Filmoví fanoušci obvykle sedí u televize a neustále sledují nový příliv seriálů a snímků. Občas zajdou do kina a za lístky vytahují z peněženky v multiplexech nekřesťanské peníze. Spousta lidí se na ně dívá skrz prsty a říká jim blázni. Doteď seděli jen před obrazovkami, ale nyní dostali svoji šanci. Kromě scházení a diskutování o smyslech filmů, správném natočení kamer a orchestrálních soundtracích, se mohou nyní setkat i nad něčím soupeřivým.
Právě v tomto oboru sestavila společnost Albi novou inkarnaci do série svých otázkových her. Podobně jako loni vydaná Klasika se i letos česká firma zaměřila na nějakou užší skupinku fanoušků. Po vážné hudbě a českém klasickém filmu přišel na řadu film ve všech jeho světových podobách, od seriálů, přes evropskou produkci až po hollywoodský mainstream.
Pod hrou jako takovou není podepsaný žádný autor, takže se spokojíme s prohlášením, že spatřila světlo světa v srpnu 2011. Krabice opět zobrazuje některé známé tváře filmového plátna, jako je Marilyn Monroe, Charlie Chaplin nebo Louis de Funes.
Mnohem důležitější je však samotný obsah dna. Ten začneme opět zmíněním plánu, který je oboustranný, podobně jako u všech novějších edic otázkových her od Albi. Na jedné straně najdeme obyčejnou hru pro obvyklé příležitosti, zatímco na druhé je party verze, kterou lze hrát až od čtyř hráčů (dva týmy po dvou).
Najdeme zde šest klasických člověčovských figurek, kterými budou hráči pohybovat po plánu a také šestistěnnou kostku, která určí políčko, kde musí zastavit. Na vycvakání z aršíků čekají žetony (celkem 36) patřící do všech kategorií karet, které ve hře najdete: americké filmy, evropské a jiné filmy, tvůrci, herci, seriály a fotky. Seznam malých součástek doplňují přesýpací hodiny pro party verzi.
Ale samozřejmě to úplně nejdůležitější jsou karty klasického rozměru. Každá z nich na sobě obsahuje vypsané otázky na jedné straně a odpovědi na druhé. Na každé kartě je šest okruhů otázek. Pokud tedy vynásobíme 300 karet tímto číslem, získáme rovnou 1800 otázek, což je opravdu pěkné číslo. Další balíček stovky karet nám přinese jiné překvapení – má na sobě totiž vytištěné fotografie ze známých filmů.
V pravém dolním rohu krabice se dozvíme díky malinkému písmu, že hra vznikla ve spolupráci s Česko slovenskou filmovou databází ČSFD.cz. Pod vznikem celé té hromady otázek jsou podepsáni: Otto Beneš, Jakub a Kateřina Erbenovi, Lenka Hanušová a Adéla s Honzou Dörnerovými. A je vidět, že mysleli na všechny věkové kategorie hráčů, v otázkách totiž najdeme jak zbrusu nové informace ze světa filmu a seriálů, tak také klasiky z první poloviny loňského století.
V popisu se nejdříve zaměříme na klasickou verzi hry, kterou lze hrát v libovolném počtu hráčů od dvou až po šest. Nejdříve svoji pozornost zaměříme na hrací plán, který obíhá kolem dokola čtvercová trať pro figurky. Ta má 28 kulatých políček, po šesti na jednotlivých stranách a v každém rohu jednoho stříbrného Oskara. Od těchto sošek vedou do středu čtyři spojnice, které představují finálové otázky. Uprostřed pak je cíl.
Příprava je jednoduchá. Nejdříve musíte pořádně zamíchat karty s otázkami, případně odložit stranou ty, které jste zodpovídali minule, záleží na stylu hraní každého z nás. Ale je malá pravděpodobnost, že se vám vrátí karta a zároveň zrovna se stejným tématem jako minule. Důležité je také seřadit karty fotek podle čísel a umístit je stranou na další hromádku.
Na začátku partie každý z hráčů postaví figurku na libovolné políčko na čtvercové dráze a může vyrazit. Kupředu mu bude samozřejmě pomáhat kostka. Figurkou může o hozený počet bodů popojít na libovolnou stranu, takže má v každém tahu na výběr hned ze dvou témat. Téma, na kterém jeho figurka zastaví, odpovídá otázce, kterou dostane.
Některý z protihráčů vezme jednu z karet z hromádky otázek a přečte otázku z dané kategorie. Pokud hráč odpoví správně, může si vzít jeden ze šesti žetonů. Pokud už jej ve sbírce má z dřívějška, může za odměnu házet kostkou znovu a dostane tedy tah navíc. To je dobře, protože takto se snaží v Albi trochu vyrovnat s náhodou, která ve hře výrazně zasahuje do jejího průběhu.
Jakmile se někomu podaří nasbírat všech šest žetonů, pak může vyrazit na cestu do středu plánu. Za startovní bod si může vybrat kterýkoliv z rohů se soškou Oskara. Na jeho cestě za vítězstvím mu stojí nyní v cestě dvě kulatá políčka, na každém z nich se musí zastavit. Hráči tedy už není kostka k ničemu a posouvá se pouze na základě své správné odpovědi. Za správnou odpověď navíc nezískává tah navíc, jako dosud.
Na každém z paprsků vedoucích do středu je jiné složení otázek. To je sice zajímavé, ale je to tak trochu škoda, protože hráč si v podstatě vybere tu nejjednodušší cestu. Dvě otázky nám navíc připadaly trochu málo, tři by byly lepší.
Pak následuje už jen finální otázka ve středu. Téma hráči vyberou jeho protivníci nebo si jej může nechat vybrat kostkou. Kdo odpoví správně jako první na otázku ve středu, stává se vítězem. Zde má samozřejmě výhodu hráč, který je v pořadí tahu dříve.
Základní varianta Světového filmu je v podstatě předělávku starého a úspěšného Trivial Pursuitu (recenze), o originalitě tedy nemůže být příliš řeč. Ačkoliv je vidět snaha vylepšit princip pomocí bonusového tahu nebo možnosti přesunout se z políčka Oskara na libovolné místo na plánu a tam odpovídat na otázku. Takováto znalostní hra ovšem závisí především na citlivém výběru otázek. A to se tady opravdu podařilo.
K dispozici máte dokonce pět variant hry, které jsou pouze o sběru žetonů na jejich počet, hru bez hracího plánu jen s kostkou pro určení otázek (a sbíráte karty za správnou odpověď), nebo akční verzi, ve které si mohou hráči navzájem krást žetony.
Ale nesmíme zamluvit fakt, že Světový film v sobě obsahuje ještě druhou hru – party verzi. Ta ke všem těm znalostem přidává ještě zábavu v podobě kreslení, mluvení a pantomimy. Na začátku se hráči rozdělí alespoň do dvou týmu, tím je hra limitovaná ze spodní strany na minimální počet čtyř hráčů. Začínají všichni společně stylově na políčku s obrázkem kufru.
Tým odpovídá společně na otázky podobně jako ve standardní verzi. Kostkou pak hází proto, aby si vylosovali jednu ze šesti otázek na následující kartě. Na cestě pak především potkáte speciální úkoly, které patří do každé party hry – mluvení, pantomima a kreslení.
Hrací plán navíc v postupu figurky představuje cestu jednoho človíčka směrem ke slávě, od člena komparsu až po hvězdu na Chodníku slávy a uvedení do síně slávy. Každý krůček se sestává z několika úkolů pro družstvo, takže vám hra na chvilku vydrží, než někdo zvítězí.
Hra samotná je v podstatě jen přepracovanými staršími edicemi, ale přidává do krabice jednu velmi důležitou novinku. Tou jsou karty s fotografiemi z filmů. Pokud by ale bylo vaším úkolem pouze pojmenovat film, ze kterého obrázek je, asi by to bylo příliš jednoduché. Proto je na každé kartičce s otázkami uvedená také otázka pro fotografii, která po vás bude chtít jména postav, herců nebo režiséra snímku. Na osvědčeném principu, který si Albi ověřilo na zákaznících v předchozích hrách, není důvod nic měnit.
Světový film je nejlepším ze zatím vydaných řad Česko, Svět a ostatních vědomostních her. Pokud jste fanoušky filmů, pak vás určitě potěší a užijete si s otázkami spoustu legrace. Stále však jde jen o chození po herním plánu a odpovídání na otázky a zábava je daná pouze náhodou, která vás přinutí neustále přeskakovat potřebná políčka. Naštěstí na tuto bolístku v Albi našli recept v podobě oskarových políček.
Světový film je hrou pro filmové fanoušky. Ostatní si u ní příliš legrace neužijí, protože otázky jsou pro neznalé velice obtížné. A zábavu z tipování si užívá asi jen málokdo. Naštěstí i tak je trh pro hru velký. Pokud jste filmový fanoušek, pak vám můžeme hru doporučit, protože jinou a zajímavější na hollywoodské téma nenajdete.
+ party varianta hry
+ otázky rozvrstvené pro všechny skupiny fanoušků
+ poznávání fotografií z filmů
+ lidi baví znalostní hry
+ jediná hra pro fanoušky filmů
- žetony mohly mít hezčí zpracování
- stále stejný herní princip
Hra je vcelku fajn. Jen mne docela dost mrzí, že ji tvůrci šili horkou jehlou. Zatím jsem nalezl dvě závažné chyby v otázkách. Asi není moc znalý světového filmu tvůrce, který položí otázku: „Který režisér natočil kultovní film Nebe nad Berlínem z roku 1987 s Peterem Falkem v hlavní roli?“ Kdyby „tvůrce“ tento kultovní film viděl, věděl by, že hlavní role patřila Bruno Ganzovi a nikoliv Peteru Falkovi. Dalším nesmyslem je otázka: „Co se stalo s komisařem Corradem na konci 4. série italského seriálu Chobotnice?“ Každý, kdo tento seriál viděl ví, že hlavní hrdina se sice jmenoval Corrado, ale jen křestním jménem. Jeho příjmení, které by měla otázka spíše obsahovat je Cattani, nebo celé jméno Corrado Cattani. Je to škoda. Za cenu, kterou se hra prodává by bylo fajn věnovat se více kontrole. Co je na hře nepraktické, je volba šedého podkladu pod otázky. Při menším osvětlení není dobře čitelná otázka z fotografií. Samotné označení čísel na fotografiích je též nepřehledné pro špatně zvolený font. Celově je hra zábavná, ale mohla být daleko lepší. Skvělý nápad, který vytvářeli lidé, které dané téma asi moc nebaví.
hrali sme ju viackrat s priatelom a nikdy sme ju nedohrali do konca. niektore otazky su velmi tazke (hlavne tvorcovia)a tym padom to uberalo na zabavnosti. party verzia je ale vydarenejsia a da sa pri nej s partiou zabavit….my radsej ostaneme pri geografickych hrach od albi (europa, svet …) 🙂