Recenze: The Captain is Dead – na lodi bez kapitána

Vždycky může být hůř. Dnes jsem zjistil, že ať už si říkáte cokoliv, nikdy to není to poslední, co vás může potkat. Proto raději držte pusu zavřenou a nemuseli byste dopadnout jako já. Kdybych si nechal pro sebe to nalezení kočky v nákladovém prostoru, nic z toho by se nejspíš nestalo. Kuchař by nespadl do díry a nevymknul si nohu. Na jeho místo by nemusela nastoupit navigátorka, která svojí nešikovností způsobila požár na palubě. V důsledku toho vznikl elektrický výboj, který zabil kapitána a zábleskem přivolal nepřátelské lodě, na jejichž území jsme se nacházeli.

Samé špatné zprávy na vás čekají v deskové hře The Captain is Dead, kterou vymysleli a přetvořili do kartonové podoby Joe Price a JT Smith. Druhý jmenovaný přiložil ruku k dílu i v případě ilustrací, se kterými mu pomohl Gaetano Leonardi. Vytvořili tak všichni společně deskovou hru, kterou vydal pod svými křídly v roce 2014 The Game Crafter LLC. Na jejím vzniku se podílelo neméně ale také neuvěřitelných 1734 fanoušků na serveru Kickstarter, kteří vybrali dohromady přes 100.000 dolarů oproti požadovaným dvěma a půl tisícům.

Na křídlech takto velkého úspěchu přiletěla nízká čtvercová krabice i na náš stůl a zaujala už na první pohled svojí neobyčejnou ilustrací. Uvnitř se pak nachází přeložený herní plán s mapou vesmírného plavidla se všemi důležitými místnostmi od kapitánského můstku, přes ošetřovnu až ke strojovně. A také se spoustou pozic a stupnic kolem.

Hráči se dočkají také třiceti plastových figurek, jejichž oválná těla je třeba z obou stran zakrýt samolepkami a tak dodat figurkám osobnost. Hráči pak dostanou také sedm plastových torpéd a tři dřevěná dřívka (dvě jako ukazatele stavu štítků a jádra) , a pak dvě hromádky karet. Ty menší představují systémy, vylepšení a nástroje, ale také karty schopností (příkazy, věda, inženýři a taktika). Větší karty připraví hráčům tři úrovně poplachů, šestnáct bojových plánů, ale i osmnáct rolí.

Na začátku partie hráči rozmístí na plán šestici karet systémů a neaktivní vylepšení položí na předepsané místo pod plánem, poblíž míst pro jejich uplatnění. Karty poplachů pak vytvoří jednu hromádku od červených vespod až ke žlutým úplně nahoře. Každý balíček hráči samozřejmě před jeho položením zamíchají. Dvě horní karty pak hráči vyloží nad plán. Vaše skenery prozradily, co se na vás zrovna řítí za problém.

Hráči označí štíty tyčinkou na 100% a na druhé stupnici vyberou obtížnost. Ze zamíchaného balíčku dovedností dostane každý z účastníků partie pět karet, další tři zůstanou ležet odkryté u plánu, zatímco zbytek položí hráči na určené místo. Figurky černých vetřelců i torpéda jsou připraveny na svých místech, zatímco hráči provádí poslední přípravu – vyberou si roli a k ní dostanou všechny figurky stejné barvy. Ta odpovídá také místu, kam figurka patří a tam začíná partii.

Ještě než se členové posádky rozeběhnou po lodi za svými úkoly, je na čase lodi uštědřit její úvodní poškození. Hráči tak odhalí a vyhodnotí prvních pět poplachů. Tím ihned mají všichni co dělat. Každá postava využívá svoje akční body nakreslené na kartě, obvykle se jedná o čtyři. Ty lze použít na pohyb až o dvě místnosti, předávat si nástroje, dovednosti, ale také zabít nepřátelského mimozemšťana ve stejné místnosti.

V každém tahu ale budou také používat nejrůznější schopnosti místností po lodi. I za jejich aktivaci se platí akcí, která je natištěná přímo u toho místa i s dalšími pokyny. Často je třeba zaplatit i kartami schopností, jejichž hodnotu lze snížit o případné speciální vlastnosti dané role. Některé systémy budou v průběhu partie poškozeny, lze je postupně opravovat a znovu využívat. Tím hlavním cílem je oprava jádra pohonu, který umožní lodi skočit ze sektoru zpět do bezpečí.

Jenže nebezpečí se kolem trupu neustále hromadí. Na konci každého tahu hráč vyhodnotí novou kartu poplachu (jednu ze dvou odkrytých) a poté odhalí novou na její místo. Tak se hráči střídají, ve zkoumání anomálií, střílejí torpéda po nepřátelských lodích nebo získávají nové karty dovedností prostřednictvím počítačů a senzorů. S poplachy lze také bojovat schopnostmi, utracením tří bodů příkazů a jeho odhozením dřív než nastane.

Hráči se ve svojí snaze a bláznivém pobíhání po stanici (s tím ji pomáhá i teleport) střídají. Mohou využívat i karty bojových plánů získané na velitelském můstku. Stejně ale dřív nebo později zaznamenají výhru či prohru. Vítězství se jim podaří v případě, že opraví jádro a skočí pryč před zničením lodě. K tomu dojde v případě, že štíty klesnou na 0%, hráči jsou zahlceni mimozemšťany nebo třeba vytáhnou nešťastnou kartu červeného poplachu.

The Captain is Dead je hektickou sci-fi hrou, kde jsou v tom všichni společně od začátku do konce. Většinu času jen pobíhají jako šílenci po stanici a snaží se opravit věci, které se pod náporem mimozemského útoku hroutí. A pouze když si najdou chvilku času, mohou opravit část jádra a přiblížit se k úniku. Přežití je ale důležitější.

Nároky na hráče se s postupující partií zvyšují, jak přichází do hry horší a horší poplachy. Čas od času se vedle vaší lodě vynoří nějaké jiné plavidlo, a dokud jej nezničíte, bude vám konstantně snižovat hodnotu štítů. V takovou chvíli se umí priority velmi rychle změnit. A takových situací v této hře zažijete hromadu.

Na nic není pořádně čas, jako byste opravdu bojovali o život. Atmosféra této hry je hutná a nenechá nikoho z týmu vydechnout. I mimo váš tah se snažíte alespoň sledovat a pomáhat radami, protože je to vždy o záchraně krků všech dohromady.

Mohlo by Vás zajímat

dětskárecenze

Recenze: Janod Zajíc a želva – rychlost proti chytrosti

Tahle kooperativní hra se díky atmosféře hraje skvěle. Protože je poplach odhalován po tahu každého hráče, je tak výborně vyřešena škálovatelnost pro různé počty hráčů. Tahy jsou plynulé, protože nabídka akcí není zase tak široká (najdete ji na přehledové kartičce) a především to, co je třeba udělat, často vyplývá z příběhu, který hra vypráví.

Ve hře nejsou žádné skryté informace ani zrádce, takže jako mnoho dalších je i její průběh náchylný ke kontrole jedním dominantním hráčem. To je ale známý syndrom kooperativních her, na který si prostě musíte dát pozor především při výběru svých spoluhráčů.

Ale unikátnost postav vám vše vynahradí. Každá role je jiná a nabízí odlišnou taktiku, ale má také jiný limit karet schopností v ruce. Tím nejlepším příkladem je role hologramu, který nemůže provádět všechny úkony, ale zase má jiné výhody. Například jej jen tak něco nezraní.

Na první pohled to všechno vypadá složitě. Příprava je trochu náročnější v prvních partiích, protože nevíte, kam co přesně patří. Jakmile hře ale proniknete pod kůži, jedná se o nenáročnou zábavu. Tedy pokud se bavíme o pravidlech a jejich zapamatování. Samotná obtížnost je totiž nastavena velmi vysoko a vyšší obtížnosti jsou pro opravdu hodně dobré týmy. My několikrát prohráli i na základní obtížnost. Délka partie je trochu nadprůměrná a může dosáhnout 90 minut a funguje skvěle i v maximálním počtu sedmi hráčů!

Všechno to je nakonec o sehranosti týmu, předvídání a trošce štěstí, že zrovna v tuto chvíli nedorazí poplach, který by vás dorazil. Ta nejistota má ale za následek vynikající zážitek, který se směle může řadit k nejlepším kooperativním hrám (obzvlášť sci-fi, kterých není zrovna moc). Zásluhou náhodně odhalovaných karet i dostatku rolí je hra dostatečně variabilní a plná zajímavých situací.

Zpracování je pěkné, především pokud se podíváme na grafiku. Ta hru odlišuje dostatečně od klasického proudu líbivých ilustrací. Plastové oválné figurky se samolepkami nejsou ničím extra, ale hře nijak neškodí. Provedení karet je průměrné.

The Captain is Dead vypráví napínavý příběh, který může mít hned několik konců. A do posledního tahu není jisté, který to zrovna bude. Hra nabízí spoustu jedinečných zážitků, které můžete objevit pouze při kooperativním hraní, a teprve ukazuje, o kolik mohl být Damage Report (recenze) lepší. To je tady znovu ve vynikající formě a my můžeme směle The Captain is Dead doporučit všem fanouškům sci-fi žánru.

Recenze: The Captain is Dead – na lodi bez kapitána

The Captain is Dead postaví do nezáviděníhodné role vždy hned několik postav. Široká nabídka rolí zaručuje, že partie budou vždy jiné a pokaždé svěží. Souboj o přežití dostatečně dlouho, abyste stihli opravit jádro a skočili do bezpečí, se odvíjí od náhodných poplachů. V každém tahu hráči mají určitý počet akcí, ve kterých využívají nabídku místností. Ty jsou ale postupně ničeny a není jednoduché si udržet šanci na vítězství. Hra je dost obtížná a jako mnoho dalších kooperativek náchylná k roli vedoucího hráče. Trvá tak akorát dlouho a vypráví dechberoucí příběhy. The Captain is Dead si najde fanoušky v každém, kdo má vztah ke sci-fi a nabízí parádní zábavu.

Klady:

+ nastavitelná (a obecně vysoká) obtížnost
+ výborné ve všech počtech hráčů
+ parádní nabídka rolí
+ neustálý přísun problémů
+ hráči se nenudí
+ unikátní grafické zpracování
+ místnosti mají unikátní a užitečné funkce
+ vypráví příběh

Zápory:

- pokulhávající zpracování
- jeden hráč může ostatním říkat, co mají dělat (pozor s kým hrajete)

4