Když slunce včera vyšlo, ještě jsme nic netušili. V klidu jsme žili své životy plné stereotypů. Jenže naše způsoby nebyly dost dobré těm, kterým se neodporuje. Bohové se zjevili zcela nečekaně a pověřili nás společně úkolem. Jenže stačily další dva dny, abychom místo vypracování plánu zjistili, že se nedokážeme dohodnout. Členové klanů opustili v rozčilení radu a zdá se, že poprvé naše rody budou bojovat samy za sebe.
Pořádně napínavou bitvu z feudálního Japonska si pro nás připravil známý designér Eric M. Lang, který svoji hru pojmenoval Rising Sun. A stejné jméno nese také v češtině, kde ji přináší na poličky obchodů společnost ADC Blackfire. Původně pak vydavatelem a tvůrčím zastřešením celého obsahu je oblíbená firma Cool Mini or Not (CMON) a především autoři z Guillotine Games, kteří stojí za sérií Zombicide.
Masivní krabice s hrozivě vypadajícím samurajem (a řadou bájných bytostí za ním) je opravdu monstrózní. A neméně obrovský je také rozkládací herní plán, který hráči najdou až úplně na dně. Nahoře balení jsou naopak také kartonové archy s žetony provincií, destičkami období, ale také hromadu menších dílků (pevnosti, mince). V rámci přípravy je ale nejdříve třeba, aby si každý z hráčů vybral svůj klan. Ten se liší schopnostmi (vepsanými uvnitř zástěny), jedinečnými figurkami v barvě klanu, plastovými podstavci v barvě klanu a také sadou žetonů.
To všechno dostane hráč do svého držení a do středu stolu položí herní plán a ihned jej vybaví žetony svého klanu – jeden na stupnici cti a druhý na startovní pozici počítadla vítězných bodů. Do domácí provincie pak postaví žeton pevnosti. V ní budou na začátku přebývat figurky Daimjóa a Samuraje. Na plánu je místo také pro čtyři ze sedmi svatyní. Vedle plánu pak připraví zásobu karet ročních období, žetony válečných provincií, figurky monster, mince a další žetony.
Celá partie trvá jeden kalendářní rok, který se dělí na čtyři kola odpovídající ročním obdobím. Každé začíná vylosováním sady válečných provincií, jejichž počet je závislý na množství účastníků v partii. Podle jejich identity pak hráči rozmístí pořadí bitev na mapu do kruhových políček. Zbývá už jen vytvořit nabídku karet ročních období, získat příjem a nastává čas na čajový obřad. U toho se hráči budou snažit vytvořit spojenectví pro dané kolo. Jako u opravdového čaje, i tady mohou hráči libovolně vyjednávat a dohodnout se na rozsahu spolupráce.
Celou dobu jim jde ale stejně o vlastní prospěch, protože vítězí i prohrává každý sám za sebe. To naznačí už další fáze, která nese jméno politická. Zde se hráči střídají ve volbě politických mandátů, které jim dají šanci provádět akce. Hráč na tahu si vezme čtyři horní destičky a sám za sebe zvolí jednu, kterou vyloží na plán. Vybraný mandát dostanou v tuto chvíli všichni hráči a jeden za druhým mohou danou akci provést. Teprve jako poslední se dostane ke slovu aktivní hráč, který ale má z destičky největší prospěch (a to platí také pro jeho případného spojence!).
V důsledku těchto destiček hráči připravují svoje pozice pro boj. Mohou tak verbovat nové jednotky na plán (do provincie s pevností) nebo je přesouvat po plánu do sousedních provincií. Nejen bojovníci jsou ale cestou k vítězství. Prostřednictvím mandátů si hráči mohou zajistit přísun mincí za provincie pod svojí kontrolou. Pro představu o výhodě z mandátu stačí uvést, že hráč, jenž akci Sklizeň zvolil a jeho spojenec, dostanou mince za každou provincii, ve které mají zastoupení. Čtvrtý mandát se jmenuje Výcvik a umožní hráčům získat karty ročních období, které mohou přinést řadu zajímavých výhod. Tou nejlákavější je kontrola některého z monster, které stačí obout do jednoho z hráčových stojánků a rovnou ji přidá na mapu mezi svá aktivní vojska.
Výjimkou z pravidel mandátů je Zrada. Tady dostane pouze a jen aktivní hráč šanci odstranit figurky soupeřů z plánu. Současně ale také automaticky přichází o spojeneckou dohodu a navíc ztratí ještě jeden bod cti, což je třeba označit na stupnici.
Po odehrání daného počtu mandátů je celé politikaření přerušeno uctíváním bohů. Tady hráči vyhodnotí společně jednu destičku svatyně po druhé a určí, kdo má přízeň daného boha. A protože v rámci pohybu je možné právě sem přesunovat figurky kněží, ti nyní začnou pracovat pro svůj klan a nakloní mu božstvo. To hráči s většinovou převahou poskytne nějakou jednorázovou výhodu. Jakmile se hráči zvednou z kolenou, pokračuje dalšími kroky nové odhalování mandátů. Po třetím uctívání bohů postupuje partie do fáze války.
V provinciích označených žetonem bojového konfliktu se nyní odehrají krvelačné boje mezi zástupci jednotlivých rodů. Hráči pak za to dostanou žeton provincie. K tomu hráči rozmístí své mince na destičku války, kde je několik možností. Možnost provést válečnou výhodu získá pouze ten, kdo na její pozici obětuje vyšší počet mincí. Lze jich tak získat i více. A nemusí to být pouze útočné snažení, jako je najmutí rónina (zvýšení síly). Může také vzít zajatce a odstranit jednu soupeřovu figurku z lokace. Především ale má šanci skončit život svých figurek se ctí – rituálním sebeobětováním seppuku, za které získá body cti a především vítězné body za každou takto obětovanou jednotku.
Jakmile se všechny výhody na stavu provincie podepíšou, o vítězi rozhodne prostá většina figurek. Body mohou ale získat také ti poražení, pokud vyhráli souboj financí nad poslední výhodou: Císařské básně. Použité mince propadají. Výjimkou je vítězný hráč, který je nevrací do banku, ale přerozdělí je rovným dílem mezi poražené.
Hráči postupně vyhodnotí všechny provincie, ve kterých je zaděláno na boj. Kněží, mince, mandáty i róninové se vrátí zpět do svých domovů a je na čase zažít další roční období. Jakmile nastane zima, partie končí. Soupeři ještě dostanou šanci nasbírat nějaké bonusové vítězné body za vylepšení či žetony válečných provincií, a pak už zbývá na jejich základě pouze vyhodnotit absolutního vítěze s nejvyšším bodovým ziskem.
Rising Sun je poziční a převahová hra. Vzhled i velikost hry by mohly naznačovat něco jiného, ale nakonec je to opravdu takto jednoduché zařazení. A přesto se v rámci partie odehrává řada zajímavých situací.
Tou první je pochopitelně volba mandátů, což je velmi taktická fáze. Hráči v ní musí zkombinovat řadu vlivů a vykalkulovat to nejlepší řešení. Pokud byste rádi přemýšleli, můžete tady strávit trochu víc času, než by se ostatním mohlo líbit. Samotný boj ale není také jenom o vítězství. Žeton provincie je sice cenný skalp, ale stejně tak lze být radujícím se poraženým. I z porážky je možné vymačkat řadu vítězných bodů.
Hra ale překvapí také z pohledu složitosti. Pravidla totiž nejsou vůbec komplikovaná a působí krásně plynulá (krásné anglické slovo streamlined). Stačí hru rozložit a všechno je hned vcelku jasné. Samotná brožura s vysvětlením jsou krásně strukturovaná, plná příkladů i poznámek s odpověďmi na otázky, které by vás mohly napadnout. Na předposlední stránce jsou i krátké medailonky klanů.
Ve hře je pouze malý vliv náhody, který se projeví hlavně v průběhu bojů. Tady mají hráči možnost mince rozdělit a snažit se vyhrát finanční souboj o výhody. Štěstí rozhoduje také o tom, jaké provincie budou hostit bitvy v daném ročním období. A rozhodne také o tom, jaký jeden mandát hráč nebude mít na výběr ve svém tahu z celkových pěti. A přesto nechybí napětí. Právě díky fázi s mincemi, ale i díky boji o spojenectví a výhody. Někomu ten vyšší vliv štěstí může chybět, ale tahle hra je prostě víc taktická a jako taková zaujme zase trochu jiný okruh hráčů.
Je to dlouhá hra (i tři hodiny) a to nepočítáme výukovou partii na začátku, která bude trvat klidně i o hodinu víc. Ale i v rámci toho stráveného času se vaše volby větví. Cest k získávání bodů je dost, hráči před sebou mají stále nějaké volby a možnosti, jak předběhnout soupeře. Jednotlivá kola a tahy jdou rychle za sebou a hráči jsou neustále pohlcení průběhem.
Podle krabice lze Rising Sun hrát už od tří, a ačkoliv je v tomto počtu opravdu hratelná, mnohem lepší je ve čtyřech či pěti. Proč? Protože jedním z nejdůležitějších prvků pro celkový dojem jsou vazby mezi hráči a jejich propojení. Spojenci spolu samozřejmě komunikují v průběhu celého tahu, protože je vždy možné nějak vyjednávat a snažit se z již uzavřeného spolku vytěžit co nejvíc.
Téma Japonska a samurajů je docela časté a dalo by se říct, že by mohlo být ohrané. Jenže tady ty bitvy klanů působí překvapivě svěže. Velký vliv na to má také parádní grafika Adriana Smithe, která jde tak trochu svojí tradiční cestou. A to je přesně to, co takováto dobová hra potřebuje.
Hra je to zábavná, to už jsme dali všem jasně najevo. Jenže ten vzhled, téma a fantastické zpracování figurek prostě přebíjí všechna tato slova. I ti, kdož na první dojem tolik nedají, z této hry na chvíli ztratí dech. Každá koruna v cenovce Rising Sun je naprosto zasloužená, protože se to projevuje v kvalitě komponent a ve výsledku také ve vašem zážitku.
Rising Sun je na českém trhu teprve chvilku. A už se dokázala obklopit zajímavou šeptandou a vytvořila kolem sebe auru, jejíž očekávání by nemuselo být jednoduché naplnit. Jenže to je právě chvíle, kdy se budete mýlit. Rising Sun vás přesto překvapí a bude vás bavit zas a znovu. Tohle je přesně naše představa dobře investovaných peněz!
Více o hře.
+ bombastické zpracování
+ převážně taktické
+ téma překvapivě nenudí
+ diplomatická vyjednávání mají velký význam
+ v partii se neustále něco děje
+ klany se speciálními schopnostmi
- málo náhody (či napětí) pro milovníky kostek
