Přišli a začali ničit naše domy, parky i silnice. Kdykoliv na sebe dvě monstra narazila, šířila kolem sebe jen destrukci a hrůzu. Postavili jsme tedy rychle v odlehlém koutě naší země město plné prázdných budov, navezli jsme sem vraky aut a pozvali jsme sem všechna monstra. Tady se mohou v klidu utkat a nenapáchají žádné velké škody.
A přesně tady vstupují do příběhu hráči, kteří si pořídí novou deskovou hru Smash City, kterou vytvořil Stephen Avery. Jeho práci pak zaštítila firma Wizkids. O grafickou podobu se postarala dvojice Matt Frank a Edgar Vega. Jejich společný výtvor vyšel v roce 2019.
Krabice svojí velikostí a portrétem několika zubatých příšer naznačuje, že obsah i samotná hratelnost bude divoká. Na začátku hráči objeví čtveřici plyšových kostek, které je třeba ozdobit sadou kulatých samolepek. Každá kostka má jinou barvu a bude náležet jinému monstru. Z kartonových částí postaví devítku budov a doprostřed stolu postaví čtvercovou základnu města. Na něj nyní náhodně rozestaví mrakodrapy a také destičky aut a armády, vše na předepsaná místa.
Každý hráč si pak vybere své nejoblíbenější monstrum a kromě kostky dostane také odpovídající herní desku. Jednotliví účastníci dostanou jako základní výbavu také jednu náhodnou kartu ničení (smash). Žetony posílení (power up) jsou položeny stranou. Jakmile je všechno připraveno, mohou hráči umístit svoji velkou kostku (reprezentující monstrum) kamkoliv do města mezi budovy.
Začátek každého tahu je jasný. Hráč si vezme svoji kostku z města (ostatní monstra čekají uvnitř na útok), vybere si libovolné místo kolem stolu a hodí kostku zpět mezi budovy ve snaze nějaké shodit a zranit tím soupeře. Právě za to dostávají hráči žetony posílení, které nakonec jsou nejdůležitějším zdrojem celé bitvy.
Kostka napáchá vždy nějaké škody. V první řadě se může dotýkat budovy, kterou tak nakazí svým elementem. Může jej tak zapálit nebo jej pokrýt jedovatou substancí. Na znamení toho hráč označí budovu svým žetonem a ostatní monstra, která se jej dotknou v následujících tazích, ztratí jeden bod života. Mrakodrap ale může také rovnou spadnout na kostku protivníka a taková oběť je zraněna hned za dva body.
Kromě toho ale příšery mohou útočit na vojska a především na svěřence ostatních hráčů. Právě to je hlavní způsob, jak získat nějaké ty body posílení. Kromě přímého útoku lze ale na sebe házet i auta. Vždy je důležitý také dosah, pro jehož účely je v krabici obsažené měřítko.
Město ale nebude jen tak tiše přihlížet. Pokud je tedy příšera na dostřel (dotýká se žetonu armády), pak přijde o bod života. Hráčům zase budou pomáhat karty ničení, které lze získat převracením budov.
Příšerám ale tolik nejde o počet životů. I když ztratí poslední z nich, stále mají dost sil se ukrýt někam pod zemi, lízat si rány, vrátit se brzy zpět a napáchat další zmar. Jakmile ale některému z monster dojdou body života, nastává konec partie. O vítězi nakonec ale rozhodne množství bodů posílení. I příšera zcela bez životů tedy může vyhrát!
Základem dojmu ze Smash City je touha po ničení a boji. Tomu jasně napomáhá opravdu masivní přítomnost celé hry, protože nabízí opravdu velkou desku, ale především vysoké kartonové budovy. Zásluhou těchto dobrých produkčních rozhodnutí hra už má od začátku u všech zúčastněných plusové body. Při ničení se totiž budou cítit opravdu dobře.
Čím více uběhne času, tím více chaosu bude městem zmítat. Budovy budou nakažené, popadané a házení kostkami se tak stane mnohem méně předvídatelné. Už samotné úspěšné hody vyžadují trochu tréninku, aby hráči alespoň s částečnou úspěšností shazovali mrakodrapy. Přes původní dojem totiž není vůbec jednoduché kostkami něco shodit. Budovy jsou docela stabilní. Ale jakmile už něco spadne, zůstává to ležet. To znamená, že postupně se z města stává změť suti, mezi kterou musí hráči kostkami manévrovat.
Hra je zajímavá také díky spoustě zajímavých speciálních dovedností. Nejenže každé monstrum má svoje speciální schopnosti nalepené na kostce (které může používat po hodu kostkou), ale především je možné využívat karty, které se nepočítají jako útok. Hráči tak mohou ve svém tahu tuto kartu zahrát navíc a překvapit tak protivníka.
Herní doba závisí na šikovnosti účastníků. Čím rychleji sbírají body a rozdávají zranění ostatním, tím dříve nastane finále. Obvykle se můžete spolehnout na to, že to bude později než po třiceti minutách. Velmi dobrou volbou je fakt, že body života nejsou současně podmínkou vítězství. Hráči tak mají solidní možnost taktizovat a časovat konec bitvy na správnou chvíli. Když je ve městě více kostek, je akce ještě bláznivější.
Smash City je hrou o kaiju bitvách a herní pojetí tomu dokonale odpovídá. Je to takové akčnější King of Tokyo, závislé výrazněji na šikovnosti hráčů. Jde současně i o nový 3D prvek, který jsme už jednou zmiňovali. Prostorový dojem dodává hře ohromnou atmosféru. Smash City je díky tomu výtečná zábava, pokud máte rádi hry postavené kolem šikovnosti.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Stephen Avery |
| Ilustrace | Matt Frank, Edgar Vega |
| Vydavatel | WizKids (I) |
| Rok vydání | 2019 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 14 and up |
| Jazyková závislost | Some necessary text - easily memorized or small crib sheet (1 voters) |
| Kategorie | Action / Dexterity, Dice, Fighting, Science Fiction |
| Mechanismy | Dice Rolling, Die Icon Resolution, Map Deformation, Variable Set-up, Victory Points as a Resource |
| Rodina | Theme: Kaiju |
Více o hře.
+ házení kostkami s cílem ničit
+ speciální schopnosti příšer
+ důraz na šikovnost
+ luxusní 3D zpracování
+ monstra musí bojovat mezi sebou
- šikovnost je hlavním rozhodujícím faktorem
