Svět musí být barevný. Všichni to říkají, tak proč nacházím všude kolem sebe jen dvě barvy? Řekl jsem to kamarádům a ti mi vypráví příběhy o červené, zelené, žluté i modré, ale já je nepoznávám. Až pak z ničeho nic se začnou vynořovat. Nejdříve jen v náznacích a teprve poté v celé svojí kráse. Jak jsem mohl být tak dlouho slepý?
Všechny barvy světa si pro nás připravila vyprávěcí hra Top Fantasy. Jejím autorem je Wlad a řadí se do série her s přízviskem Top. Do té zapadají ještě Top Dance a Top Face. Všechny vyšly v produkci firmy Buzzy Games a v distribuci společnosti Blackrock Games. My se ale dnes budeme věnovat té pohádkové, které dodaly finální podobu ilustrace Anthony Wolff na základě kreseb Igora Polouchina.
Malá čtvercová krabička je pokrytá fantaskními ilustracemi, které poskytují takovou ochutnávku toho, jaké bláznivé věci můžeme očekávat uvnitř. Tam se schovávají pouze dva balíčky po šedesáti kartách – jedny mají modrou zadní stranu a druhé fialovou.
Právě ty druhé zmíněné mají navíc na rubu také jeden ze čtyř možných symbolů – ruce, notu, bublinu nebo sochu. Z přední strany jsou ale karty identické. Modrý balíček hráči vezmou a náhodně jeho obsah rozprostřou na stole ilustracemi nahoru. To fialové karty (rozměry o kapku menší) stačí zamíchat a umístit do středu stolu na hromádku. Předtím si ale případným vytříděním počtu pozadí na kartách mohou snížit obtížnost (méně karet na výběr).
Začínající hráč si vezme horní kartu z fialového balíčku k sobě. Pouze on se může na obrázek podívat. Ještě než ale cokoliv podnikne, svoji pozornost upře také na novou horní kartu dobírací hromádky a především na jednu ze čtyř ikon, která v tuto chvíli je vitielná. Právě tento obrázek určí aktivitu, která čeká hráče na tahu.
S pomocí prstů, slov, zmrazené pózy nebo melodie se pokusí ostatním tuto kartu popsat. Každá karta zapadá do jednoho ze čtyř různých prostředí – dům, poušť, les nebo obloha a začátečníci právě toto pozadí mohou využít jako nápovědu. To proto, aby vůbec měli ostatní hráči šanci některou z karet uhodnout.
Všichni ostatní se totiž snaží najít na stole kartu, která by dané póze, symbolu nebo zvukovému doprovodu odpovídala co nejlépe. Jednotliví účastníci se snaží co nejrychleji ukázat prstem na jednu z karet. Pokud se někdo trefil a současně byl nejrychlejší, může si kartu přivlastnit. Odměněn za to bude ale i hráč, který svoji vylosovanou kartu úspěšně popsal. On si naopak ponechá kartu fialovou, kterou držel po celou dobu v ruce.
Další hráč v pořadí se stane aktivním prezentátorem, vezme si novou kartu z fialového balíčku a podle následující karty v pořadí znovu charakterizuje co nejlépe další objekt. Hráči se tak střídají v roli vypravěče a hadače až do chvíle, kdy jeden ze soupeřů získá do svého držení devátou kartu. Tento hráč se okamžitě stává vítězem.
Top Fantasy je hra, která pokračuje v nastoleném trendu party her. A znovu je tu v hlavní roli předvádění pojmů. Tentokrát ale už samotné fantaskní ilustrace požadují po hráčích pořádnou dávku invence.
Navíc ale i způsoby, jak hráči popisují obrázky, jsou velmi originální. Už první symbol s prsty naznačuje, že hráči nemohou použít ani slova, ani kresby, jen své prsty. Mohou vytvořit stínohru nebo své ruce libovolně proplést tak, aby to ostatním nějak napovědělo. V žádném případě ale nesmí vytvářet písmenka.
Nejblíže jiným předváděcím hrám je asi povídání. Tady aktivní hráč jednoduše svými slovy popisuje a ostatní mohou už v průběhu hádat. A pouze ten nejrychlejší dostane šanci opravdu porovnat svůj tip s realitou. V případě dvou stejně bleskových reakcí, ve kterých se hráči shodnou i na kartě, rozhoduje poloha prstu. Ten, který je blíže ke středu, získává kartu. Další možností, jak kartu popsat, jsou zvuky nebo zabroukání melodie. Jedná se možná o vůbec nejobtížnější způsob popisu obrázků.
Špatná odpověď není nijak penalizována. Dostatečným trestem pro hráče je už to, že žádnou novou kartu nezíská, zatímco některý ze soupeřů ano. A bodování je také důvod, proč tato karetka je vhodná až od tří soupeřů. Ve dvou by totiž bodování nedávalo smysl. Ale souboje se může zúčastnit mnohem více protivníků a to až osm. Čím víc jich u stolu sedí, tím bláznivější a napínavější zábava je. Jenže s větším počtem hráčů se také výrazně prodlužuje partie, proto je vhodné snižovat počet cílových karet.
Socha není to samé, jako pantomima. Hráč popisující kartu musí zaujmout jednu pozici a tu nesmí měnit. A často není vůbec jednoduché vymyslet nějaký správný způsob, jak kartu popsat. Bohužel to současně znamená, že pokud někdo vymyslí dobrou polohu, pak se při zopakování situace v následujících partiích pravděpodobně dočkáte stejného popisu. To proto, že šance na takové uhodnutí jsou větší a tedy i šance na zisk bodu pro vypravěče.
Naštěstí šedesát karet není vše, co zaručuje variabilitu. Šance, že se úkol zopakuje, je mnohem menší. I stejný obrázek s sebou může přinést až čtyřikrát jiné způsoby popisu. V jedné partii pak projdete obvykle tak polovinu balíčku. Ovšem celý balíček vypadá opravdu nádherně, jednotlivé ilustrace jsou naprosto parádní a plné bláznivých nápadů.
Top Fantasy je karetní party hrou, ve které hráči popisují obrázky tak, aby je podle toho identifikovali ostatní. Jenže způsoby popisu jsou tu velmi originální, což v doprovodu krásných ilustrací dělá z této hry opravdu zajímavou možnost. Musíte ale hledat právě tento odlehčený styl zábavy, který není úplně pro každého. Top Fantasy udělá radost všem, kdo se rádi baví a smějí u karetních her.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Wlad Watine |
| Ilustrace | Anthony Wolff |
| Vydavatel | Buzzy Games, Gemblo Company |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet hráčů | 3 - 8 |
| Herní doba | 15 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Alternativní názvy | 탑 판타지 |
Více o hře.
+ originální způsoby popisu
+ možnost zjednodušení hledání (pro mladší nebo méně zkušené)
+ solidně variabilní
+ krásné ilustrace
- dlouhá partie ve více hráčích
- možnost opakování popisů
