Recenze: Spells of Doom – kouzly k vítězství

Už příliš dlouho jsem mlčel a sledoval, jak naše země strádá pod dravými pařáty války. Mnoho z nás už mohlo něco udělat, ale vždy jsme se raději schoulili ještě dál do kouta a doufali, že bouře už brzy přejde. Jenže naše domy stále hoří a konec trápení není na dohled. Svůj poslední meč tak nedám vojákům Hellodera. Ukryji jej v ložnici a až muži přijdou, jednoho po druhém je povraždím. Sláva Telinovi!

A tak se dostáváme, jako zatím bezejmenný a neznámý hrdina, do příběhu hry Spells of Doom. Tu vytvořila dvojice Evangelos Foskolos a Stelios Kourtis a v roce 2014 ji prezentovali jako finální dílo na veletrhu Spiel v Essenu. Jako vydavatel je označená společnost Drawlab Entertainment, ale kromě ní k publikaci přispělo také 270 fanoušků na serveru Kickstarter. Hra tak mohla vzniknout i s ilustracemi Babisu Kourtise a Themise H. Vasconcelose.

Celý svět Shaqua Maertis se ukrývá v opravdu temné černé krabici, ze které vystupuje pouze magický vír z rozeklané skály. V popředí vidíme malou siluetu člověka. Jste to vy? To zjistíme, jakmile otevřeme krabici. Uvnitř objevíme rozkládací herní plán rozdělený na hromadu šestiúhelníkových polí.

Menší desky jsou připraveny pro jednotlivé hráče a představují čtyři hrdiny, kteří povstali, aby ukončili válku. Každý z nich zde má popsané svoje dostupná kouzla, schopnosti vyvolaných příšer, ale také místo pro uložení magické energie, stupnici životů, brnění a útoku. Poslední deskou ve výbavě hráčů bude plán pro sledování vítězných bodů a odehraných tahů.

V krabici jsou také kartonové archy, z nichž vyjmete žetony poškození, ale především deset druhů nejrůznějších příšer, obvykle po třech exemplářích od každého a také malou hromádku speciálních žetonů sloužících k označení různých stavů (například omráčení). V nabídce pro hrdiny je také osm kostek a stovka magických krystalů různých barev.

Teprve teď se ale dostáváme k tomu nejzajímavějšímu, protože v krabici nechybí ani miniatury samotných postav. Každý navíc má ve své výbavě celkem šest věží (tři magické a tři obranné). Zbývajících devět šedivých staveb představuje svatyně. A pak samozřejmě nemohou chybět ani karty. Konkrétně 120 kusů s textovým popisem efektu.

Na začátku partie mezi sebe hráči rozmístí plán a na něj položí miniatury svatyní. Poté si musí vybrat hrdinu, ke kterému dostanou nejen jeho přehledovou kartu a figurku, ale také miniatury jeho věží, sadu žetonů příšer v jeho barvě a také magické kameny třpytící se daným odstínem. Po jednom krystalu pak umístí na své desce na začátek stupnice brnění, útoku a také na ukazatel životů – na jeho maximální hodnotu. Do zásoby dostane také manu o celkové hodnotě sedm. Do ruky dostane pět karet ze zamíchaného balíčku. Na konec postaví figurku svého hrdiny na mapu bojiště.

Souboj trvá celkem tři kola a každé z nich je rozděleno do šesti tahů. Tomu odpovídá také třířádková stupnice času na pomocné desce. Na začátku každého z tahů získají hráči novou manu ze zajatých zdrojů a především jejich věže se aktivují a léčí přátelská stvoření či střílí na nepřátele v okolí.

Poté hráči mohou provést řadu akcí, každou jedenkrát v libovolném pořadí. Ta zahrnuje pochopitelně pohyb všemi stvořeními, která mají pod kontrolou a to o vzdálenost odpovídající jejich rychlosti. Za cenu pěti magických bodů (mana) může také hráč vylepšit svého hrdinu a to buď v obraně (méně zranění) nebo v útoku (více kostek).

Jakmile hrdina dorazí na místo, kde se nachází nějaká magická svatyně, ji může za dvě many získat pod svou kontrolu. Na znamení toho položí hráč na špičku miniatury jeden z krystalů ve své barvě. Tak jednoduché to je ale pouze s neutrálními stavbami na začátku partie. Později musí hráči nejdříve na budovu úspěšně zaútočit a teprve poté si ji mohou zabrat pro sebe.

Na řadě je také možnost vybudovat nějakou vlastní stavbu a to za pět bodů many. Takové budovy zvyšují útok či obranu přátelských jednotek, jak už jsme zmínili. Soupeř je může zničit, protože mají pevně stanovený počet bodů výdrže. A pak je tu samozřejmě manipulace s kartami. Zahozením si může hrdina přijít k troše magické energie, ale stěžejním bodem je jejich hraní. Lze jich zahrát v kole i několik. Mohou tak dočasně vylepšit statistiky svému hrdinovi nebo použít kouzla (jedno za kolo). Ty jsou čistě útočná a umožňují likvidovat soupeře na plánu nebo vyvolávat pomocníky.

Co by to ale bylo za hrdinskou hru, kdyby se v ní nemohlo i obyčejně bojovat. Takový boj lze vést mezi sousedními hexy a útočník využije tolik kostek, kolik má hodnotu útoku. Za každý hod, který má vyšší hodnotu než brnění protivníka. K poznačení krvavých zranění slouží kulaté žetony, které napadená strana nerada použije. Za zabití nepřátelského hrdiny dostane hráč cenné čtyři vítězné body.

Na konci kola hráč zahodí zbývající karty (za jednu manu si ale může některé z nich schovat do rezervy) a dobere si nových pět. Po šesti tazích nastává konec kola a s ním bodování kontroly magických svatyní. Každá stavba přinese svému vladaři jeden vítězný bod. Po osmnácti tazích partie končí a vítězem se stává ten, kdo nastřádal v bitvě více vítězných bodů.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro pokročilérecenzestrategická

Recenze: Mars Teraformace – druhá kolébka civilizace

Spells of Doom je poměrně jednoduchou skirmishovou hrou, ve které se zdánlivě bezhlavě pustíte jeden do druhého. Ale protože tu jde většinu doby o kontrolu určitých bodů, všechno se točí právě kolem nich.

Sedm svatyní přináší každé kolo významný bodový zisk, který ale není jediný. Hráči si půjdou zcela nekompromisně po krku, protože čtyři vítězné body za zabití nepřátelského hrdiny je královská odměna. Navíc poražený bojovník se v příštím kole znovu obnoví a objeví na plánu (ačkoliv přijde o všechny své vylepšení), takže zábava může pokračovat.

Přesto, že v podstatě nepoužívá žádný unikátní koncept, je hra zábavná. Řada zajímavých situací tkví v nutnosti, aby se hráči neustále snažili jeden druhého přechytračit. V tom jim nejvíce pomohou karty, které jsou skvělým hybatelem atmosféry. Jejich správa, využívání v ideální dobu a překvapení protivníka je přesně to, co vás bude bavit. K taktice mají pochopitelně co říct také budovy, které když jsou dobře umístěné, poskytují neocenitelnou podporu svojí straně. S použitím karet se pojí také fakt, že hráč zběhlý v této hře zcela s přehledem porazí nováčka. Ten tak může od dalšího hraní být odrazen.

Partie trvají poměrně krátkou dobu a především se odehrávají v příjemném tempu. Za to může fakt, že je hra prakticky výhradně určena pro souboj dvou protivníků. Pokud bychom to měli vyjádřit v číslech, k dohrání osmnácti tahů budete potřebovat zhruba hodinu času. Někdy o maličko víc. Hra nabízí krom toho také týmovou hru dvou proti dvěma, která sice průběh lehce zpomaluje, ale zase přidává nové prvky spolupráce.

Zpracování Spells of Doom je pěkné, miniatury svatyní i hrdinů jsou opravdu podařené. Škoda, že jsme se nedočkali figurek vyvolávaných příšerek. Grafika samotná je trochu obětí celkově tmavého pojetí vizualizace, ale obrázky jsou povedené. Jen těch rámečků a lemování mohlo být trochu méně. Pravidla nejsou napsaná zrovna nejpřehledněji a neodpovídají na všechny otázky.

Díky tomu má hra zásadní problémy s přístupností. Na začátku a po prvních partiích budete dohledávat doplnění, úpravy a často kladené otázky na Internetu. A to stojí čas, který jste mohli využít na hraní. Je to škoda, protože trochu víc příkladů by příručce rozhodně neuškodilo.

Spells of Doom je hrou o bitvách. Jsou to takoví hodně zjednodušení Mage Wars (recenze) s menší možností ovlivnit vaše jednotlivé postavy. Hráči si připadají stále jako čarodějové, kteří po sobě metají ohnivé koule. Spells of Doom je hra, která má rozhodně atmosféru a přes svoje nedostatky si zaslouží pozornost.

Recenze: Spells of Doom – kouzly k vítězství

Spells of Doom má jednoduchý koncept mágů/bojovníků, kteří chodí po plánu, občas rozdají nějakou tu ránu, ale také kontrolují příšery a vysílají kouzla. To vše s cílem obsadit a udržet svatyně, které dávají všem hráčům body. Ale sladká odměna také čeká na ty, kdo dokážou nepřátelského hrdinu zabít. Velkým hybatelem zábavy jsou karty kouzel, kterými lze dobře protivníka překvapit, a taktiku podporují zase karty dovedností, které jednorázově vylepšují statistiky. Hra je taktická, ačkoliv hráči musí chytře využívat a případně si za poplatek schovávat karty. Hře lze vytknout snad jen přílišnou podobnost jednotlivých partií. Spells of Doom je ale jinak veskrze pozitivním a zajímavým zážitkem.

Klady:

+ plynulý průběh
+ přiměřená herní doba
+ taktické možnosti – věže, karty kouzel
+ hráči si jdou po krku
+ kontrolování míst na mapě
+ vyvolávání příšer
+ pouze pro dvě strany konfliktu (vyvážené)

Zápory:

- podobné partie
- nedostatečná příručka pravidel
- začátečník nemá proti veteránovi šanci

4