Byl to další obyčejný večer v jedné normální rodině. Tatínek i maminka dorazili unavení z práce domů, kde jejich potomci touží po pozornosti. Chlapeček i holčička mají dnes stejnou, a přesto trošku odlišnou představu o společně stráveném čase. Nakoukněme tedy nenápadně přes okno, co se v obývacím pokoji odehrává…
„..tady mám takovou krásnou krabici s uchem na nošení. A podívej dovnitř, tati – ty autíčka jsem si sám poskládal a ozdobil. Viď, že jsou hezký? Mám jich šest! Tohle je Burák… je hnědej, vidíš? Tady mám Šerifa a tohle je Blesk MekKvín!“ zatvářil se vítězoslavně chlapec a ani si nevšimnul, že maminka se s významným pohledem na tatínka vytratila a šla uklízet. Autíčka totiž přišla rozložená v podobném stavu, jako najdete hračky v Kinder vajíčku, a děti si je musí nejdříve poskládat a polepit. To je výborná věc, protože si tím k nim vytvoří vztah.
„Pche, tady u toho autíčka se mu netočí kola, vidíš, tati? Tak jak pak bude moct závodit?“ prohlásila dcerka. „Zato moje princezny znáš z pohádek od pana Disneyho. Podívej, mám tu Popelku, Sněhurku, princeznu z Krásky a zvířete a Šípkovou Růženku, která teď ale zrovna nespí. Vypadají úplně jako v těch pohádkách, viď?“
„No a co, že se netočí, stejně s ním jde jezdit… vrrrr, vrrr,“ odpověděl mezitím tiše chlapec a ztratil se v úvahách. Některé malinké modely autíček mají problém s otáčením koleček, ale není to nic závažného, protože na funkčnost hry to nemá žádný vliv.
„No víte, já myslím…,“ pokusil se tatínek, ale to už se holčička nadechnula a znovu se pustila do přesvědčování: „Tyhle pěkný růžový srdíčka si vyskládáš do kruhu a po nich pak princezny chodí a hledají věci na oblečení, aby mohly jít večer na ples s princem. Pod každým srdíčkem můžou být třeba šaty, nebo taky nějaký jiný obrázek, podle něho pak musíš něco dělat, třeba nebudeš házet. No a kdo první sesbírá všechny čtyři, ten může jít doprostřed na tyhle srdíčka a hledat svého prince! A kdo ho najde, vyhrál!“
„Tak já poskládám trať. Jakou chceš hrát? Krátkou, střední nebo dlouhou? Jé, tak tam dáme určitě Lujdžího…,“ nevydržel už klučina poslouchat sestřičku a nepřipouštěl si vůbec možnost, že by si tatínek mohl vybrat něco jiného než auta. Jeho povídání se vytratilo do slabého šepotu, jak se soustředil na skládání trati z dílků. Hra totiž obsahuje kromě čtyř zatáčkových dílů osm rovinek, které mohou být libovolně uspořádány. Každá z nich patří některé z filmových postav, které pak na některých částech plánu ovlivňují dění na trati (bonifikacemi či penalizacemi).
Holčička stačila zatím vystavět svoji kruhovou trať ze srdíček hned vedle dráhy pro autíčka, vzhlédla z podlahy na tatínka a usmála se: „Tak tady bude začínat moje Sněhurka, a kterou princeznu chceš ty, tati?“
„No, tak mi dej třeba…,“ pokusil se tatínek dcerku povzbudit, ale než stačil cokoliv doříct, začal ho tahat za rukáv chlapec. „Tady máš Šerifa, ten je jako ty – chytrej a váženej! A jupí, já budu mít Bleska! Kdo bude začínat?“
„Tak, děti, víte co? Nejdřív si zahrajeme autíčka a pak princezny, ale musíte hrát oba, takže ty, Lucinko, si vezmi tady…,“ podržel před sebou hnědý odtahovací vůz a podíval se tázavě na chlapce.
„Buráka!“ vyhrknul ze sebe nedočkavě chlapec.
„Takže si vezmi tady Buráka a půjdeme si zazávodit. Házíme kostkou a podle toho budeme popojíždět a uvidíme, kdo vyhraje,“ odtušil tatínek.
„Jo, jo, akorát když hodíš šestku, tak už znova nehážeš, a když stoupneš tady na ty políčka, tak si vezmeš tuhle kartu s obrázkem, vidíš? No a tady,“ ukázal chlapec na kousek trati, „můžeš jet dvěma směry podle toho, jaký číslo hodíš. Takže budeme hrát na dvě kola.“
„Dobře,“ prohlásila po chvilce uvažování Lucinka, „ale pak si zahrajeme princezny dvakrát!“
Tak tohle je moment, ve kterém hravé děti a jejich rodiče opustíme. Děti nám vysvětlily základní pravidla her. Jsou vystavěna jednoduše, aby je pochopilo rychle i malé dítě a přitom se snaží přidávat variabilitu a nezáviset pouze na házení kostkou. V přímém srovnání jsou závody více záležitostí náhody, protože u princezen hraje roli i paměť. Ačkoliv i v Princeznách se háže kostkou, holčičky si navíc musí pamatovat, kde který předmět leží, aby mohly využívat některých akcí, které se skrývají pod srdíčky.
Následníků „Člověče, nezlob se“ je hodně, a každý si mění pravidla svým způsobem. Ale pokud chcete udělat radost fanouškovi filmu Cars, uděláte dobrou investici s hrou Radiator Spring Rallye. Nejen proto, že si s ní užijete spoustu legrace i vy, ale také proto, že v roce 2012 se parta kolem Bleska McQueena vrátí v druhém pokračování. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou. Navíc se jedná o pěkně zpracovanou hru ideální pro menší děti, které už obyčejné „Člověče“ omrzelo.
Pokud však máte dítě, jehož oblíbená barva není modrá, ale růžová, pak mu určitě ztvárnění nestárnoucích kreslených princezen studia Disney udělá radost. Princezny na plese sice nejsou tak univerzální rodinnou zábavou jako druhá recenzovaná hra, ale děvčátka milující růžovou a panenky, se v ní zhlédnou okamžitě, jak jsme mohli otestovat na vlastní kůži.
Takže prohlášení z úvodu se potvrzuje: pokud chcete udělat nějakému mrněti na Vánoce radost deskovou hrou, pak už nemusíte dále hledat. Díky tematickému zaměření na již existující a propracované postavy udrží obě recenzované hry pozornost dětí dlouho a podpoří jejich fantazii. Tak vzhůru na závodní okruh! Nebo do hradu za princem? To už je jen na vás…
Recenze na dětskou hru jsou specifické. V závislosti zachování srovnatelných hodnocení je v tabulce uvedeno hodnocení podle totožných kritérií, jako u jiných her. Pokud o této hře uvažujete pro svoje děti, můžete bez obav k hodnocení přičíst 13% za dětský pohled.
+ pěkné ztvárnění
+ cena
+ možnost sestavit různé dráhyPrincezny:
+ cena
+ založeno na pohádkách od Disneyho
+ cvičí paměť
- kopie Člověče, nezlob sePrincezny:
- nepříliš variabilní
