Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Túry Můry aneb podvádění povoleno

Túry Můry - balení

Hmyz má opravdu těžký život. Představte si, že jako taková můra vletíte do lidského obydlí, kde běží televize. Jste fascinovaní její barevností a okamžitě k ní musíte přiletět blíž a líznout si. Chutná dobře. Jenže sotva se pořádně začnete rozhlížet, najednou obraz zmizí a rozhostí se temnota.

Ta ale netrvá dlouho, protože nahoře u stropu se rozhoří jasným světlem žárovka. Nevíte proč, ale najednou jste k ní přitahovaní, jako by to bylo to nejchutnější jablko na světě. Vaše křídla samy mávají a najednou jste u horké žárovky. Teprve teď vidíte ostatní hmyz, který jste zaslepení svojí chutí přehlédli. Teď už je pozdě utéct. Jste v zajetí zlého strážného brouka.

Kdo chce pomoci utrápeným hmyzákům s útěkem? Nehlaste se všichni. Víme, že nikdo nemá tyhle brouky, pavouky, šváby a mravence rád, ale no tak, alespoň se tvařte, jako že jim chcete pomoct. Co takhle, kdybychom vám u toho slíbili i trochu zábavy. Už to zní lépe? Tak potom vám konečně můžeme ukázat krabičku s názvem Túry Můry, v originále Mogel Motte.

Túry Můry - připravená hra

Hra vyšla původně v Německu pod hlavičkou společnosti Drei Magier Spiele v roce 2011, ale teď si jí všimla i česká společnost ADC Blackfire a připravila její českou verzi pro všechny milovníky hmyzu a dobré zábavy. Ale než se pustíme do rojení, ještě bychom měli zdůraznit, že ilustrací se chopil Rolf Vogt, kreslíř Tarantule Tango (recenze).

Na závěr jsme si nechali tu nejzajímavější informaci, protože za vznikem této hry stojí Emely a Lukas Brandovi, což jsou pouze děti. Jejich rodiče jsou ale slavní Inka a Markus Brandovi, autoři La Boca, A Castle for All Seasons, ale především jejich nejslavnějším počinem je Kronika panství (recenze). Je jasné, že jim s tvorbou rodiče pomáhali, ale i tak se jedná určitě o zajímavou informaci.

Na víku malé přenosné krabičky najdete ilustraci můry, která kouká do karet a možná trochu podvádí. To ale v téhle hře nijak nevadí. O to víc možná budete rádi, že na vás tvůrci nepřipravili žádnou fintu a uvnitř najdete opravdu 72 herních karet klasického rozměru.

Túry Můry - připravená hra

Všechny karty jsou hlídané jedním strážným broukem. Mezi nimi je osm túr můr a dvacítka akčních karet s obrázky komára, švába, mravence a pavouka. Po vydělení předchozích dvou čísel získáte jasnou představu, kolik je karet od každého druhu. Právě podle toho u každého druhu najdete číslice od jedné do pěti.

Největší hromádka obsahuje 43 číselných karet, které představují světlo s okolo poletujícím hmyzem. I tady neomylně najdete číslice až po nejvyšší pětku. Úplně všechny karty mají zadní stranu šedou s obrázkem můry, abyste je nemohli od sebe rozeznat. Všechno v krabičce překrývají ještě krátká a jednoduchá pravidla, o kterých si teď povíme trochu víc.

Na začátku prvního kola se jeden z hráčů stane strážným broukem. Současně bude také jediným hlídačem a hráčem, který nebude moci podvádět. Ostatní budou mít naopak za úkol oklamat jeho smysly a přelstít jej na celé čáře. Každý z hráčů dostane do začátku osm náhodných karet ze zamíchaného balíčku všech druhů, o kterých jsme si před chvilkou povídali. Jedinou výjimku tvoří právě karta hlídače.

Túry Můry - připravená hra

Do středu položíte jednu náhodnou kartu shora hromádky a ostatní na ni pak postupně hrají další karty. Ty mohou mít hodnotu o jedna větší nebo menší. Kruh je uzavřený, takže pětka a jednička spolu pro tyto případy sousedí.

V průběhu tohoto hraní se ale mohou všichni (s výjimkou strážce) zbavovat karet i jiným, libovolným způsobem. Například je mohou zastrčit pod stůl, zahodit na zem, strčit si je do rukávu nebo je jinak ukrýt tak, aby nebyly ve hře. Taková karta se počítá jako odehraná a přibližuje vás k vítězství, kterého dosáhnete, jakmile se zbavíte všech rozdaných karet.

Občas se dostanete do situace, že nemůžete zahrát žádnou kartu z ruky, která by byla o jedna vyšší nebo nižší než stávající číslo. V takovém případě si musíte líznout jednu novou. Kdykoliv se ale na stole objeví nové zvíře, hráči musí navíc reagovat podle jeho druhu a mohou se tak zbavit dalších karet – například mravenec přidává všem ostatním hráčům jednu kartu, šváb umožňuje nejrychlejšímu hráči jednu odhodit a komár trestá toho nejpomalejšího.

Túry Můry - karty

Jenže když podvádíte, dávejte si dobrý pozor. Jestli vás strážný brouk nachytá, čeká vás trest v podobě jedné karty od hlídače. Navíc se z vás stane nový strážce, což vás zpomalí v dalším zbavování se karet. Občas se ale může hlídač i zmýlit, za což je potrestán jednou kartou z hromádky.

Kolo končí ve chvíli, kdy se některý z hráčů zbaví všech karet z ruky. Poslední kartu ale nesmí zahodit, musí ji regulérně odehrát na hromádku. Poté si všichni soupeři zaznamenají na list papíru trestné body za zbývající karty. Role se vymění a v roli strážného brouka začíná jiný hráč než minule. Odehraje se tolik kol, aby každý hráč jedenkrát začínal kolo, sečtou se trestné body a vítězem se stává ten, kdo nasbíral nejméně trestných bodů.

Túry Můry je hra, která vás především překvapí. Nechá vás totiž dělat věci, které byste asi nečekali. Vymýšlení způsobů, jak se zbavit karet, může být výzvou už samo o sobě. Nejen proto je tato hra výbornou zábavou jak do rodiny, tak i na menší párty nebo oslavu. U hry se báječně odreagujete a současně si pořádně prověříte schopnosti zmást soupeře.

Túry Můry - karty

Vždy máte dvě možnosti čísel, podle kterých můžete zahrát karty. Díky tomu nakonec nemá náhoda takový vliv na samotné odehrávání číselných karet. Mnohem víc vás ale ovlivní to, jestli třeba máte v ruce karty túr můr nebo kolik akčních karet pro vás mají soupeři připravených. Tyhle drobné výhody ale mizí napříč více koly hry, takže nakonec trestné body rozhodnou o vítězi více méně spravedlivě.

Podvádění v téhle hře je opravdu legrace. Jenže jak vysvětlíte dětem, že zatímco u téhle hry mohou karty odhazovat a nechávat mizet, u jiných to nejde? Není to jednoduché, ale za tu spoustu zábavy to stojí, protože Túry Můry mají potenciál vás opravdu překvapit.

Nevěřili bychom, že takhle jednoduchá karetní hra může být zdrojem tolika napínavých situací. Můžete sice hrát i podle pravidel a nepodvádět, ale vaše šance na vítězství tím výrazně klesnou. Hra ale i tuto možnost nechává otevřenou, protože jedinou kartou, které se jinak nezbavíte je jedna z osmičky túr můr.

K tomu, abyste se nepozorovaně zbavili karty, musíte umět využít příležitosti. Vždy se najde v průběhu kola chvíle, kdy se pozornost všech (a především hlídače) zaměřuje na ostatní hráče. Měli byste toho využít ve svůj prospěch, ale pamatujte, že ruka s kartami musí vždy zůstat na stole a naráz můžete zahodit pouze jednu kartu!

Túry Můry - krabička

Rychlost reflexů u této hry hraje stejně důležitou roli, jako schopnost odvést pozornost, protože nabízí další možnosti, jak se zbavovat karet. Mnohem víc ale funguje jako způsob, jak partii prodloužit, protože většinou hráčům karty do ruky přidává. Přesto je ale jedno kolo u konce během pěti minut a pět hráčů se tak vystřídá v počáteční roli strážného brouka během 25 minut. A někdy i méně.

Nemusíme asi zdůrazňovat, že ve třech je podvádění mnohem těžší. Proto je tato hra mnohem vhodnější pro souboje ve čtyřech a především pěti, kdy máte větší šanci se zbavit karet podloudným způsobem. A protože z tohoto napětí a stylu hry Túry Můry těží, nejsou tři hráči tím úplně nejvhodnějším počtem pro plnohodnotnou zábavu.

Možná máte stejný strach, jako my: Co není zakázané, to přestává být zábava. Ovšem hra Túry Můry tenhle předpoklad vyvrací a je vhodná nejen pro ty, kteří mají rádi podvádění. Děti ji budou milovat, protože podvádění je láká. Hra nabízí zábavu založenou nejen na ohraných reflexech, ale dává účastníkům další možnost cesty k vítězství. Zahazování karet. Tak dávejte pozor a nenechte se přistihnout, jak tuhle hru hrajete, protože jinak by vás mohli nařknout z podvádění!

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorEmely Brand, Lukas Brand
IlustraceRolf Vogt
VydavatelDrei Magier Spiele, 999 Games, ADC Blackfire Entertainment, Coiledspring Games, Devir, G3, Gigamic, Hachette Boardgames Benelux, Kaissa Chess & Games, Korea Boardgames, Lion Rampant Imports, Nordic Games GmbH, Swan Panasia Co., Ltd.
Rok vydání2011
Počet hráčů3 - 5
Herní doba30
Minimální věk7 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(14 voters)
KategorieAction / Dexterity, Card Game
MechanismyHand Management
RodinaSeries: Ugly Animals (Drei Magier)
Alternativní názvyL'Arna Tramposa, Mito, Mogel Motte, Mogel-Motte, Mól szachrajek, La Polilla Tramposa, Polilla Tramposa, Svindlandi mölur, La Tarma Imbrogliona, A Traça Batoteira, Tůry Můry, Valse Motten, Valsspeel-Mot, Ψεύτης Ψύλλος, 作弊飛蛾, 장난꾸러기 나방

Více o hře.

Recenze: Túry Můry aneb podvádění povoleno
Túry Můry je karetní hra, ve které budete podvádět a bránit vám v tom bude pouze jeden strážný brouk – hráč, který tuto roli dostal a chce se jí do nejrychleji zbavit. Nejlépe tak, že nachytá někoho z ostatních hráčů, jak podvádí! Samotné odkládání karet se řídí pouze hodnotami na kartách, které mohou být pouze o jedna vyšší nebo nižší než předchozí karta. Jenže to není nejkratší cesta k vítězství. Tu si můžete zajistit pouze tím, že nebudete hrát podle pravidel a zahodíte kartu kamkoliv z dohledu ve chvíli, kdy hlídač nedává pozor. To dělá z hry naprosto unikátní zážitek a především opravdu překvapivou zábavu. Je zaručené, že se u partie skvěle odreagujete, ale podvádění vám nesmí být proti srsti. Ve třech hra není tak zábavná, protože podvádění je obtížnější. Pokud dobře odvedete pozornost, můžete si drobnými úskoky a podvody zajistit cestu až k vítězství. Túry Můry si zasluhují pozornost všech, kdo mají rádi jednoduché a rychlé karetní hry.
Klady:

+ cena
+ můžete regulérně podvádět
+ hra vám dovolí věci, které byste nikdy nečekali, že budete u hraní dělat
+ poskytuje výborné odreagování
+ potrénujete si schopnost odvést pozornost
+ hrát podle pravidel nestačí
+ musíte prokázat i dobré reflexy
Zápory:

- ve třech není podvádění snadné a hra tolik nevynikne
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Nosíková – opomíjený smysl přichází na řadu