Stačí či nestačí? Desetitisíce kilometrů kolejí se vinou napříč kontinenty, propojují země i kultury, ale pokud narazí na vodu, vždy zbaběle zatočí. Naštěstí v tuto chvíli nastupuje na scénu přístav, ve kterém obrovské jeřáby přeloží náklady na ještě větší plovoucí monstra. Trasa se z pevniny přesouvá na moře. Není tak jistá, nemá žádná pevně daná pravidla, ale s každým uzlem se blíží ke svému cíli.
A tak ani kolejová hra Ticket to Ride se nevyhnula modernizaci. Koleje tak doplní lodní navigace napříč oceánem. Nová hra se jmenuje Ticket to Ride: Rails & Sails a vytvořil ji duchovní otec celé série, Alan R. Moon. Hra vyšla pod hlavičkou společnosti Days of Wonder v roce 2016 a distribuci si vzala na starost společnost Esdevium Games.
Krabice má stejné rozměry, ale je o poznání vyšší, protože do nitra se nemusí vejít pouze oboustranná mapa (svět a velká americká jezera), ale také obrovské počty figurek – je tu 165 vláčků a 250 lodí. Z nich každý hráč dostane 25 vagónků a 50 lodí ve své zvolené barvě. Jenže nebude si moci ponechat všechny. Dostane pět jízdenek a musí si alespoň tři z nich ponechat. Ihned poté se pak musí rozhodnout o šedesáti transportních prostředcích, které si ponechá. Může tak klást větší důraz na vláčky nebo na lodě, to závisí pouze na hráči, protože cesty vedou pevninou i mnohem delší po moři.
I karty mají svoje oddělené balíčky, ale vždy nabízí stejnou barevnou škálu – šest různých odstínů. Hráči dostanou tři náhodné vláčky a sedm lodí ze separátně zamíchaných hromádek. Ty poté vytvoří zásobu vedle plánu a slouží také jako zdroj pro nabídku tří karet z každého z balíčků. K tomu každý dostane trojici plastových figurek přístavů ve své barvě.
Hráč ve svém tahu má na výběr řadu možností, ale čtyři z pěti aktivit jsou pouze doplňkové. Mohou tak v libovolné kombinaci doplňovat do ruky vždy dvě karty cestování, tedy barevné listy lodí nebo vagónů (z otevřené nabídky nebo z dobíracích hromádek). Místo toho si mohou také dobrat čtyři nové jízdenky a alespoň jednu z nich mají povinnost si ponechat. Ale ani rozhodnutí udělané na začátku partie není konečné. Za jednu akci si může hráč vyměnit libovolným způsobem figurky vláčků a lodí za ty odložené do zásoby.
Hlavní akcí ale je spojení trasy. K tomu potřebuje hráč sadu karet lodí nebo vagónků v barvě odpovídající cestě. Svoje sady do té doby drží ukryté v ruce a množství, které může mít na výběr, není omezené. Cesty je možné stavět v libovolném pořadí a není třeba, aby byly jakkoliv propojené v průběhu partie. Jejich spojení začnou být důležitá až na konci partie. Ovšem body za délku dostanou hráči okamžitě a to odstupňovanou od jednoho bodu až po maximálních jednadvacet (trať z osmi částí).
Stavbu zesložiťují takzvaná zdvojená políčka označující složitý terén. Taková trasa vyžaduje páry karet stejné barvy, ale celá sada stejný odstín mít nemusí. Do hry ale zasáhnou také přístavy, které může hráč postavit v libovolném přímořském městě, do kterého již vede nějaký jeho přípoj.
Jakmile některému z účastníků partie zbývá posledních šest nebo méně figurek, nastává konec partie. Nyní hráči vyhodnotí svoje splněné jízdenky, které jim poskytnou plusové body. Naopak pokud někdo drží v ruce trasy, které nejsou kompletně dokončeny figurkami jeho barvy, pak si hodnotu takového úkolu musí od svého bodového zisku odečíst. Bonus představují body za přístavy, pokud v nich končí některá z jeho splněných jízdenek. Teprve po součtu všech těchto parametrů hráči zjistí vítěze.
To jsme si ale popsali tu větší variantu, která se odehrává na mapě světa. Druhá strana s velkými jezery má jiný poměr vody a pevniny. Díky tomu také hráči dostanou do začátku jiný maximální počet přepravních figurek, jejichž celkovou sumu padesáti si musí opět rozložit libovolně mezi lodě a vlaky. Trať samotná je také jiná a dokonce nabízí jednu trasu dlouhou devět políček za sedmadvacet bodů.
Ticket to Ride: Rails & Sails je hrou, která s přehledem staví na fungujícím fenoménu. Přidání druhého typu přepravy dělá celé sbírání karet těžší a hráči si musí sami volit, co kdy dobrat. Lodě a vláčky tvoří tak důležitý poměr vašeho úspěchu, jak se rozhodnete. Hráči mohou vést trasy po zemi, po vodě nebo to kombinovat. Cesty k úspěchu jsou různé.
Zisk karet zůstává stále čistě dílem náhody. V otevřené nabídce tří karet každého typu často nejsou barvy, které byste potřebovali a sbíráte je. Můžete tedy zariskovat a dobrat si naslepo, ale často se i tak musíte spokojit s méně zajímavým ziskem. Tahle náhoda ale patří k celému Ticket to Ride a není možné za ni kritizovat Rails & Sails samostatně. A protože herní systém prošel testem času a stále nás baví (a mnoho dalších hráčů také), tak asi podíl náhody odpovídá cílové skupině.
Zdánlivě není počáteční volba poměru lodí a vláčků důležitá. Jenže to jsme nezmínili jednu důležitou specialitu. Pokud totiž měníte vozíky za lodě nebo naopak, tak kromě tahu ztratíte také po jednom bodu za každou figurku, kterou prohazujete. A s tím přichází na hráče velký tlak, protože na začátku musí opravdu dobře zvolit taktiku podle karet jízdenek.
Pokud máte na Ticket to Ride nejraději právě to vybírání úkolů, pak budete opravdu spokojeni. Tady je volba ještě mnohem obtížnější, protože hráči musí brát v potaz ještě více proměnných. Úkoly samotné jsou samozřejmě na konci partie tím rozhodujícím prvkem, protože většinou se počty odehraných figurek zase tolik neliší.
V nabídce karet se ukrývají také dvojité lodě. To je protiváha k žolíkům, které jsou zase pouze v balíčku vlaků. Díky tomu má každá přeprava svoje specifika i s ohledem na plánování. Přístavy jsou velmi důležité, a proto není vůbec jednoduché je postavit. Zaplatit za ně lze pouze kartami se symbolem kotvy (ve středu) a to dvěma loďmi a dvěma vláčky. Bohužel právě tady se projeví náhoda nejvíce, protože pokud někdo dostane vhodné jízdenky, pak má z přístavů daleko víc bodů než jeho soupeři. To ale zase nutí hráče používat karty odlišně a vlastně jen zvyšuje počet možností, jak skórovat.
Partie trvá o něco více, než klasickou hodinku, na kterou jsme zvyklí. Partie se tak dokonce přiblíží devadesáti minutám. To proto, že hráči musí odehrát o dvacet transportů více, což se na herní době jednoznačně muselo projevit. Vzhledem k velikosti mapy je jednoduché, aby se po velkou část doby ve dvou hráči úspěšně míjeli. Proto je hra lepší rozhodně ve vyšších počtech, alespoň ve třech. S pěti se pak partie protáhne ještě více.
Obě mapy jsou také velmi zajímavé a dostatečně jiné. Na světové mapě je spousta možností, jak ostatním zaříznout možnost úspěchu. Hráči se mnohem víc snaží číst úmysly ostatních, protože řada spojů je velmi důležitých a závisí na tom, kdo si ji usurpuje pro sebe. Co je ale možná ještě důležitější je fakt, že světová mapa nekončí s hranou plánu, ale trasy pokračují na opačné straně a vytváří tak opravdový pocit glóbu! To významně mění celkové vnímání hry a také plánování.
Graficky se Ticket to Ride: Rails & Sails velmi povedla. Nasazuje laťku komplexnosti, ale i délky na vyšší stupeň, který může být pro rodinné hraní už příliš. To si ale musí každý posoudit sám za sebe. Rails & Sails rozhodně ostudu rodině Ticket to Ride ostudu nedělá a jedná se o zajímavý přírůstek, který nabízí nové možnosti hraní.
Více o hře.
+ dvě zajímavé mapy
+ svět lze obeplout
+ dva druhy přepravy, karet a s tím spojené možnosti
+ přístavy přináší nový způsob bodování
+ parádní zpracování
+ více taktiky (dva druhy transportu)
- herní doba
- náhoda u přístavů
- možná trochu opouští rank rodinných her
