Když jsme dostali k testování anglickou krabici Camel Up od firmy Pegasus Spiele, ještě jsme netušili, že už za dveřmi je verze česká. Na svědomí ji má firma Albi a to jen s několikaměsíčním zpožděním za vydáním původní hry v němčině pod hlavičkou eggertspiele, také v roce 2014. Autorem hry je Steffen Bogen a ilustrace veselých i naštvaných velbloudů vytvořil Dennis Lohausen.
Hra zaujme nejen svým víkem plným velbloudů v cílové rovince. Jedná se současně o vítěze titulu Spiel des Jahres 2014, tedy velice uznávané ceny v sousedním Německu. V České republice máme štěstí, protože po letech 2012 (Kronika panství – recenze) a 2013 (Hanabi – recenze, Andor: Dobrodružné legendy – recenze) se i rok 2014 zapíše tím, že na trhu máme obě vítězné hry. Kromě Velbloudích dostihů se v češtině objevila také Kennerspiel des Jahres 2014, Istanbul (Albi).
Ale dost obecného povídání, raději se vraťme mezi velbloudy. Uvnitř velké krabice najdeme napůl přeložený herní plán. Pouze jeho část obsahuje trať pro závodníky, která je rozdělena na šestnáct běžeckých úseků. Uprostřed je zatím volné místo, ale to se brzy změní. Napravo od závodního okruhu leží stany závodníků, ale také sázkové kanceláře. Kdo v arabském světě nesází, jako by nebyl.
V krabici najdeme archy kartonů, které ukrývají kulaté i podélné žetony peněz čtyř hodnot, jeden žeton začínajícího hráče a několik čtverečků s oázami a přeludy. Ale zdaleka nejdůležitějším prvkem kartonových materiálů je pyramida. Vy asi tedy na první pohled nepoznáte, že se jedná o pyramidu, protože tu je třeba nejdříve složit ze čtyř částí. S pomocí gumičky a protáhlého dílku pak v její horní části vznikne zavírací otvor.
Z kartonu jsou vyrobeny také sázkové destičky, vždy tři pro každého barevného velblouda. A určitě byste se hodně divili, kdyby chyběli samotní velbloudi. Je jich tu pět v různých barvách a ke každému patří také jedna šestistěnná kostka v jeho barvě. Ale než dokončíme výčet, ještě se musíme vrátit ke kartám, které znovu umožňují sázení a je na nich nakreslena postava, do které se hráči převtělí.
Právě těchto pět karet s portrétem dle svého výběru dostanou hráči na začátku partie. Poté společnými silami rozloží na stůl herní plán, do středu závodní dráhy postaví pyramidu a všechny velbloudy na stany jejich barvy. Odsud budou do závodu vybíhat, protože v těchto dostizích byste marně čekali na startovní výstřel. Sázecí destičky začnou hru hned za velbloudy a to opět podle barvy, ale navíc seřazené podle hodnoty od nejvyšší po nejnižší.
Každý hráč z banku dostane tři egyptské libry, zbytek mincí a bankovek vytvoří společnou zásobu vedle plánu. Začínající hráč teď má privilegium vzít kostky a s jejich pomocí určit startovní pořadí velbloudů. Podle hozených hodnot je rozestaví na první políčka závodní dráhy. Velbloudi se stejnými čísly si vzájemně vlezou na záda. Kostky pak hráč vhodí do pyramidy, která své tajemství odhalí v každém kole.
Jakmile se totiž hráč dostane k tahu, může vzít pyramidu a postavit ji hrdlem dolů. Nyní jemně stlačí pojízdnou destčiku do strany. Z nitra vypadne jedna kostka a gumička zaručí, že se pyramida po povolení tlaku znovu zavře a všechny ostatní kostky zůstanou prozatím uvnitř. Důležitá je jak barva kostky, tak její hodnota. Právě velbloud této barvy popoběhne vpřed a to i s případnými dalšími velbloudy, kteří mu sedí na zádech.
Jenže to je pouze jedna z možných akcí. Místo posunu velblouda si může hráč vzít jednu sázecí destičku a rozhodnout se tak, který velbloud vyhraje celý závod. Kromě toho může také na trať položit či přesunout žeton pouště (na druhé straně je oáza) a tím ovlivnit všechny závodníky, kteří zde skončí svůj pohyb (posunem vpřed nebo zpět, vždy o jedno políčko).
Poslední činností je sázka. Ta může být buď na celkového vítěze – velblouda, který jako první protne cílovou pásku – nebo na závodníka, který bude ve vedení po odehrání všech pěti kostek v pyramidě. Takovéto závodní kolo je pouze částí celé partie. Hráči si ale ve svém tahu místo posunu mohou vzít destičku patřící některému z velbloudů. Pokud tento opravdu bude ve vedení, jakmile je pyramida prázdná, hráč získá peníze uvedené na destičce (v případě, že se velbloud propadl, musí naopak zaplatit).
Hráči tak sbírají peníze a snaží se odhadnout, kdo svůj běh dotáhne do vítězného konce. Kdykoliv ve svém tahu mohou jako poslední akci zahrát jednu kartu z ruky a tipnout si tak na celkového vítěze i absolutního poraženého. I tato snaha může hráčům přinést peníze, když se trefí. Partie končí ve chvíli, kdy první závodník dorazí do cíle. Po udělení všech odměn se stává vítězem ten z hráčů, který nasbíral největší hotovost.
Velbloudí dostihy jsou rafinovanou závodní hrou, ve které nejde o to být první, ale správně si tipnout na vítěze. Hráči samotní nemají příliš šancí, jak ovlivnit průběh závodu, protože ten je zcela v režii kostek.
Tedy, ne tak úplně, protože tahy se často dají předvídat a s pomocí destičky oázy lze alespoň trochu vývoj ovlivnit. Přesto se tentokrát jedná především o hru, kde hráči musí umět riskovat. Správně načasovaný a vykalkulovaný tah je cílem k zisku dostatečného počtu financí. A třeba i k celkovému vítězství.
Hra zazáří teprve ve chvíli, kdy k ní usedne vyšší počet hráčů. Ve čtyřech či pěti si užijete skvělou a napínavou partii. To ve dvou závodění s velbloudy příliš nefunguje, protože hráči se vždy pouze přetahují o kartičky sem a tam a není zde takové napětí, jako s více účastníky. Ona je vlastně takovou skrytou party zábavou (tomu nasvědčuje i maximální počet osmi!! hráčů), kde si budete užívat ohromně i sledování tahů ostatních. A čeká na vás spousta smíchu. A to je právě to, co dělá tuto hru tak přístupnou všem.
Velbloudí dostihy nejsou nijak extrémně originální. Simultánní pohyb i tajné sázení na vítěze tu už bylo. Naštěstí nový kabátek a šikovné přidání dvojího vyhodnocení dělá ze hry potenciální hit.
Velkou výhodou hry jsou rychlé partie. Velbloudi celou trasu profrčí během třiceti minut. A to je tak akorát na takovouto lehkou a nenáročnou zábavu. Hráči vlastně jsou jen takovými hybateli osudu, sledují závod a musí na jeho vývoj co nejlépe reagovat. Sami nemohou příliš taktizovat. To ale nemění nic na faktu, že hra je opravdu zábavná a zážitku rozhodně pomáhá i krásné zpracování. Pyramida je tím bonusem navíc, který dělá hru zapamatovatelnou, ale stejně tak dobře byste kostky mohli losovat z pytlíku a házet s nimi. Ale to by nevypadalo tak pěkně, že ano?
Nechceme teď tvrdit, že si svoje ocenění hra nezaslouží. Velbloudí dostihy jsou opravdu povedenou a zábavnou hrou, jen nejsme přesvědčeni, že je až tak výjimečná. Chápeme ale, že o ceně rozhoduje také přístupnost hry širokému publiku. V tom rozhodně Velbloudí dostihy nezklamou, protože je rychle naučíte i úplného začátečníka či děti. Při tom ale má hra všechno, proč deskové hry máme rádi. Takže nakonec vlastně.. proč ne? Velbloudí dostihy jsou výborná hra.
Více o hře.
+ výborné využití pyramidy k losování kostek
+ tajné sázky
+ rozdělení na kola
+ rychlá herní doba
+ přístupné úplně všem
+ až pro osm hráčů
+ náhoda zde hraje ve prospěch zábavy
+ legrace a zábava ze sledování ostatních
- nelze příliš ovlivnit
- nepřináší nic nového
- ve dvou to taková zábava není
