cannei LLC pod licencí Set Enterprices. Do svojí herní stáje si ji vyhlídla firma Albi, která ji přináší na náš trh. Její původní vznik se pak datuje až do roku 1998.

Quilddler je hra karetní a jako taková se ukrývá v malé dvoudílné krabičce. V jejím nitru najdou hráči celkem 118 karet s písmeny české abecedy (včetně těch s interpunkcí), a pak také s několika dvojpísmennými kombinacemi. Ze zamíchaného balíčku rozdá jeden hráč svým soupeřům po čtyřech kartách. Tento počet se ale v následujících kolech bude zvyšovat. Zbytek karet pak položí do středu stolu, ale z tohoto balíčku pak otočí horní kartu jako startovní.

Na začátku svého tahu si vždy hráč dobere naslepo horní kartu z balíčku. Místo toho se může ale rozhodnout jinak a vzít si horní kartu z odhazovací hromádky, jejíž identitu ale zná. Poté může vzít karty z ruky a odehrát je jako sadu právě na odkládací hromádku.

Jenže právě při tom musí dodržovat jednoduchá pravidla. V průběhu předchozích kol se totiž hráč snaží z karet v ruce sestavit jedno nebo více slov. Pouze v tu chvíli může tyto karty z ruky vyložit a tím ukončit kolo. Ještě předtím ale mají šanci ostatní hráči na dohrání aktuálního kola a tedy také na dokončení svých slov.

V mnoha předchozích kolech ale hráč nebude mít žádné slovo, aby se jím pochlubil. Místo toho se na konci každého kola může (respektive musí) zbavit jedné karty z ruky. Díky tomu se neustále jeho sada mění. Položí svoji kartu písmenkem nahoru na odhazovací balíček a tím poskytne jedno písmenko jako otevřenou nabídku svému soupeři následujícímu v pořadí tahů. Poté hráči za svá slova dostanou body, od kterých odečtou hodnotu karet, které jim zbývají v ruce. Čekají na ně také bonusy za nejdelší slovo či největší počet slov. Obojí je ohodnoceno rovnou deseti body.

To ale není všechno, co je potřeba k vítězství, protože toto skóre si zapíší do tabulky a všechno snažení začíná od začátku, jen s vyšším počtem karet. Takto hráči odehrají sedm kol a teprve po skončení toho posledního s deseti kartami do startu sečtou všechny nastřádané body a zjistí, kdo se stal vítězem.

Quiddler je vlastně obyčejná slovní hra, akorát ta písmenka dostanou tentokrát na kartách. Liší se tedy především způsob, kterým se slova skládají a jak k nim hráči přijdou. To je o štěstí pouze částečně. Hráč si může dokonce vybrat, jestli dá přesnost náhodě a bude dobírat kartu naslepo nebo si vezme tu, kterou odhodil hráč před ním.

Tato volba dodává hráčům alespoň drobný pocit kontroly. Nakonec to je ale všechno o schopnosti najít mezi kartami ty nejlepší kombinace písmenek a vytvořit tak slova. A právě jejich skládání je tím, co bude hráče na Quiddleru lákat nejvíce. A podobně jako jinde, i tady je to fajn. Není na tom totiž co zkazit.

Bohužel současně ale platí, že tato karetní hra vlastně nenabízí nic zajímavého nebo netradičního. Hráči prostě sbírají karty do ruky a z písmenek se snaží sestavit nějaké to slovo. Všechno to už známe odjinud.

Mohlo by Vás zajímat

4

koooperativnípro začátečníkyrecenze

Recenze: Flatline – tenká čára mezi životem a vesmírem

Pravidla jsou bohužel v této fázi dost nejasná. Není z nich vůbec poznat, jestli hráči mohou v průběhu kola vykládat slova, i když k tomu nepoužijí všechna písmenka z ruky. Naštěstí už samotné vyhodnocení a odečítání bodů na tuto otázku odpoví, ale určitě by nebylo od věci tyto drobné nedostatky pravidel vychytat.

Délka partií závisí na schopnostech hráčů a jejich štěstí na karty. První kola jsou pomalá, protože trvá, než si doberete dostatečný počet karet do ruky. Na druhou stranu pozdější kola sice hráči nabídnou větší výběr, ale jsou také ještě více závislá na náhodě. Celková herní doba se ale přiblíží až k pětačtyřiceti minutám. U Scrabble jsme si sice na takováto čísla zvykli, ale takováto karetní hra by měla být určitě dynamičtější. Na počtu hráčů pak záleží, pokud budete mezi účastníky mít někoho, kdo potřebuje po dolíznutí nové karty projít všechny své možnosti, než bude pokračovat. Jiný vliv na partii ale počet hráčů nemá.

Podobně jako každá jiná slovní hra, i tato musí počítat s povolením pouze určitých slov. I těmto pravidlům je věnována celá sekce v návodu. Odkazuje se především na slovník. Hráči by tedy mezi sebou měli jasně dohodnout pravidla nebo mít pořádně tlustý slovník, kde budou existenci v případě námitek kontrolovat.

Quiddler je karetní hra, ve které skládáte slova. Váš vztah k této hře bude určen tím, kolik zkušeností s podobnými slovními hrami máte. Pokud jich máte nahráno více, bude vám hra připadat neoriginální a obyčejná. Snad jen to bodování s odečtem za karty zbylé v ruce trochu zachraňuje situaci. Pokud ale hledáte nějakou fajn zábavu vhodnou na přenos, pak je Quiddler fajn volbou, jak si i na cestách vyzkoušet svoji slovní zásobu.

Recenze: Quiddler – jak se hraje žolík se slovy?

Quiddler je kompletně počeštěnou slovní hrou. To znamená, že na kartách najdeme nejen háčky a čárky, ale také třeba kroužky nad u. Hráči budou muset opět dokázat, že umí skládat slova z karet, které dostanou náhodně. Štěstí je k úspěchu rozhodně potřeba. Svoji nabídku písmen ale mohou dotvářet také sebráním karty po soupeři z odhazovací hromádky. Hra bohužel nepůsobí příliš originálně, je delší a hodně náhodná. Jako celek tak je Quiddler vhodný hlavně pro nezkušené hráče.

Klady:

+ možnost sebrat kartu odhozenou předchozím hráčem
+ grafika karet
+ bodování
+ české znaky

Zápory:

- náhodná
- neoriginální
- příliš dlouhá
- nejasnost v pravidlech

3