Příprava jídel se odehrává na plotně nebo v troubě jen z části. Ještě důležitější je samotná předehra, ve které se kuchaři s jídlem mazlí a dodávají mu tu správnou chuť. Tím nejdůležitějším se pak stává koření, které může z jídla udělat požitek pro chuťové buňky i nepoživatelný mix. Záleží jen na vás, jaké kombinace v kuchyni stvoříte.
Kouzlení s kořením na nás hráče čeká v deskové hře Safranito, kterou vymyslel a vytvořil Marco Teubner (Mnoho monster – recenze, Hook – recenze) a spolu se společností Zoch Verlag ji vydal už v roce 2010. To ale nijak nevadí, stejně jako fakt, že my ji dostali na testování teprve před několika týdny zásluhou jejího českého distributora, společnosti REXhry. Ilustrace vytvořil oblíbený Michael Menzel.
Už obálka na nás dýchá vůní východních dálek, odkud většina speciálních koření pochází. Uvnitř krabice na nás čeká pořádný herní plán, který je netradičně rozdělený na dvě poloviny. Ty ale tentokrát nemusíte jen přiložit k sobě a doufat, že budou držet pohromadě (ano, narážím na Formuli D), ale zajistíte ji pomocí dvou spojek. Na dvojici desek je pak devět polí s miskami koření a mezi nimi zbývá ještě prostor pro čtyři akční pole. Po obvodu pak mohou hráči hledat karty koření.
Na všechny zájemce čeká také bloček papírových bankovek (ve čtyřech hodnotách 10, 20, 50 a 100) a dvě hromádky karet. Ty menší vždy odkazují na jednu z devíti misek a jsou to karty koření. Větší jsou už nápady na jejich spojení do lepších a zajímavých celků. Tyto recepty mají na sobě vždy tři misky. Na zvědavce pak čeká také figurka pro začínajícího hráče a především 24 pokerových žetonů, které jsou pořádně masivní a těžké. I ona mají různé hodnoty, ale především čtyři barvy (pro každého z účastníků je připraveno šest žetonů).
Začátek partie pak je jasný. Hráči připraví plán a každý si vezme sadu žetonů ve zvolené barvě. K tomu dostane také 200 rupií, jak se jmenuje platidlo v této hře. Obě sady karet je třeba zamíchat a z každé pak odhalit nějaký počet otevřeně. Zatímco nabídka kořenících směsí je položena stranou, karty koření mají svoje jasná místa, která vždy sousedí s odpovídající miskou. Začínající hráč dostane figurku představující mlýnek na pepř.
Hráči pak po druhém hodí jeden a poté ve stejném pořadí i druhý žeton na plán (v méně hráčích hází účastníci i více žetonů). Vždy by si ale měli pečlivě zvolit jeho hodnotu a také místo, na které míří. Při hodu by se pak měli snažit zachovat zvolenou číslici na žetonu v tajnosti a hodit jej tak, aby se nepřevrátil. Na vyhodnocení to nemá žádný vliv, ale viditelná hodnota může pomoci ostatním.
Každý žeton platí pouze ve chvíli, kdy leží svou větší částí v jedné z misek, případně akčních polí. Žádný ostatní nebude vyhodnocený. Práce s kořením pak začíná akčními poli, které mohou svým návštěvníkům poskytnout další hod. Aby toto políčko nebylo pouhou záchranou, když se něco nepovede, musí mít hráč přesnou ruku a vyrazit svůj akční žeton novým hodem na jednu z misek. Hráči se s využitím akcí mohou také stát začínajícím hráčem (důležité pro další část tahu) nebo získat kartu koření.
Teprve poté přichází na řadu to nejdůležitější – nákup a prodej koření. Začínající hráč (s figurkou pepřové kořenky) nyní rozhodne o pořadí, ve kterém se vyhodnotí misky s platnými žetony. Každá taková nádobka pak pro hráče, kteří zde mají žetony, nabídne nejdříve možnost prodeje. Hráči, kteří vlastní kartu tohoto koření, jej mohou nyní prodat. Cena je určena součtem všech žetonů, které se v misce právě nachází!
Poté má hráč s nejvyšší hodnotou žetonů v misce možnost nakupovat. Tato šance ale existuje pouze v případě, že vedle plánu leží dostupná karta daného koření. K nákupu se mohou dostat i další hráči, v případě, že mají žeton na misce a v nabídce se ještě nachází karta, kterou by mohli nakoupit.
Všichni hráči si tak postupně vezmou zpět své žetony a je čas vytvořit směsi koření, které leží v nabídce. Mícháním koření končí aktuální kolo. Hráči doplní nabídku směsí a koření na výchozí počty a partie pokračuje dalším tahem. Konec nastává ve chvíli, kdy se někomu podaří dosáhnout třetí směsi koření. Takový hráč se stává okamžitě vítězem.
Safranito je zajímavou hrou, která do popředí staví házení žetonů na plán. Hráči svojí rukou nesmí nikdy přesáhnout hranu plánu a k úspěchu je tedy nezbytná nějaká ta šikovnost. Jenže to není všechno o házení jako takovém. Hráči musí současně mít jasné, který žeton chtějí hodit a kam. Zručnost je pouze jedním z prvků, který může vést k vítězství. A ačkoliv občas může dosáhnout výhry i někdo šťastnější, většinou to závisí čistě na kombinaci šikovnosti a taktiky. A právě proto tato hra klape tak výborně a chytí vás od první partie.
Herní plán je dostatečně plný, takže spousta žetonů najde svůj cíl. O to zajímavější jsou pak vyhodnocení. Skvěle řešený je především prodej, který je ovlivňován poptávkou ostatních. Nákup pak záleží na volbě žetonů ještě víc, protože často nakupuje pouze hráč s nejvyšší hodnotou. Náhoda v odhalování karet kořenících směsí je pouze drobností, která sice může dát některým hráčům výhodu, ale to v zápalu házecího boje ani nepostřehnete.
Nenáročná a jednoduše napsaná pravidla zaručují, že je přístupná úplně všem. O to větší radost pak budete mít z toho, že vůbec nezáleží na počtu soupeřů. Ve dvou sice je (už tak rychlá) partie výrazně rychlejší (30 minut), ale i ve čtyřech se nedostanete přes pětačtyřicet minut. Pravda, že velkou část celého souboje zabírá vyhodnocení, ale i to je zábavné a zahrnuje všechny soupeře. Zvládnou ji i osmiletí hráči, protože zde nejsou žádné záludnosti a házení žetony si budou užívat na maximum.
Partie je plná napětí. Hráči často vstávají, obchází plán a hledají správné místo na vhození svého žetonu. Pravidla to vše povolují a dělá to hru ještě zajímavější (ačkoliv současně také zpomaluje jinak svižnou hratelnost). Je tu ale ještě jeden důvod, proč je dobré se občas zvednout – některá koření jsou k hráčům blíž než jiná a má tak snadnější situaci. Není pak špatné třeba každé kolo plán otočit o devadesát stupňů, čímž se hra ještě více vyrovná.
Mnoho her založených na šikovnosti může být pokaženo i pouhou špatnou váhou žetonů. Ale tyhle prostě mají tu přesnou hmotnost, kterou potřebujete pro správné házení. Rychle míří k zemi a po plánu kloužou tak akorát, aby se s nimi dalo i vyrážet soupeřovy žetony. V tom je samozřejmě ve hře zastoupený také poměrně výrazný prvek soupeřivosti, protože hráči se musí se svými žetony směstnat na poměrně malém prostoru.
Grafika Safranita je výborná. Všemu vládnou pestré a výrazné barvy, které ke koření nerozlučně patří. Ruka zkušeného ilustrátora je vidět na každém místě, ale hra by nefungovala, pokud by nebyly kvalitní i komponenty. Dvoudílný herní plán vám nepřipraví žádné nepříjemné překvapení, karty jsou dostatečně tvrdé a žetony skvělé. Snad jen ty papírové peníze nejsou úplně ono.
Nebudeme to nijak zastírat. K Safranitu jsme přistupovali s určitou rezervovaností. O to větším překvapením pro nás nakonec bylo, jak je hra zábavná a umí chytit všechny hráče bez rozdílu věku a zkušeností. S počtem partií se budete výrazně zlepšovat, ale přesto i nováček může porazit zkušeného kořenáře. Safranito je výborná rodinná zábava vhodná i pro různé jiné příležitosti.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Marco Teubner |
| Ilustrace | Michael Menzel |
| Vydavatel | Zoch Verlag |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 45 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (9 voters) |
| Kategorie | Action / Dexterity, Economic |
| Mechanismy | Auction: Dexterity, Set Collection |
| Rodina | Theme: Food / Cooking |
Více o hře.
+ výborný mix šikovnosti a taktiky
+ parádní zpracování
+ dostatek interakce
+ zábavné ve všech počtech
+ tajná hodnota žetonů
+ napínavá hra
+ vhodná jak pro zkušené tak i pro nenáročné hráče a ke všem příležitostem
+ rychlá herní doba
- papírové peníze
