Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Šalingrad – ve štatlu řádí baron Dacan

Baron opět udeřil! Zpráva se nesla brněnskou policejní stanicí jako lavina. Tajemná postava v šedé kápi po sobě zanechává jako poznávací znamení ježka v kleci. To by asi nebylo pro policii nic neobvyklého, jenže ten samý muž využívá svého obleku, aby strašil nic netušící občany. Na tváři má nasazenou masku s mrtvolnýma očima a pohybuje se v nočních hodinách v opuštěných místech, jako jsou například parky.

Kapitán Šídlo si nervózně hraje s tužkou, protože jeho možnosti jsou omezené. Má k dispozici jen pět detektivů, kteří právě teď bez přestání mají sluchátko u ucha a snaží se sehnat nějakého očitého svědka nebo novou stopu.

„Pane,“ přiskočil detektiv Antonín, „nějaká paní prý viděla šedý plášť na Moraváku.“

Všech šest mužů se sebrali jako jeden muž a okamžitě vyráží do akce. Rychle si rozdělí místa, kudy by mohl baron uprchnout. Pokusí se mu už popáté odříznout cestu a tentokrát jim určitě neunikne!

Tak konečně i město Brno má svoji deskovou hru, která se odehrává v jeho uličkách, náměstích a kolem všech těch známých objektů. Na pozadí tak uvidíte nejen komín s nápisem Globus, ale třeba i hvězdárnu, zatím nepřesunuté nádraží nebo lom.

Zasloužili se o to nadšenci z této moravské metropole, kteří se jmenují Ivan Lounek a Tomáš Kubín, grafiku k jejich designu připravil Josef Polakovič. Koncem loňského roku vypustili do světa první edici svého dítka s názvem Šalingrad v nákladu 300 kusů. Název je důmyslný a skloubuje dohromady hned dva pojmy. Hlavním z nich je samozřejmě slůvko „šalina“, kterým se v Brně a okolí označuje tramvaj. A „grad“ je samozřejmě v přeneseném slova smyslu označení pro samotné město.

Hra se nachází v krabici z tenčího papíru, což je trochu škoda. K nám například dorazila krabice už trochu pomačkaná od pošty. A pokud na ni postavíte něco těžšího, poměrně rychle se hroutí, což v našem doupěti představovalo trochu problém. Spodní krabice je kartonová bez barvy, zatímco černé víko obsahuje kresbu s šalinami, baronem i detektivy.

Mnohem důležitější samozřejmě je samotný obsah krabice. Uvnitř se totiž ukrývá pod vší tou papírovou přikrývkou hned osmička figurek. Ale nejsou to ledajaké figurky, každá je jiná a svým vzhledem vás asi hodně překvapí. Někomu se budou líbit, jinému ne. Je vidět, že jsou vytvářeny s trochu abstraktním záměrem a určitě jsou příjemným ozvláštněním hry. Za jejich návrhem stojí jméno Dušan Váňa.

A co dál? Samozřejmě zde máme lepený hrací plán, který se místy dost prohýbá a není jej po rozložení jednoduché udržet v rovné poloze. Figurky po něm sjíždí a nedrží. Můžete si jej buď zkusit vylisovat pyramidou z knih (rovnání silou nedoporučujeme) nebo doufat, že se to časem spraví. Náš kousek zůstal mírně zvlněný doposud.

Stejnou orientační mapku najdete ještě na přiloženém A4 listu. Druhý list je z pevného materiálu a jsou na něm vyřezaná okénka od jedné do čtyřiadvaceti. V krabici jsou dále dvě hromádky vystříhaných papírových žetonků – s kroužky od jedné do stopadesáti a také s obrázky dopravy. Kromě nich jsou v krabici ještě kroužkové sestavy v šesti barvách, které obsahují předem daný počet kartiček od každého dopravního prostředku. Výčet pak můžeme uzavřít pravidly.

Už ze součástek jste mohli získat představu, o čem hra vlastně bude. Budete honit fantoma (pardon, barona) po ulicích Brna. Můžete k tomu využívat všech dopravních prostředků. Ve chvíli, kdy se některému z detektivů podaří dorazit na stejné místo, kde se ukrývá baron, hra končí vítězstvím policistů.

Na začátku partie do středu položíte hrací plán a jednotliví hráči si vyberou svůj vzhled a barvu figurky. Podle toho si k sobě vezmou také brožurku s pohybovými kartami. Každý detektiv má stejný počet výběru dopravních prostředků, který nelze nijak doplňovat (10 šalin, 8 trajflů, 7 taxíků, 4 vlaky a 4 lodě). Prostě to, co mu v kanceláři dali na dopravu, může utratit a nic více.

Nyní si každý z detektivů vylosuje náhodně svoje startovní místo z kartiček se všemi čísly. Na mapě se jich nachází celkem 165 a jsou propojena několika barevnými čarami.

Baron si k sobě vezme přehledový plánek, aby se neprozradil pohledy na hrací plochu. Hromadu kartiček s obrázky dopravních prostředků, ačkoliv má v podstatě neomezené možnosti. Potřebuje je především kvůli záznamu, aby mohl i zpětně dokázat, že se pohyboval podle pravidel. Oproti detektivům má omezené dvě výhody dvojího tahu a skoku z komína, čímž může na poslední chvíli uniknout.

K tomu veřejný nepřítel dostane také záznamový arch z tvrdého papíru, kam si bude psát čísla políček, přes které přešel. Právě tato čísla pak překryje obrázkem prostředku, který musí prozradit i detektivům – holt mají u dopravního podniku města Brna dobré kontakty. Ovšem i Baron si losuje číslo začátku, takže nemůže vykutáleně vybírat místo co nejdál, ale musí spoléhat na štěstí.

Samotná hra má poměrně jednoduchý průběh – hráči v roli detektivů se střídají na tahu ve směru hodinových ručiček. Každý z nich má možnost se posunout po Brně jedním dopravním prostředkem a to takovým, který může chytit na zastávce, kde se právě nachází. Taxík jede všude, ale šalina a vlak jezdí jen po kolejích a trajfl potřebuje zase vedení ve vzduchu.

Možnosti mají tak detektivové omezené a je třeba se dobře domlouvat mezi sebou. Za každý použitý dopravní prostředek si hráč otočí na své brožurce s lístky jednu volnou jízdenku. Pokud mu v průběhu partie některé kartičky dojdou, nemůže už tento dopravní prostředek používat a v nejhorším případě může dokonce zůstat na některém místě uvězněný. Pěší chůze je příliš pomalá, aby barona dostihnul v omezeném čase, který na honičku zbývá.

Ovšem jako první v tahu hraje baron, který se pohybuje tajně. I on si zvolí jeden dostupný dopravní prostředek a místo pohybu po plánu si zapíše číslo do svého bloku. Místo svého výskytu pak překryje lístkem s obrázkem prostředku, který k přesunu využil. Tím může především v dalších tazích trochu napovídat detektivům, kudy by asi tak mohl prchat.

Na začátku běhají detektivové tak trochu naslepo, ale už ve třetím tahu dostanou poprvé tip. A to poměrně přesný, protože na hracím plánu se objeví figurka Barona. Hráč, který hraje za padoucha, ji totiž musí na konci svého tahu na plán umístit a tím se prozradit. První dva tahy tedy má Baron na to, aby zareagoval na případné pohyby detektivů a dostal se do bezpečné vzdálenosti s dostatkem únikových možností.

Nyní začíná teprve pořádný hon na Barona a detektivové se všude rojí jako mouchy. Ale jejich nepřítel se od třetího tahu opět pohybuje tajně. Za celou hru se ukáže hráčům pouze v 3., 8., 13, a 18. tahu. A vždy hned zase zmizí, jako pára nad hrncem.

Detektivové musí spolupracovat, aby ho před tahem číslo 24 dopadli. Pokud se jim to podaří (Baron musí přiznat pravdu, pokud některá z figurek zastaví na místě, kde se nachází), pak vyhrává policie. Pokud se Baronovi daří unikat celé dva tucty tahů, pak se stává vítězem on.

Asi jste si ani nemuseli číst pečlivě celá pravidla, abyste objevili opravdu zřejmou spojitost mezi hrami Scotland Yard (recenze), Fantom Staré Prahy (nebo také Fantom od společnosti Bonaparte (recenze)) a dnes recenzovaných Šalingradem. Herní princip je totiž do puntíku stejný a vydavatelé přišli pouze s minimem změn.

Největším zlepšovákem je rozhodně bloček pro každého detektiva. Výrazně urychluje přípravu celé partie, protože hráči nemusí vždy složitě napočítávat papírky, aby měli správný počet. Místo toho prostě jen vezmou bloček a položí jej před sebe. To je opravdu vynikající nápad a zlepšovák.

Druhá a nejvýraznější optická změna je přesun dějiště z Prahy, případně Londýna do Brna. Mapa má trochu abstraktnější kreslený vzhled oproti fotorealistické grafice původní hry. Hrací plán jako takový je ale provedený přehledně, jediným jeho záporem tak zůstává prohýbání desky. Figurky tak nedrží tam, kde by měly.

Výhody Barona zůstávají na první pohled stejné, jen únik lodí nahrazuje skok z komína. Ten je ovšem silnější zbraní, protože jej lze použít i ve chvíli, kdy je již Baron zahnaný opravdu do kouta. Ovšem lze jej použít jen u políček, která mají u sebe symbol komína. Přistane na předem určené políčko ohraničené barevným kruhem.

Dvojitý tah je klasika. Pěkná je ovšem černá jízda, při níž Baron neohlašuje ani prostředek, kterým se přepravuje. Takže může dokonale zmást detektivy. A protože černou jízdu i dvojitý tah má hned dvakrát, bude jich určitě hojně využívat.

Dobrým nápadem určitě je i přehledová mapa, kterou dostane Baron k dispozici, aby neprozradil svoji polohu pohledem na mapu, který mohou detektivové sledovat. Takto se mnohem snáze zorientuje, jen polohu detektivů musí kontrolovat s herním plánem.

Ještě zajímavější je možnost zjednodušit hru detektivům, která je vhodná především pro menší hráče. Můžete do hry totiž přidat i šestého detektiva. V tu chvíli už má Baron opravdu těžkou pozici. Naopak pokud máte dobrého Barona, můžete pochopitelně jednu figurku ubrat. Šalingrad lze hrát také dokonce v osmi hráčích, v tu chvíli jsou ve hře rovnou dvě postavičky Barona (v krabici jsou opravdu obsažené). Hra tak dostává zajímavý nový nádech spolupráce, který zatím neznáme.

Co se samotného zpracování týká, už jsme zmiňovali potíže s hracím plánem. Figurky jsou řešené zajímavě a nejedná se jen o obyčejné postavičky z Člověče. Bohužel kartičky samotné (pro startovní rozlosování a pro Barona)jsou pouze vystříhané z tvrdého papíru a nepůsobí úplně pěkným dojmem.

Do hracího plánu se vloudila chybka, protože políčko 73 se na něm nachází rovnou dvakrát. Toho se samozřejmě dá také využít k nějaké vypečené herní variantě.

Jak tedy hodnotit Šalingrad? Na jednu stranu je to do poslední nitky okopírovaný Fantom, na druhou stranu zde najdeme několik zajímavých myšlenek. Vše ale sráží k zemi nevyrovnané zpracování a především nepřiměřená cena. Pokud už máte doma některou z předchozích her, pak vám Šalingrad doporučit bohužel nemůžeme. A pokud máte rádi Brno, pak si musíte dobře rozmyslet, jestli vám dvojnásobná cena stojí za herní prostředí tohoto města.

Recenze: Šalingrad – ve štatlu řádí baron Dacan
Brněnská desková hra Šalingrad nabízí honičku městem za tajemným, v kápi zahaleným, Baronem. Tento námět tu ovšem už dvakrát byl a změna grafiky není dostačujícím ospravedlněním. Autoři přidali několik nápadů a trochu brněnského humoru, ale také podstatně zvýšili cenu. Zpracování figurek je pěkné, ale dojem kazí papírové lístky a prohýbající se plán, které jsou při prodejní ceně zarážející. Výsledek tak nezachrání ani možnost hry se dvěma Barony v osmi hráčích a elegantní řešení přípravy hry.
Klady:

+ až pro osm hráčů
+ bločky pro detektivy
+ mapa Brna (plus pro moraváky)
+ humor
+ originální figurky
Zápory:

- cena
- chyba na plánu
- papírové lístky
- kopie starších her
1
Prozkoumávejte dál
Recenze: Zóna Tajemství Černobylu – třicetiletá hrozba