Recenze: Sequence Original – jak zkřížit karty a piškvorky

Piškvorky jsou klasikou školních lavic už po mnoho let a v nudných hodinách nebo na nezajímavých povinných přednáškách je čtverečkovaný papír povinnou výbavou. Jedná se v podstatě o hru, kde je největší výzvou zamaskovat svůj pravý úmysl a klamat tělem, ale stále je v ní čistá strategie a žádná náhoda, která by nečekaně zvrátila vývoj. Prohrajete jednoduše z nepozornosti nebo špatné taktiky.

Naopak když pořádně zamícháte balíček klasických karet, nikdy nevíte, jaký výsledek na vás čeká, když sejmete horní kartu. V tom právě tkví kouzlo, ale pro mnohé také prokletí, karet. Výslede partie totiž neodpovídá schopnostem hráče, pouze jeho štěstí.

Už v roce 1982 si vzal Doug Reuter za předlohu oba zmíněné principy a dal vzniknout hře, která nese oficiální název Sequence. V devadesátých letech byla lokalizována do některých světových jazyků a v roce 2009 si našla cestu i do češtiny. Zásluhu na tom má pan Daniel Nimmerrichter, který se rozhodl tuto hru firmy JAX Ltd. přivést na náš trh.

V nevýrazné krabici naleznete velký hrací plán, který na první pohled překvapí. Najdete na něm totiž obrázky všech karet z klasického žolíkového balíčku. Tedy všech s výjimkou janků (spodků), ale k důvodu jejich absence na desce se dostaneme později.

Samozřejmě nemůže chybět balíček se 104 hracími kartami, z čehož vyplývá, že od každé karty v balíčku naleznete hned dva exempláře. Tři plastové pytlíky obsahují žetony tří různých barev, od zelené a modré barvy naleznete po padesátce kamenů, zatímco červených je v krabici pouze 35.

Příprava hry zahrnuje výběr barvy, zamíchání balíčku karet a rozdání počáteční ruky každému ze soupeřů. Nesmíte však zapomenout na začátku vyjmout z balíčku karty žolíků, které ve hře vůbec nepoužijete a v balíčku jsou pouze na ozdobu. Počet karet rozdaných do ruky na začátku se pak liší podle počtu hráčů, zatímco ve dvou dostane každý klasickou sedmičku, ve třech už je to o jednu méně. Důležité je, že tento počet karet budou mít hráči v průběhu celé partie.

Úkol je prostý a úplně stejný, jako v partii piškvorek. Musíte z pěti svých barevných žetonů vytvořit nepřerušenou řadu a to hned dvakrát. Komu se to podaří dřív, ten se stane vítězem. Řady lze vytvářet vodorovně, svisle, ale i šikmo, takže příležitostí se na první pohled nabízí víc než dost.

Ale jak vlastně žetony svoje dostanete na hrací plochu? Právě zde přichází na řadu balíček karet a konkrétně pak sedm těch, které jste dostali do začátku. Zahráním karty získáte možnost položit žeton na odpovídající místo na plánu. Ke každé kartě naleznete dvě odpovídající políčka, která jsou od sebe vzdálená a nacházejí se obvykle na opačných stranách desky. Je pouze na vás, které si pro položení svého barevného kamene zvolíte, tedy v případě, že již druhé není obsazené z dřívějšího průběhu partie. Po každém tahu si pochopitelně hráč dobere jednu kartu tak, aby měl opět výchozí počet.

Nyní se dostáváme ke speciální roli janků v celé hře Sequence. Pokud se dobře zadíváte na obrázky, zjistíte, že některé postavy spodků jsou nakresleny z profilu (takzvaní jednoocí janci) a některé čelem (dvojocí). Pokud držíte v ruce figurku nakreslenou čelem, můžete ji využít jako žolíka a vyložit svůj barevný kámen na libovolné místo na plánu. Protože se jedná o opravdu silnou kartu, doporučujeme využívat s rozmyslem v rozhodujících chvílích.

Jednooký spodek je ještě zajímavější, umožňuje totiž napadnout soupeře a vrátit jeho libovolný jeden žeton ze stolu zpět do zásoby mimo hrací plán. Nemůžete tak rozbořit již hotovou sekvenci (zakazují to pravidla), jak se říká dokončené pětici žetonů, ale přesto lze správně vyhozeným kamenem výrazně narušit protivníkovu pečlivě budovanou pozici.

Speciální jsou také rohy hracího plánu, na nichž naleznete speciální symbol. Nemůžete na něj jednoduše položit žeton. Rohové pole získáte tím, že jako první zahrajete kartu sousedního políčka. Díky tomu můžete v rámci jednoho tahu položit dva kameny. Takový dobře zahraný manévr může zcela změnit průběh souboje.

V průběhu hry si všichni musí dávat dobrý pozor, aby si po odložení ihned dobírali karty. Pravidla totiž pamatují na situaci, v níž na dolíznutí zapomenou. Trest je velmi nepříjemný – zbytek partie musíte dohrát s nižším počtem karet v ruce.

Partie Sequence Original je zajímavá, protože se na ní svojí částí podílí jak náhoda v dobírání karet, tak strategie samotných hráčů ve výběru místa. Samozřejmě je přesto vliv náhody poměrně výrazný, ale ve většině případů lze udělat něco prospěšného pro sebe nebo naopak zablokovat nějaký úmysl soupeře.

Právě v této dvojsečnosti, kterou si tato hra vypůjčila od piškvorek, je největší tahák hry. Nestačí pouze hlídat si svoje vlastní žetony, ale musíte dávat pozor i na rozvíjejícího se soupeře. Ačkoliv není tak kritické jako v piškvorkách, pokud jej občas pustíte do nějaké řady čtyř žetonů, protože se situace dá stále zachránit, ať už vrácením žetonu, nebo zablokováním řady z obou stran.

Na začátku hry má každý z účastníků dost času na to, aby se rozkoukal a dobře si rozehrál pozice žetonů, protože vše se rozhoduje až v druhé polovině, kdy barev na plánu přibude a každý položený kámen znamená opravdový rozdíl. Navíc v celém průběhu hry můžete kalkulovat s tím, že v balíčku jsou od každé karty dva exempláře a že by vám mohl dorazit ten druhý.

Mohlo by Vás zajímat

0

abstraktnilogickárecenze

Recenze: SMART IQ Kostka – chytrá krabička

Zpracování celé hry se dá označit jako odpovídající. Nejvíce vás asi zaujmou žetony, které jsou z kvalitního tvrdého plastu. Oproti tomu balíček tvoří standardní dvojhlavé žolíkové karty. Hrací plán je skládací a obsahuje užitečnou připomínku jediného hůře zapamatovatelného pravidla – rozdílu mezi jednookým a dvouokým spodkem. Bohužel je tato poznámka v angličtině. Navíc systém rozložení karet je spirálovitý a občas se v něm při hledání některé konkrétní hodnoty ztratíte.

Na hře Sequence Original je zajímavé, že ji v klasické verzi mohou hrát pouze dva nebo tři hráči. K duelu se používají obvykle zelené a modré kameny, kterých je více (padesát), zatímco červené do hry přibudou až s příchodem třetího soupeře, protože jich je méně a při hře tří se nepoučítá s využitím všech žetonů všech hráčů.

Existuje také varianta pro více hráčů, v níž se sdruží účastníci do týmů, které ovšem z principu musí být dělitelné číslem dvě nebo tři, nezahrajete si ji tedy v pěti ani v sedmi. V týmové hře však platí přísný zákaz napovídání nebo domlouvání taktiky i v rámci spoluhráčů a to jak slovy, tak gesty. O to napínavější pak taková partie ve více hráčích je, protože vůbec nevíte, čím může přispět k vaší taktice některý z partnerů.

Oproti tomu v klasickém duelu vzbuzuje hra dojem větší strategičnosti. Při účasti všech tří barev se hra stává složitější a náročnější na sledování a v tu chvíli se také vymkne věkovému zařazení od sedmi let. Pochopitelně ve třech hráčích je mnohem těžší vytvořit kompletní sekvenci, protože vám to kazí hned dva protivníci. Na druhou stranu má každý z nich o jednu kartu méně (šest oproti sedmi ve dvou) a je tedy o trochu menší šance, že bude mít zrovna vhodnou kartu pro zablokování vašeho úmyslu.

Když jsme zmínili doporučení od 7 let, musíme zmínit, že Sequence je hra, kde děti nemají moc šancí být dospělým vyrovnaným protivníkem. Jejich analýza situace a všech možností ještě není tak dokonalá, často v tom barevném zmatku něco přehlédnou. Dvě podobně staré děti se však s netradiční variantou piškvorek zabaví.

V průběhu času vznikly také mnohé varianty Sequence Original. Mezi nejzajímavější patří Sequence Dice, ve které se do hry dostanou místo karet kostky. Na hracím plánu šest krát šest polí pak budete umisťovat žetony na souřadnice určené hozenými čísly. Samozřejmě ani hře Sequence se nevyhnula speciální varianta pro děti, která má místo nudných čísel a písmenek na kartách i na desce obrázky věcí a zvířat. Podle prohlášení distributora se některých z těchto her dočkáme také v české verzi.

Na celou partii má velký vliv náhoda, ale právě tahle nutná přízeň štěstí vás neustále udržuje v pozoru. Musíte si totiž hlídat všechny svoje možnosti a zároveň držet protivníka na uzdě, protože jediný tah může otevřít kterémukoliv z protivníků vrátka k úspěchu. Ovšem i tak musíte počítat s tím, že vám prostě ta karty nemusí vůbec chodit, zatímco soupeř hravě sestaví dvě sekvence.

K hratelnosti, kterou si Sequence Original bere z piškvorek, přidává nevypočitatelnost karet. V podstatě svou hratelnosti přesně odpovídá prvnímu dojmu, který z ní získáte. Jedná se o jednoduchou hru, která nenabízí složité mechanismy a pravidla, ale prostou zábavu s několika zajímavými momenty a důrazem na postřeh a kombinaci. Může být vhodnou hrou pro fanoušky karetních her, kterým může otevřít svět deskových her. A samozřejmě také pro ty, kterým chybí ta jejich pravidelná dávka čtverečků, křížků a koleček, které dělali pod lavicí. A co vy? Zkusíte se vrátit zpátky do školy?

Recenze: Sequence Original – jak zkřížit karty a piškvorky

Klady:

+ kvalitní žetony
+ princip piškvorek
+ zajímavá týmová hra
+ rychlé tahy
+ vliv strategie
+ možnost vyhodit soupeřův žeton

Zápory:

- v některých počtech nelze hrát
- velký vliv náhody
- občas těžké hledání políčka na plánu

3.5