Recenze: Trio – kódy ze tří figurek

Ze tří postaviček už se staly spíš jako mrňaví mravenci, když Luboš nepřestával stoupat v balónu výš. Vysílačka už jen chrčela tam, kde ještě před chvílí volaly veselé hlasy kamarádů. Koš obklopilo ticho přerušované občasným zafoukáním větru.

Luboš se zadíval upřeně dolů, protože zničeho nic začaly malinkaté postavičky jeho kamarádů pobíhat sem a tam. Když se zadíval pozorně, všiml si, že z vlastních těl tvoří písmena a signalizují mu „AHOJ“. Usmál se a podíval se na obzor. Právě tam letí..

Na čtverečkovaném poli o rozměrech čtyři krát čtyři toho nejde příliš nakreslit. A přesto se na něm může odehrávat spousta zábavy. O tom se nás pokusí přesvědčit dětská desková hra Trio od společnosti Granna a v češtině pak Press Pygmalion. Původním vydavatelem hry je německá společnost HUCH! & friends v edici IQ Spiele. Autorkou hry je Susanne Galonska.

Trio je novinkou pro letošní rok 2012 a jednou z dvojice plánovaných vydání v češtině, jak jsme informovali dříve v našem novinkovém článku. Druhou hrou, kterou již také testujeme a na niž přineseme recenzi zase někdy příště, je Unikato.

Ale zpět k Triu, které najdete v tmavě modré krabici. Svým tvarem vám připomene dřívější počiny Granny, třeba Superfarmáře DeLuxe (recenze) nebo Hej! To je moje ryba (recenze). Ale ve skutečnosti je o něco menší, jako by ji tvůrci ufoukli. To je dobře, protože jinak by uvnitř zůstala spousta nevyužitého místa.

Pod víkem se totiž kromě herní plochy z tvrdého kartonu, která obsahuje právě těch zmíněných šestnáct políček uspořádaných do čtverce, ukrývají ještě zajímavé vytáhlé figurky – osm kusů, od každé ze čtyř dostupných barev dvě. Ale figurky nejsou určené pro jednotlivé hráče, ve hře je použijete vždycky všechny. Ale ještě předtím si určitě rádi prohlédnete 55 karet se zadáními úkolů.

A nyní už se můžeme pustit do hry. Do středu stolu postavíte desku s figurkami. Jejich startovní místo je vždy na prostředních dvou políčkách po straně. Balíček karet zamícháte a rozložíte kolem plánu celkem dvanáct karet – tři ke každé ze stran čtverce. Karty musí vždy stát na výšku kolmo k plánu a jejich orientace závisí pouze na tom, jak kartu položíte. A ano, ve hře na ní záleží.

Při hraní Tria se nepočítají žádná kola. Všichni hráči soupeří současně a snaží se splnit jeden z úkolů na vyložených dvanácti kartách. Přesunem jedné jediné figurky musí dosáhnout přesně stejného rozložení figurek, jako na některém z úkolů. Samozřejmě, že kromě samotné pozice figurky hraje roli také její barva.

Úkoly mají vždy dvě řady po třech čtverečcích a plnění úkolu se tedy neodehrává na celém plánu, ale pouze na jeho části. Každý z hlavolamů obsahuje tři figurky různých i stejných barev. A protože je karet v nabídce vždy dvanáct, tak záleží pouze na hráči, kterou z nich si vybere. Rozložení figurek na plánu však po přesunu musí vypadat přesně tak, jak je na obrázku – zrcadlové ani otočené rozestavení se nepočítá!

Jakmile si některý z hráčů myslí, že našel řešení k některé z karet, vykřikne Trio! V tu chvíli všichni ostatní přestanou hledat. Hráč, který výkřikem přerušil hledání, přesune figurku tak, jak si myslí, že je to správně. Ostatní zkontrolují, jestli vzor na zadání odpovídá rozestavení postaviček na plánu. Pokud ano, hráč získává tuto kartu k sobě. V opačném případě se nic neděje, jen hráč vrátí figurku zpět na místo, odkud ji vzal.

Na místo po splněném úkolu doplní hráči novou kartu z dobírací hromádky. Partie trvá tak dlouho, dokud vám nedojdou karty nebo dokud někdo nezíská předem stanovený počet karet, pokud chcete partii urychlit. Ve chvíli, kdy dojdou karty, vyhrává ten z hráčů, který splnil nejvíce úkolů a tedy získal nejvíce karet.

Dle našich zkušeností mohou hráči také hrát opravdu pouze s těmi dvanácti vymezenými kartami. Postupně se tak snižuje nabídka a hra je ke konci napínavá, jak se všichni snaží vymyslet zoufale další řešení. Jenže jak ubývá karet, ubývá také šance, že ještě nějaký přesun je možný. Tato varianta je ale skvělá pro jednoho hráče – ten může dostat za úkol splnit co nejvíce vyložených úkolů, než mu dojdou řešení. To je skvělým tréninkem přemýšlení dopředu, protože hráč musí plánovat několik úkolů napřed, aby věděl, kde bude která figurka stát.

Právě možnost hrát Trio jako hlavolam pro jednoho je skvělá volba. Především takto pokud si hráč stanoví nějaký úkol a pokusí se ho řešit, třeba i s tím, že si zapíše konkrétní zadání karet, aby se mohl pokoušet své rekordy překonávat.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnípártypro začátečníkyrecenze

Recenze: Hobiti aneb jak žijí hrdinové z Pána prstenů

Čas od času se stane, že žádný z dostupných úkolů nelze splnit. V takovém případě si toho některý z hráčů musí všimnout a ostatním to říct. Pokud je to pravda, pak má tento hráč místo jednoho tahu figurkou hned dva. Bohužel se s touto výjimkou pojí hned dva problémy. Když hráč dostane k dispozici dva tahy, musí ještě promyslet, co s nimi provede. A to znamená, že na něj musí ostatní soupeři čekat. To je nepříjemné a zdržuje to od další hry.

Další zásadní problém je, že hráč si mohl neexistenci řešení vymyslet. A soupeři v podstatě nemají způsob, jak nesprávnost jeho prohlášení ověřit. Mohou sice ještě chvilku hledat, ale ani když nenajdou žádnou možnost, jak vyřešit jedním pohybem některý z úkolů, neznamená to, že tam ta šance opravdu není. Pouze ji hráči v tu chvíli nevidí. Tohoto pravidla může některý z méně poctivých hráčů dobře zneužívat. Doporučujeme jasně stanovit pravidla – třeba pokud nemůžete najít další řešení, odměřte ještě jednu minutu na hledání a nahraďte celou jednu stranu karet novými.

Menší potíž pak ještě tkví v tom, že hráči mohou hledat i v situaci, kdy druhý z nich ukazuje řešení. Mohou tak na něj získat mírný náskok. Situace na herním plánu se sice přesunem figurky změní, ale většinou ne tak výrazně, aby ovlivnila všechny aktivní úkoly vyložené na stole.

Pravidla nijak neomezují frekvenci, s jakou to hráč může zkoušet, a nijak ho netrestají za případné špatné tipy. Tak může dojít k situaci, že hráči to budou neustále zkoušet a ostatní se pořádně nedostanou k hledání. Doporučujeme do hry zařadit pravidlo, že při špatném tipu musí hráč vrátit jednu ze svých karet a zamíchat ji do dobíracího balíčku.

Ale nelekejte se té kritiky. Všechny problémy, které jsme zmínili, závisí pouze na hráčích. Pokud nebudete hrát s těmi, kdo mají touhu podvádět, tak si užijete pěknou logickou hru, ve které na vás navíc tlačí čas. Snažit se najít co nejrychleji řešení k některé z vyložených karet je někdy opravdu obtížné, zvlášť pokud se o to snaží ještě vaši soupeři.

Trio je příjemné ve všech počtech hráčů, protože všichni hrají vždycky současně. A to je právě tím nejdůležitějším, co z této hry dělá zajímavou volbu a zábavu, která není v deskových hrách tak častá.

Trio je zajímavým přírůstkem do dětských her, které potrénují postřeh, logiku a rychlost uvažování. Hra je neustále napínavá a děti v ní mají šanci porazit rodiče. Obě tyto hodnoty jsou u dětských her velice ceněné. Pokud vám nevadí několik drobných nedomyšleností v pravidlech, pak Trio určitě s dětmi vyzkoušejte.

Recenze: Trio – kódy ze tří figurek

Trio je logická hra, ve které ale kromě dobrého uvažování vítězí také rychlost. Na hrací ploše se šestnácti čtverečky máte dvanáct různých úkolů a pouze jeden pohyb barevnými figurkami, abyste jeden z nich splnili. Může to znít těžce nebo jednoduše, ale ve skutečnosti záleží trochu i na štěstí výběru karet. Občas se vám díky tomu může stát, že žádný z dvanácti úkolů se na řešení nehodí. Navíc děti tuto hru s dospělými nevyhrají, protože je třeba nejen štěstí, ale především dobrá orientace. Pokud však budou soutěžit mezi sebou, pak je skutečnost, že hledají všichni současně, výhodou. Trio je zajímavou logickou hrou, která dodává do vzorce ještě rychlost..

Klady:

+ hodně úkolů
+ jednoduchý nápad
+ pěkné figurky
+ dvanáct úkolů současně
+ cena

Zápory:

- občas nelze žádný úkol splnit
- vyžaduje hodně dobrou orientaci

2