Konečně se naše země zbavila i posledních stop nájezdníků a začala držet pohromadě. Poprvé jsme se cítili, jako země. Jenže právě v tu chvíli náš otec odešel na věčný odpočinek. A teď my, skupina nezkušených bratří, získala nástupnické právo. Někteří se ho vzdávají, jiní si ho usurpují, ale všichni si navzájem hrozí svými vojenskými silami.
V tu dobu ještě nikdo nemohl tušit, že synové Vladimíra Velkého uvrhnou svoji zemi, Kyjevskou Rus, do řady let bojů a války. A právě do tohoto bodu v historii východní Evropy nás zavádí desková hra Rurik: Dawn of Kiev a její designér Stanislav Kordonskiy. Hra vyšla pod záštitou společnosti PieceKeeper Games a svoji životaschopnost si nechala prověřit v kampani na serveru Kickstarter.
Ve velké a těžké krabici s víkem ozdobeným výhledem na hradby čeká na hráče záplava komponent v čele s velkým herním plánem. Ten vyloží do středu stolu a všimnou si, že je rozdělená na regiony. Do každého aktivního (podle počtu hráčů) postaví po jedné figurce rebela a jednom žetonu suroviny a na stupnici počítadla kol položí žeton na první pozici. Nad a pod mapu položí desky nároku a strategie. K horní desce strategie přiloží balíček karet intrik rozdělený na poloviny, u spodní desky strategie vytvoří nabídku karet listin.
Každý z účastníků dostane desku domácnosti, která vyobrazuje pevnost, a především molo s lodí a na ní pozice pro suroviny. Dostanou k tomu tři mince, ale také dva žetony výměny. Tím ale rozdávání zdaleka nekončí, protože si jednotliví účastníci zvolí barvu a dostanou od ní spoustu figurek, budov a žetonů. Hráči si také zvolí každý svého vůdce, vezmou si jeho kartu a miniaturu. Svoje ukazatele připraví k desce nároku. Od začínajícího hráče pak ještě v rámci přípravy každý umístí tři figurky plus jejich vůdce do libovolných regionů mapy a tím určí své počáteční rozložení sil.
Na začátku každého ze čtyř kol hráči naplánují své akce na desce strategie, a to s pomocí figurek poradců. O jejich umístění odshora dolů rozhoduje síla, přičemž každý z účastníků si může svobodně zvolit mezi svými poradci to číslo, které mu pro danou chvíli vyhovuje. Navíc je možné jej vybavit mincemi na úplatky a tím jeho sílu dále navýšit. Každé políčko má ale také svoji kapacitu, po které již nelze akci dále plánovat. Hráči vysílají jeden po druhém po jedné své figurce do chvíle, než všem dojdou dostupní poradci.
Poté už všichni hráči převedou svoje plány v realitu. Při tom se ale musí hráči držet iniciativy, tedy musí vyhodnocovat své figurky od nejnižší hodnoty (nejslabšího) po nejvyšší (nejsilnějšího). Mohou tedy nasazovat na plán nové jednotky (tam, kde už nějaké mají), přesouvat je po plánu nebo útočit na nepřátele (hráče nebo rebely). Hráči ale také staví budovy, získávají nové karty plánů nebo získat mince z daní.
Obecně platí, že jednotlivá akční políčka poskytují poradcům jeden nebo více bodů dané akce, které pak určují, kolik toho hráč stihne. Vždy platí, že políčka více nahoře jsou silnější, a tedy nabízí více ikon. V jejich důsledku se pak může posunout více jednotek nebo lze postavit lepší budovu. Kromě těchto základních akcí mohou hráči také plnit úkoly z karet listin, využívat své tajné karty plánu nebo směňovat suroviny.
Při boji nedochází k žádnému porovnání hodnot, ale napadený hráč jednoduše musí odstranit jednu ze svých jednotek z plánu. Útočník navíc dostane odměnu v podobě posunu na stupnici boje (warfare), ale může také utrpět ztráty. O tom rozhodne náhoda v podobě náhodně odhalené karty plánu (scheme).
Na konci každého kola mohou hráči postoupit se svými ukazateli na stupnici nároku na trůn, ale musí splňovat podmínky pozice, na kterou se chtějí posunout. Každý ze tří sloupečků má své vlastní podmínky a týkají se stavby, kontroly regionů a nastřádaných surovin na lodi. Každý dostane svůj finanční příjem a partie pokračuje dalším kolem.
Po odehrání čtyř kol souboj končí. Hráči získají vítězné body podle své pozice na stupnicích nároku, dále za úspěchy na ukazateli bojechtivosti (warfare), ale také odměnu za splněné karty. Vítězí ten, kdo má v součtu nejvíce bodů.
Rurik: Danw of Kiev je výborně připravenou taktickou hrou, ve které se hráči budou předhánět ve vysílání figurek na společné akční pozice a s nimi se budou snažit ovlivnit svoji převahu a vítězství na společné mapě.
U zrodu každého úspěchu jsou vyslanci s různou silou a jejich jasně dané pořadí. Je jedno, jestli přijdou první nebo poslední, tu nejlepší pozici získá vždy ten nejsilnější. Všechno se může změnit s úplatky a mincemi v kapse, které mohou posílit i figurku, jejíž slovo nemá na začátku takovou váhu. Jediným způsobem, jak někoho odříznout od akce, je obsadit všechny volné pozice. Pak už na síle nezáleží.
Provedení tohoto soupeření o akce se nám opravdu líbí. Možnost přeskakovat soupeře a soutěžit tak o ta silnější políčka je výborný pocit. Na pořadí hráčů v kole prostě není zásadní. Hráči tak mají neustále volné ruce k plánování, při tom je hra opravdu velmi konfliktní a nikdo nemá pozici jistou až do konce plánování. Při tom ale i ten vyslanec na posledním místě se dostane k akci.
Jenže síla není vše. Je to pouze polovina úspěchu, protože vyhodnocování probíhá opačně, od nejslabšího k nejmocnějšímu. Hráči tedy za silnější akční políčko zaplatí velmi vysokou cenu – budou totiž provádět svoji akci až na konci kola. Hráči ale nesmí zapomínat také na svoje stavby, které mají potenciál změnit rozložení sil v konkrétních regionech.
Zajímavé je také postupování po sloupcích na základě jasných požadavků. S dosaženými úrovněmi i tady mohou hráčům přitéct docela vážné bodové hodnoty, které mohou rozhodnout partii. Každé patro má při tom svoje podmínky na postup, takže hráči se mohou snažit je plnit.
Jenže nic z toho není důležité, protože nakonec je úspěch čistě o pozicích a převaze na mapě. Právě přesuny, bitvy a verbování nových jednotek je to, o čem chce Rurik vyprávět nejvíc. A ono se mu to daří, především pokud si přečtete historické podklady o tom, co se na mapě děje a jak to ovlivnilo historii celé Evropy.
Partie je ale opravdu nesmiřitelná. Hráči se mohou vystrkovat na akčních pozicích, ale k tomu na sebe útočí na mapě a mají v ruce karty, které dále mohou ovlivňovat celou partii i protivníky. Součet těchto prvků znamená, že pokud nechcete být neustále osočováni a napadáni od soupeřů, pak byste si asi tuhle hru pořizovat neměli. Jestliže ale právě tento způsob boje o vítězství máte v oblibě, pak neváhejte.
Boje jsou dobře hlavně ve vyšších počtech, počínaje třemi. Při tom byste měli počítat s délkou alespoň devadesát minut. A to přesto, že hra se dělí celkem pouze na čtyři kola. Jenže v každém z nich je spousta akcí a přesunů, takže to celé docela trvá. Delší herní doba ale určitě není na škodu vzhledem k náplni.
Pozitivní slova hovoři pro Rurik také s ohledem na zpracování. Potěší přehledná pravidla, ze kterých vše rychle pochopíte. Především ale samotné zpracování je opravdu pěkné, se spoustou figurek, které byste u historické hry úplně nečekali.
Rurik: Dawn of Kiev vstupuje do řeky, ve které už pluje hromada výborných her zabývajících se převahou v oblastech mapy. Ačkoliv dělá všechno správně, nakonec jej od konkurence odděluje způsob výběru akcí. Díky tomu se dostává mezi ty lepší, ale stále je v těžké konkurenci. Pokud vám hra tohoto stylu ještě chybí nebo chcete další a máte rádi historii, pak s Rurik: Dawn of Kiev rozhodně neprohloupíte.
Více o hře.
+ originální volba akce
+ jednoduchá pravidla
+ spousta konfliktů
+ ústřední mapa a boj o pozice
+ zpracování
+ posun po sloupcích nároků
- hráči na sebe neustále útočí
- spousta jiných her stejné herní náplně (nebude jednoduché si vybrat)
