Recenze: Těžcí hrošíci dupou sem a tam

Hrošíci se vydali na procházku po ostrově. Jenže ošetřovatelé přestali dávat pozor a teď neví, který hroch je který. Každá skupinka má svůj vlastní výběh s hračkami, které odpovídají jejich hmotnosti. Pokud by si na lehátko sednul hroch těžký, nezbude z něj nic, jen kousky dřeva. Proto je naprosto zásadní, aby každý pár našel cestu ke svému domovu. Jenže jak na to?

Zamíchaní těžcí hrošíci jsou přesně to, co čeká na děti v deskové hře Těžcí hrošíci, původně Heavy Hippos. Hra vznikla v hlavách Richarda a Nilse Ulrichových, kteří ji vydali zásluhou německé společnosti Beleduc v roce 2014. V našich končinách si ji pak můžeme zahrát zásluhou společnosti Zábavné učení.

Na víku hry vidíme právě takovou dvojici – hrošice je lehká a sportovní, zatímco pod panem hrochem váha jen skučí a sténá. Oba si prohlížejí diváci a vidíme tu i jednoho ze zřízenců, kterými se vlastně v téhle partii staneme. Žlutá krabice je navíc pořádně těžká, jako by se uvnitř rozvalovalo pořádné stádo těchto hrochů.

A ono tam uvnitř opravdu je. Konkrétně mluvíme o šesti velkých dřevěných hrošících. Ještě větší překvapení čeká ale na ty, kteří jejich figurky vezmou do ruky a potěžkají. Každá dvojice je jinak těžká a dohromady jsou tu tedy tři různé váhy. Ačkoliv by je normálně měli hráči rozeznat citem, na spodní straně každé figurky je hmotnost naznačena počtem závaží. K hrošíkům patří ještě jedna kostka s číslicemi po stranách a také velký rozkládací plán s cestičkami. Ty vedou k domečkům jednotlivých hrošíků.

Na začátku partie hráči figurky rozestaví náhodně na šest startovních pozic. Nesmí ale dopředu vidět (nakukovat zespod), jak těžký hroch se nachází kde. To bude právě jejich úkolem uhodnout ve chvílie, kdy začne partie.

Hráči po celou dobu musí spolupracovat. Kdykoliv se dostane na tah jeden z nich, hodí kostkou a musí se zařídit podle toho, co mu padlo. Samotné číslo znamená jednoduše posun hrochem. Když jej hráč drží v ruce, může všem oznámit svůj dojem a kategorizovat hmotnost této figurky na stupnici tří úrovní. Šipky znamenají možnost prohodit pozice dvěma hrochům, zatímco 1+1 umožňuje táhnout ještě podruhé.

Všichni hrošíci se tak společnými silami posunují kupředu k napajedlu. Každý hráč má povinnost oznámit ostatním svůj dojem, když na něj dojde řada a posouvá některé figurky. Jejich pozici si musí všichni pamatovat, protože bez koukání pak musí s hrošíky dorazit na správný konec cestičky. Když hodnota dovolí, může s figurkou hráč dorazit do cíle. Ale k tomu musí všichni souhlasit, že sem daná figurka opravdu patří. Nikdo další z hráčů si ale mimo svůj tah hrocha potěžkat nesmí! Partie končí ve chvíli, kdy všech šest hrochů nalezlo svůj domov. Hráči ale společně vyhráli jen v případě, že neudělali v jejich rozřazení ani jednu chybu.

Svým kooperativním zařazením hra nabízí ohromnou zábavu pro ty úplně nejmenší. K hraní hrošíků stačí základní počty, ale při tom tato jednoduchá dětská hra u dětí rozvíjí tolik různých dovedností. Tou hlavní je samozřejmě odhad na rozdílnost váhy, který s sebou současně nese i matematický podtext. Děti se ale současně učí také spolupráci a domlouvání a schopnosti zprostředkovat svoje dojmy ostatním.

Mohlo by Vás zajímat

recenze

Recenze: T.I.M.E. Stories – Proroctví draků

Rozdíly mezi jednotlivými hmotnostmi jsou dostačující. Děti tedy mají opravdu šanci je rozeznat. Ale prvek spolupráce vyžaduje, aby se všichni shodli. A to může být opravdový kámen úrazu, protože každý váhu vnímá trochu jinak a stačí jedna chyba a všichni prohrají.

Figurky hrochů se sice pohybují v závislosti na hodu kostkou a tedy náhodně, ale ve hře není (v základní verzi) žádný časový limit. Děti tedy mají dostatek času na to, aby se v klidu rozmyslely. To je dobře, protože hra je doporučena už od čtyř let a to jejím mechanismům opravdu odpovídá. Čtyřleté děti budou z hrošíků nadšené a budou je chtít vodit k napajedlu zas a znova.

Hra pro takto malé děti nesmí trvat dlouho. A to odpovídá, protože jednotlivé partie málokdy mohou přesáhnout deset minut. Hra si tak bez problémů udrží pozornost hráčů. To ale neplatí pro starší zájemce, kteří v ní brzy ztratí zájem. Ze hry tak děti díky její jednoduchosti vyrostou opravdu rychle, což je také základním a hlavním nedostatkem.

Těžcí hrošíci jsou parádní zábavou pro předškoláky. Už od čtyř let mohou děti doprovázet veselé hrochy na jejich cestě k napajedlu. Při každém zvednutí figurky ale současně musí dokázat odhadnout jejich hmotnost a zařadit je do správného cílového prostoru. Hráči společně vyhrávají i prohrávají, a tak se učí spolupráci. Pokud tedy hledáte nějakou jednoduchou a mírumilovnou zábavu pro svoje mrňousy, pak Těžcí hrošíci jsou rozhodně skvělou volbou.

<br><br>

Recenze: Těžcí hrošíci dupou sem a tam

Těžcí hrošíci naštěstí nezadupali svými velkými tlapkami zábavu do země, ale právě naopak. Každé jejich kilo s sebou přináší zábavu pro malé děti, které budou muset prokázat svůj odhad. Hrošíci se totiž dělí na tři skupinky podle hmotností, ale nelze je rozeznat jinak, než opravdovým potěžkáním. Děti si ji užijí už od opravdu nízkého věku, ale tomu také odpovídá fakt, že ze zábavy rychle vyrostou. Po dobu, kdy budou v ideálním věku, si ale užijí krásné dřevěné zpracování a vylepší se v důležitých dovednostech. Těžcí hrošíci jsou skvělými kamarády pro každého předškoláka.

Klady:

+ zakomponování hmotnosti do hry
+ už od 4 let
+ trénuje hned několik dovedností
+ krásné dřevěné zpracování
+ herní doba odpovídá cílovému publiku

Zápory:

- děti ze hry rychle vyrostou

0