Dnes konečně spíme pod úpatím Uluru. Červená skála mi konečně po dlouhé pouti přinese klid. Ale ne na dlouho. Jsem na cestě Koniya a tohle je pro mne pouze zastávka. Možná když budu mít dnes štěstí, uvidím i dvojici chlapců, jak si hrají s blátem. Tomu, kdo je uvidí, prý všechny kresby kolem ožijí a budou ho ochraňovat navždy..
I my si chceme splnit svůj sen u hory, která je nejobjemnějším monolitem na světě, s délkou 3,6 kilometru a výškou nad zem celých 350 metrů. Jaké lepší místo by si mohli zvolit bájné bytosti rodu Anangů ke svému sněmu. Přizvali ale i hráče, který jim musí upravit zasedací pořádek. Tak si to Lauge Luchau, autor deskové hry Uluru, přál. Jejím vydavatelem je společnost Kosmos a ilustrace zpracoval Harald Lieske.
V klasické čtvercové krabici modré barvy s indiánskými kresbami a ztvárněním titulní hory najdeme pravidla pouze v němčině, jak už to u Kosmosu je zvykem. Pod nimi se ukrývá napůl přeložená oboustranná deska s řadou pozic pro karty. Ke každé pozici pak patří jeden portrét zvířete (barvy). Na druhé straně najdeme variantu se dvěma řadami a obrázky uprostřed.
Z kartonu jsou vyrobeny také hráčské plány. Každý z nich ukazuje Ayersovu skálu a osm pozic k sezení kolem ní. Ale aby se měl kdo ke skále slétnout, čekají na nás duchové zvířat v podobě krásných a elegantních figurek, po pěti v celkem osmi barvách. S nimi dno balení sdílí také pytlík skleněných žetonů a jedny přesýpací hodiny. Na závěr je třeba zmínit i balíček karet, na kterém najdete různé bláznivé ilustrace.
Na začátku partie hráči vezmou plán a položí jej mezi sebe. Poté si každý vezme jednu desku a k ní také osm duchů – od každé barvy jednoho. Kameny a přesýpací hodiny začínají souboj vedle desky. Z karet pak je třeba podle zadní strany vytřídit obtížnost, na kterou se budou hráči cítit. Snaha o usazení všech hostů může začít.
Jeden z hráčů vylosuje osm karet a rozloží je obrázkem nahoru na herní plán. V tu chvíli je třeba otočit přesýpací hodiny. Hráči se v ubíhajícím čase všichni snaží rozmístit zvířata podle jejich přání. Každá karta leží pod jedním portrétem zvířete a právě jeho tužbu ukazuje. Tento duch je na obrázku nakreslený jako průhledný a obvykle se tam s ním nachází i jiní, barevní. Může chtít třeba sedět vedle nich nebo naproti.
Je třeba splnit co nejvíc přání, protože jakmile se dosype písek v hodinách, nastává vyhodnocení. Za každého neumístěného polétavce, stejně jako za jednotlivé chyby, dostanou hráči trestné body v podobě průhledných kamínků. Poté hra pokračuje vylosováním další osmičky karet a to až do chvíle, kdy je zásoba vyprázdněna. V tu chvíli se stává vítězem ten, kdo nasbíral nejméně bodů.
Uluru je velmi hektická logická hra. Není jednoduché řídit se osmi pravidly a najít v nich kombinaci, která vám přinese nejvíce bodů. To vše v omezeném čase. Neodpouští vůbec žádné chyby, protože ty mohou naopak přinést rovnou i více trestných bodů.
Vše je velmi rychlé. Každé kolo hráči odehrají společně a vyhodnocení je plné napětí, takže uteče také záhy. Při tom kombinace karet vytváří hromadu variability a žádná dvě kola nebudou stejná. Karet je opravdu hromada, ale především to je všechno o obtížnosti, kterou si mohou hráči nastavit výběrem balíčků. Když vyřadí jednodušší úkoly, kombinování složitějších karet do smysluplných celků je mnohem náročnější. Navíc pravidla umožňují dokonce k některým zvířatům přiřadit i dvě přání, pokud vám osm karet připadá jako příliš jednoduché.
Ale je tu ještě druhý důvod pro existenci druhé strany herního plánu. Jeho zásluhou se mohou utkat i dvě skupiny jinak silných soupeřů. Zatímco dospělí budou plnit úkoly pouze z horních tří obtížností, děti dostanou zbývající dvě. Jednoduchý mechanismus zaručuje, že se mohou u hry pobavit i děti už od osmi let, ačkoliv hra je opravdu náročná na prostorovou představivost a rychlost.
Ačkoliv má hra pěkné téma a nádhernou domorodou grafiku, v hloubi se jedná pouze o abstraktní zábavu, což některé hráče prostě odradí. Nenalákají je ani krásné figurky, průhledné kamínky nebo obrovská zásoba karet. Ovšem všichni, kdo mají rádi přemýšlení a snahu překonat sami sebe co nejrychleji v Uluru najdou zalíbení.
Protože hrají všichni současně, je dojem ze hry pokaždé stejný. Není tu žádná možnost, jak ovlivnit ostatní. Pokud by vám chyběla, můžete přesýpací hodiny otočit až poté, co první z hráčů svůj úkol dokončí ke svojí spokojenosti. Za to, že byl první, může vrátit jeden trestný kámen zpět do banku.
Uluru jde ve stopách svého domorodého bratříčka Ubongo (recenze) a má určitě potenciál stát se další legendou. Ačkoliv její mechanismus je ještě lepší a originálnější, skládání obrazců je lidem o trochu přístupnější. Nám se ale právě Uluru líbí ještě o kapku víc, protože jde cestou, která není tak prošlapaná a nabízí pořádně obtížnou zábavu i pro ty nejnáročnější myslitele.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Lauge Luchau |
| Ilustrace | Harald Lieske |
| Vydavatel | KOSMOS, Competo / Marektoy, Filosofia Éditions, Kaissa Chess & Games, Korea Boardgames, SimplyFun |
| Rok vydání | 2011 |
| Počet hráčů | 1 - 5 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (14 voters) |
| Kategorie | Puzzle, Real-time |
| Mechanismy | Pattern Recognition |
| Rodina | Components: Sand Timers, Country: Australia, Players: Games with Solitaire Rules, Series: Native-art line (Kosmos) |
| Alternativní názvy | Uluru, Uluru: Tumult am Ayers Rock, Uluru: Tumulte à Ayers Rock, Uluru: Το ιερό βουνό, 울루루 |
Více o hře.
+ lze hrát dokonce v jednom a zlepšovat si skóre
+ originální téma i hratelnost
+ více obtížností
+ obrovsky variabilní
+ lze hrát i mezi jinak silnými soupeři
+ krásné zpracování
+ trénuje prostorovou představivost
- abstraktní hry nejsou pro každého
