Recenze: The Manhattan Project – naučte se mít rádi bombu

Když Karel přišel do práce, v laboratořích bylo rušno. Slyšel ten křik už z parkoviště. Ale teprve jakmile otevřel dveře, docenil všechen ten zmatek naplno. Sabotáž, zaslechl slovo ozývající se z desítek úst v desítkách různých momentů. A protože on byl šéfem bezpečnosti, za chvilku se stal středem tohoto úlu a bzučení se obrátilo směrem na něj. Co si jenom počne?

Všichni, kdo se podíleli na vývoji atomové bomby, měli těžkou práci. Od hlavních inženýrů za skly, kteří to schytávali od vlády a dalších svých nadřízených, až po uklízečku, která se musela brodit plutoniem. Je na čase si vyzkoušet jejich práci.

Na stole na nás čeká hra, která nám to umožní. Nese název The Manhattan Project a jejím autorem je Brandon Tibbetts. Vydání pak zastřešila společnost Minion Games a v roce 2011 se Manhattan Project stal její pravděpodobně nejúspěšnější hrou. Přesto jsme si ji mohli my v redakci zahrát až více než po roce od prvního vydání, které bylo ihned beznadějně vyprodané. Ale nakonec jsme se dotisku dočkali a tady je, ačkoliv trochu opožděně, recenze téhle pecky.

Protože nemá smysl skrývat, že se jedná o úspěšnou a povedenou hru, s o to větším očekáváním otevřeme krabici a budeme se prohrabávat všemi těmi součástkami. Ale dávejte pozor, abyste z nich při tom hraní nesestavili skutečnou atomovou bombu!

Jako hlavní komponenta na vás uvnitř čeká herní plán, který má netradiční rozložení i grafické zpracování v podobě novinových výstřižků připevněných na nástěnce. Alespoň spodní polovina, která slouží k umisťování vašich dělníků. Nahoře nad ní se nachází nabídka budov k výstavbě. Jejich konstrukce vám pomůže v rychlejším vývoji bomby. Ve spodní části jsou místa, kam budete umisťovat svoje dělníky, ale také suroviny. Po pravé a levé straně jsou krátké stupnice.

Pro každého z hráčů-inženýrů je připravená také kartonová deska s deseti místy pro zakoupené budovy. Nad nimi je přistávací dráha, která očekává přílet stíhaček a bombardérů. Vede od nuly do desítky. Právě k těmto stupnicím patří první kartonové žetony – v každé z pěti barev hráčů zde najdete právě jeden bombardér a jednu stíhačku. Dobře se hodí k desce, která má stejný odstín celé svojí spodní části.

K barevným komponentám patří také postavičky dělníků. Pro každého hráče je v jeho barvě nachystáno dvanáct z nich – čtyři pracanti, čtyři výzkumníci a čtyři inženýři. Poznáte je snadno i na první pohled, protože vědec drží zkumavku, návrhář blok a dělník jen tak stojí a čeká, až mu zadáte práci.

Z kartonu jsou ale vyrobené i mince, žetony poškození, imploze a bomb. Teprve za nimi v řadě čeká balíček karet s padesáti budovami a třicítka karet bomb. Stavby se dělí na tři druhy – univerzity, továrny a doly. Určitě si dokážete spočítat, který z vašich pracovníků bude navštěvovat kterou budovu. Oproti tomu karty bomb obsahují nejen požadavek pracovní síly, ale také dvě čísla ve spodní části představující hodnotu v bodech a nějaké ty symboly odpovídající finančním a palivovým nákladům.

V takové deskové hře ale určitě nemohou chybět ani dřevěné komponenty – konkrétně žluté kostičky (představující uran) a barevné žetony. Právě jejich rozdáním zahájíme přípravu, ve které si hráči vyberou svoji barvu. K žetonu dostanou také hráčský plán a svoje počítadla bombardérů a stíhaček.

Pravidla zpracovaná jako novinový výtisk z neděle 12. září 1945 s cenou tři centy vás uvítají obrázkem atomového hřibu. Před ním stojí lidé, kteří to mají všechno na svědomí, se zkumavkou, plánkem i nádobou plutonia. Styl pokračuje i dál a příručka vás provede jednoduchým způsobem po celém průběhu partie, včetně grafických příkladů.

Na začátku partie si hráči rozdělí čtyři dělníky ve své barvě, zatímco inženýři a vědci zůstanou zatím ležet stranou. Musí čekat, až na ně přijde řada. Do začátku ale dostane každý z výzkumníků také mince v hodnotě 10 dolarů a dva žetony ukazatelů – jeden pro stíhačky a druhý pro bombardéry. Každý z účastníků umístí svoje žetony také na nejnižší stupínek špionáže, plutonia a obohaceného uranu. V rámci kompenzace dostanou někteří účastníci ještě několik dolarů navíc.

Podle počtu hráčů vytřídíte pouze některé hodnoty žetonů implozí a položíte je do společné zásoby spolu s dalšími žetony. V banku začínají také dvě hromádky karet (budovy a bomby), ale ne úplně všechny. V balíčku budov najdete šestici startovních staveb, které položíte do nabídky na herním plánu. Vedle něj pak rozložíte také náhodné karty bomb v počtu o jeden vyšším, než je množství hráčů v partii.

Na výběr tu jsou pouze dvě možnosti aktivit, které můžete provádět ve chvíli, když na vás přijde řada. Buď vyšlete svoje dělníky do práce, což vám okamžitě zajistí nějakou akci, nebo je všechny naopak svoláte zpět. V prvním případě si navíc vysloužíte možnost provést některou z akcí s bombou.

Jenže kromě vlastních stálých zaměstnanců můžete na práci najímat také externí dělníky. Ti mají neutrální šedou barvu a přichází vždy ze společné zásoby. Na společný herní plán můžete vyslat pouze jednoho pracovníka, ostatní můžete zaměstnat v budovách, které máte postavené. Na začátku tedy nemáte moc na výběr, protože váš pozemek je zatím prázdný.

S pomocí dělníků tak vyděláváte peníze, nakupujete uran, zvyšujete svoji bojovou sílu, ale především můžete najímat nové pracovníky a nakupovat budovy (cena závisí na pozici na desce trhu). Všechno se děje na herním plánu, kde je omezené místo a každé políčko má trochu odlišné náklady. Musíte tedy velice dobře plánovat, protože ostatní vám mohou místo položením svojí postavičky zablokovat. Důmyslné je, že nebudete čekat pouze do dalšího kola, ale do chvíle, než hráč svoje figurky zavolá zpět domů. Do té doby budou místo na plánu blokovat.

Najdete zde ale také dvě speciální nové věci. První z nich je hromádka úplatků. Na tu přidávají hráči dolary, když využijí akci s červeným symbolem dolaru. Peníze v této kasičce představují odměnu pro hráče, který nakoupí nejlevnější budovu v nabídce. Tím je zaručeno, že nakonec i ty méně zajímavé a vhodné najdou svého majitele. Druhou myšlenkou, která stojí za zmínku, jsou akce pro ostatní. Když aktivujete nějakou výhodu pro sebe, mohou z toho občas těžit i ostatní.

Všechny tyto činnosti směřují ale především k výrobě plutonia a obohaceného uranu. K těm potřebujete vědce a také kostičky přírodního uranu. Než ale budete moci provádět testy svých malých bombiček, potřebujete je navrhnout. I k tomu najdete na herním plánu jednu pozici vyžadující dvě vaše figurky (vědce a inženýra). Za to získáte kartu bomby z těch, které jsou v aktuální nabídce. Jenže nějakou dostanou i ostatní. Vy budete mít výhodu první volby, ale i ostatní si vezmou kartu z nabídky, která na ně zbude. Zatím ji ale držíte v tajnosti!

Čímž se konečně záhy dočkáte svého prvního ostrého testu. Možná si vzpomínáte, že volba akcí bomby byla doplňkem, kdykoliv pokládáte nějakého svého pracanta na plán. Právě tyto činnosti rozhodují v konečném důsledku o vítězi a jsou dohromady tři – stavba, test a naložení na letadlo.

Zatímco pouze postavená bomba před úspěšným testem má hodnotu odpovídající číslu vlevo na kartě, naložení na letadlo přinese dalších pět bodů do vašeho rozpočtu. K postavení potřebujete dostatečný počet pracovníků, ale také suroviny – plutonium a obohacený uran.

Pouze jejich utracením můžete kartu vyložit a připravit se tak k jejímu testu. Tím o ni sice přijdete, ale všechny ostatní plutoniové (pozor, ne uranové!) bomby vám přinesou svoji vyšší hodnotu. Vyzkoušet tak můžete za celou partii pouze a jen jednu bombu! Tím ale dostanete také odměnu v podobě žetonu zkoušky s nejvyšší bodovou hodnotou, která je k dispozici – čím dříve přijdete, tím lépe.

Kromě hlavního plánu můžete posílat postavičky i na svoje vlastní budovy a to v neomezeném počtu. Obvykle jsou velice výhodné a je dobré mít takové budovy v zásobě. Ostatní vám na ně nemohou a střed plánu pak budete (u akcí, které budete mít „doma“) využívat především jako možnost blokovat šance ostatních.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnípro pokročilérecenze

Recenze: Ortus Regni – vítězství s boží pomocí

Ale určitě vám vrtá v hlavě, na co jsou ve hře ty stíhačky a bombardéry. No přece proto, abyste mohli pořádně zatopit soupeřům! Stíhačkami při akci nálet (Air Strike) sestřelíte letadlo libovolného soupeře, ale pouze bombardéry umožní zaútočit na soupeřovy budovy. Ty poškodíte, a dokud si je majitel neopraví, nemůže je používat! Proto je hned vedle útočného políčka i opravářské, které stojí pořádný balík peněz. A pak jsou tu ještě špioni, jejichž zásluhou můžete využívat dokonce i budovy soupeřů!

Partie končí ve chvíli, kdy některý z hráčů dosáhne na cílový limit vítězných bodů. Tento hráč se stává okamžitě vítězem a ostatní nemají šanci na jeho úspěch reagovat. Na světě může být pouze jedna supervelmoc, a všichni poražení teď už ví moc dobře, která to je..

Manhattan Project je příjemným překvapením na poli deskových her s vysíláním dělníků (worker placement). Na první pohled by se mohlo zdát, že ničím nevyniká, ale to zdaleka není pravda. Ve hře je nezvyklé množství přímého soupeření a škádlení mezi protivníky.

Možnost bombardovat nepřátelské budovy otevírá zcela nová nepoznaná vrátka do situací, kdy si jindy navzájem svoje stavby jen závidíme. Šance znepřístupnit ostatním jejich výhody je opravdu moc lákavá a vede k závodům ve zbrojení. Ale máte se i šanci bránit za použití stíhaček a sestřelit bombardéry dřív, než je na vás protivník pošle.

Dostatek strategických možností, které se postupně zužují k pouze jednomu cíli zaručuje variabilitu. Především pak budovy umožňující efektivní a přes možnosti sabotáže klidný způsob získání surovin.

Trh s budovami se vyprazdňuje a obměňuje. Zajímavé je ale především využití draftu pro rozdělení karet bomby. Tady na hráče čeká těžké dilema, protože svým nákupem pomohou i ostatním. Takové pravidlo platí ale i na některých dalších místech plánu, kde najdete symbol s šipkami dokolečka.

Pro strategii je důležitý také návrat dělníků z bojiště. Musíte na to obětovat celý tah, ale vracíte tím nejen všechny svoje pracanty, ale také úplně všechny najaté šedé dělníky ze středu plánu. Díky tomu si můžete šikovným využitím návratu uvolnit místo pro příští tah, pokud vám jej někdo zase nezablokuje.

Velkým kladem celé partie není její rychlost, ale vyrovnanost. Zatímco partie se nemá šanci vejít do jedné hodiny času ani s nižším počtem hráčů, zaručeně se budete v jejím průběhu bavit. Nenajdete zde žádnou náhodu, dokonce ani při rozdělování karet bomb. Vždy máte přesně pod kontrolou co se vám děje, nebo jste to mohli tušit a předpokládat. Pokud ale máte smůlu na výběr budov, může se partie o několik kol protáhnout.

Právě časová náročnost je současně největší překážkou pro začínající hráče. Těm může současně vadit i důsledné propojení všech ekonomických prvků. V souvislosti s časem pak je problém, že ve dvou je hra rozhodně nejslabší a trochu předvídatelná. Přitom ale zůstává i tak zábavná. Pokud tedy chcete, aby lidé byli ze hry nadšení, zkuste ji ve více. Pět soupeřů ale už je z hlediska herní doby příliš.

Manhattan Project je určitě jednou z nejlepších her v kategorii worker-placement. Je vyrovnaná až do konce, napínavá a má mnoho zajímavých myšlenek. Přitom ale prodává především úžasné téma, které se podařilo tvůrcům skvěle zpracovat do perfektní zábavy. Jen pozor, kdybyste o ní chtěli uvažovat jako o hře pro dva, na to příliš vhodná není. Ale pokud máte rádi přemýšlivé hry, které vám umožňují strefovat se pořádně do soupeřů, pak by mohla tahle hra být právě vaším šálkem čaje..

Recenze: The Manhattan Project – naučte se mít rádi bombu

Manhattan Project je unikátní hrou, ve které vysíláte na plán hned trojici různých dělníků. Nemusíte je ale hned stáhnout zpět, takže blokujete na společné ploše ostatním hráčům jejich možnosti hry. Kromě tématu jsou zde i další unikátní cesty, kterými se budete ubírat při stavbě atomové bomby. Jsou zde akce, které když zvolíte, pomůžete tak i soupeřům. Ve hře je velice důležitá interakce, protože ostatním hráčům můžete poškozovat jejich nakoupené budovy. Ale nakonec všichni chcete vzít svoje suroviny a lidi, postavit bombu a úspěšně ji otestovat. Teprve za to dostanete vítězné body. A než se doberete ke konci partie, uplynou snadno i dvě hodiny, což může být pro některé hráče překážkou. Navíc hra ve dvou není zdaleka tak zábavná, ačkoliv je o fous rychlejší a dá se zvládnout za 90 minut. Pokud ale budete hrát ve více hráčích, pak vám Manhattan Project nabízí vynikající zážitky s bombou v hlavní roli..

Klady:

+ originální téma
+ výborný worker-placement s více druhy dělníků
+ velký důraz na napadání soupeřů
+ trh s budovami
+ různé suroviny potřebné k testování
+ možnosti blokovat důležitá políčka na plánu
+ téměř žádná náhoda
+ některé vaše akce pomohou i soupeřům

Zápory:

- herní doba
- náhodné losování budov může zpomalit začátek partie
- ve dvou předvídatelné a méně zábavné

4