Před setměním vypadalo muzeum bezpečně. Všechny exponáty byly na místě, skoro jako by se nás snažily přesvědčit, že se tu nic neděje. Jenže po včerejší noci je jasné, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Stačí jen, abych se podíval na svoje pravé předloktí, kde mám krvavou stopu po pařátech. Jen o vlásek jsem vyvázl jisté smrti, když jsem se najednou ocitl uprostřed trnitého bludiště. Když neuspějeme, bude konec všeho. Temné znamení bylo jen začátkem, který musí skončit.
Jedno takové muzeum je herním prostředím, ve kterém se odehrává celá desková hra Temné znamení (v originále Elder Sign). Vyšla poprvé v roce 2011 a jde ve stopách veleúspěšné deskové hry Arkham Horror (recenze). V pozadí dalšího zla, které se dere na povrch zemský, stojí autoři Richard Launius a Kevin Wilson (Civilizace – recenze). O atmosférické ilustrace ze světa H. P. Lovecrafta se postaral Dallas Mehlhoff. V kompletní české lokalizaci hru přináší společnost ADC Blackfire.
Malá krabička na první pohled nezaujme tolik, ale množství komponent uvnitř stále dokáže udělat radost. Protože uvnitř není žádná herní mapa, všemu vévodí archy s vycvakávacími žetony. Nemohou tak chybět žetony stop, příčetnosti a zdraví. Místo figurek jsou tentokrát postavy také z tvrdého lisovaného papíru. Šestnácti hrdinům se postaví hromádka 27 nestvůr (pět z nich maskovaných). Na řadu tentokrát ale přijdou také žetony zkázy a především titulní temná znamení.
Co by to ale bylo za kooperativní hru z města Arkham, kdyby tu chyběly karty. Dva balíčky po přibližně osmdesáti kartách se výrazně odlišují v rozměrech. A zatímco menší mají na sobě natištěné obávané mýty, potěší hráče i postavami spojenců a obrázky předmětů či zaklínadel.
To druhá hromádka velkých karet obsahuje samotné vyšetřovatele (i s jejich statistikami příčetnosti, zdraví, schopnostmi a počátečním vybavením), karty dobrodružství a samozřejmě také úhlavní nepřátele hrdinů – prastaré, kteří čekají na probuzení. Ti opět mají stupnici zkázy, útočné, ale i speciální schopnosti. Hru dotváří také hromádka kostek a velké kartonové hodiny s ručičkou.
Na začátku partie hráči umístí mezi sebe do středu stolu kartu muzea, na kterou položí všechny barevné kostky. Nedaleko nich položí také hodiny. Partie začíná o půlnoci a hráči podle toho nastaví jejich ručičku. Hráči si náhodně vylosují svého nepřítele (prastarého), nasypou všechny nestvůry do misky či pytlíku (není součástí balení).
Ještě než si hráči vyberou svoje vyšetřovatele a ověsí je startovním vybavením, musí ještě připravit herní plán uvnitř muzea. Ten vytvoří šestice karet dobrodružství ve dvou řadách po třech. Teprve pak na scénu vstoupí postavy, které navíc dostanou ještě žetony označující zdraví a příčetnost. Všichni začínají svoje dobrodružství na kartě muzea. Ještě před startem partie je vyhodnocen účinek jedné karty mýtu.
Hráči se budou celou partii střídat v tazích, které se skládají vždy ze tří fází v pevně daném pořadí. Všechno zahajuje pohybem, který může vést buď hlouběji do nitra muzea vstříc dobrodružství, nebo do bezpečí čerstvého vzduchu u vchodu. Rozhodnutí je na hráči, protože útěk vstupní branou sice přinese dočasnou úlevu nebo dokonce pomoc (léčení, předměty), ale čas neúprosně ubíhá vpřed, směrem k další půlnoci a probuzení prastarého.
Proto jsou cestou vpřed především dobrodružství, kterým se musí hrdinové postavit. Vyberou si jednu z dostupných karet v muzeu a pokusí se splnit jeho cíl. Ty znázorňují vodorovné řádky symbolů – podmínek nutných k dokončení výpravy. Ty představují nejen strany některých kostek, ale některá místa stojí i čas, zdraví či příčetnost. Každý řádek představuje jeden z cílů, které lze postupně plnit.
Většina dobrodružství začíná hodem šesti kostkami (další kostky přidávají předměty). Ty by měly přinést kýženou sestavu obrázků tak, aby bylo možné celý řádek zakrýt s pomocí odpovídajících symbolů. Tyto kostky však již nelze znovu použít pro dokončení dobrodružství, které se tak postupně ztěžuje, jak se blíží ke svému konci. Úspěch s sebou přináší odměnu. Vedle ní je ale natištěný také postih, který čeká na vyšetřovatele, pokud jeho hod kostkou selže a není možné v dané chvíli splnit žádný ze zbývajících cílů.
Někdy na hráče na konci výpravy čeká předmět, jindy stopa nebo dokonce otevřená brána do jiného světa (nová karta dobrodružství navíc). Za plnění hráči získávají také trofeje (danou kartu o hodnotě odpovídající číslici v zeleném kruhu), které lze vyměnit za výhody později v partii.
Každý tah končí posunem hodinové ručičky o tři hodiny blíž zkáze. O půlnoci je vždy vyhodnocena jedna nová karta mýtu, která obsahuje okamžitý i dlouhodobý efekt. První je proveden okamžitě, druhý bude trvat až do chvíle, než jej překryje nový mýtus. S ubíhajícím časem přibývá na kartě prastarého počet žetonů zkázy a blíží se rozhodující souboj. Prastarý se probudí, pokud je jeho stupnice zaplněna a hrdinové jej musí porazit v přímém souboji s využitím kostek. Hráči ale mohou vyhrát také dřív, pokud se jim podaří nashromáždit dostatečný počet žetonů temných znamení.
Temné znamení si zachovává všechny přednosti svojí velké předlohy, ale přitom do hry vkládá mnohem větší důraz na kostky a práci s nimi. Ačkoliv už v Arkham Horroru byly kostky, tady je jejich využití naprosto zásadní. A také vliv náhody při jejich hodu. Proto hráči musí velmi dobře zvážit, o které dobrodružství se pokusí. Odměny a postihy jsou dobře vyvážené.
Samozřejmě tu chybí město. Žádné cestování, nebo hra na honěnou s nestvůrami. Na podobné vychytávky si musíte nechat zajít chuť. Herní náplň ale zůstává i tak dostatečně zajímavá a herní tahy jsou velmi rychlé.
Protože se jedná o kooperativní hru, v partii jsou neustále zapojeni všichni hráči. Temné znamení trpí problémem hlavního hráče, který bude ostatním říkat, co mají dělat. Ale to už záleží na konkrétní herní skupině. Mnohem důležitější je fakt, že i ve vyšším počtu zůstává hra stále plynulá a čekání na tah není nijak zdlouhavé.
České vydání je připraveno z revidované edice, která má lépe zpracovaná pravidla a opravených několik drobných nedostatků na kartách. Hra je přeložena do našeho jazyka kvalitně a všichni hráči budou určitě rádi za plnohodnotný zážitek.
Výborně působí variabilní herní plán, který se neustále mění. I počet dostupných dobrodružství může být odlišný, protože do hry čas od času vstoupí i jiné světy. Ale i v situacích, kdy už hráči znají všechny karty, umí být Temné znamení stále zábavné. Všeho je dostatek a to nepočítáme rozšíření, které je ve světě dostupné. Zprávy o jeho českém vydání zatím bohužel nemáme, protože teď přišel čas velkého rozšíření pro Arkham Horror osobně.
Největším nedostatkem oproti původní hře je chybějící prostor k vybudování opravdového příběhu a atmosféry. Hráči stále bojují o svoje životy, spolupracují a komunikují u stolu, ale ten apokalyptický pocit z originálu se nedostaví v takové míře. To je ovšem cena, kterou bylo třeba zaplatit za výrazně nižší herní dobu a jednodušší pravidla.
Zpracování je precizní a ani samotné figurky nijak ve hře nechybí. Ilustrace jsou opět výborné. Nejvíce pak potěší velké karty dobrodružství, kde je dostatek prostoru pro všechny podstatné prvky a krásné kartonové hodiny, které výtečně dotváří atmosféru boje s časem.
Temné znamení je výborným způsobem, jak získat nové fanoušky pro tento horrorový svět. Hra není tak prošpikovaná pravidly, na které lze snadno zapomenout, když nehrajete pravidelně a ubíhá velmi příjemně. Přitom ale neurazí ani fanoušky Arkham Horroru, protože umožní návštěvu jejich oblíbeného světa v kratším čase.
Více o hře.
+ zjednodušená klasika
+ výtečné pro méně zkušené hráče
+ rychlá herní doba i tahy
+ hra pod tlakem času (ne reálného)
+ dostatečně variabilní
- velký důraz na náhodu
- atmosféra nedosahuje kvalit originálu
