Válka je naším životem. Předává se z generace na generaci jako rodinné dědictví. Ale nejde jen o boje a smrt, protože soupeřit lze i silou myšlenek. Čas od času ale přesto vyrazí naše armády vpřed a pokusí se získat nová území. Země se přetváří s každým výstřelem a za našimi zády je všechno jinak. Města mění názvy a státy svoje hranice. Nic není trvalé, jen touha člověka vládnout, vítězit a porážet ostatní.
V tom jsme všichni stejní. Chceme vítězit. A na bojišti nám tuto možnost dává unikátní hra Risk Legacy, která se s námi bude vyvíjet. V průběhu partií si ke hře vytvoříte osobní vztah a těžko se jí budete vzdávat. I nová verze Risku (recenze) pochází z dílny společnosti Hasbro, ale kompletně novou myšlenku a koncept mu dodali Rob Daviau a Chris Dupuis. To všechno se stalo už v roce 2011 a k nám do redakce se hra dostává s mírným zpožděním.
Ale to neznamená, že bychom si ji měli o to méně užít. Celá krabice je sněhově bílá s obrázky vojenských jednotek. Je koncipovaná jako kufřík, jehož horní stranu jednoduše odklopíte. Ale než se váš zrak vůbec začne koukat dolů, všimnete si čtveřice lákavých přihrádek přilepených na spodní straně víka. Každá část je přelepená dvěma žlutými samolepkami a má na sobě krátký anglický nápis. Uvnitř je obálka, která obsahuje nějaké překvapení, ale to nám zatím zůstane ukryto.
Dno je ale neméně plné. Najdeme zde velký rozkládací plán s mapou světa rozdělenou pod nadvládu pěti frakcí. Jsou zde robotičtí Mechanici, skvěle ozbrojení Khan Industries, partyzánští Saharané, divocí Enklávané a také obyčejní lidé z Balkánie. Podle jejich typu boje se pak odvíjí hromada miniatur, které nesou národní barvy a je jich dohromady téměř 300. Hráči budou mít k dispozici tři typy jednotek. K znepřáteleným stranám patří také velké karty frakcí, které na sobě mají záznamový arch a který se bude vyvíjet v průběhu více her.
Ale zpět k velké mapě, která obsahuje řadu měst a hranic. Většina míst má naznačený také nějaký populační bonus, který poskytuje svému vládci při rekrutování vojáků. V levém dolním rohu je místo pro vítěze jednotlivých partií. Takové uvedení jména je největší odměnou pro generála v Risk Legacy.
Spolu s velkou mapkou je ve hře ještě jedna menší deska, na které budou rozložené všechny karty. Těch je celkem 175, a zatímco některé patří k teritoriím a ukazují množství poskytovaných zdrojů, tak také samostatné karty mincí. Mezi kartami jsou také jizvy, které mají sílu zcela změnit váš svět. V krabičce pak nechybí ani jeden arch se samolepkami, které hráči využijí později a zatím nejsou potřeba. Seznam uzavírá pětice kostek – tři útočné černé a dvě obranné červené.
Mnoho změn v této hře je nevratných. Už na začátku první partie začíná vaše pouť, která změní svět Risk Legacy k nepoznání a zanechá potomkům váš odkaz. Každá z frakcí v krabici má do začátku možnost mít jednu speciální schopnost. Na výběr jsou ale dvě. Hráči pro každou stranu společně (ano, tady si ještě nevybíráte, za koho budete hrát) vyberou jednu za každou stranu a NALEPÍ ji na její kartu, zatímco druhou by měli správně zničit. Stejně tak před první hrou hráči změní příjmy některých teritorií nalepením bonusových dvanácti symbolů peněz.
Hráči společnými silami připraví podpůrnou desku, na kterou je třeba dát zamíchané karty teritorií a peněz, později v dalších partiích přibudou v přípravě také mise a události. Z lokalit pak hráči náhodně otočí čtyři horní, které vytvoří nabídku na políčkách s čísly 1-2-3-4.
Další příprava závisí úzce na tom, jak se vyvíjely předchozí partie. Pokud hráč ještě nemá na svém kontě vítězství, začíná s jedním žetonem červené hvězdy. V opačném případě jeho velmoc dostává jednu raketu za každé vítězství, které je napsané na tabulce. Fantastické je, že dokonce i příručka pravidel se může v průběhu partií měnit a některá pravidla zaniknou!
Teprve teď si mohou hráči vybrat stranu, za kterou se do světa nakonec vydají. Vyberou si podle svého vkusu jednu ze stran (pozor, každá je unikátní!) a od dané barvy dostanou všechny jednotky a základnu. Osm jednotek a jejich velitelství pak přesunete na mapu na místo dle své volby, které ale nesmí obsahovat žádnou jizvu nebo město. Poté si hráči svoji volbu společně se jménem poznačí na zadní stranu karty frakce do řádku odpovídajícího pořadovému číslu hrané partie (podle počtu vítězů na herním plánu). Partie teď může začít.
Hráči ve svém tahu budou dělat především tři hlavní činnosti. Tím prvním krokem k vítězství je verbování. Zde je nejdůležitější určit počet jednotek, které může generál na svoji stranu bojiště přidat. Za každé kontrolované území, město a kontinent dostane hráč nějaké body. K jejich zvýšení může ještě odevzdat karty zdrojů z ruky. Výsledné číslo se vydělí třemi a výsledek je nová četa připravená na plán. Ta nikdy nemůže být menší než tři, takže nižší hodnoty se vždy zaokrouhlují nahoru.
Takové jednotky pak lze umístit na plán do jakéhokoliv území, které má hráč pod kontrolou a to i rozdělené do více míst. V případě, že některý generál zůstane na plánu zcela bez jednotek, může tuto fázi nahradit nasazením poloviny základní startovní síly a to na libovolné neutrální území.
Poté přichází na řadu boj, ve kterém může aktivní hráč expandovat. Při nájezdu musí vždy nechat alespoň jednoho vojáka bránit teritorium, které opouští. Boj se skládá z malých bitev, do kterých se mohou vždy zapojit maximálně tři útočící a dvě bránící jednotky.
K zjištění výsledku pak jednoduše použijí hráči kostky. Útočící hráč si vezme černé, zatímco obránce červené a to tolik, s kolika chtějí bitvu absolvovat. Oba hodí, seřadí výsledky od nejvyššího k nejnižšímu a tyto řady pak vzájemně porovnají. Kostky tedy vytvoří dvojice, kde vyšší vždy bere všechno a nižší označuje poraženou a tedy odstraněnou jednotku. Do boje mohou zasáhnout různé bonusy z opevnění města, speciální schopnosti nebo další vlivy a zvýšit tak výsledky kostek.
Samozřejmě volná území lze zajmout bez boje. Výjimkou jsou města, kde hráč při bitvě s domobranou ztratí tolik jednotek, kolik je populace města. V případě, že po jednom odehraném boji s kostkami stále jsou na místě přítomná vojska obou stran, boj pokračuje do té doby, dokud jedna strana jasně nezvítězí. Ta získává (nebo si udržuje) okamžitě kontrolu nad územím.
Teprve těsně před koncem tahu mohou hráči pohybovat se svými jednotkami po plánu volně, ale pouze po územích pod hráčovou kontrolou. Za tah může každý provést se základními pravidly pouze jeden pohyb, ale s libovolným počtem jednotek z jednoho teritoria.
Na konci tahu se aktivují některé jizvy a stane se událost, kterou předepisují. Tyto karty mohou hráči často vyložit na začátku svého nebo soupeřova tahu a platí po zbytek hry. Těsně před tím, než hráč předá slovo dál, ještě může získat kartu zdrojů. Privilegium si dobrat z nabídky ale dostane pouze v okamžiku, kdy v tahu úspěšně zaútočil. I tak si může vybrat pouze z karet území, která kontroluje. Pokud takové v nabídce není, bere si kartu mince.
Partie probíhá tak dlouho, dokud se někomu z hráčů nepodaří nasbírat čtyři červené hvězdy. Ty lze získat za všechna velitelství pod svojí kontrolou nebo si jednu (v žetonové podobě) nakoupit za čtveřici karet zdrojů. Výhodu mají ti, kdo ještě na plánu nevyhráli a neměli tedy možnost se na něm podepsat – ti s jednou hvězdou partii už začínají. Kdokoliv z hráčů jako první dosáhne stanoveného cíle, se stává vítězem a to i v případě, že zůstane sám na herním plánu. Výsledek si každý z účastníků zapíše na kartu svého národa.
Risk Legacy jde jinou cestou, než všechny ostatní pokračování úspěšných deskových her. Bere časem prověřený mechanismus a přidává k němu něco, co tu ještě nebylo. Časovou osu. Historii. Osobní vztah nejen ke hře, ale i ke světu, na jehož vytváření se účastníte.
Ale protože to je stále pokračování, zůstávají mu všechny důvody, proč Risk obecně spoustu lidí nemá v oblibě. První z nich a největší nedostatek je vyřazování hráčů v průběhu partie. To sice pravidla řeší a umožňují hráčům obnovovat se, ale často už bez reálné šance na vítězství. Přesto může alespoň provést mstu na svém likvidátorovi.
A pak jsou tu samozřejmě ty tolikrát propírané náhodné boje. Jsou srdcem celého Risku jako takového, takže jsme ani nic jiného neočekávali. Jsou stále napínavé a mechanismus porovnávání seřazených kostek proti sobě je spravedlivý. Hra tím rozhodně netrpí a boje nejsou nijak zdlouhavé, což je dobře.
Právě herní doba je rozhodně zlepšením oproti původnímu Risku, který mohl trvat klidně i více než dvě hodiny. To Legacy se často dokáže vmáčknout i do hodinky, protože jeho podmínky vítězství jsou volnější a sází spíš na to, že se budete ke hře vracet.
Později přijdou do hry mise nebo události, které hru dále obohatí. Nebudeme vám ale kazit zážitek ze hry a prozrazovat, co vás čeká. To je také důvod, proč jsme rozehranou hru nafotili ještě na začátku v době, kdy neobsahovala žádné nápisy, abychom neprozradili příliš. Byla by škoda, kdybychom vás tak připravili o překvapení z obsahu kapsiček.
Na konci každé partie pak hráči nevratně změní svoje herní prostředí. Vítěz má právo pojmenovat jeden kontinent, založit město, opevnit město nebo dokonce zničit kartu teritoria! Ale i poražení se mohou podílet na změně tím, že vylepší některou z karet teritoria nebo přidat malé město do teritoria, které na konci partie bylo pod jejich kontrolou. Z každého takového zásahu plyne v příští hře nějaký bonus.
Po patnácté hře je naplněný herní plán. Svět se s vašimi válkami změnil, ale ten, kdo vyhrál nejvíc bitev, nyní může pojmenovat celou planetu! Hráči ale dále budou pobývat ve světě, který stvořili a který je jedinečný v porovnání se všemi ostatními prodanými krabicemi hry na světě.
Přesto není problém, aby se celkově přetváření světa účastnilo více hráčů, ať už v jedné partii, tak ve více. Je ale určitě lepší stabilní skupina, která si vývoj hry užije těch prvních patnáct her rozhodně lépe. Co se počtu hráčů týká, volnější mapa v menším počtu hráčů trochu skřípe, ale partie se rychle rozjede. Ve více soupeřích je ale hra přecejen dynamičtější, ačkoliv musíte čekat o chvilku déle, než se znovu dostanete k tahu.
Krásné zpracování hry, včetně hromady miniatur, je jedním z hlavních důvodů, proč si hráči mohou tuto krabici pořizovat. Ovšem nejdůležitější jsou ty skryté kapsičky, které jsou pečlivě zavřené a nechtěně se do nich mohou dostat opravdu jen nešikové. V krabici je také jedna tajná ukrytá obálka, která vyzkouší vaši trpělivost.
Risk Legacy je především zážitek. A jako takový ve vás zanechá hluboké dojmy. Kdeže jsou ty časy, kdy jste sedali k mapě s tím, že zase začínáte od začátku. Tenhle svět má historii. Takovou, kterou jste mu dali vy. A to je víc, než mohou říct všechny ostatní deskové hry. Pro někoho to bude pořád Risk s kostkami a dalším bude vadit ničení, přelepování a nevratné popisování jejich hry. Ale všichni ostatní budou z Risk Legacy prostě a jednoduše nadšeni!
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Rob Daviau, Chris Dupuis |
| Ilustrace | Richard Edwards, Jason Taylor |
| Vydavatel | Hasbro, Avalon Hill, Heidelberger Spieleverlag, Wizards of the Coast |
| Rok vydání | 2011 |
| Počet hráčů | 3 - 5 |
| Herní doba | 60 |
| Minimální věk | 13 and up |
| Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (22 voters) |
| Kategorie | Science Fiction, Wargame |
| Mechanismy | Area Movement, Dice Rolling, Legacy Game, Open Drafting, Player Elimination, Variable Player Powers |
| Rozšíření | Risk Legacy: Bonus Cards |
| Rodina | Components: Map (Global Scale), Components: Miniatures, Game: Risk (Official), Mechanism: Campaign Games, Mechanism: Legacy, Misc: Dice Tower Hall of Fame, Misc: Limited Replayability, Region: The World, Versions & Editions: Legacy Versions of Non-Legacy Games |
| Alternativní názvy | Risiko Evolution, Risk Revolution |
Více o hře.
+ vývoj prvních patnáct her
+ jednoduchá zábava
+ figurky
+ mění se i pravidla
+ každý hráč má šanci ovlivnit herní plán
+ osobní vztah
+ každá krabice je unikát
+ jedinečné strany konfliktu
