Recenze: Vengeance – touha po odplatě

Stačil jeden večer a můj život se celý převrátil vzhůru nohama. Pamatuji si z něj každý okamžik. Seděl jsem na židli, přivázaný bez jakékoliv možnosti se pohnout. Nade mnou se tyčila JEHO ohromná postava. Tu tvář, která se ve všech okamžicích výslechu usmívala, si budu pamatovat vždy. Tvář, která říkala, že jsem jeho nadřízenému vzal nějaké peníze. Nezáleželo na tom, jak dlouho jsem opakoval, že nevím, o čem mluví. Stále dělal svoji bolestivou práci až do chvíle, kdy jsem omdlel. O pár hodin později jsem se probudil na stejné židli, ale o samotě.

Ságu o pomstě si připravil pro hráče Gordon Calleja, který vytvořil pod záštitou společnosti Mighty Board. S její podporou vyrazila hra na server Kickstarter a na sklonku roku 2016 získala podporu od více než 1500 hráčů a vybrala tak přes 180 tisíc dolarů. Nakonec finální box dorazil na trh až na konci roku 2017 (hra byla představena na veletrhu Spiel 2017 v Essenu) a to s ilustracemi Alexa Torveniuse.

Bílo červená krabice má nejspíš svým kontrastem vzbuzovat tu krvavou náturu pomsty, o které celá hra je. Ostatně na víku vidíme proti sobě stát velkou skupinku gangsterů a proti nim jednoho zoufalce bažícího po pomstě s golfovou holí. Skoro jako v Oldboyovi. Uvnitř boxu na hráče čeká velká spousta komponent – v první řadě pak tucet velkých oboustranných plánů. Ty představují různé interiéry a fungují naprosto nezávisle.

Šest z nich vytvoří mapu uprostřed stolu. Po stranách položí desky obchodu (vybavenou kartami schopností a předmětů), křivdy (a počítadla kol), a desku vítězných bodů. K té přiloží karty misí a úspěchů. Hráči poté zamíchají karty bossů a po jednom rozmístí do každého doupěte (den), stejně jako figurky poskoků. Do hry zasáhne jen určitý počet gangů podle počtu účastníků a podle toho hráči zařadí jen některé karty. Při společné přípravě už stačí jen rozložit kostičky zranění, kostky a zbylé karty poblíž.

Pak už je ale nejvyšší čas, aby si každý z hráčů vybral svého hrdinu a dostal jeho odpovídající desku, figurku a karty montáže. Tím ale volby nekončí, protože každý z účastníků si musí vzít také žetony průzkumu a tři další označovací, to vše od jedné barvy. Jedním z nich rovnou označí nulu na pozici vítězných bodů, další žeton pak připraví k ukazateli pořadí.

Každá partie začíná křivdou. To je společná fáze, na jejímž začátku dostanou do ruky hráči karty pomsty. Sedm z nich si ponechají v ruce. Pouze tři z nich ale poté mohou vyložit před sebe veřejně, aby ukázali, jak se na nich gangy podepsali. Už pro tyto tři účely ale hráče začne zajímat trojice vlastnost jejich hrdinů – stupnice zdraví, mysli a dovedností. Právě v závislosti na kartách pomsty si hráči tyto stupnice překryjí – zleva sem pokládají kostičky a nejvyšší viditelné číslo je současně aktuální statistika.

Od té chvíle se v průběhu partie střídají dvě fáze – montáž a boj. Ta první slouží jako příprava. Zde mohou hráči hodit bílými kostkami a umístit je do společné zásoby. Odsud si postupně každý bere po jedné až do tolika, kolik mohou mít. Tento počet je ručený aktuálním stavem mysli hrdiny (číslicí na stupnici mysli).

Z kostek je možné získat symboly léčení, vylepšení, průzkumu nebo rychlosti. Ty lze ihned využít v kombinaci s kartami montáže a naplánovat tak tři možná vylepšení. Karty obsahují efekty a bonusy, které se sčítají s hvězdičkami u hráčského plánu, kam se karty přikládají. Jejich součet pak znamená body, které lze pro jednotlivé činnosti využít. Číslice v levé straně pak současně určí rychlost a tedy i pořadí hráčů pro následnou fázi. Některé z hvězdiček lze utratit za dobrání nových karet pomsty. Ty lze rovnou také vyložit a aplikovat na hrdinu její negativní efekty.

Následuje boj, před kterým je ještě možné utratit žetony průzkumu a podívat se na kartu bosse v daném doupěti. Hráči si pak už sami vyberou jednu ze šesti lokací, ve kterých je odhalen boss a jeho přisluhovači. Útočník postaví svoji figurku hrdiny na vstupní políčko a poté v rámci tří útoků může zkusit zlikvidovat obyvatele doupěte. K tomu využije bojové kostky, jejichž počet určí aktuální úroveň na stupnici schopností. Jejich výsledky lze využít k pohybu, zranění nepřítele ve stejné zóně nebo střelba do sousední oblasti doupěte. Na kostkách je ale kromě akčních symbolů také obrázek nepřátel, které se za každou hozenou ikonu (hráč může několikrát na začátku svoje kostky přehazovat) aktivují a uštědří nečekanému návštěvníkovi nějaké to zranění do jeho spodní stupnice zdraví.

Po třech šancích na útok (včetně nových hodů kostkami) je třeba mít celé doupě vyčištěné od protivníků. Pouze v takovém případě dostane hráč vítězné body. Jinak musí z místa utéct, což s sebou přinese další zranění. V případě úspěchu hrdiny je odstraněna nejen karta zabitého bosse, ale také deska jeho doupěte a vše je nahrazeno novou sestavou. Pak je na řadě další hráč, a jakmile si takto svoje účty vyřídí všichni, nastává konec kola.

Body je ale možné získat pouze za padouchy, které hráči ublížili. Jejich terče jsou tedy stanoveny volbou karet pomsty na začátku a také jejich vykládáním. Hráči pak dostanou body za vyčištění doupěte nebo zabití bosse. Navíc lze sbírat odměnu také za splněné společné mise a úkoly. Po třech odehraných kolech je partie u konce a hráči musí porovnat svoje získané body. Od nich si ale odečtou penalizace za kostičky na stupnicích. Hráč, který má v součtu nejvíce bodů, ses tává vítězem.

Vengeance je hra, která s sebou přináší na stůl dosud nepoznané téma odplaty v mafiánském prostředí. Jako by vypadla z oka populárním filmům, jako je Odplata s Melem Gibsonem nebo 96 hodin s Liamem Neesonem. Hráči prostě vezmou své hrdiny, prozkoumají terén, dostatečně je vybaví, a pak prostě vystřílí všechno, co se hne. Nedělají rozdíly mezi tím, jestli se někdo podílel na podlém plánu nebo ne. Tady není čas na milosrdenství!

Hra má díky tomu skvělou atmosféru, protože celý průběh je skvěle propojený. Už samotný úvod, ve kterém se dozvíte křivdy svého hrdiny, je skvělý. Postava totiž začíná s řadou šrámů, které je třeba léčit. Ale postupně vyplouvají na povrch další a další křivdy, jako by se jednalo o film na pokračování. Jenže v průběhu toho všeho si mohou hráči za body kostek nakupovat vybavení.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskálogickárecenze

Recenze: Smart Games Car – chytré autíčko především pro kluky

Ostatně celá přípravná fáze je překvapivě velmi taktická. Hráči sice mají k dispozici kostky, které určí body k utracení, ale mohou je kombinovat libovolně se svými kartami a přiřazovat je k plánu. Tím vždy vytvoří z velké části situaci, která jim odpovídá.

Jakmile ale vtrhnou do doupěte mafiánů, je celá hra řízená férovým poměrem štěstí a taktiky. Hráči sice mají možnost kostky přehazovat, ale pouze do chvíle, kdy klesne počet symbolů nepřítele pod určenou mez. Díky tomu nelze nikdy získat perfektní kombinaci a je třeba pracovat dobře s možnostmi pohybu, útoku i dalších symbolů.

Šrámům se ale vyhnout nejde. A každá umístěná kostička na stupnice ovlivňuje další možnosti hrdiny v následujících kolech. Celý příběh vytváří krásnou smyčku, do které vás dostane a opravdu baví. Samotné tempo je trochu jako na houpačce. V rámci montáže mají hráči trochu klidu, jak se jejich hrdina uchýlil do úkrytu a připravuje se na výpad. Ten je ale provedený skvěle, ačkoliv je vždy na řadě pouze jeden ze všech účastníků partie.

Hlavním problémem celého průběhu je nedostatek interakce mezi hráči. Jediným opravdovým kontaktem je rozebírání kostek ze společné nabídky. Jinak si každý bojuje sám za sebe a pouze pozoruje ostatní bez jakékoliv šance ovlivnit jejich úsilí. Chápeme, že by možnost dělat úskoky ovlivnila téma a atmosféru hry, ale její absence je prostě citelná.

Samotné bitvy v doupatech nejsou příliš obtížné. Navíc v budoucích hrách vždy hrozí, že se to celé bude výrazně opakovat. I přes rozměry a obsah krabice není tato hra nějak přehnaně dlouhá. Své pomsty se dočkáte obvykle během devadesáti minut. Výraznou náplní toho času jsou samozřejmě samotné útoky na doupata mafiánů. S maximálními čtyřmi hráči pak vynikne výrazněji pocit, že musíte hodně čekat na to, než se na vás znovu dostane řada.

Vengeance je hrou, která udělá radost všem milovníkům filmů o pomstě. Dokonale zachycuje všechno, co na těchto filmech máte rádi. Použití kostek je nakonec z části hádanka a z části štěstí, ale hráči nikdy úplně neztratí kontrolu nad vývojem. Hlavní je ale atmosféra a zážitek a ty jsou tady na opravdu vysoké úrovni! Vengeance je pro nás zjevením na poli velkých her s miniaturami a celkově se jedná o velmi solidní hru, kterou stahuje dolů jen několik nedostatků.

Recenze: Vengeance – touha po odplatě

Vengeance je hrou, která mohla být ještě výrazně lepší. Může za to hlavně absence konfliktů mezi hráči – jde pouze o sbírání bodů – a delší čekání mezi tahy. Jenže to všechno je vyváženo a možná zcela vymazáno tématem, atmosférou a zážitkem, který vám hra poskytne. Možnost zahrát si v opravdovém příběhu o pomstě se těžko odmítá. Hra není přehnaně komplikovaná, vypadá pěkně a partie netrvají zbytečně dlouho. To všechno se nakonec podepisuje na velmi pozitivním dojmu. Vengeance by podle našeho názoru doporučilo devět Quentinů z deseti!

Klady:

+ skvělá atmosféra
+ kvalitní zpracování
+ originální téma
+ možnost vylepšovat postavu
+ skvělá úvodní fáze vás vždy uvede do partie
+ boje nejsou přehnaně těžké
+ rozumná herní doba

Zápory:

- delší čekání na tah
- nemáte možnost ovlivňovat soupeře
- dost náhodné
- nakonec jen sbírání bodů

4