Šachy. Přemýšlivý fenomén, který překračuje hranice věku a generací. 32 figurek se utká na šachovnici z 81 polí a pouze jeden král tuto bitvu obvykle přežije vestoje. Mnoho autorů už se snažilo o různé obměny a vylepšení, ale starý princip stále vítězí.
Občas jsou ale i ti nejvěrnější milovníci šachovnice rádi za nějakou tu změnu. Mohou si odpočinout od stejného způsobu uvažování a objevovat nové výzvy. A právě to umožní všem zájemcům Talat, nová abstraktní hra z produkce společnosti Huch & Friends. Do České republiky ji dováží a s českými pravidly prodává společnost REXhry. Autorem hry je Bruce Whitehill.
Krabice se vás nesnaží nějak ošálit a na jejím černém těle je nakreslený pouze elegantní symbol. A samozřejmě název. Přesto vás hra po okrytí obsahu překvapí. A nejen třemi herními plány, které mají vždy rozměry 5×5 polí, ale především tím, co se ukrývá pod nimi.
Jsou zde přehledně uloženy kameny, se kterými budete hrát. Ale nejsou ledajaké. Mají různé tvary a výšky, přičemž krabice je pro ně elegantně uzpůsobená. Dva nižší stojí a vedle nich leží ten nejdelší. Celkem je zde vždy devět kamenů od každé barvy, tři každé výšky rozdělené svým tvarem ještě na trojúhelník, čtverec a šestiúhelník. A barvy? Jsou tu černá a bílá a k nim ještě jedna mramorová, tedy strakatá šedobílá.
Tři desky, tři barvy. To je divné, že ano? Ale váš instinkt tentokrát napovídá správně a je to jeden z důvodů, proč občas Talat zvolíte na úkor šachu. Nemusíte jej hrát totiž pouze ve dvou, ale můžete se utkat dokonce i ve třech hráčích! Zní a vypadá to na první pohled trochu bláznivě, ale hromada různých taktických možností vám dá opravdu zabrat.
Bez ohledu na to, kolik hráčů se partie zúčastní, použijete vždy k partii všechny tři desky. Ty položíte do středu stolu a přiložíte je tak, aby se navzájem dotýkaly rohy. Vytvoříte z nich tedy vlastně takový trojúhelník. Řadit je však musíte tak, aby vždy barvy dvou startovních řad svíraly spolu úhel.
Teď už se ale zaměříme na partii pro plný počet tří hráčů. Každý z hráčů si vezme dílky od svoji zvolené barvy a posadí se k plánům tak, aby k němu směřovaly plány právě těmi dvěma základními čarami v jeho barvě. Při pozornějším pohledu si všimnete, že dohromady trojice plánů zobrazuje všechny kombinace tří barev.
První součástí boje je, stejně jako například při oblíbeném cyvasse v Písni ledu a ohně, základní rozestavení figurek. Ale tady oproti fantastické a vymyšlené hře nemusíte skrývat svoje úmysly. Místo toho se hráči střídají v pokládání jedné figurky a to na kteroukoliv ze svých dvou základních čar. Na každé desce mají jiného protivníka, který proti nim staví svoje kameny.
Ve chvíli, kdy mají všichni svoje figurky rozestavené, každý má na jedné základní čáře pět a na druhé čtyři postavičky. Hráči se obvykle snaží udržet síly vyrovnané, aby měli desky stejně, ale zde má velkou výhodu ten, který pokládá figurky později. Proto je velice důležité, abyste pořadí přípravy hry určili náhodně nebo v případě více partií měnili.
A o co vlastně v partii jde? Překvapivě o vítězné body, které lze získat vyhozením soupeřovy figurky na jednom z vašich plánů (vaše jsou dva ze tří, na třetím proti sobě bojují vaši dva protivníci) nebo přeběhnutím celého herního plánu o délce pěti řad až na opačnou stranu do základní čáry vašeho protivníka. Ten se ale o totéž snaží na stejném plánu v druhém směru.
Proti sobě tedy jdou vždy dvě řady figurek. Hráč ve svém tahu může vždy pohnout pouze jednou z nich a to vždy pouze dopředu. Můžete rovně vpřed, nebo diagonálně, tedy šikmo na následující políčko dotýkající se vašeho současného rohem.
Jakmile se ocitnou dvě znepřátelené figurky poblíž sebe, může dojít k vyhození. To je možné provádět jak pohybem vpřed, který jsme již zmínili, tak navíc také posunem do strany. Je to jediná situace, kdy pohnete svojí figurkou a nepřiblížíte se k druhé straně plánu. Sice to může vypadat výhodně, ale ve skutečnosti obvykle není, protože se potřebujete dostat na druhou stranu herního plánu co nejrychleji.
Proč? Protože ve chvíli, kdy už není možné, aby na plánu došlo k dalšímu konfliktu – vyhození už není možné například proto, že se figurky už všechny minuly, je tato deska okamžitě zamknutá a nelze na ní dále hrát. To znamená, že všechny postavičky zůstanou na svých místech až do konce partie a vy dostanete body pouze za ty, které už předtím stihly dosáhnout svojí cílové čáry v protivníkově barvě.
Pochopitelně i vyhazování má svoje pevně daná pravidla. Vyřadit ze hry můžete pouze figurku, která je o jeden stupeň menší než vaše. To znamená, že vysoká může vyhodit pouze střední, ale nikoliv malou. A samozřejmě tu platí i pravidlo Davida a Goliáše, že malá může vyhazovat velkou.
Výška tedy má přednost. V situaci, kdy se potkají stejně vysoké postavičky, hraje pak roli počet stran. Větší číslo je opět lepší, takže šestiúhelník bere jak trojúhelník, tak i čtverec. Trojúhelník tady je opravdu nejslabší a má prostě a jednoduše v těchto soubojích smůlu.
Boj končí ve chvíli, kdy jsou zmrazené dva ze tří herních plánů. Na konci partie si hráči započítají pět vítězných bodů za každou figurku, kterou se jim podařilo vyhodit, a další tři body za všechny své postavičky, které stačily dojít na protější stranu plánu. Hráč s nejvyšším součtem vítězí.
Talat je opravdu vysoce taktickou a velice přemýšlivou hrou, která není vhodná pro uspěchané hráče. Každý tah je třeba pečlivě rozvážit a ke hře se tak skvěle hodí nějaké stopovací zařízení. Protože ji budete ale hrát ve třech, klasické šachové hodiny vám asi nebudou stačit. Můžete tak ale použít třeba DGT Cube (recenze), která je pro tyto účely naprosto skvělá.
Z popisu pravidel vidíte, že o svojí strategii musíte přemýšlet od položení první figurky. Svoje plány však budete upravovat podle toho, jak a které postavičky položí na daný plán protivník. Právě v rozdělování svých sil na dvě desky spočívá velká výzva už na začátku. Pokud totiž uděláte chybu, můžete připravit protivníkovi hodně zbytečných laciných kořistí nebo si naopak znemožnit vyhazování, tím i zisk bodů a vítězství.
Díky tomu, že zde platí pravidlo „vyšší bere“, jsou všechny principy pro vyhazování naprosto intuitivní, stejně jako systém hry. Žádný z hráčů pak nemá problém jej dodržovat. Vše je logické, stejně jako pohyb figurek.
Ve dvou hráčích se stává z třetí barvy neutrální. Hráči jí naplní dvě šedé startovní linie ještě před rozestavením svých figurek. V průběhu partie pak mohou táhnout svými nebo šedými figurkami a vyhazovat s nimi protivníkovy figurky. A proto i na plánu, kde jste vy a šedé není vše tak jednoznačné, protože kromě vás s nimi může pohybovat i protivník. Vyhozené kameny prostřednictvím šedých jdou také vám do závěrečného skóre.
Zpracování je velice pěkné. Kameny jsou těžké a pevné, i trojúhelníkový tvar drží bez problémů na stole ve vzpřímené poloze. Pravidla jsou plná příkladů, abyste měli při učení opravdu jednoduchou pozici.
Talat nabízí zajímavou variantu k hraní šachu. Nejvýraznější výhodou je hra ve třech a také simultánní hra na dvou plánech. Tím je výzva pro oba hráče větší a to přes poměrně malé rozměry jednotlivých desek. Pokud tedy máte rádi náročné a přemýšlivé hry, nebo sháníte dobrý dárek pro fanouška šachu, pak je Talat výtečnou volbou.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Bruce Whitehill |
Vydavatel | HUCH!, Puzzlewood, Amo Oy, Bard Centrum Gier |
Rok vydání | 2008 |
Počet hráčů | 2 - 3 |
Herní doba | 33 |
Minimální věk | 8 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (3 voters) |
Kategorie | Abstract Strategy |
Mechanismy | Grid Movement, Pattern Movement, Rock-Paper-Scissors, Square Grid, Static Capture |
Rodina | Category: Combinatorial, Components: 5 x 5 Grids |
Alternativní názvy | "3", Drei, Three |
Více o hře.
+ elegantní logická hra
+ až pro tři
+ skvěle rozvržená krabice
+ opravdu masivní dílky
+ zajímavé rozhodování
+ připravujete si i rozestavení figurek
+ dvě varianty bodování
+ zamykání plánu
+ zajímavé ve dvou i ve třech
- není vhodná pro odpůrce abstraktních her
- hodně věcí na sledování z ní dělá náročnější pro děti